Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Trojlodní baziliku sv. Václava dal nad starobylým kostelem sv. Kosmy a Damiána vyzdvihnout kníže Břetislav. Byla vysvěcena roku 1046 a ve svých zdech chránila místo, kde stával dřevěný kostelík Boleslavova hradu, místo umučení a prvního hrobu knížete Václava. Raně středověké přemyslovské údělné hradiště na těchto místech vzniklo právě na přelomu 9. a 10. století a původní kostelík sv. Kosmy a Damiána, kde 28. září roku 935 (v dřívější tradici 929) došlo k bratrovraždě, lze situovat do prostor románské krypty v kostele sv. Václava nejen podle tradice, ale i podle nejnovějších archeologických výzkumů. Na místě události, v tzv. Vrábské kapli, je výjev umučení knížete zobrazen v pískovcovém sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Rozvoj svatováclavské tradice byl roku 1052 za vlády knížete Břetislava posílen ustanovením staroboleslavské Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána.
Knížecí kostel, zasvěcený jednomu z prvních papežů, mučedníku sv. Klimentu, byl na akropoli boleslavského hradiště postaven v 11. století a z poloviny století 12. se datuje jeho románská fresková výzdoba, která je nejstarší v Čechách – proto byl tribunový kostelík sv. Klimenta spolu s kostely Sv. Václava a Panny Marie zařazen mezi národní kulturní památky ve Staré Boleslavi.