Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Komárovská rychta

Komárov 12
Komárov u Štědré, 364 01

Bezbariérový přístup: ne
Zapsání památky v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: ano
Číslo v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: 104721
Památka se nachází na území: mimo tato území
Ochrana památky: Kulturní památka
Běžně přístupná: ne

Nejstarší známou a dochovanou stavbou lidové architektury od roku 2012 opět komárovská rychta čp. 12. Pozdně gotický původ obytného stavení dokládají dřevěné
 
 

Toužimsko, ležící v jihovýchodní části Karlovarského kraje, resp. okresu Karlovy Vary, patří z hlediska poznání zdejších stavebních památek a zejména pak lidové architektury spíše k těm méně prozkoumaným regionům Čech. Prolíná se zde stavební oblast lidové architektury české s německou, resp. konstrukční systém roubené a hrázděné architektury (v Komárově např. usedlost čp. 14).
Při terénním průzkumu opuštěné usedlosti čp. 12 v Komárově, který je místní částí města Toužimi, byly v roce 2001 zjištěny zajímavé skutečnosti na něž chce tento referát upozornit.
První písemná zmínka o Komárově pochází sice až z roku 1358, kdy je zde připomínán farní kostel sv. Vavřince, ale sídlo je nepochybně staršího založení. Do roku 1420 byla ves součástí královského zboží při hradu v Nečtinách, pak byla v rukou šlechtických feudálů (od roku 1450 součástí hrádeckého statku s panským sídlem v sousedním Prohořském Hrádku).
Areál usedlosti čp. 12 se nachází ve středu severní fronty obdélné návsi, na svažité stavební parcele. V přední, dolní části parcely stojí na východě obytné stavení a na západě torzo stáje a chléva, ve střední části při západní hranici parcely stojí objekt sýpky, horní, severní část parcely uzavírá dnešní torzo stodoly. V tomto rozsahu je také areál usedlosti značen na mapě stabilního katastru z roku 1842, všechny stavby jsou značené jako nespalné. Stavebně historický průzkum objektu je teprve v počátcích, zjevně však vykazuje složitější vývoj a první poznatky přinášejí pozoruhodná zjištění.
Obytné stavení stojí na mírně lichoběžníkovém půdorysu, je přízemní, kryté sedlovou střechou s polovalbou a zděným lichoběžníkovým štítem v návesním průčelí, na zadním průčelí s bedněným trojúhelným štítem. Z jedné strany je střecha kryta šindelovou krytinou překrytou novějšími eternitovými šablonami, z druhé strany přírodní břidlicovou krytinou na bednění. Především je třeba upozornit na podzemní část stavby (ta dala jméno v tomto objektu v minulosti provozované hospodě "U Skalního sklepa"), která je tvořena třemi prostorami. Pod přední částí domu s rozměrnou světnicí je velký zahloubený plochostropý sklep, přístupný schodištěm ze vstupní síně domu. Má pozoruhodný trámový strop s kamenným záklopem z kamenných ploten. Masivní tesané trámy podpírá mohutný průvlak podepřený dřevěným hranolovým sloupkem. Stropy s kamenným záklopem byly dosud známy jen z prostředí středověkých měst (dosud registrováno 9 stropů, v Kolíně, Kutné Hoře, Novém Městě nad Metují a Žluticích). Ještě větší překvapení přinesl orientační dendrochronologický průzkum dřevěné konstrukce stropu, neboť se jedná o dřevo středověkého původu, z roku 1483-84. Vzhledem k tomu, že žádný z prvků nejeví známky případného druhotného použití, lze soudit, že tato stavební konstrukce je autentická a pochází z konce 15. století. S tímto zjištěním korespondují i nálezy zlomků středověké keramiky ze sběru ve sklepě. S ohledem na použítí dřevěné konstrukce stropu sklepa bylo třeba zajistit v podzemí objektu odpovídající mikroklimatické podmínky. Ty zajišťoval důmyslný odvodňovací a větrací systém. Větrání zajišťovala řada větracích průduchů (na štítovém průčelí mají dva z nich kamenná ostění s kovanou mříží), lze předpokládat odvětrávání přes komín. V severovýchodní části sklepa je vestavěn blok schodiště a chodby, kterým je přístupný další podzemní prostor, přední skalní sklep. Tato prostora obdélného půdorysu je vytesána ve skále, podlaha je dlážděna valouny, odvodnění zabezpečuje stružka. Do chodby ústí odvodňovací štola, která zde přechází v kanál vytesaný do skály a odvádějící vodu jižním směrem do návsi.
