Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Je vysoká celkem 25 metrů, výška zdiva je 20 metrů. Síla kamenného zdiva nad úrovní terénu činí 135 centimetrů, síla zdiva v posledním, tedy ve zvonovém patře je 95 centimetrů. Zvonové podlaží prosvětluje na každé straně dvojice oken, zaklenutých stlačeným obloukem. Věž je podle písemných pramenů vzpomínána již v roce 1521, kdy poddaní z vedlejší vesnice Nahošovic odmítli na stavbě věže robotovat. Původně měla věž renesanční atiku. Současný stav budovy pochází z roku 1581.

Na věži byly původně zavěšeny čtyři zvony, které byly v období první i druhé světové války podle nařízení úřadů „zrekvírovány“ - spuštěny dolů a odvezeny na výrobu zbraní. / kanónů /. Po druhé světové válce se podařilo zachránit dva zvony. Zvon „Maria“ pochází z roku 1721 a váží 685 kilogramů. Je z dílny významného zvonařského mistra - Antonína Behra z  Olomouce. Malý zvon - umíráček“ je z roku 1921. Oba zvony jsou zavěšeny na mohutné dubové stolici z roku 1745. Zvonice měla od nepaměti sluneční hodiny.

 Pod věží se nacházela hrobka dřevohostických pánů bratrského vyznání. Kolem věže se v letech 1590 - 1640 rozprostíral českobratrský hřbitov, obehnaný cihelnou zídkou. Byli zde pochování poddaní bratrského vyznání, ale i významné osobnosti z řad českých bratří jako významný českobratrský biskup - Pavel Jessenius, který zemřel v nedalekém Bezuchově.

text Vlastivědná společnost Žerotín Dřevohostice