Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

České Budějovice

Statutární město České Budějovice
nám. Přemysla Otakara II 1
České Budějovice, 370 92

Telefon:+420 386 801 111
E-mail:posta@c-budejovice.cz
Web:www.c-budejovice.cz
České Budějovice leží v jižních Čechách, na soutoku řek Malše a Vltava v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Město je správním, hospodářským a kulturním centrem jihočeského regionu a patří mezi turisticky velmi atraktivní a navštěvovaná místa.
 
 

České Budějovice leží v jižních Čechách, na soutoku řek Malše a Vltava v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Město je správním, hospodářským a kulturním centrem jihočeského regionu a patří mezi turisticky velmi atraktivní a navštěvovaná místa. České Budějovice jsou statutárním městem s magistrátem, v čele správy je primátor. Zastupitelstvo města se skládá z 45 členů, rada města z 11 členů. Z celkové rozlohy kat.území (5556 ha) tvoří jen 582 ha zastavěné plochy, zbytek připadá na zemědělskou a lesní půdu, vodní hladiny a jiné prostory. Během druhé poloviny 20. století bylo připojeno také 12 dříve samostatných obcí, z nichž však jen některé srostly s Českými Budějovicemi také urbanisticky. Celý takto vytvořený katastr byl pak po roce 1970 rozdělen na 7 dodnes platných územních obvodů, jenom z části respektujících historické hranice obcí.

Historie:

Soutok velkých jihočeských řek Vltavy a Malše si v roce 1265 zvolil český král Přemysl Otakar II. k založení města Českých Budějovic, aby tak upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v českých zemích. Již na přelomu 13. a 14. století zde byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby. V průběhu neklidného 15. Století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Sám Žižka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil. Se svými 4.000 obyvateli patřily středověké České Budějovice k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Šestnácté století přineslo městu nebývalý rozkvět a značné zisky plynoucí do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, rybničního hospodaření a obchodu se solí. Během války ve třicátých letech 17. století zdejší kostel krátce ukrýval české korunovační klenoty. Barokní éra opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné též o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu. Koněspřežní železnice, postavená mezi lety 1825 - 1832 jako první na evropském kontinentě, spojila České Budějovice s hornorakouským Lincem, a společně s vltavskou plavbou, kterou provozoval Vojtěch Lanna, urychlila přepravu zboží v severojižním směru. Roku 1847 přenesla vídeňská firma Hardtmuth do Českých Budějovic svůj podnik na výrobu tužek a keramického zboží a město tak získalo svojí první velkou továrnu. V roce 1895 vznikl Český akciový pivovar, dnešní Budějovický Budvar, který proslavil město v mnoha zemích světa.
http://www.c-budejovice.cz/cz/turistika-a-volny-cas/historie-a-pamatky/Stranky/historie.aspx

Současnost:

20. století přineslo bouřlivý rozvoj. České Budějovice vyrostly v hospodářskou a kulturní metropoli jižních Čech, od roku 1990 se staly statutárním městem v jehož čele stojí primátor.
Začala opět normálně fungovat církevní správa, a budějovický biskupský stolec byl po osmnácti letech od jara 1990 znovu obsazen. Obnovily se tradiční obchodní i kulturní vztahy se sousedním Rakouskem, Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Vedle již existujících mezinárodních smluv byla mezi lety 1990-1997 uzavřena ještě partnerství se zahraničními městy - Lincem, Nitrou, Pasovem a Suhlem (Německo), Almere (Nizozemsko) a Lorientem (Francie). Otevření hranic významně posílilo turistický ruch.
V důsledku restitučního a privatizačního procesu došlo k rozvoji obchodní sítě, k rozsáhlým rekonstrukcím domů. Pokračovala výstavba sídlišť i nových kolonií rodinných domků. V okrajových částech Českých Budějovic vyrostla kolem poloviny 90. let nová obchodní centra a supermarkety, zachována zůstala tradice každoroční mezinárodní výstavy „Země živitelka; v areálu výstaviště kromě toho probíhá i několik dalších pravidelných akcí (Hobby, Slavnosti piva a podobně).
Rozsáhlými proměnami prošla i ekonomická sféra. Mezi nejvýznamnějšími podniky je třeba jmenovat pivovar Budějovický Budvar, tužkárnu Koh-i-noor Hardmuth, Madeta, ze strojírenských továren potom výrobce autopříslušenství Bosch. Byla založena řada soukromých firem a akciových společností. Změny nastaly ve školství díky reorganizaci školské správy a vzniku soukromých, církevních a specializovaných vzdělávacích ústavů. Rokem 1991 zahájila svou činnost Jihočeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemědělskou, biologickou, teologickou a zdravotně-sociální. Jsou zde zastoupeny všechny důležité banky.
Ve městě sídlí celá řada zdravotnických zařízení. Nemocnice nyní funguje jak v areálu bývalé Krajské nemocnice, tak v areálu bývalé Vojenské, později Okresní nemocnice. V oblasti zdravotnictví a sociální péče se důležitými počiny devadesátých let stalo otevření stacionáře Arpida pro rehabilitaci tělesně postižených dětí a mládeže (1993), bezbariérového domu v Pekárenské ulici (1992) nebo městského Azylového domu (1996). Počet obyvatel Českých Budějovic se v současné době pohybuje těsně pod hranicí 100.000.

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

SMOJK (Svaz měst a obcí Jihočeského kraje) (http://www.smojk.cz/)
Svaz měst a obcí České republiky (www.smocr.cz)
Nadace pro Jihočeské cyklostezky (www.jihoceske-cyklostezky.cz)
Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení (www.srvo.cz)
Sdružení správců městských komunikací (www.ssmk.cz)
Asociace pracovníků v regeneraci (www.aprcz.cz)
Asociace bazénů (www.abascr.cz)
Sdružení zimních stadionů (www.szs.cz)
Jihočeská Silva Nortice

Související články

náměstí Přemysla Otakara II.
Samsonova kašna na náměstí Přemysla Otakara II.
Černá věž
hradební věž Železná panna
hradební věž Rabenštejnská
Samsonova kašna osvětlená
areál bývalého dominikánského kláštera
koněspřežka v Českých Budějovicích
obřadní síň českobudějovické radnice
vlajka města České Budějovice
znak města České Budějovice
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load