Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Vimperk

Město Vimperk
Steinbrenerova 6/2
Vimperk, 385 01

Telefon:+420 388 402 231
E-mail:urad@mesto.vimperk.cz
Web:www.vimperk.cz
 
 

Malebné městečko Vimperk, často nazývané branou Šumavy nebo městem pod Boubínem, leží v údolí řeky Volyňky na úpatí pralesa Boubína v nadmořské výšce od 700 do 750 m. Správní obvod zahrnuje celkem 21 obcí, z nichž statut města má Vimperk.


Vimperkem prochází hlavní silniční tah do Německa přes hraniční přechod Strážný. V blízkosti města začíná území Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.

Český název města Vimperk je odvozeninou od původního německého názvu Winterberg (Zimní hora) přes mezitvary Wimberg a Vimberk, používané ještě běžně v 19. století. Německé místní názvy, které obsahují slovo Winter (zima, zimní), signalizovaly obvykle severní polohu sídliště nebo polohu, kde se dlouho držel sníh.

Město proslulo sklářstvím a knihtiskem, později textilním průmyslem, elektronikou a průmyslem nábytkářským. V současnosti zde působí rozvíjející se podniky Rohde a Schwarz, Vimperská masna, Sklárny Vimperk a několik malých tiskáren. 20. září 2003 uzavřelo Město Vimperk s městem Freyung v Německu Dohodu o partnerství a spolupráci.

Historie:

Rozsáhlé plochy hustých pralesů pokrývaly v pravěku velkou část dnešního Vimperska. S osídlením se zde setkáváme až od doby bronzové a to převážně v severní části regionu. Nejvýznamnější pravěkou památkou oblasti je mohutné hradiště Věnec u Lčovic, užívané ještě keltskými Bóji v 1. století před naším letopočtem. Ve středověku osídlení jen pomalu postupovalo z českého vnitrozemí do šumavského podhůří a celá oblast vlastní Šumavy ležela ve stínu hlubokého pohraničního hvozdu. První snahy o proniknutí do něj souvisejí až se založením hradu Vimperka (před rokem 1263) a s rodem pánů z Janovic. Velkým impulsem pro celou oblast se stalo založení nové větve proslulé Zlaté stezky, která od přelomu 13. a 14. století směřovala do tržní osady pod vimperským hradem. Na její ochranu byl postaven strážní hrad Kunžvart nedaleko dnešního hraničního přechodu Strážný a od 14. století rostly podél stezky nové osady, které přibližovaly lidské osídlení k zemské hranici. Provoz na vimperské větvi Zlaté stezky během 14. století stále stoupal a prospěch z toho měla vrchnost na vimperském hradě i celý kraj. Od konce 14. století vládli na Vimperku celé století Kaplířové ze Sulevic a jejich působení se tu projevilo víc než blahodárně; převedli oblast bouřemi husitských válek i následujícího neklidného poděbradského období, obnovili provoz na Zlaté stezce a v roce 1479 dosáhli povýšení Vimperka na město. Obstáli také v ostré konkurenci se sousedními Prachaticemi, které jako správce hlavní prachatické větve Zlaté stezky nelibě nesly konkurenci vimperské větve. V 16. století se obě větve dostaly pod kontrolu Rožmberků a za jejich patronace dosáhl obchod na Zlaté stezce v 16. století svého vrcholu.
Třicetiletá válka a vnucený monopol Habsburků na dovoz jejich "rakouské soli" přes České Budějovice do Čech znamenaly konec slávy Zlaté stezky a úpadek pro její cílová města a okolní oblasti. Obchod se solí na Zlaté stezce zanikl na počátku 18. století a Vimperk i celá oblast musely hledat nové zdroje obživy. Rozvíjelo se sklářství a od 19. století daly mnoha lidem práci průmyslové podniky a tiskárny ve Vimperku. Obyvatelstvo jižní vysokohorské části Šumavy a Vimperka se od 17. století poněmčovalo, a to pokračovalo dále i za nové vrchnosti knížat Schwarzenbergů (od roku 1719). Severní část oblasti obývalo nadále české obyvatelstvo a dvojjazyčný ráz oblasti přetrval až do konce 2. světové války. Odsun německého obyvatelstva a následující komunistické období Vimpersko těžce postihly, ale po roce 1989 se oblast pomalu vrací ke své dávné úloze prosperující příhraniční spojnice Čech a německého Podunají a významného centra na Zlaté stezce.

