Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Nové Město nad Metují

Město Nové Město nad Metují
náměstí Republiky 6
Nové Město nad Metují, 549 01

Telefon:+420 491 419 611
E-mail:posta@novemestonm.cz
Web:www.novemestonm.cz
Nové Město nad Metují bylo založeno roku 1501 Janem Černčickým z Kácova, který na ně poté přenesl všechna městská práva ze sousedního Krčína. Slibnou budoucnost města na chvíli zastavil roku 1526 zničující požár. Nový majitel panství Vojtěch z Pernštejna se rozhodl proto vystavět jednotná průčelí včetně podloubí v přízemí a světnice v patře, držitelé domů pak Vojtěchovi jeho náklady spláceli. Renesanční štíty těchto domů představují perlu evropské architektury, což bylo stvrzeno v červenci 1950, kdy bylo Nové Město nad Metují vyhlášeno státní památkovou rezervací. Tento statut byl na konci šedesátých let obnoven. Od roku 1970 je historické jádro Nového Města nad Metují Městskou památkovou rezervací. Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří zámek rodu Bartoň-Dobenín, kostel Nejsvětější Trojice, budova Městské galerie (bývalého vězení) Zázvorka a Městského muzea. Nové Město nad Metují je rodištěm akademického malíře Vladimíra Rocmana, akademického malíře a grafika Vladimíra Suchánka, polárníka Doc. RNDr. Josefa Sekyry, CSc. a mnoha dalších osobností.
 
 

Nové Město nad Metují zaujímá jedinečnou krajinnou polohu. Leží v místech, kde rovina východočeského Polabí (Orlická tabule) přechází ve vyvýšený pás Podorlické pahorkatiny. Nad řekou Metují se tyčí vysoká skalnatá stolová ostrožna, která byla využita pro založení města.

Zeměpisná poloha města je 50°20'37.717"N, 16°9'9.809"E

Nové Město nad Metují bylo založeno roku 1501 Janem Černčickým z Kácova, který na ně poté přenesl všechna městská práva ze sousedního Krčína. Nově založené sídlo se tak stalo poddanským městem a rezidencí stejnojmenného panství. V roce 1792 byla reformována městská samospráva do podoby regulovaného magistrátu. Od roku 1850 se město stalo svobodnou obcí s volenou samosprávou, sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu. Novoměstský okres byl zrušen roku 1942, znovu obnoven roku 1945 a v roce 1949 přičleněn k okresu Dobruška. Po další územně správní reformě v roce 1960 se Nové Město nad Metují stalo součástí okresu Náchod.


Městská památková rezervace

Nové Město nad Metují je svým unikátním palácovým náměstím s řadou jednotných renesančních štítů perlou evropské renesanční architektury, což bylo stvrzeno už v červenci 1950 usnesením vlády vyhlášením historického jádra města státní památkovou rezervací, tento statut byl obnoven výnosem ministra kultury v prosinci 1969 a od 1.1.1970 je historické jádro Nového Města nad Metují městskou památkovou rezervací.

Na malé ploše MPR (10,6 ha) je soustředěno celkem 51 kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu včetně národní kulturní památky - zámku Nové Město nad Metují.

Novoměstská MPR je ojedinělá nejen svou kompozicí, ale i svojí harmonickou návazností na novější zástavbu města a zejména na okolní přírodní krajinu, proto bylo v roce 1987 Okresním úřadem v Náchodě vyhlášeno poměrně rozsáhlé ochranné pásmo MPR (136,7 ha).

