Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Svitavy

Město Svitavy
T. G. Masaryka 5/35
Svitavy, 568 02

Telefon:+420 461 550 211
E-mail:radnice@svitavy.cz
Web:www.svitavy.cz
 
 

Historické město na křídové plošině mezi Českomoravskou vysočinou a předhůřím Orlických hor je obklopeno dvěma hřebeny – Javornickým (nejvyšší kóta Na Stráni 586 m.n.m.) a Hřebečským (Roh 660 m.n.m.).

Svitavským údolím protéká téměř 100km dlouhá řeka Svitava, jejíž jméno je poprvé připomínáno ve 12. století. Zeměpisná poloha města je 16° 28' východní délky a 49° 45' severní šířky. Katastr Svitav zaujímá celkovou plochu 3.133 ha.

Z historicko-správního hlediska Svitavy náležely k panství olomouckých biskupů jako jedno ze správních center, a to od svého založení do roku 1848. Strategická poloha na zemské hranici mezi Čechami a Moravou, důležitý komunikační uzel předurčily industriální ráz města, které až do roku 1960 spadalo na Moravu. Od roku 1949 okresní město se od roku 1960 stalo součástí Východočeského kraje a od roku 2000 kraje Pardubického. Z národnostního hlediska byly Svitavy do roku 1945 čistě německým městem, jehož česká a židovská minorita tvořila 10% z celkového počtu obyvatel.

Historie:

Na odbočce kupecké stezky, středověké komunikace spojující Moravu s Prahou a polskou Vratislaví, při brodu přes řeku Svitavu vznikla úsilím litomyšlských premonstrátů v polovině 12. století osada, nazývaná Starou Svitavou. Druhou kolonizací za úřadu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu, jejímiž nositeli byli převážně německy mluvící osadníci, byla založena v polovině 13. století Svitava Nová. Městečko patřilo na dlouhá staletí olomouckým biskupům.
Biskupská vrchnost se o město pečlivě starala – nechala postavit hradby s třemi městskými branami, spravovala dva kostely a městu věnovala důležitá privilegia. Tak v následujících stoletích začala vzkvétat řemesla, zvláště ta textilní. Zlatý věk města skončil třicetiletou válkou, ale Svitavy se rychle vzpamatovaly a doba baroka přinesla další rozkvět města. Vznikaly školy, špitál, přestavovaly se kostely a náměstí. Konec 18. století byl tragický – město zcela vyhořelo a navíc utrpělo průchody vojsk v napoleonských válkách. Železnice v polovině 19. století spojila město se světem. Do Svitav přivedla průmysl a s ním i nové obyvatele. Svitavám se dostalo přezdívky západomoravský Manchester podle desítek textilních továren a dílen, které ve městě a na předměstích pracovaly. Vzkvétal i občanský život – byly zakládány spolky, družstva a zájmová sdružení. Vedle sebe v pokoji žili lidé tří národností – Němci, Češi a Židé. A to až do začátku druhé světové války. Svitavy byly jako součást Sudet začleněny do Hitlerovy Třetí říše, Židé byli vyhnáni a Čechů zde zůstaly pouze desítky. Po osvobození v roce 1945 město začalo psát novou stránku své historie a stalo se ryze českým městem. Ztráta historické identity jako důsledek poválečné výměny obyvatelstva zanechala ve městě bolestné stopy. I přesto byl obnoven kulturní život – Svitavy navázaly na tradici ochotnických divadel, dechových hudeb či pěveckých sborů. Tuto tradici rozvíjejí do současnosti. Město se profiluje jako městem sportu – areály volnočasových aktivit jsou toho dokladem.

Současnost:

Současnost města

Návrat ke svobodě v roce 1989 byl významným milníkem v historii města. Teprve nyní se ukázalo, jak zanedbané město po čtyřicetileté socialistické výstavbě a industrializaci bylo a jaké investice si jeho obnova vyžádá. Šedivé a ospalé Svitavy začaly vytvářet novou identitu a hledat jinou tvář.
V letech 1993 – 94 byla zahájena komplexní regenerace městské památkové zóny. Svitavské náměstí, do té doby zahalené v bezbarvé uniformitě, se přihlásilo ke své pravé hodnotě – totiž k renesančně – barokní architektuře. Za úspěšné završení projektu byly Svitavy oceněny jako první město v ČR cenou za úspěšnou regeneraci památkové zóny. Prestižní ocenění předal zástupcům města ministr kultury Pavel Tigrid.
Město také napřelo své síly k revitalizaci panelových sídlišť a nové bytové výstavbě. Během desetiletí se podařilo zaplnit nové obytné zóny a zahájit výstavbu bytových domů a rodinných domků. A v roce 2008 byl obnoven poslední panelový dům v majetku města do přívětivé podoby. Svitavy investují nemalé prostředky do regenerace sídlištních vnitrobloků, v nichž je vysazována nová zeleň a upravovány komunikace.
Pozornost je věnována volnočasovým aktivitám Svitaváků. Není to pouze moderní sportovní hala, využívaná profesionálními i rekreačními sportovci, jsou zde i malá hřiště s umělými povrchy pro moderní sportovní odvětví. Z evropských fondů je financován projekt opravy fotbalového a atletického stadionu, který by se měl stát centrem sportu pod otevřeným nebem.

