Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Polná

Město Polná
Husovo náměstí 39
Polná, 588 13

Telefon:+420 567 559 200
E-mail:podatelna@mu-polna.cz
Web:www.mesto-polna.cz
Polná je historické město na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km severovýchodně od Jihlavy, 17 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 20 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 35 km severozápadně od Třebíče. Žije zde asi 5 tisíc obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V roce 2007 byla Polná vyhlášena historickým městem roku 2006.
 
 

Popis:

Vyhláškou Jihomoravského KNV ze dne 20. 11. 1990 o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny byla vyhlášena Městská památková zóna Polná. Historické jádro města Polná tvoří původní protáhlé tržiště rozdělené monumentálním barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z počátku 18. století na dvě menší náměstí (Husovo a Sezimovo). Domy kolem náměstí po ničivých požárech v 19. století dostaly většinou jednoduché klasicistní fasády, jádra jsou však ještě renesanční. Významnou dominantou města je hrad (dnes Městské muzeum), jejž pobělohorští majitelé – knížata Ditrichštejnové – přestavěli na zámek. Město mělo opevnění, které se částečně dochovalo dodnes. V rámci zdokonalení hradního opevnění bylo v 15. – 16. století kolem města založeno několik rybníků. Zajímavostí je zachovalé židovské ghetto se třiceti dvěma původními domy a synagogou, vybudované po roce 1680 na trojúhelníkovém půdorysu. O velikosti židovské komunity svědčí rovněž velký židovský hřbitov za městem. Na území města Polná se nachází 77 památkově chráněných objektů, z nichž 1 je od roku 2008 národní kulturní památkou (chrám Nanebevzetí Panny Marie).

Poloha města a správní vývoj

Polná leží na rozhraní Čech a Moravy, v lesnaté oblasti vymezené městy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč, v srdci Vysočiny.


Katastrální výměra: 3776 ha

Počet obyvatel: 5111

Nadmořská výška: 490 m n. m.


Polná se dělí na tyto části:

POLNÁ, k. ú. Polná

HRBOV, k. ú. Hrbov

JANOVICE, k. ú. Janovice u Polné

NOVÉ DVORY, k. ú. Nové Dvory u Kamenné

SKRÝŠOV, k. ú. Skrýšov u Polné

Historie:

Město se třemi náměstími a pěti kostely původně vyrostlo z podhradí. Je pravděpodobné, že v těchto místech existovalo již koncem 12. století strážní hradiště. Trhovou ves Polná založil na českomoravském pomezí na křižovatce důležitých obchodních cest před rokem 1242 Jan z Polné, syn Zbislava z Bratčic. Polná se poprvé připomíná v darovací listině Jana z Polné z roku 1242, potvrzené králem Václavem I. Český panovník tak mj. stvrdil i patronátní právo řádu německých rytířů k polenskému farnímu kostelu Panny Marie. V královské listině jsou zmíněny i vesnice, z čehož lze odvozovat, že Polná byla již tehdy významnou lokalitou.

Svou polohou uprostřed Českomoravské vrchoviny se z hlediska obchodního i vojenského stala významným a strategickým místem. Z těchto důvodu bylo polenské panství v držení významných šlechtických rodů – pánů z Lipé, z Pirkštejna (Ješek z Pirkštejna daroval městu významná městská privilegia, Hynek Ptáček z Pirkštejna přikoupil k panství město Přibyslav a hrad Ronov), pánů z Kunštátu (Viktorin z Kunštátu byl synem českého krále Jiřího z Poděbrad), Trčků z Lípy, pánů z Valdštejna, pánů z Hradce, Žejdliců ze Šenfeldu a po bitvě na Bílé hoře drželi více než 300 let příbuzní kardinála Františka Ditrichštejna.