Více na www.novemestonm.cz

 

Historie

Na základě archeologických výzkumů je patrné, že území města bylo již v pravěku obývané lidem kultury popelnicových polí.
V roce svého založení (1501) se město omezovala pouze na náměstí, domy byly dřevěné na kamenné podezdívce, za nimi procházela okružní ulice - Zadomí, přimykající se vnější stranou k městské hradbě, v severozápadním rohu byl situován hrad, dnešní zámek. Zajímavostí je, že při založení města jeho zakladatel hradecký hejtman Jan Černčický z Kácova - příznivce Jednoty bratrské nepomyslel na stavbu kostela, ten byl postaven o několik let později, když si to vynutilo nově přistěhované obyvatelstvo.
Slibnou budoucnost města na chvíli zastavil roku 1526 zničující požár. Měšťané obnovu města pojali naprosto neorganizovaně a po architektonické stránce nejednotně, což se novému majiteli panství Vojtěchovi z Pernštejna nemohlo líbit a proto se rozhodl pro zcela neobvyklé řešení: Před někdejší domy nechal vystavět jednotná průčelí včetně podloubí v přízemí a světnice v patře, držitelé domů pak Vojtěchovi jeho náklady spláceli.
Město ve hradbách bylo rozlohou velmi malé a ani do budoucna se pro omezení terénními podmínkami nemohlo rozvíjet. Od počátku se proto rozvíjela také obě předměstí zvaná Horské a Krajské. Horské předměstí se rozrůstalo podél prudké svažité cesty vedoucí do Orlických hor a jeho struktura díky pohledu z protějšího kopce dala městu přezdívku „Český Betlém“. Krajské předměstí se rozvíjelo podstatně dynamičtěji, což bylo dáno i konfigurací mírně svažitého terénu podél velmi široké cesty vedoucí k Náchodu (dnes Komenského ulice).
Nové Město nad Metují bylo od počátku městem ryze českým a tak i události, které zasáhly do dějin českého národa, průběžně ovlivňovaly život ve městě.
Mezi významné majitele panství patřili např. páni ze Stubenberku, Albrecht z Valdštejna, Trčkové z Lípy, hrabata z Leslie, knížata z Dietrichsteinu. Posledním rodem vlastnícím novoměstské panství byli Bartoňové z Dobenína, kteří jako významní mecenáši zasáhli nejen do novodobé historie zámku ale i města.

Současnost

Po 2. světové válce ztratilo město status okresu. Do bývalé okresní budovy (dnes městský úřad) byla v roce 1949 přesunuta výroba náramkových hodinek (závod Chronotechna, později Elton), mohutný rozmach zaznamenal také na základech prvorepublikové strojírenské továrny Rousek nově založený strojírenský závod Stavostroj (dnes Ammann), výrobce silničních stavebních strojů. Dále se dařilo potravinářství, papírenství a ve městě tradičním textilním továrnám. Posílení průmyslové základny mělo přímý odraz ve velkém objemu nové bytové výstavby. V průběhu 50. – 80. let 20. století přibylo ve městě bezmála 400 nových domů a 4000 obyvatel. Spolu s tím se i rapidně zlepšila a rozšířila občanská vybavenost. Památkové hodnoty města byly v roce 1950 zajištěny vyhlášením městské památkové rezervace, znovu prohlášené roku 1969 a roku 1987 doplněné i ochranným pásmem.

V roce 1995 bylo otevřeno nové městské muzeum. Obnovy se dočkaly i domy v městské památkové rezervaci, byla vydlážděna část Zadomí a rekonstruováno historického Husova náměstí. V roce 2010 byla dokončena úprava architektonicky cenného objektu pošty na městskou knihovnu.

Nové Město nad Metují zůstává vyhledávaným turistickým cílem a je zároveň i příjemným místem pro každodenní život.

Příslušné NPÚ

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Mikroregion Novoměstsko (http://www.novomestsko.cz/)

Euroregion Glacensis (http://www.euro-glacensis.cz/new/index.html)

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (http://www.shscms.cz/)

Svaz měst a obcí České republiky (http://www.smocr.cz/o-svazu/kdo-jsme/default.aspx )

Asociace měst pro cyklisty (http://www.cyklomesta.cz/)

Nejvýznamnější památky

Historické jádro města - renesanční náměstí

Podoba náměstí z pernštejnské doby zůstala prakticky stejná, až na několik požárů, které většinou zasáhly více domů najednou, došlo pouze k dílčím přestavbám jednotlivých domů.
Kromě naprosto pro opevněné město nezbytné studny, rezervoáru na vodu (odkrytém při obnově náměstí v roce 2009) a rybníčku - později požární nádrže, které byly zavedením vodovodu postupně zrušeny, se na ploše náměstí od roku 1696 nacházel sloup se sochou Panny Marie vybudovaný z vděčnosti, že se městu vyhnula epidemie moru. V roce 1767 ještě přibyl sloup se sousoším Nejsvětější Trojice jako poděkování za ukončení sedmileté války, která obyvatele města značně vyčerpala.

