Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Havlíčkův Brod

Město Havlíčkův Brod
Havlíčkovo náměstí
Havlíčkův Brod, 580 61

Telefon:+420 569 491 111
E-mail:posta@muhb.cz
Web:www.muhb.cz
 
 

Zájmové území náleží svým klimatem do středních poloh Českomoravské vysočiny, oblasti mírně teplé, až mírně chladné.


Oblast Havlíčkobrodska je díky morfologii terénu provětrávána průměrně. Vlastní město se nachází v nadm. výškách cca 410 - 450 m n.m., převýšení okolního terénu není příliš výrazné.

Historie:

V roce 1310 byla povolena výstavba nových, kamenných hradeb o rozměru 450x300 m. Průchod byl umožněn od severu Horní bránou, od jihu u řeky Sázavy Dolní bránou. Na Dolním předměstí byl před rokem 1319 postaven u dřevěného mostu přes řeku Sázavu hornický kostel sv. Kateřiny.
Centrum města tvořilo pravoúhlé náměstí (rynk) s komunikací protínající jej v úhlopříčce a s ulicemi ústícími do něj ve čtyřech rozích. V severovýchodním nároží byl od 13. století stavěn farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s hřbitovem a městskou školou. Západně od náměstí se rozkládal tak zvaný Koňský trh (dnes Smetanovo náměstí).
Od roku 1319 bylo město majetkem pánů z Lipé. Tehdy se projevoval již úpadek brodského dolování (vyčerpání ložisek stříbra a rozmach Kutné Hory). Úsilí měšťanů nahradit vzniklé škody se projevilo rozvojem řemesel a obchodu. Roku 1361 získalo město souhlas císaře Karla IV. s vydlážděním hlavních komunikací. Náklady byly hrazeny z poplatků za průjezd městem. V 60. letech 14. století byl Brod též jedním z prvních českých měst vlastnících vodovod.
V počátcích husitství byl Německý Brod věren císaři Zikmundovi, a to mu přineslo počátkem roku 1422 zkázu. Město bylo husity dobyto a vypáleno. Zničení města a útěk Němců znamenal, že po přistěhování venkovského obyvatelstva z okolí získal Brod výrazně český charakter, který si udržel až do konce 18. století. Po skončení husitských válek došlo ve 2. polovině 15. století k obnovení hospodářského a stavebního rozvoje města.
Z konce 15. století pochází i tak zvaný Malinův dům (čp. 50) na náměstí s pozdně gotickou hřebínkovou klenbou ve vstupní síni - mázhauzu. Růst bohatství města umožnil také stavbu městské radnice (čp. 87). Všestranný rozkvět města pokračoval v 16. století, kdy byla v renesančním slohu postaveno řada měšťanských domů.
K hlubokému úpadku však došlo začátkem 17. století v souvislosti s třicetiletou válkou.
Město a okolí bylo drancováno procházejícími vojenskými oddíly. Po Bílé hoře došlo k násilné rekatolizaci a mnoho obyvatel emigrovalo. Za švédských vpádů roku 1639 a 1645 bylo město zcela vypleněno a hradby pobořeny. Podle vizitační komise roku 1654 mělo pouze 213 obydlených domů s 1 200 obyvateli.
V roce 1647 se v Brodě usídlili mniši žebravého řádu bosých augustiánů, kteří v letech 1678 až 1733 vystavěli na Horním předměstí kostel sv. Rodiny v barokním slohu a klášter. I poničené domy na náměstí a v přilehlých ulicích byly barokně upravovány a provedena barokní přestavba děkanského kostela. Na náměstí byl roku 1725 vztyčen morový sloup a obnovena tak zvaná Koudelova kašna.
Pro vzdělanost a kulturu města i okolí mělo velký význam založení brodského gymnázia roku 1735.
V době národního obrození byl Německý Brod malým městem s 3 730 obyvateli. Zásluhou Karla Havlíčka se zde hrálo už roku 1844 české divadlo: Dokladem úcty k Havlíčkovi bylo v roce 1871 odhalení pamětní desky na Havlíčkově domě a v roce 1924 v městských sadech Havlíčkova pomníku. V roce 1945 bylo město přejmenováno na Havlíčkův Brod.
V roce 1820 došlo k bourání městského opevnění, které se zachovalo pouze zčásti. V letech 1852-1855 byl postaven kamenný most přes Sázavu, v roce 1853 založena veřejná nemocnice.
Pro další rozvoj města měla význam stavba železnice, jako spojnice Vídně a Prahy. Přes Německý Brod vedla tak zvaná severozápadní dráha, jejíž provoz do Kolína byl zahájen roku 1870. Provoz na jihozápadní dráze do Pardubic a Hradce Králové začal roku 1872. Současně s tím vzniklo v Brodě rozsáhlé nádraží a později významný železniční uzel se spojením také na Brno a Humpolec.
Počátky rozvoje průmyslu spadají do 2. poloviny 19. století. V 70. a 80. letech byly zakládány textilní továrny, v roce 1880 nově postaven pivovar, koncem 19. století vznikly v Brodě továrny na škrob.
V roce 1889 byly okrašlovacím spolkem Budoucnost založeny městské sady v prostoru kaskádovitě položených rybníků.
Koncem 19. století došlo k rozmachu základního a středního školství. Kromě měšťanské školy dívčí na Rubešově náměstí byla založena živnostenská pokračovací škola pro učně různých oborů, rozšířena obecná škola chlapecká o měšťanskou školu v nové budově V sadech, obecná škola chlapecká a dívčí ve Štáflově ulici. V roce 1908 byla dokončena stavba budovy pro reálné gymnázium, roku 1901 otevřena hospodyňská škola, roku 1909 dvoutřídní obchodní veřejná škola.
Roku 1904 zahájila provoz městská plynárna, novou budovu obdržel roku 1908 hlavní poštovní úřad.
K dalšímu rozvoji města došlo po 1. světové válce. V období poválečné výstavby vznikla nová obytná čtvrť Letná, komplex pavilonů zemského ústavu pro choromyslné a v letech 1929-1937 byla rozšířena nemocnice.
Po 2. světové válce se zrychlila výstavba a zvýšil i význam Havlíčkova Brodu jako okresního města ve struktuře osídlení. V 60. - 80. letech byla vybudována nová sídliště na Pražské, na Žižkově a Smetanově náměstí, vznikla celá řada průmyslových závodů, nezbytných staveb občanského i technického vybavení, byla dokončena přestavba železniční stanice a uskutečněn nový průtah silnice I/38 městem.

