Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Tábor

Město Tábor
Žižkovo náměstí 2
Tábor, 390 15

Telefon:+420 381 486 111
Web:www.taborcz.eu
 
 

Historické jádro města Tábora – bývalé město Hradiště na výrazné ostrožně zhruba pětibokého tvaru o délce 500 a šířce kolem 400 metrů, svažující se k jihozápadu a vystupující příkře do výšky 60 metrů nad údolí Lužnice, bylo vždy přirozenou pevností, chráněnou od jihovýchodu a jihozápadu hlubokým údolím řeky a podél severní a západní strany stejně hlubokým údolím Tismenického potoka.


Tato dominantní přírodní poloha byla jistě předpokladem osídlení již v pravěku, jak dokládají některé archeologické nálezy z předhistorického období. I když poznání pravěkého osídlení táborské ostrožny zatím nepokročilo tak daleko, aby bylo možno archeologická zjištění hodnotit v širších sídelně-topografických a kulturně-sociálních souvislostech, postoupil historický a archeologický výzkum v posledních desetiletích tak daleko, že již není pochyb o středověkém osídlení ostrožny počínaje 13. stoletím. Majetkové a prostorové zájmy zde patrně nejprve projevil nejmocnější šlechtický rod v Čechách - Vítkovci a nedlouho po nich i panovník – Přemysl Otakar II. Mocenská politika Přemysla Otakara II. vyústila v ostrý konflikt mezi panovníkem a Vítkovci, při němž patrně došlo k Přemyslovu záboru Vítkovského majetku, založení královského města s hradem, pravděpodobně v letech 1270 – 1272, a jeho brzkému zničení při vítkovské vzpouře roku 1276. Osídlení ostrožny ve 13. století můžeme tedy rozdělit do tří fází.

Vítkovskou fázi před koncem šedesátých let 13. století lze doložit predikátem bratří Konráda a Hněvka z Hradiště, patrně manů Oldřicha z Hradce v roce 1267. Nepřímým dokladem je i predikát Vítka z Klokot z první poloviny 13. století.

S přemyslovskou či královskou fází osídlení ostrožny má pravděpodobně souvislost většina objektů a vrstev 13. století, které byly na několika místech přibližně sedmnáctihektarové plochy historického jádra Tábora dosud archeologicky zjištěny. Do tohoto období spadá vybudování kamenného hradu, jehož mohutnost a architektonické pojetí kontrastovaly s charakterem městské zástavby, která byla převážně dřevěné konstrukce. Město samotné mělo s velkou pravděpodobností celkem pravidelný šachovnicový půdorys, jehož pozůstatky jsou dosud v křivolaké uliční síti vidět, byť v poněkud rozdrobeném stavu. Ten ovšem patrně způsobilo převrstvení pozdně středověkým husitským osídlením. Snad byl výrazem prvního urbanizačního záměru pramenícího v lokační politice Přemysla Otakara II. a přestože nedošel nikdy svého konečného naplnění, zanechal hluboké stopy v následujícím vývoji městské dispozice.

Po zničení a opuštění města kolem roku 1276 zůstala patrně osídlena jen malá část ostrožny. Její dominantou zůstal i nadále hrad, který patrně od poloviny 14. století drželi páni z Ústí. Do roku 1370 také spadá první zmínka o hradu v písemných pramenech. Druhou významnější stavbu, jejíž existence je doložena ve 14. století, představuje kostel sv. Filipa a Jakuba, postavený nedaleko hradu a poprvé v písemných zprávách zmíněný k roku 1388.

I když pak plocha ostrožny s pozůstatky hradu a města Hradiště byla pustá po dalších téměř 150 let, strategicky významná poloha přesto neupadla do zapomnění a byla využita roku 1420 k založení mocenského střediska husitského hnutí, nazvaného příznačně Hradiště hory Tábor a později Tábor. Strategická poloha nad řekou Lužnicí poskytla útočiště zejména stoupencům kalicha ze Sezimova Ústí i odjinud, kteří se zde v únoru roku 1420 usadili ve zbytcích původního osídlení.