Svitavský stadion je přirozeným výchozím bodem do zeleného prstence kolem města, jehož základem se stal Park patriotů a Vodárenský les s komunikační infrastrukturou, naučnou stezkou s herními a edukativními prvky. Projektovým předpokladem je propejení prstence se zajímavými přírodními lokalitami v bezprostřední blízkosti města, s památníkem Včelích královen, fittness stezkou Brand, bezbariérovým okruhem pro hendikepované spoluobčany, in-line dráhou v Lačnově, novým DiskGolfovým areálem.

Zásadní investice města plynou i do projektů, které na první pohled vidět nejsou – město po etapách rekonstruuje kanalizační síť, opravuje čistírnu odpadních vod a snaží se bránit proti povodním. S péčí o životní prostředí souvisí i regenerace zelených ploch a parků. Park Jana Palacha či park na Wolkerově aleji jsou toho dokladem, stejně jako práce na rekreační přírodní zóně v areálu rybníka Rosnička.
Z evropských fondů se v letech 2006 – 2008 podařilo zrealizovat i zcela zásadní projekt. Multifunkční objekt Fabriky Svitavy, někdejší pozůstatek průmyslové architektury 20. století, zcela změnil svou tvář. Azyl zde našly mnohé spolky a občanské aktivity, moderní divadelní a společenský sál se stal vyhledávaným stánkem umělců mnoha oborů, divadelníků a muzikantů. Městská knihovna, která objekt Fabriky naplnila, je jednou z nejmodernějších v Pardubickém kraji s přívlastkem „knihovna třetího tisíciletí“. Evropské peníze pomohly i k rekonstrukci některých chátrajících staveb – Kavárna v parku a Informační centrum Oskara Schindlera slouží k propagaci cestovního ruchu v oblasti Českomoravského pomezí. Rozmanitost místní kultury podporuje muzeum a galerie s jedinečnou orientací na historii prací techniky a životní příběh zdejšího rodáka Oskara Schindlera, zachránce 1200 pronásledovaných Židů v období holocaustu. Zvláštností je i v ČR ojedinělé muzeum esperanta v historickém objektu Ottendorferovy knihovny.
Svitavy se svou rozsáhlou sítí sociálních služeb, novou nemocnicí, bezbariérovými trasami ve městě, svými investicemi do sakrálních i světských památek, mají nakročeno do elitního společenství historických sídel s moderní tváří. Město Svitavy bylo také opakované oceněno Evropskou komisí životního prostředí za soulad s požadavky EU v enviromentální oblasti.

Nejvýznamější památky ve městě

Většina místních památek je součástí městského památkového okruhu – doporučené prohlídkové trasy města. Webová prezentace trasy na

http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/202-1/
 

Městská památková zóna (náměstí) – jedinečný urbanistický komplex mnoha historických architektonických slohů ze 16. století, zásadně změněný v 18. století a komplexně rekonstruován v letech 1993 - 94. http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/mestska-pamatkova-zona/51-1/

Stará radnice a dům U Mouřenínaradnice z roku 1538 a dům U Mouřenína z roku 1554 jsou nejstaršími měšťanskými domy svitavského náměstí s typickou renesanční podobou, v případě radnice pod barokní přestavbou. http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/stara-radnice/52-1/ a http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/dum-u-mourenina/53-1/

Kostel sv. Jiljí a městský hřbitov -  jedinečný komplex nejstarší stavby ve městě kostela sv. Jiljí z poloviny 12. století v areálu hřbitova z roku 1575 patří po přestavbě v 17. století ke skvostům barokní architektury v Pardubickém kraji.

http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/kostel-sv-jilji/57-1/ a  http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/mestsky-hrbitov/58-1/