Romantická poloha na ostrohu nad řekou Volyňkou a malebná silueta se zámkem na vysokém kopci, s hradbami, vysokou věží kostela Navštívení Panny Marie a se shlukem starých domů, to vše vdechuje Vimperku ráz středověkého města. A středověk toto sídliště opravdu zrodil. Prvním obydleným místem tu byl hrad, který byl založen pravděpodobně jako královský kolem roku 1260. Purkart z Janovic, oblíbenec krále Přemysla Otakara II. a významný zemský úředník, získal zřejmě později prostřednictvím své funkce vimperského purkrabího hrad i panství do manského nebo osobního držení. Ještě ve 13. století vznikl nedaleko hradu raně gotický kostel svatého Bartoloměje. Rod pánů z Janovic začal z vůle svých přemyslovských vládců kolonizovat neosídlené oblasti Šumavy na jih a na východ od Vimperka a založil také pod hradem sídliště, v kterém se začali usazovat kupci a řemeslníci. Od přelomu 13. a 14. století do něj směřovaly z Pasova po nové větvi Zlaté stezky soumarské karavany se zbožím.
Kolem poloviny 14. století vyrostl v dolní části sídliště farní kostel. V druhé polovině 14. století se Vimperk dostal do přímého majetku panovníka a král Václav IV. jej zastavil rodu Kaplířů ze Sulevic. Ti tu vládli po celé husitské i pohusitské období a jejich zásluhou byla tržní osada pod hradem v roce 1479 povýšena na město a opevněna pásem kamenných hradeb. Poslední Kaplíř na Vimperku Petr odkázal v roce 1494 hrad, město i celé panství spřízněnému rodu Malovců. Malovcové Vimperk ztratili svou účastí na protihabsburském povstání v roce 1547, a po nich se tu vystřídala řada předních rodů Českého království – páni z Hradce, Rožmberkové, Novohradští z Kolovrat. Zvláště Vilém z Rožmberka si Vimperk oblíbil, často tu pobýval i s manželkami a s družinou; starý hrad dal k tomu účelu přestavět na honosný zámek. Především v šedesátých letech 16. století na něm sídlil i jeho proslulý bratr Petr Vok, majitel zámku i panství v letech 1565-1601. V roce 1630 koupil Vimperk kníže Jan Oldřich z Eggenbergu a od té doby se město i panství staly součástí rozsáhlého eggenberského a od roku 1719 schwarzenberského jihočeského dominia.
Významným finančním zdrojem města Vimperku byly nesporně příjmy z obchodu na Zlaté stezce. Solní obchod vynášel a logicky kvůli němu docházelo k mnoha sporům. Prachatice - nejvýznamnější české město na Zlaté stezce hledělo na Vimperk jako na svého nežádoucího konkurenta a snažilo se jej se střídavými úspěchy a neúspěchy v jeho podnikání omezit. Podle dohody z roku 1502 si soumaři mohli vybrat, zda svůj náklad soli dopraví do Prachatic nebo do Vimperka, a nikdo jim v tom nesměl bránit. Vimperští měli právo na užívání Zlaté stezky zakotveno i ve svém městském privilegiu krále Vladislava Jagellonského z roku 1479.
Vimperk byl dobyt husity na počátku husitských válek, znovu v roce 1468 v rámci boje proti Jiřímu Poděbradskému vojskem pasovského biskupa a naposled na počátku třicetileté války v roce 1619 stavovským vojskem hraběte Mansfelda. Po úpadku města v 18. století nastal nový rozmach ve století následujícím a z Vimperka se stalo jedno z průmyslových středisek na prahu Šumavy. V roce 1907 tu byla továrna na duté sklo, 2 cihelny, vápenka, strojní zámečnictví, továrna na kostěné zboží, sirkárna, 2 pily, 3 tiskárny, 2 pivovary a mnoho dalších menších podniků. Průmyslový charakter si město udrželo i po odsunu německého obyvatelstva v komunistické éře, ale po roce 1989 v něm řada podniků zavřela své provozy. Vimperk hledá v nové době novou identitu a do značné míry ji chce stavět na turistickém ruchu.