Podrobný stavební vývoj náměstí

http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/nove-mesto-nad-metuji-jeho-historie-a-pamatky/vystavba-mesta.html

Popis jednotlivých částí náměstí (domy, kašny, sloupy)

http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/nove-mesto-nad-metuji-jeho-historie-a-pamatky/podrobny-popis-historicke-casti.html

Městské muzeum

Městské muzeum sídlí v objektu původní dělostřelecké bašty ze 16. století, která byla postavena jako součást městského opevnění. V současné době zde může návštěvník shlédnout pět tematicky zaměřených expozic, které jsou návštěvníkům zpřístupněné po celý rok. Krom expozic zaměřených na historii, přírodu a každodennost Nového Města nad Metují je možné shlédnout vzácnou barokní lékárnu Milosrdných bratří, vyřezávaný „Měšťanský betlém“ od umělecké řezbářky Jarmily Haldové či unikátní expozici hodinek PRIM.
Část muzea zaměřená na výtvarné umění je umístěna v další obranné baště městského fortifikačního systému. Galerie Zázvorka nabízí stálou expozici novoměstských umělců a pravidelné krátkodobé výstavy dalších známých výtvarníků.

http://www.muzeum-nmnm.cz/

Zámek Nové Město nad Metují

Místo pro hrad Jan Černčický zvolil v severozápadní části ostrohu, dal vystavět pevný dvoupatrový palác, jehož druhé patro bylo pravděpodobně dřevěné, a proto hrad 1526 podlehl požáru.

Pernštejnové přestavěli gotický hrad v jednoduchý zámek ve stylu italské renesance a z náměstí vytvořili první zámecké nádvoří. Nádvorní stranu zámku stejně tak jako všechny domy na náměstí opatřili renesančními štíty. Nedílnou součástí pernštejnské přestavby bylo posílení opevnění zámku.

Stubenberkové, kteří vládli v Novém Městě celé půlstoletí, zámek rozšířili a postarali se o důstojné sídlo. Před rokem 1574 byl postaven před zámkem panský pivovar a kolem roku 1580 přistavěn správní dům. Oba domy byly v jedné čelní linii a mezi nimi vznikl dvůr. Po dostavbě zámek už představoval kubicky sevřenou hmotu s lichoběžníkovým nádvořím. Tato skladba je zachována dodnes, jednotnost všech zámeckých úprav byla dovršena dodnes dochovanou chiaroscurovou výzdobou.
Zámek dostal v době, kdy jej vlastnil rod Leslie podobu barokní. Vnější plášť zámeckých budov byl pojat střízlivě, zato interiér byl řešen až přepychově. Majitel byl zřejmě veden snahou pokud možno se vyrovnat slavnějšímu, více obdarovanému a bohatšímu náchodskému sousedovi Octaviu Piccolominimu.
Roku 1782 na zámku přespal císař Josef II. a 16. června 1813 v něm několik hodin odpočíval ruský car Alexandr.
Druhá polovina 19. století byla ve znamení rychlého chátrání. Zámek se po vymření přímé linie Dietrichsteinů dostal do rukou více dědiců, kteří se o údržbu nestarali.
Záchranou pro zámek bylo jeho zakoupení rodinou průmyslníka Josefa Bartoně-Dobenína. Renovací byl pověřen vynikající brněnský architekt Dušan Jurkovič, který spolupracoval s významnými umělci své doby, např. architektem Pavlem Janákem.
Neodmyslitelnou součástí areálu zámku je i terasovitá zahrada s krytým dřevěným mostem a soškami trpaslíků od Matyáše Bernarda Brauna.

