Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Toužim

Město Toužim
Sídliště 428
Toužim, 364 01

E-mail:touzim@touzim.cz
Web:www.touzim.cz
Město Toužim (německy Theusing) je město v západních Čechách. Nachází se v Tepelské vrchovině, 36 km jihovýchodně od Karlových Varů a 51 km severozápadně od Plzně. Náleží do Karlovarského kraje. Protéká zde řeka Střela, v okolí města se nachází množství rybníků.
 
 


Místo bylo osídleno pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století, při kolonizaci horního povodí Střely. První písemná zmínka je z roku 1354, kdy je zde připomínáno proboštství s kostelem (sv. Jana Křtitele) v majetku milevských premonstrátů. Tomu pravděpodobně předcházel kolonizační dvorec šlechtice Jiřího z Milevska, který zřejmě daroval nebo odkázal jím založenému klášteru v Milevsku. Toužim byla od počátku až do konce feudalismu správním centrem toužimského panství. Opevněného proboštství se za husitských válek zmocnili (kolem 1429) a pak i zástavně drželi (1437–1488) kališničtí rytíři z Vřesovic. Ti proboštství přeměnili na gotický hrad. U hradu byla v roce 1469 útvinskými měšťany založena osada a na ní privilegiem panovníka 8. července 1469 přenesena městská práva tehdy zaniklé Útviny.

Nové město získalo i právo hradeb a bylo opevněno. Město získali do zástavy (1489) a posléze od milevského kláštera do dědičné držby (1538–1565) katoličtí páni z Plavna, kteří dali hrad přebudovat na renesanční zámek. Toužim stala jejich hlavní venkovskou rezidencí a centrem správy rozsáhlého majetku. Panství roku 1560 zahrnovalo 32 vsí, města Toužim a Krásné Údolí a městečko Útvina. Také rozšířili městská práva: 1500 (nový znak a pečetění červeným voskem, vybírání cla a druhý výroční trh), 1536 (pivovárečný monopol). Na rozvoj města, obchodu i řemesel měl velký vliv také rozmach hornictví v Krušnohoří a ve Slavkovském lese.

Za Lobkoviců z Hasištějna (1565–1623) se rozvoj města utlumoval, panství s městem bylo Lobkovicům dočasně zkonfiskováno, v roce 1623 pak nuceně odprodáno katolickému císařskému vojevůdci, sasko-lauenburskému vévodovi, Juliovi Jindřichovi. Ten městu sice odpíral některá práva, ale ochránil jej před drancováním za třicetileté války. Vévodský dvůr podnítil rozvoj umění a uměleckých řemesel. Po přenesení rezidence a vrchnostenské správy do Ostrova začal úpadek města, oživení za vlády markrabat bádenských (1689–1789). Dále bylo panství s městem v držení panovníka, v roce 1837 jej vydražili vévodové Beaufort-Spontin. Po skončení feudalismu se město nestalo sídlem státních orgánů.

Obyvatelé města se živili řemesly a obchodem, většina z nich však současně provozovala i zemědělství (za městem stávaly Stodoly – stodolní čtvrť). Obchodovalo se na tržišti na náměstí, při týdenním čtvrtečním trhu a při výročních trzích. Řemeslnické cechy v Toužimi: cech sladovníků (1485), spojený cech kovářů, kolářů a bednářů (1563), obuvníků (1629), krejčích (1638), hrnčířů (1654), zedníků (1655), řezníků (1655), tkalců (1670), soukeníků (1687), kovářů a kolářů (po roce 1690), truhlářů, zámečníků a pekařů. 

Kašna
Kostel
Krajina1
Krajina2
Krajina3
Morový sloup
Toużim
Pivovar
Zámek
Věż s hodinami
vlajka Touzim
znak Touzim
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load