Současnost:

Vimperk se neuzavírá své dlouhé a pohnuté historii, naopak: dnes, kdy již nemusíme minulost retušovat a vynechávat z ní "nepohodlná" období a pojmy, se historie stává pramenem živé vody a dnešnímu životu propůjčuje vyšší kvalitu.
Historie dnes osloví návštěvníka Vimperka na mnoha místech a promlouvá k němu i řadou akcí, které se ve městě po celý rok pořádají. Již dominantní zámek na vysokém kopci připomíná dobu zakladatelů města pánů z Janovic a muzeum v jeho areálu připomene nejen historii Vimperka a okolí, ale i knihtisk a sklářství jako dva výrazné fenomény tohoto krásného šumavského města.
Dnes asi nejvíce mediálně viditelný pojem, spojovaný s Vimperkem, - Zlatá stezka se také dočkal v květnu 2004 své expozice. V nově rekonstruovaném měšťanském domě (č.8) na náměstí bylo péčí Městského úřadu otevřeno Minimuzeum Zlaté stezky, které je zasvěceno vimperské větvi této slavné středověké obchodní komunikace. Návštěvníci se tu dozvědí mnoho o Zlaté stezce a o Vimperku, mohou si prohlédnout originální středověké předměty, které přinesl v posledních letech výzkum Zlaté stezky, a uvidí i názorné modely jako "Tažení vojska vimperských Kaplířů ze Sulevic v roce 1458 po Zlaté stezce do Pasovska".
Historií voní i řada akcí, kterými žije Vimperk od jara po zimu a které lákají nejednoho hosta z okolí i z daleka. Za mnohé stačí uvést např. Staročeský masopust, Vycházky po Vimpersku, Letní šermířské arkády nebo Historický víkend na vimperském zámku. Nezapomenutelné jsou také nostalgické jízdy zvláštních vlaků pořádané vimperským Stifterovým pošumavským železničním spolkem při různých příležitostech na šumavských tratích (oslavy výročí tratí nebo již tradiční silvestrovské jízdy na Kubovu Huť a zpět). Více informací na adrese spzs@centrum.cz
V současnosti můžeme pozorovat, jak se Vimperk mění k lepšímu. Mnoha domům v centru se vrací jejich stará krásná tvář, objevují se nové krámky, podniky a vinárničky, je stále více míst, kam stojí za to jít a kde si můžete zpříjemnit den i večer. Město více žije sportem, především dnes po celém světě moderní cyklistikou a cykloturistikou. Vimperk také byl a je hokejovým městem. I když se zde již nehraje druhá nejvyšší republiková soutěž, stojí za to prožít bouřlivou atmosféru utkání tvořenou výkony domácích hokejistů i fanoušky v čele s vimperskými trubači. Doporučujeme navštívit i na tréninky nejmladší generace. Zabruslit si v časech určených veřejnosti můžete přijít samozřejmě i Vy !
Také kultury ve městě přibývá. Především hudba zde zní stále častěji. V červnu každoročně rozezní město několik stovek muzikantů při tradičním setkání dětských a mládežnických dechovek, v červenci pak z otevřených oken či přímo na některém z večerních koncertů uslyšíte trubky, lesní rohy či pozouny. Do Vimperka totiž tou dobou každý rok přijíždějí desítky nadějných mladých hráčů – současných i budoucích profesionálů na celostátní interpretační kurzy žesťových nástrojů. Zajímavý zážitek nabízejí každoroční vystoupení vimperských mažoretek, ať již při různých slavnostech nebo přímo na soutěžích. Ze široké nabídky Městského kulturního střediska ve Vimperku si můžete vybrat také folk a country, muzikálové melodie nebo moderní diskotékové rytmy. Tóny hudby se linou z náměstí a uliček nahoru k majestátní siluetě hradu pánů z Janovic a zvěstují do daleka, že v tomhle krásném koutě země na pomezí šumavských hvozdů lidi opět baví život a že se jim chce něco udělat pro to, aby je bavil stále více.
Návštěvníci to cítí a o to častěji a s větší chutí se sem budou vracet. Vždyť Vimperk vždy byl a znovu je a bude bránou Šumavy, toho jedinečného horského a lesnatého světa ticha a málo narušené přírody, jaká se dnes v celé Evropě jen těžko hledá. Tento svět dnes již není rozpolcen běsem lidské politiky a turista se nemusí smutně vracet způli cesty. Česká Šumava a německý Bavorský les tvoří jeden celek, tak, jak jej příroda stvořila, a rostoucí počet hraničních přechodů umožňuje podnikat túry přes hranice podle chuti a podle logiky přírodních celků bez ohledu na pomyslné politické překážky. A do tohoto krásného ostrova neporušené přírody v našem uspěchaném světě můžete vykročit z Vimperka. Města, které ožívá a které srdečně zve k návštěvě.

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

http://www.vimperk.cz/96/cz/normal/informace-kontakty/ 

CZ031 1 40
CZ031 3 40
CZ031 4 40
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load