Více na
http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/nove-mesto-nad-metuji-jeho-historie-a-pamatky/zamek-nove-mesto-nad-metuji.html
 
Oficiální stránky zámku Nové Město nad Metují http://www.zameknm.cz/

Městské opevnění

Fortifikační systém nově založeného města beze zbytku využil příznivé konfigurace terénu. Na hranách vysoké skalní ostrožny byly vybudovány vysoké hradby, nejslabší článek opevnění - šíje na severu ostrožny byla ochráněna mohutným valem se širokým příkopem. Celý systém byl doplněn několika obrannými baštami. Do města se vstupovalo dvěma branami - Horskou a Krajskou.
 
http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/nove-mesto-nad-metuji-jeho-historie-a-pamatky/hradby-a-brany.html

Městská část Krčín, předchůdce Nového Města nad Metují

Krčín se rozkládá nad řekou Metují v místech, kde řeka opouští úzké údolí a rozlévá se do široké roviny směrem k Jaroměři. Vlastní založení tvrze a osady Krčína zřejmě spadá do 13. století, jistě se na tom podílela zejména frekventovaná obchodní stezka od Provodova k Dobrušce. Slibný rozvoj městečka přerušilo roku 1420 jeho přepadení a vyplenění jaroměřským hejtmanem Hynkem z Červené Hory, ze kterého se městečko vzpamatovávalo ještě dlouhá léta. Zpustošené krčínské panství koupil roku 1484 hradecký hejtman Jan Černčický z Kácova pravděpodobně s úmyslem, zde vybudovat významnější městské centrum. Po vyhodnocení nevalných obranných možností Krčína poté roku 1501 založil výše proti proudu řeky město zcela nové.


http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/nove-mesto-nad-metuji-jeho-historie-a-pamatky/krcin-predchudce-noveho-mesta-nad-metuji.html

Zřícenina hradu Výrov

Vznik hradu Výrova je možné datovat do 14. století, první písemné zmínky z konce 15. století o něm hovoří již jako o pustém. Výrov byl patrně sídelním hradem pro panství Krčín, po spojení náchodského a krčínského panství ztratil svůj význam a byl opuštěn. Tradice jej obestřela různými pověstmi a Alois Jirásek sem dokonce umístil část děje Husitského krále.

http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/okoli-noveho-mesta-nad-metuji/okoli-noveho-mesta-nad-metuji.html#Vyrov

Bývalé lázně Rezek a kaple sv. Barbory

Místo u pramene léčivé vody doplněné obrazem svaté Barbory na mohutném stromě si oblíbila manželka hejtmana panství Matěje Göstla a dala tak podnět k postavení kaple přímo nad pramenem vody. Současně se obec novoměstská v roce 1735 usnesla, že vystaví při kapli lázně. V celém kraji rostla víra ve velkou léčivou moc vody, do lázní začali přijíždět i cizinci.  Novoměstské lázně bývaly velmi navštěvované a oblíbily si je takové osobnosti jako třeba spisovatel Jan Neruda, zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš, rektor Karlovy univerzity Dr. Emil Ott či houslový virtuos Jan Kubelík.

http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/okoli-noveho-mesta-nad-metuji/okoli-noveho-mesta-nad-metuji.html#Rezek

Klášter milosrdných bratří a kostel Narození Panny Marie

Konvent milosrdných bratří založil při dosavadním špitálním kostele sv. Máří Magdaleny roku 1692 Jakub Leslie. Zdlouhavé a složité budování kláštera bylo dokončeno až v roce 1750, kdy obsahoval jednoposchoďovou budovu s lékárnou, nemocničním sálem, laboratoří a dvěma jídelnami, kapacita činila 10 nemocných. Ke klášteru také patřila přilehlá zahrada a hřbitov uzavřený roku 1847. Barokní kostel Narození Panny Marie byl dobudován až v roce 1769. Za války v roce 1866 bylo dopraveno do Nového Města celkem 683 raněných vojáků z blízkého dobenínského bojiště, toto množství zraněných nepřeplnilo pouze nemocnici ale celé město, které se dokonce obrovskými nákupy léků, obvazů a plátna na slamníky na čas zadlužilo. V letech 1898-1901 byla vystavěna nová nemocniční budova, nemocnice tak měla kapacitu celkem 60 lůžek.

