Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Od vydání ediktu Josefa II. z roku 1787 o zákazu pohřbívání uvnitř města a kolem farních a filiálních kostelů se hledaly nové formy urbanizačního řešení pohřebišť. Zřizování nových hřbitovů a rušení starých probíhalo v průběhu celého 19. století. Hlavní město rakouského Slezska se vyrovnalo s modernizačními procesy pohřební kultury roku 1891, kdy byl zprovozněn městský hřbitov na Otické ulici. Se svou rozlohou 11 hektarů poskytoval dostatek prostoru pro oddělení všech vyznání (katolického, evangelického i pro Židy). Na přelomu 19. a 20. století se zde ročně pohřbívalo okolo 750 osob. V současnosti lze městský hřbitov vnímat také jako „místo paměti“, neboť je zde pochována společenská a kulturní elita Opavy.