Historický region Táborska se postupně vytvářel i měnil, takže v různých dobách měl odlišný územní rozsah. Za jeho stálé jádro lze považovat Táborskou plošinu nad výrazným ohbím středního toku Lužnice, ani jedno ani druhé však z geomorfologického hlediska nebylo překážkou širších regionálních přesahů a sídlištních vazeb. Dosvědčují to i nejstarší známá správní centra položená excentricky od pozdějších středobodů Ústí-Tábor, ať už šlo o slovanské hradiště Svákov, či o slavníkovský Chýnov. Ani Ústecko před zrodem Tábora v roce 1420 nepřesahovalo tržní okruh města a mocenského vlivu rodu pánů z Ústí. V nemnoho pevném obrysu zemské správy náleželo předhusitské Táborsko k bechyňskému kraji, z hlediska rozvinutější církevní správy pak ke třem děkanátům bechyňského arcijáhenství, východní část k chýnovskému, západní k bechyňskému a konečně severní k vltavskému. Základy historického regionu Táborska ve správním slova smyslu položila až převratná husitská doba. Netrvalo dlouho a revoluční pevnost na Hradišti hory Tábor si kolem sebe vytvořila vlastní mocenskou doménu, jež v době největšího rozmachu zasahovala na jihu až k Lomnici, na západě k Písku, na severu k hradu Ostromeči a na východě k Pelhřimovu. Ve druhé polovině dvacátých let 15. století se tak objevují první náznaky táborského „kraje“, který si do jisté míry uchoval vlastní soudržnost i po zániku autonomní táborské obce v roce 1452. Nově založené královské město střední velikosti zůstalo přes všechny proměny doby trvalým centrem celé oblasti a vedle hospodářských funkcí přejímalo i roli jednoho z opěrných bodů postupně se vytvářející zemské správy centralizovaného státu.



http://www.tabor.cz/cs/turista/historie-a-pamatky/tabor-hustiske-mesto/

Historie:

Historie Tábora
"Protože město, které obsadil, nebylo obklopeno hradbami, vybral místo u téže řeky opevněné přirozenou polohou ... Obehnal je hradbami a rozkázal, aby si každý postavil dům tak, jak si dříve zbudoval stan." (Enea Silvio Piccolomini, Kronika česká).

Tak popisuje soudobý kronikář založení města Hradiště na hoře Tábor.Město vskutku vzniklo především jako pevnost, která měla chránit své obyvatele proti všem nepřátelům. Vyrostlo na skalnaté plošině vypínající se nad soutokem Tismenického potoka a řeky Lužnice a přírodní podmínky hrály v životě obyvatel města již od počátku výraznou úlohu. Ale ještě dnes jsou rysy města - pevnosti jasně patrné.

Také zrod města na jaře 1420 se odehrál za výjimečných okolností. Je spjat nejenom se Žižkou ale i se jménem Jana Husa, velkého reformátora katolické církve. Jan Hus zemřel v německé Kostnici (na břehu Bodamského jezera) mučednickou smrtí již v roce 1415, přesto jej můžeme považovat za jakéhosi duchovního spoluzakladatele města. Husovy myšlenky, včetně přesvědčení o svobodě lidské osobnosti a svobodě vyznání, nalézaly dál silný ohlas v jihočeském regionu. Ostatně sám Hus přebýval v letech 1413 a 1414 na tvrzi Kozím hrádku a v Sezimově Ústí, v těsné blízkosti budoucího Tábora. Zde se skupina Husových učedníků a následovníků rozhodla uskutečnit své ideály a sny o spravedlivé společnosti. Jejich snahám odpovídá i biblické jméno hory Tábor v Palestině, které vybrali novému sídlišti. Město se však brzy stalo především mocenským centrem husitství. Představovalo v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou veličinu s vlastní ekonomikou, ozbrojenou silou, ba dokonce i zahraniční politikou. Autoritu českého krále jako panovníka země neuznávali táboři vůbec nebo jen formálně. V roce 1437 dostalo město od římského císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského privilegium, jež Táboru udělovalo statut královského města. Ale teprve roku 1452 Tábor kapituloval před vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a hrdá obec uznala českého krále za svého pána. Tentokrát táborskou nezávislost neochránil ani jedinečný systém opevnění, budovaný od založení města.