Husův sbor

Náboženská obec Církve československé husitské dostala státní schválení ke stavbě již roku 1923, avšak až roku 1934 byl postaven pozoruhodný objekt sboru s věží dle projektu architekta J. Freiwalda oceněný jako nejlepší sakrální stavba roku.

Socha Alegorie řeky Metuje

Socha Alegorie Metuje se nalézá v ulici U Zázvorky a je dílem českého sochaře Olbrama  Zoubka.

http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/turisticka-atraktivita/socha-alegorie-reky-metuje.html

Tipy na výlety

http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/tipy-na-vylet/tipy-na-vylet.html

Památné stromy

http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/prirodni-zajimavosti/pamatne-stromy.html

Chráněná území přírody v okolí Nového Města nad Metují

http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/prirodni-zajimavosti/zvlaste-chranena-uzemi-ve-spravnim-obvodu-noveho-mesta-nad-metuji.html

 

Významné osobnosti

Josef Bartoň z Dobenína (1862-1951)

Dne 10.8.1908 zakoupil novoměstský velkostatek a s ním i zpustlý zámek významný velkoprůmyslník Josef Bartoň a zapsal se tak nesmazatelně do historie Nového Města nad Metují. Zastával četné významné funkce a stýkal se s významnými lidmi veřejného života, v roce 1926 hostil na zámku i prezidenta T.G.Masaryka. Byl skutečným mecenášem, ve městě postavil roku 1930 starobinec a z velké části sociální dům, založil nadaci pro zchudlé řemeslníky a studenty; žádné korporaci neodmítl pomoc a byl sponzorem mnoha akcí.

Prof. MUDr. Josef Čančík (1890-1971)

V Novém Městě nad Metují se také narodil příští významný vědec - lékař hygienik, který stál po třicet let v čele Hygienického ústavu lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze. Po mnoho let byl také děkanem lékařské fakulty, v roce 1945 zvládl gigantický úkol, když uvedl po válce fakultu do chodu. Pobočky lékařské fakulty v Hradci Králové a Plzni vděčí za svůj vznik právě Prof. Čančíkovi.

Jan Černčický z Kácova (po 1460-1550)

Hradecký hejtman, významný příznivce Jednoty bratrské Jan Černčický z Kácova je zakladatelem města, ve kterém chtěl pravděpodobně poskytnout souvěrcům klidný život za městskými hradbami.

Jan Juránek (1910-1999)

Nejznámější novoměstský patriot byl po svém nuceném příchodu do Čech z rodného Mohelnicka naprosto uchvácen krásou Nového Města nad Metují, kde i přesto, že nebezpečí pro jeho rodinu po válce pominulo, zůstal natrvalo. Jako archivář pátral po všech pramenech historie města a své poznatky jedinečně sestylizoval do několika populárních knih o Novém Městě nad Metují. Velmi se zasloužil o prohlášení historického jádra města v roce 1950 státní památkovou rezervací a renovaci severní fronty náměstí opět do pernštejnské podoby.

Dušan Samo Jurkovič (1868-1947)

Světoznámý architekt zanechal nesmazatelnou stopu v Novém Městě nad Metují svým největším dílem ve východních Čechách - rekonstrukcí a úpravou novoměstského zámku. Velmi významné a známé jsou také jeho další počiny: novostavba vily pro svého tchána brněnského továrníka Bartelmuse nad Rezkem a adaptace pekelského mlýna při Olešence nedaleko Nového Města nad Metují.

Arm. gen. Karel Klapálek (1893-1984)

Svou vojenskou kariéru novoměstský rodák Karel Klapálek zahájil během  I. světové války, mimo jiné se vyznamenal v bitvě u Zborova. V meziválečném období působil v Československé armádě, byl také profesorem taktiky na Vojenské akademii v Hranicích. Za německé okupace byl členem odbojové organizace Obrana národa, před zatčením ho zachránil útěk do Francie, kde vstoupil do zahraniční čsl. armády, jako velitel se účastnil bojů u Tobruku a také velel 3. čs. samostatné brigádě v bojích u Dukly. Celkem byl Klapálek vyznamenán 37 našimi a spojeneckými řády, byl patrně naším nejschopnějším velitelem v II. světové válce.

akad. soch. Josef Marek (1913-1980)

Významný český sochař žil a tvořil v Novém Městě nad Metují. Jeho artefakty zdobí různá místa naší republiky, ve větším počtu severovýchodní Čechy a zvláště jeho rodiště Nové Město nad Metují. V Praze byl pověřen ztvárněním Selského rebela pro Jiráskovo muzeum na Hvězdě.