Třetí, zadní skalní sklep se nachází pod zadní částí stavení, je přístupný ze vstupní síně zalomenou chodbou, částečně zatesanou do skalního podloží, zakončenou schodištěm, v přední části má chodba strop z kamenných ploten, v zadní části má valenou kamennou klenbu. Na schodiště navazuje ve skále vytesaný prostor téměř čtvercového půdorysu, opět zčásti dlážděný valouny, s vodní cisternou v jihozápadním koutě, která je přepadem odvodňována již zmíněnou odvodňovací štolou. Zda i tyto dva skalní sklepy jsou středověkého původu nelze zatím zcela spolehlivě rozhodnout.
Stavení je celé zděné, starší obvodové zdivo je z vyzděno z pečlivě lícovaného drobnějšího lomového kamene na jílovitou načervenalou hliněnou maltu. Severovýchodní část přízemí domu tvoří komora protáhlého lichoběžníkového půdorysu s kamennou valenou klenbou, pod opadanou omítkou jsou patrné otisky po šalování a podlaha je vydlážděna rozměrnými kamennými plotnami. Na komoru nepochybně navazoval prostor černé kuchyně, ten však zanikl při některé z posledních přestaveb v 19. nebo 20. století, z té doby se zde dochovaly základy pece. V zásypu klenby komory se vyskytují zlomky keramiky (mimo jiné také kamnových kachlů) renesančního a barokního původu, též zlomky skleněných terčíků z výplní oken. Náhodný nález středověké mince (malý peníz Vladislava Jagellonského) na rubu klenby navozuje úvahu o možné současnosti stavby předního sklepa a komory. Mince nalezené nad stropy vedlejší zadní světnice a nad klenbou zadní komory umožňují datování těchto stropních konstrukcí do konce 18. století.
Rozdíl mezi vyšší přední a nižší zadní zděnou částí stavení vyrovnává roubený věnec. Vaznicový krov se stojatou stolicí se zdá být mladší, při jeho stavbě byly využity prvky ze staršího krovu; dřevo krovu bylo orientačně dendrochronologicky datováno do roku 1677-78.
Další zajímavou stavbou areálu usedlosti je zděná patrová sýpka. Stojí ve střední části dvora, při jeho západním okraji, na obdélném půdorysu. Střechu má vyšší, sedlovou, se zděnými štíty. Stěny v interiéru byly opatřeny bílenou hliněnou omítkou. Stropy jsou trámové, v přízemí s prostým prkenným záklopem, v patře s povalovým záklopem a s nezbytnou izolační vrstvou hliněné mazaniny. Povalovému stropu předcházela starší konstrukce (zazděné kapsy stropních trámů). V omítce štítů jsou otisky po starším krovu. Orientačně bylo dřevo stropu přízemí dendrochronologicky datováno do roku 1680-81. Prostor přízemí a patra osvětlují malá obdélná okénka s dovnitř se rozšiřujícími špaletami se segmentovými záklenky, otvory jsou osazeny prostými pískovcovými ostěními (původně s dřevěnými mřížkami), stejně tak okénka ve štítech, což je ve zdejším regionu ojedinělý případ. Oba původní dveřní otvory (druhý krajní vstup do přízemí je novodobě proražený) měly původně kamenná ostění, dveřní otvor v patře má dřevěný překlad z kuláčů. Sýpka je významným dokladem tohoto stavebního typu v regionu.
Usedlost, především její obytné stavení, se vymyká běžným stavebním typům starší lidové architektury tohoto regionu. Nezvykle prostorná komora, rozsáhlé podzemní prostory i dosavadní doklady o vybavenosti stavení dávají tušit, že se jedná o pozůstatek vesnické rychty a krčmy. 
Předběžný průzkum usedlosti čp. 12 v Komárově přinesl překvapivá zjištění. Podařilo se identifikovat výrazný fragment středověké lidové architektury na Toužimsku a doložit využití neobvyklé středověké stavební konstrukce - kamenného záklopového stropu - i ve venkovském prostředí.

Komárov 11 2010 (10)
Komárov 11 2010 (13)
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load