Současnost:

V současnosti má Havlíčkův Brod 24 500 obyvatel, velké podniky, navazující na tradice jako jsou Výzkumný ústav bramborářský, Pleas - Schiesser, Měšťanský pivovar Rebel, Mlýn, atd. Neméně významné jsou další firmy, instituce a stovky drobných podnikatelů. V nedávné době rekonstruované Havlíčkovo gymnázium a komplex Okresní nemocnice, plavecký bazén se slanou vodou, sportovní areály v Kotlině a na Plovárenské, nové koupaliště, pěší zóna kolem řeky Sázavy i nový domov důchodců svědčí o pokračování myšlenky slušně prosperujícího města sloužícího obyvatelům Vysočiny, která nikdy nebyla a není krajem lehce nabytého bohatství. V současné době se investice města zaměřují na údržbu a rekonstrukce stávajícího majetku města, zateplují se domy, připravují se pozemky pro bytovou a podnikatelskou výstavbu , zainvestovány jsou dvě průmyslové zóny, podstatnou finanční spoluúčast má město na rekonstrukci sportovní haly a umělého trávníku na fotbalovém hřišti Na Losích.
Také podpora kultury pokračuje, zejména finanční spoluúčastí na činnosti neziskových organizací, významných akcích ( Zahrada, Knižní trh, Rallye Posázaví, Bramborářské dny a dalších) a podporou HC Rebel a výchovy dorostu v hokejovém klubu. Město se věnuje i vlastním aktivitám jako jsou jarní a podzimní Trhy řemesel a předávání novinářské ceny Karla Havlíčka Borovského. V roce 2000 se v pozůstalosti vědce Járy Cimrmana objevila informace o Středu Evropy, který se později našel v Havlíčkově Brodě. Jeho symbolem je obří trychtýř v parčíku U Notáře.
Město pěstuje živé zahraniční vztahy s nizozemským Brielle (od r. 1986), s Brixenem v Itálii ( od r. 1992) a se Spišskou Novou Vsí ( od roku 1995).  
Havlíčkovo náměstí
vlajka HB
znak HB
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s vyhlídkovou věží
Štáflova bašta
Havlíčkovo náměstí
Klášterní kostel sv. Rodiny
Koudelova kašna
Štáflova chalupa
Morový sloup
Památník Karla Havlíčka Borovského
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load