Doc. RNDr. Josef Sekyra, Csc. (1928 – 2007)

Novoměstský rodák stanul jako první Čech 26. prosince 1969 na jižním pólu. Celý svůj život pracoval v Ústředním ústavu geologickém v Praze, kde se zaměřil na chování hornin za extrémních klimatických podmínek. V letech 1974-1991 byla v novoměstském zámku z jeho polárních sbírek instalována stálá expozice Antarktida, k připravované expozici Pouště světa, ale už nedošlo. Geologická sbírka, kterou Doc. Sekyra shromáždil, nemá co do hodnoty a rozsahu ve světě obdobu. Její nepatrná část je vystavena v Městském muzeu. V roce 2008 uděleno Novým Městem nad Metují čestné občanství města.

Jan Petr Straka z Nedabylic a Libčan (1645-1720)

Historie dnešního sídla vlády České republiky započala už roku 1710, kdy císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka, pán z Nedabylic a Libčan, narozený v Novém Městě nad Metují, svou závětí ustanovil zřízení akademie pro „cvičení mládeže chudé, stavu vyššího národu českého", ačkoliv si to přál již v roce 1776, odborné komisi se podařilo u rakouských úřadů uspět až o století později, v roce 1896.  Nadace iniciovaná Janem Petrem Strakou fungovala až do roku 1938.

Antonín Kybal (1901-1971)


Vůdčí osobnost a průkopník českého moderního textilního umění. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové vyškolil dvě generace textilních návrhářů. V roce 2012 byla na škole, kterou navštěvoval, odhalena jeho pamětní deska.

Vladimír Rocman (*1923)

Všestranný výtvarník, grafik, autor vystřihovánek, plakátů, katalogů, pozvánek a mnoha dalšího. Jako ilustrátor působil u mnoha významných nakladatelství. Zasloužil se také o záchranu novoměstských památek a založení Městského muzea. V roce 2008 uděleno Novým Městem nad Metují čestné občanství města.
 
Vladimír Suchánek (*1933)


Umělec činný v oboru grafiky, malby, knižní ilustrace, známkové tvorby a exlibris. Od roku 1970 je členem Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, jehož je od roku 1995 předsedou. Členem Evropské akademie věd a umění se sídlem v Salcburku byl jmenován v roce 1997. V roce 2006 mu bylo uděleno státní vyznamenání – Medaile Za zásluhy v oblasti umění. V Císařské konírně Pražského hradu proběhla v letošním roce výstava celoživotní tvorby k jeho osmdesátinám. V roce 2008 věnoval umělec do sbírek Nového Města nad Metují kolekci dvanácti grafických listů, jež tvořily základ výstavy, která proběhla během léta 2013 v Městské galerii Zázvorka u příležitosti autorova životního jubilea. V roce 2008 uděleno Novým Městem nad Metují čestné občanství města.

Související články

Nové Město nad Metují
Městské muzeum(Jiří Hladík)
Zámecké zahrady(Josef Kováříček)
Peklo(Jiří Hladík)
Městská galerie Zázvorka(Jiří Hladík)
Kostelní klášter Milosrdných bratří (Josef Kováříček)
Zákoutí (Josef Kováříček)
Zámek v zimě (Josef Kováříček)
Lázně Rezek (Josef Kováříček)
Severní strana Husova náměstí (Josef Kováříček)
Zámecká věž Máselnice a socha Bedřicha Smetany od Josefa Marka(Josef Kováříček)
vlajka Nove Mesto nad Metuji
znak Nove Mesto nad Metuji 10 spravne barvy
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load