Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Státní okresní archiv Beroun

U Archivu 1633
Beroun, 266

Bezbariérový přístup: ano - celý objekt
Zapsání památky v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: ne
Památka se nachází na území: mimo tato území
Běžně přístupná: ne

STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V PRAZE oddělení Státní okresní archiv Beroun
 
 

Státní okresní archiv Beroun

Historický základ berounského státního archivu tvoří fondy měst Berouna Hořovice, kde se nachází řada velmi zajímavých archiválií, a to přesto, že archivy obou měst v minulosti postihly těžké ztráty v důsledku požárů, což se týká především aktového materiálu. V případě někdejšího královského krajského města Berouna se zachovalo nejstarší privilegium Václava IV., kterým panovník povolil založit městský špitál, Městské gruntovní knihy jsou zde k dispozici od konce 15. století. Historicky velmi cenné jsou berounské smolné (též černé, popravčí) knihy z předbělohorské i pobělohorské doby. Také podbrdské město Hostomice má vcelku kompaktní archiv, ve kterém se mj. nacházejí doklady ke zdejší cvočkařské výrobě, typické pro tento kdysi chudý kraj; další dokumenty k ní lze nalézt v hostovických cechovních fondech. Soubor více než 300 městských a obecních pamětních knih pak představuje jedinečná pramen k dějinám jednotlivých míst, až na výjimky vedených od počátku 20. století.

Ze skupiny  fondů škol a školních rad stojí za pozornost soubor kronik různých typů škol od mateřských až po reálné gymnázium (od 1910). „Liber memorabilium“ obecné školy v Lochovicích založená v roce 1812 je nejstarší školní kronikou na okrese. V katalogu žáků hlavní školy při piaristické rezidenci v Berouně z let 1774 – 1829 je uveden Josef Jungmann.

Badatelsky vděčným okruhem zůstávají  písemnosti spolků, pocházejících převážně z druhé poloviny 19. století a století dvacátého je materiálově a historicky neobyčejně cenný fond TJ Sokola Beroun. Jeho písemnosti z let 1865 až 1949 uložené v 48 kartonech dokumentují nejen rozvoj tělovýchovy, ale i posilování národního uvědomění obyvatel regionu. Tento fond je mimořádný i z hlediska ikonografického, protože badatelům nabízí přes 1500 fotografií a fotoalb, včetně portrétů a biografií významných měšťanů. Také fond Tělovýchovné jednoty Lokomotiva Beroun (1950-1990), nástupkyně Sokola, je bohatý jak na aktový materiál, tak na fotografie a ikonografické prameny zachycující vývoj sportu ve městě. K drobnějším, ale významným fondům tohoto druhu patří např. studentský Krajinský spolek Valdek (1920 – 1939), v jehož korespondenci můžeme nalézt dopisy sochaře Františka Bílka či spisovatele Jakuba Demla, nebo Spolek divadelních ochotníků v Berouně (1827 – 1927) se zajímavou sbírkou plakátů z 19. století.

Počtem fondů nijak rozsáhlou skupinu institucí církevních (uloženou v archivu jako depozitum)zastupuje pouze římskokatolická církev. Neobyčejně cenné pro studium genealogie jsou seznamy farníků a knihy rodokmenů z konce 18. století a z 1. poloviny 19. století. Počet osobních fondů není sice rozsáhlý, ale je bohatý obsahem. Z tohoto hlediska je třeba jmenovat písemnou pozůstalost prvních historiků města Berouna, děkanů P. Josefa Každého (1723 – 1798) a P. Josefa Antonína Seydla (1775 – 1837). Také osobní fond bývalého ředitele městské knihovny, kronikáře města Berouna a spisovatele RNDr. Viktora Palivce (1908 – 1989) je cenný, a to především jeho třísvazkové paměti.

Velkou skupinou archiválií tvoří podnikové fondy. Z nich jsou nejvýznamnější rozsáhlé fondy Králodvorské cementárny (a připojených firem), někdejšího lídra na předválečném trhu s cementem, dále Králodvorských železáren, komárovských železáren a strojíren (dnes Buzuluk Komárov), berounské textilky TIBA, vápencových Lomů Mořina a fond Neštěmické Solvayovy závody Svatý Jan pod Skalou. V případě fondů obou železáren je třeba vyzdvihnout množství cenných fotografií a fotoalb, které dokumentují průmyslovou výrobu od osmdesátých let 19. století do roku 1990. Pro Králodvorské železárny je dochován i velmi cenný technický archiv od konce 19. století dokumentující vývoj průmyslových staveb a zařízení. Doslova unikátní je fond úzkokolejné Drobné dráhy Králův Dvůr-Beroun-Koněprusy (1898-1962) dopravující vesměs vápenec z četných vápencových lomů v okolí.

V poslední době archiv převzal také velkou skupinu fondů četnických stanic z okresu, zajímavých hlavně kvůli pamětním knihám, vedených obvykle od roku 1918. V neposlední řadě je třeba také uvést skupinu fondů spořitelen a záložen ze zdejšího regionu (od 60. let 19. stol.), z nichž mnohé velmi dobře vypovídají o financování živností, obchodu, výstavby i zemědělství. Z tohoto pohledu k nejzajímavějším patří archiválie Úvěrního ústavu v Berouně (zal. 1880) a Okresní hospodářské záložny Beroun (zal. 1882), tedy bank kapitálově nejsilnějších ve zdejším regionu.

Velmi vzácná a zejména zahraničními badateli využívaná je hudební sbírka notových partitur. Sbírka obsahuje 2161 chrámových a světských skladeb převážně z konce 18. a 1. poloviny 19. století. Řadu děl světových autorů si přepsal obrozenecký berounský děkan Seydl, a jelikož nemálo těchto hudebnin se v průběhu času ztratilo či bylo zničeno, jsou Seydlovy opisy o to cennější. Rozsáhlá je sbírka regionálních i celostátních plakátů, která se neustále doplňuje. Nejstarší kusy pocházejí z roku 1848. Zajímavá je sbírka dvou tisíc výročních zpráv (1883 – 1953) převážně středních škol z celé republiky, kde se nacházejí dokumenty jinde již nedochované.

Zdejší archiv sice nemá archiválie mimořádné nadregionání hodnoty, ale v jeho fondech se i tak dají nalézt mnohé cenné zajímavosti. Mezi ně patří např. Zápisky zaječovského rychtáře z let 1771-1793, druhopis hořovického urbáře z roku 1648 s podrobným, popisem panství (oboje sbírka Varia), nebo například kolorovaný a graficky velmi pěkně zpracovaný plakát vydaný pouhý jeden den po vzniku Československa k oslavě nově zrozené republiky (fond TJ Sokol Beroun).

archiv1
archiv2
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load