Černokostelecký pivovar - Kostelec nad Černými lesy - Technické památky - Česká republika

Černokostelecký pivovar - Kostelec nad Černými lesy

Českobrodská
Kostelec nad Černými lesy, 281 63

Bezbariérový přístup: ano - část objektu

Zapsání památky v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: ano

Číslo v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: 27144/2-3444

Památka se nachází na území: MPZ - městské památkové zóny

Ochrana památky: Kulturní památka

Běžně přístupná: ne

Běžná otevírací doba: dle dohody

Pivovar, barokně klasicistní objekt z roku 1842 s polygonálním osmistěnným žentourem.

První zmínka o vaření piva v Kostelci nad Černými lesy (do roku 1920 jako Černý Kostelec) byla spojena s povýšením vsi na město roku 1489. Tehdy se vařilo v režii černokosteleckých měšťanů. Vrchnostenský pivovar při zámku byl prvně zmíněn roku 1544 a od roku 1623 rozlehlé černokostelecké panství včetně významného pivovaru patřilo mocným Liechtensteinům. V polovině 18.století činila roční produkce vrchnostenského pivovaru více než 8000 hektolitrů piva! Roku 1836 pivovar naproti zámku lehl popelem a v letech 1837-1841 došlo k výstavbě zcela nového pivovaru se sladovnou na „zelené louce“ v místech, kde stojí dodnes. Tento pivovarský nový areál byl vystavěn nejenom technologicky na úrovni, ale i jeho architektonická hodnota nesla typické klasicistní prvky a nezanedbatelný estetický rozměr. Budovy pivovaru byly vystavěny do tvaru písmene U, kde všechny okenní a dveřní otvory striktně dodržovaly vertikální a horizontální linie. Sladovna a pivovar od sebe byly odděleny uprostřed průjezdem, uprostřed areálu stál osmiboký žentour a mezi žentourem a pivovarem se sladovnou osmiboká kašna vše naprosto osově symetricky. Kolem celého areálu probíhal ohradní zdobný kamenný plot přesně kopírující komplex budov ve shodné vzdálenosti. Projektantem stavby byl s největší pravděpodobností stavební inženýr černokosteleckého panství Matěj Čermák nebo jeho syn Vilém Čermák. Stavbu samotnou provedl věhlasný pražský stavitel Jan Ripot a jednalo se o jeden z největších pivovarů v širokém okolí. Z doby výstavby se částečně dochovala plánová dokumentace. Pivovar byl vystavěn na výrobu piva metodou svrchního kvašení, což bylo již v polovině 19.století změněno na metodu spodního kvašení. Stavebně to představovalo především výstavbu nového chladného hospodářství. V letech 1893-1898 došlo k významné přestavbě pivovaru na parní pohyb a byly vybudovány nové ležácké sklepy s lednicemi. Z této přestavby se taktéž dochovala podrobná projektová dokumentace. Roku 1924 odkoupili pivovar od knížete Jana II. z Liechtensteinu hostinští z Černokostelecka a zřídili akciovou společnost. V této době došlo k poslední víceméně zdařilé stavební změně pivovarského areálu a to přístavbě bednárny, požahovny, cejchovny, umývárny sudů a umývárny lahví při sladovně. Z roku 1943 se dochovaly třetí a poslední stavební plány pivovaru dokazující jeho technologickou vyspělost. Po násilném bolševickém puči v roce 1948 se již do pivovarského průmyslu neinvestovalo, kvantita nahradila kvalitu a technologie z 30.let 20.století sloužila až do ukončení provozu. Roku 1987 došlo k uvaření poslední várky a roku 1994 byl provoz ukončen definitivně. Tradice byla dočasně přerušena.

Roku 2001 zchátralý a zpustlý areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy zakoupila společnost Dej Bůh štěstí spol. s r.o., se společníky Milanem Starcem a Tomášem Vodochodským. Dej Bůh štěstí je historický stavovský pivovarský pozdrav. Noví majitelé pivovaru jsou pivovarští odborníci specializující se na historické pivovarské technologie a architektonické uspořádání pivovarů a sladoven. Dlouhodobě se věnují odbornému výzkumu daného tématu, publikují a přednášejí v oboru, působí jako odborní poradci Národního památkového ústavu v oblasti industriálu a především zachraňují historické technologie z bouraných a nevyužívaných pivovarů a sladoven. Všechny výsledky své práce pak postupně představují široké veřejnosti v rámci prohlídkové trasy pivovarem.