Stejně jako mnoho jiných českých a moravských měst, poznamenala Polnou třicetiletá válka. V 18. století se město z těchto ran postupně vzpamatovalo, vzkvétala opět řemesla, pozvedlo se školství a velký vzestup zaznamenalo hlavní polenské řemeslo – soukenictví, které se ve městě úspěšně rozvíjelo až do II. poloviny 19. století, kdy již výroba sukna podomácku nemohla konkurovat výrobě tovární. Koncem 18. století byla Polná druhým největším městem v Čáslavském kraji. V 19. století se Polná stala pro široké okolí významným kulturním i obchodním centrem; natrvalo se zapsala jako centrum národního obrození na Vysočině.

Tragickým byl pro město rok 1863; dne 4. srpna lehlo popelem 189 měšťanských domů převážně v historickém jádru města a 456 rodin zůstalo bez přístřeší. Život lidí i architektura města byly navždy poznamenány.

Koncem 19. století se Polná často objevovala na stránkách evropského i světového tisku v souvislosti s tzv. hilsneriádou. Ve vleklých soudních procesech byl v r. 1899 v Kutné Hoře a znovu r. 1900 v Písku odsouzen k smrti za vraždu mladé švadleny Anežky Hrůzové místní židovský občan Leopold Hilsner. Vražda byla v tisku označena jako „rituální“ a případ vyvolal mohutnou vlnu antisemitismu zejména v českých zemích.

Dnes je Polná velmi příjemným městem s bohatým kulturním a společenským životem a památkami.


Současnost:

Město Polná – historické město roku 2006.

V uplynulých dvaceti letech město výrazně změnilo svou tvář.

Velký důraz začal být kladen na péči o kulturní památky včetně obnovy památek církevních, na regeneraci zeleně a čistotu města.

Součástí památkové péče je i regenerace zeleně města, která byla a je, v rámci Programu regenerace památkové zóny města, prováděna společně s rekonstrukcí děkanského chrámu. Citlivě pojata Kompletní obnova Husova a Sezimova náměstí, včetně veřejného osvětlení a mobiliáře tak dnes dokresluje poklidný a pohostinný ráz centra města.

Dominantou památkové zóny je chrám Nanebevzetí Panny Marie, který byl v rámci Programu záchrany architektonického dědictví ČR, po rozsáhlé rekonstrukci interiéru v roce 2007, znovu vysvěcen. V roce 2012 byla na balkonech a v sálech kostela otevřena nová prohlídková trasa. Kostel má vlastní informační centrum a je návštěvníkům celoročně přístupný.

Od roku 2004 je opět zpřístupněna zrekonstruovaná hradní část Areálu hradu a zámku, kde mj. sídlí Městské muzeum Polná s expozicí Staré lékárny, Kupeckého krámu a Polenských řemesel. Právě v těchto prostorách měli představitelé města čest přivítat prezidenta ČR Václava Klause při jedné z jeho zastávek na Vysočině v roce 2007.

Komplexní obnovou prošlo zachovalé židovské ghetto, dnešní Karlovo náměstí, se zrekonstruovanou synagogou a Rabínským domem. Obě budovy využívá Federace židovských náboženských obcí v ČR pro účely Regionálního židovského muzea.

Pozornost je směřována nejen na obnovu historických částí s pohledem na minulost, ale především na rozvoj současného města a zkvalitnění života v něm.

Nově bylo postaveno zdravotní středisko, Dům s pečovatelskou službou, 120 obecních bytů, školní stravovna včetně rekonstrukce základní školy, autobusové nádraží, čistírna odpadních vod s kanalizačními sběrači a dokončena byla plynofikace města s podzemní kabelizací telefonního vedení. Ve městě vyrostla dvě nová sídliště rodinných domů.

Pro volnočasové aktivity slouží nově vybudovaný Rekreační a sportovní areál u rybníka Peklo a sportovní areál U Studánky, který je určen především dětem a mládeži, stejně tak jako sportovní plácky určené mládeži v obytných částech města. Pro organizované sportovce byl v roce 2009 otevřen Městský stadion s nově vybudovaným zázemím. Vybudované cyklotrasy a turistické stezky vedou krásou okolní přírodou.