Klidnější léta na sklonku 15. století umožnila nebývalý rozvoj města. Tábor začal nabývat rysů opravdového města a formoval se do podoby, jakou známe dnes. Na samém počátku 16. století vznikala po etapách městská radnice, symbol bohatství a prestiže města. Následovala velkorysá přestavba hlavního městského chrámu, kostela Proměnění Páně na hoře Tábor, a vznik Jordánu, první údolní nádrže ve střední Evropě. Tak se podařilo zajistit obyvatelům města dostatek pitné i užitkové vody. Přestavby v historickém jádru pokračovaly i v 16. století, ve věku české renesance. Velké požáry, které zejména v letech 1532 a 1559 zničily většinu měšťanských domů, často ještě dřevěných, přinesly kromě osobních lidských tragédií také další podněty ke stavitelskému úsilí. Tehdy se Tábor definitivně změnil v kamenné město a fasády měšťanských domů pokryly četné variace sgrafitové výzdoby, tolik typické pro renesanci. Ve stejné době byl také dokončován systém táborského podzemí. Dnes hojně vyhledávaná atraktivní památka vznikala od 15. století hloubením sklepů pod jednotlivými domy na Starém městě. Mnohé sklepy byly postupně propojeny a vytvořily soustavu podzemních prostor. Část z nich byla po druhé světové válce postupně zpřístupněna veřejnosti.

V roce 1547 odmítlo město vojenskou pomoc českému králi Ferdinandovi I. v tažení proti německým luteránům. Habsburský panovník měšťany tvrdě potrestal zejména konfiskací rozsáhlého pozemkového majetku, jenž do té doby tvořil základ prosperity města. Tábor odepřel poslušnost Habsburkům i v roce 1618 a přidal se k povstání, vedenému nekatolickou šlechtou. Když se o tři roky později vzdal císařskému generálu Marradasovi, císařští vojáci město bezohledně vydrancovali. Stejně se táborským vedlo v létě 1648, když se stali obětí pro změnu švédské armády. Po skončení třicetileté války se táborští mohli těšit z dlouhých let míru, tolik potřebného pro nahrazení válečných ztrát. Atmosféru každodenního života i kulturního dění oživil v polovině 17. století příchod mnišského řádu augustiniánů, pro něž pražský architekt italského původu Antonio de Alfieri postavil nový klášter. Na počátku 18. století vyrostla v sousedství města jiný významná památka tehdy vrcholícího baroka. Poutní kostel na památném místě v osadě Klokoty projektovala patrně dílna Jana Santini-Aichla, čelného evropského představitele barokní architektury.

Úsilí několika generací české vlastenecké inteligence způsobilo v 19. století probuzení a rozvoj národního života. To se odrazilo i v novém vzestupu kulturního významu Tábora. Založení reálného gymnázia s výlučně českým vyučovacím jazykem (prvního svého druhu v tehdejší habsburské monarchii) a vyšší hospodářské školy v 60. letech 19. století obnovilo tradici vyspělého táborského školství. Rok 1878 přinesl vznik městského muzea, jež svou činností pomáhalo rozvíjet oživený zájem o husitskou epochu v českých dějinách i v historii města.

Zájem neustal ani po vzniku samostatného československého státu a také okupace Německem v letech 1939 až 1945 jej utlumila jen dočasně. Těžká léta okupace se na tváři města bohužel podepsala nejen zničením židovského hřbitova a perzekucí židovských spoluobčanů. Odkaz 156 nevinných obětí připomíná památník zbudovaný na Pražském předměstí v místě někdejšího nacistického popraviště. Poválečný rozvoj se vyznačuje opětným teritoriálním rozšiřováním městské zástavby, nárůstem obyvatelstva i snahami o upevňování kulturně historických tradic města. Z hlediska ekonomické prosperity je důležité, že Tábor dnes leží na křižovatce významných dopravních tahů Praha - České Budějovice - Linec a Písek - Pelhřimov - Brno. Aglomerace Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí vytváří druhou největší koncentraci obyvatel i hospodářských aktivit v jižních Čechách. Také v počtu obyvatel, dosahujícím bezmála 37 000, náleží Táboru druhé místo v jihočeské oblasti. Město Tábor v současnosti představuje přirozené středisko okresu i jeho hranice přerůstajícího regionu
http://tabor.cz/cs/turista/historie-a-pamatky/historie-tabora/

Současnost:

Město Tábor je dnes druhým největším jihočeským městem s přibližně 35 tisíci obyvateli a stalo se významným dopravním, hospodářským a kulturním centrem regionu. Současný Tábor je moderní město, které se zejména v posledních letech dynamicky rozvíjí. Příkladem mohou být nově zrekonstruovaná třída 9. května, obnova historického jádra, městských parků, dětských hřišť i sportovních zařízení, značné investice byly věnovány také rozvoji dopravy, obchodních zón, výrazný je rozvoj podnikání. S rozvojem měst v regionu souvisí i rozvoj podnikání. I když jsou jižní Čechy a Táborsko známy především jako oblast nezatížená průmyslem, i tady jsou podniky, které už desítky let náleží k uznávaným ve svém oboru. Rozvíjejí se rovněž firmy zaměřené na potravinářský průmysl, na stavebnictví, zemědělství a další obory. Nabídka školských zařízení v Táboře je rozmanitá. Historie některých škol se počítá na desítky let. Například táborské gymnázium si v roce 2006 dokonce připomnělo 100. výročí svého vzniku. Studenti si při volbě budoucího povolání mohou vybírat v různorodých oborech. Část z nich je dána i strukturou průmyslu v okolí Tábora. Firmy nabízejí kupříkladu možnosti vzdělání v potravinářství či strojírenství. Mezi školy s dlouholetou tradicí patří v Táboře střední zemědělská škola, střední průmyslová škola strojnická, obchodní akademie anebo střední zdravotnická škola. Neméně významná je i péče o životní prostředí a veřejnou zeleň. Dokladem toho je stříbrné umístění v mezinárodní soutěži Entente Florale (Evropské kvetoucí město) v roce 2007. Na dobré úrovni je v Táboře i lékařská péče. Zdravotnická záchranná služba pracuje v nepřetržitém provozu. Nemocnice v Táboře poskytuje zdravotní péči v ambulantní i lůžkové části pro více než 100 tisíc obyvatel původního okresu Tábor.
Táborsko se řadí k regionům s nejnižší kriminalitou v rámci České republiky. Ve městě působí státní i městská policie. Na pořádek a bezpečnost obyvatel, jakož i návštěvníků často dohlíží kamerový systém. Město Tábor je rovněž pověstné pestrou kulturní nabídkou. Lidé si mohou vybírat z programů divadla, kina, řady galerií a zejména z nabídky akcí pořádaných městem. V letní sezóně jsou velmi oblíbené akce pod širým nebem nejčastěji zacílené na historii. Nejvíce návštěvníků každoročně přilákají Táborská setkání – třídenní městské slavnosti, vycházející z husitské tradice Tábora, které se pořádají od roku 1992. Své návštěvníky si získal také nově pořádaný festival Léto nad Lužnicí. Tábor je pověstný nejen svou historií a kulturním životem, ale zejména v poslední době je také městem sportu. Provozuje se zde jak sport výkonnostní (hokej, basketbal, florbal, atletika, triatlon, cyklistika, malá kopaná), tak masový. Probíhají zde různé sportovní akce na republikové i mezinárodní úrovni – např. Mistrovství ČR v atletice, MČR v balónovém létání, MČR v triatlonu, MČR v plavání. Cyklokros je prezentován každoročním pořádáním závodu Světového poháru, který je v Táboře velmi oblíben. Vhodné zázemí pro sportování veřejnosti nabízí zimní stadion, plavecký stadion a lehkoatletický stadion s tartanovou osmidráhou. K dispozici je fotbalové hřiště s umělou trávou, sportovní haly, sokolovna a další sportoviště. Město intenzivně buduje i nová sportovní zařízení, k nimž patří zejména nově vybudovaná„Odpočinková zóna Komora“. Zde byla vybudována nová trasa pro cyklokros, která bude dějištěm Mistrovství světa v cyklokrosu 2015. Tábor je zkrátka místem, kde se může cítit dobře každý obyvatel i návštěvník bez rozdílu věku.
www.taborcz.eu

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Sdružení měst a obcí okresu Tábor
Svaz měst a obcí Jihočeského kraje
Mikroregion Táborsko
Svaz měst a obcí České republiky
Národní síť zdravých měst
Toulava 

Pohled na Žižkovo náměstí v době konání Staročeského vánočního trhu
Jordán
Poutní místo Klokoty
Štít domu čp  6 Ctiborův dům
Táborský poklad   budova expozice
Uličky Starého města
Velký Šanc
Žižkovo náměstí
CZ031 1 178
CZ031 2 178
CZ031 3 178
CZ031 4 178
 
 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
e-mail: info@shscms.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load