Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Součást původního benediktinského opatství založeného v letech 1101-1104. Nahradila první kostel zasvěcený sv. Benediktovi. Původní zasvěcení Panně Marii bylo v roce 1704 změněno na zasvěcení sv. Prokopovi. Po tragickém roce 1468 po obléhání vojsky uherského krále Matyáše Korvína živořili benediktini ve zchátralém klášteře a původní klášterní majetky byly rozděleny jako zástava mezi moravskou šlechtu.  V roce 1525 se stávají majiteli páni z Boskovic, přívrženci luterství. Benediktini jsou vyhnání a samotná bazilika začíná sloužit jako hospodářská budova. Obnova kláštera, nyní již přestavěného na zámek, je spojena s rodem Osovských z Doubravice. Od nich získávají panství Valdštejnové, kteří sídlí na Třebíči  do roku 1945. Autorem obnovy v době baroka je František Maxmilián Kaňka, jeden z tvůrců barokní gotiky. Současnou podobu získává bazilika ve 20. a 30. letech 20. století podle plánů dr. Kamila Hilberta. Bazilika obsahuje řadu cenných  stavebních prvků románského i gotického slohu. Románské klenby, kruhové okno, slepou arkádu nebo kryptu s 50 sloupy dekorovanými odlišnými motivy a trpasličí galerii.