Polná je na Vysočině, ale nejen zde, díky bohaté spolkové činnosti stále vnímána jako středisko kulturního, sportovního a společenského života. Pozvánka patří například na Polenské kulturní léto; Noční prohlídky hradu, Polenský hudební podzim včetně swingového festivalu, divadelní přehlídku Hrabalově ostře sledovaná Polná či, Zahájení vánočního času na Husově náměstí. Slavnou Mrkvancovou pouť každoročně navštíví tisícovky návštěvníků.

Příslušné NPÚ:

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Mikroregion Polensko

Lesní družstvo v Polné

Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Sdružení obcí Vysočiny (SOV)

 
Nejvýznamnější památky ve městě

1. Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie

Největší ze čtyř polenských kostelů byl vystavěn v letech 1700-1707 podle plánů italského mistra Dominika de Angeli v místě bý­valého gotického kostela Matky Boží. Odborníky je chrám řazen mezi nejnádherněji vyzdobené církevní stavby v České republice. Dokonalou ukázkou precizní výtvarné práce italských mistrů z Florencie je štuková a fresková výzdoba na stěnách, valené klenbě a stropech chrámu, která má vskutku evropskou úroveň.

V roce 2008 byl chrám vyhlášen národní kulturní památkou.

Po rozsáhlé stavební obnově, kterou chrám prošel, zde byla v roce 2012 otevřena unikátní prohlídková trasa. Expozice v pěti sálech mapuje historii polenského chrámu, k vidění zde jsou mohutné Sieberovy varhany z roku 1708; cestou na věž je zdokumentována historie polenských zvonů. Ve zvonici je zpřístupněn dobově vybavený byt zvoníka a ochoz věže nabízí krásný výhled na Vysočinu.

2. Areál hradu a zámku

Polenský hrad patří k nejstarším feudálním stavbám u nás a je jednoznačně nejstarší dochovanou památkou ve městě. V jádru hradu stávala mohutná válcová věž. Hrad byl po několika požárech a poškození za třicetileté války několikrát přestavěn. K nejdůkladnějším stavebním ranně gotickým úpravám došlo za majitele polensko-přibyslavského panství Ferdinanda Ditrichštejna koncem 17. století. Svoji výslednou podobu získal hrad v 18. století, kdy byla podstatná část přestavěna na zámek; renesanční styl tehdy poznamenal budovy při hradbách i hradní jádro. V roce 1744, a o padesát let později (1794) znovu, vypukl v blízkém pivovaře oheň a v obou případech plameny zachvátily sousedící hospodářské budovy i samotný zámek. Část budov po ohni zanikla, některé byly sníženy o nejvyšší patra. Prakticky po celé 19. století nebyl udržován a došlo k jeho postupné devastaci. Po několik desetiletí sloužil občanům jako „veřejný lom“. V roce 1922 zakoupil hrad pro Muzeum v Polné a TJ Sokol Polná mecenáš – továrník Václav Pojmann. Po zásadní rekonstrukci a úpravě pozemků sloužil od 20. let na byty a pro potřeby muzea. Od poloviny 70. let 20. století došlo k další rozsáhlé rekonstrukci, která pokračovala až do roku 2004.

Dnes v areálu sídlí Městské muzeum, Kulturní středisko, Městské kino, Základní umělecká škola a restaurace s ubytováním. Součástí areálu je také letní scéna.

3. Městské muzeum

Sbírkový fond Městského muzea Polná začal budovat Spo­lek měst­ského mu­zea, založený v roce 1895. U zrodu mu­zea a vzniku prv­ních ex­po­zic stál především uči­tel a vlas­ti­vědný ba­da­tel Bře­ti­slav Ré­rych. Po za­kou­pení zde­vas­to­va­ného po­len­ského hradu to­vár­ní­kem Vác­la­vem Po­jman­nem pro po­třeby Spolku měst­ského mu­zea v roce 1922 do­šlo v le­tech 1923-1926 k zá­sadní re­kon­strukci hrad­ních objektů.

V období před II. světovou válkou bylo polenské muzeum největší a nejvýznamnější na Českomoravské vysočině. V roce 2004 byla dokon­čena celková rekonstrukce Areálu hradu a zámku v Polné a muzeum zpřístupnilo další výstavní sály s novými expozicemi.