Barokní sochy – 17. století zanechalo ve městě otisk v podobě mnoha soch, světeckých a trojičních sloupů, z nichž některé dostahují kvalit mistrů Braunova okruhu. http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/barokni-sochy/59-1/

Ottendorferův dům – jedna z nejkrásnějších staveb ve městě. Import historizujících stylů architektury z dílny brněnského Germana Wanderleye z roku 1892.

http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/ottendorferova-knihovna/203-1/

Městské muzeum – rezidenční vila svitavského starosty Johanna Budiga v německém romantizujícím slohu z roku 1892.

http://www.muzeum.svitavy.cz/o-muzeu/historie/16-1/ 

Kostel sv. Josefa – trojlodní pseudorománská bazilika z let 1894 – 96 s bývalým klášterem redemptoristů.

http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/kostel-sv-josefa/62-1/

Kostel Navštívení P. Marie a vyhlídková věž – původně gotický farní kostel na náměstí z poloviny 13. století, barokně upraven po požáru města v letech 1781 – 1804.  http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/kostel-navstiveni-p-marie/74-1/

Komplex staveb na Novém Městě – reálná škola a domov Na Rozcestísvitavské předměstí, původně Nové Město, někdejší zemědělské zázemí města. http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/klaster-milosrdnych-sester/70-1/ a http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/realna-skola/71-1/

Langrova vila a park Jana Palacha jedinečné spojení historické budovy s historizujícími a klasicistními prvky z roku 1891 a relaxačního areálu veřejného parku. http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/park-jana-palacha/65-1/ a  http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/langrova-vila/66-1/ 

Významné  osobnosti

Valentin Oswald Ottendorfer (*1826, Svitavy - +1900, New York)

Mecenáš města Svitavy, po emigraci do USA štědrý podporovatel života německé menšiny v New Yorku a demokratický politik 

Vystudoval filozofii ve Vídni a práva na pražské univerzitě. V roce 1848 se aktivně účastnil studentských bouří a v roce 1850 byl donucen k emigraci do New Yorku. Po těžkých začátcích nastoupil do redakce novin New Yorker Staatszeitung, jichž se posléze stal spolumajitelem. Aktivně pracoval v německém krajanském hnutí, zastával vysoké politické funkce v Demokratické straně, kandidoval na post starosty New Yorku a štědře podporoval charitativní a osvětovou činnost v USA. Na své rodné město nikdy nezapomněl a z jeho darů byly postaveny důležité městské instituce – nemocnice, sirotčinec a chudobinec a reálná škola. Nejvýznamnějším činem se stalo postavení a otevření veřejné knihovny a čítárny v roce 1892 jako největšího německého ústavu tohoto druhu na Moravě.

http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/ottendorferova-knihovna/valentin-oswald-ottendorfer/113-1/ 

Johann Dittmann (*1780, Dzieržoniow (Polsko) - +1847, Svitavy)

Malíř, autor mnoha obrazů se sakrální i světskou tematikou

Po studiích v pruském Slezsku se v roce 1805 usadil v Moravské Třebové, kde získal zakázky pro františkánský klášter a vyhotovil i několik portrétů měšťanů. Inspiroval se i motivy antické mytologie. V roce 1818 přemístil svou dílnu do Svitav, kde pracoval nejen na obrazech určených do svitavských kostelů, ale vytvořil díla i pro jiná města jako byla Olomouc, Mohelnice a Kostelec na Hané. Jeho obrazy zdobí kostely a kaple na celém Svitavsku a Poličsku. Zdařilé a hodnotné byly i jeho restaurátorské práce na sakrálních obrazech starých mistrů. Byl autorem mnoha malovaných střeleckých terčů, procesních korouhví a drobných portrétů, které se dnes nacházejí ve sbírkách svitavského muzea.

Alexander Makowsky (*1833, Svitavy - +1908, Brno)

Profesor a rektor Vysokého učení technického v Brně, spoluautor projektu březovského vodovodu, čestný občan města Brna

Pocházel z významné svitavské rodiny, jeho bratr Konstantin byl starostou Svitav a druhý bratr Alois ředitelem brněnské policie a člen městské rady. Alexander se po ukončení studií na Technickém institutu v Brně stal učitelem přírodních věd a geografie na středních školách a posléze na německé technice v Brně, která získala statut vysoké školy. Získal místo děkana katedry chemie. V letech 1878 –79 působil jako rektor VUT v Brně a spolupracoval se zakladateli moderní archeologie a antropologie J. Wankelem, K. Kořistkou a G. Mendlem. Stal se předkladatelem projektu brněnského vodovodu a podílel se na výzkumných pracích v prameništi Březová nad Svitavou a Muzlov. Zastával i mnoho veřejných funkcí a byl členem přírodovědných společností a spolků. V roce 1905 byl jmenován čestným občanem města Brna, dvorním radou a stal se nositelem řady státních vyznamenání. 

Oskar Schindler (*1908, Svitavy - +1974, Hildesheim (SRN))

Zachránce života 1200 židovských vězňů během druhé světové války 

Jeho život byl naplněn světáctvím. Stal se agentem německé špionážní služby a členem nacistické strany. V roce 1939 odešel do okupovaného Polska, kde začal podnikat. Ve své továrně využíval židovské vězně jako levnou pracovní sílu.

 V roce 1943 začal spolupracovat se sionistickými organizacemi a materiálně podporoval své dělníky. V roce 1944 hrozilo zavření jeho továrny a likvidace židovských dělníků. Pomocí známého Schindlerova seznamu zorganizoval transfer svých zaměstnanců do Brněnce nedaleko Svitav, kde byla zřízena továrna společně s koncentračním táborem. Schindler, společně se svou ženou Emílií, pečoval o vězně až do osvobození tábora. Po válce se stal nositelem mnoha čestných ocenění za záchranu lidského života a mírových cen. Jeho Židé jej po zbytek života materiálně podporovali.

http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/oskar-schindler/200-1/

P. Engelmar Unzeitig (*1911, Hradec nad Svitavou - +1945, Dachau)

Kněz, mučedník lásky k bližnímu, přezdívaný Anděl z Dachau

Po gymnáziu v Reimlingen v diecézi Würzburg nastoupil studia teologie a filozofie na univerzitě ve Würzburgu, noviciát  strávil v Holandsku a v roce 1939 byl vysvěcen na kněze. Působil jako administrátor ve Zvonkově na Šumavě, kde jej v roce 1941 zatklo gestapo a po výsleších byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. V únoru 1945 se dobrovolně přihlásil k ošetřování ruských vězňů nakažených tyfem. Sám se nakazil a zemřel krátce před osvobozením tábora americkou armádou.

Viktor Felber (*1880, Svitavy - +1942, Praha)

Profesor, rektor ČVUT v Praze, aktivní člen protifašistického odboje

Po studiích strojního inženýrství na České vysoké školy technické v Praze a matematiky na Karlově univerzitě byl v roce 1911 jmenován profesorem technické mechaniky. V letech 1930 – 31 zastával funkci rektora ČVUT. Stal se členem mnoha vědeckých a zájmových institucí a spolků. Ve svých spisech se orientoval nejen na problematiku svého oboru, ale také na etické otázky a systém vzdělávání. Za svou činnost v domácím odboji byl, společně se svým synem Juliem, v době stanného práva po atentátu na R. Heydricha popraven na kobyliské střelnici v Praze.

Alois Petrus (*1889, Skuteč - +1968, Svitavy)

Výtvarník, řezbář 

Po vyučení v Litomyšli odešel do Příbrami a do Valašského Meziříčí, kde studoval mistrovskou školu. V roce 1913 odešel do Třebíče, kde vyráběl nábytek a bytové doplňky. V roce 1918 založil Umělecko - průmyslové dílny pro bytovou kulturu a speciální loutkářský závod, jediný svého druhu v Československu. Své výrobky a hračky vystavoval na mnoha zahraničních výstavách. V období hospodářské krize přišel o svůj majetek a dílny, a vyráběl pouze drobné práce na zakázku. V roce 1945 přišel do Svitav, kde si zařídil dílnu a ateliér. Vyřezával bohatě zdobená výroční tabla, plakety, spolkové štíty a podílel se na restaurování uměleckých památek. Až do své smrti se věnoval práci s mládeží a loutkovému divadlu.

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Mikroregion Svitavsko (http://www.svitavskoweb.cz/), Českomoravské pomezí (http://www.ceskomoravskepomezi.cz/), Svaz měst a obcí České republiky (http://www.smocr.cz/o-svazu/kdo-jsme/default.aspx ) 

Svitavy - náměstí Míru - Městská památková zóna
Svitavy - náměstí Míru - Městská památková zóna
Svitavský sportovní park
Expozice v Městském muzeu a galerii ve Svitavách
Svitavy - náměstí Míru - Městská památková zóna
Expozice v Městském muzeu a galerii ve Svitavách
Cyklotrasa okolo rybníka Rosnička
vlajka Svitavy
znak města Svitavy
V roce 2016 slavíme společně narozeniny města
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load