Dnes se muzeum může pochlubit vyhledávanými expozicemi: Lékárna U Černého orla, Kupecký krám a Stará polenská řemesla, Historické hodiny a vývoj hodinářského řemesla, Lapidárium, Soubory historického nábytku. Stará polenská škola je oddělenou expozicí, sídlící v samostatném objektu v centru města.

4. Židovské město se synagogou a rabínským domem

Polenské ghetto bylo založeno v roce 1680. Dochovaná gotická zástavba ghetta má dvě části – původní město, půdorysem ve tvaru trojúhelníku, a dolní náměstí, tzv. Rabínský plácek. Několik domů, které ho tvoří, bylo k původnímu ghettu dostavěno při rozšiřování v roce 1740. V ghettu je 32 většinou patrových domů přestavěných v novodobém stylu, synagoga a rabínský dům. V synagoze dnes sídlí Regionální židovské muzeum se stálými expozicemi Příběh Leopolda Hilsnera a Historie Židů v Polné. Dále jsou zde pořádány koncerty a výstavy. Synagoga společně s rabínským domem je dnes majetkem Federace židovských obcí v Praze.

5. Židovský hřbitov

Pohřebiště polenských Židů je umístěno Pod Kalvárií, kde bylo až do II. poloviny 17. století původní sídliště několika židovských rodin. K založení hřbitova došlo pravděpodobně počátkem 16. století. Hřbitov, který byl několikrát rozšířen, obtéká říčka Šlapanka.

V prostoru pohřebiště se nachází ve 32 nepravidelných řadách přibližně 900 barokních, klasicistních i novodo­bých náhrobků, z nichž mnohé mají historickou i umělec­kou hodnotu.

6. Kostel sv. Kateřiny

Gotický kostel svaté Kateřiny byl založen na místě zvaném Strážný vrch na pomezí Čech a Moravy v blízkosti hradu v polovině 14. století pány z Pirkštejna. Původně sloužil jako kaple pro obyvatele hradu a podhradí. Zajímavé jsou zbytky fresek z počátku 15. století. Kolem kostela se prostírá menší hřbitov, vlevo od vchodu je se­cesní hrob polenského rodáka a mecenáše, podnikatele Karla Varhánka.

7. Kostel sv. Anny

Původně gotický kostel svaté Anny se špitálem založili Jan Sezima z Rochova a jeho manželka Kateřina z Močovic v roce 1447. Pseudogotická přestavba je z let 1893-1894.

8. Kostel sv. Barbory

Barokní kostel svaté Barbory je umístěn na hlavním hřbitově. Vy­stavěn byl na půdorysu řeckého kříže v letech 1720-1725 zásluhou děkana Pavla Haberlandta. Nástropní fresky s rozvětvenou ikonografií maloval J. Czeregetti z Chrudimi. Oltáře vyřezal polenský rodák Václav Viktor Morávek.

9. Kalvárie a Boží hrob

Roku 1894 byla severně za městem, na místě starší dřevěné kalvárie, zřízena kaple Božího hrobu dle architekta Roberta Niklíčka a obnovena Kalvá­rie s třemi kamennými kříži a čtyřmi kapličkami.

10.  Klešter

Kleštěr je část prastaré zemské cesty vedoucí z Moravy do Čech přes Polnou. Z této kdysi důležité obchodní komunikace se dochoval asi 150 m dlouhý hluboký úvoz s výrazným výtesem (soutěskou) ve skále. Podstatná část úvozu byla v polovině 60. let minulého století  necitlivě zavezena. Jako naprosto výjimečný útvar ve střední Evropě byl Kleštěr v roce 1998 prohlášen Ministerstvem kultury ČR národní kulturní památkou.


Související články

Pohled na historické centrum města
Areál hradu a zámku
Parkán hradu
Noční chrám Nanebevzetí Panny Marie
Interiér chrámu Nanebevzetí Panny Marie
Socha Hébé a Husova knihovna na Sezimově náměstí
Sezimovo náměstí
Synagoga
Rabínský dům
Prapor města Polná
Znak města Polná
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load