Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Synagoga maior - Boskovice

U Templu
Boskovice, 680 01

Bezbariérový přístup: ano - část objektu
Zapsání památky v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: ano
Číslo v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: 46037/7-377
Památka se nachází na území: MPZ - městské památkové zóny
Ochrana památky: Kulturní památka
Běžně přístupná: ano
Běžná otevírací doba: Út-Pá 10-17, So-Ne 13-17 hod.
Je objekt ve vlastnictví církve?: ano

Základní hmota současné synagogy maior čili větší pochází z r. 1639, kdy ji pro židovskou obec vybudoval stavitel italského původu Sylvestr Fiota, v té době boskovický měšťan.
 
 

V r. 1698 byla zcela přebudována a rozšířena v barokním slohu. Strop, stěny sálu i přístaveb byly zdobeny barokní ornamentální freskovou výmalbou s rostlinnými motivy a s rituálními texty v hebrejštině. V letech 1989-2001 prošla synagoga maior celkovou stavební rekonstrukcí. Obnovená synagoga i se stálou muzejní expozicí „ Židovské město v Boskovicích" byla slavnostně zpřístupněna dne 23. června 2002.
Velká boskovická synagoga (synagoga maior) byla vystavěna v roce 1639 na žádost místní židovské obce italským stavitelem Silvestrem Fintou, který přišel do Boskovic z italské Clavenny před rokem 1598. Tento stavitel se také podílel na renesančních úpravách boskovického hradu a patrně také na stavbě věže farního kostela sv. Jakuba staršího. Pozoruhodná stavba boskovické synagogy se stala vzorem pro mnohé synagogy na Moravě i v Čechách a dnes patří mezi nejstarší a nejlépe zachovalé synagogální památky v celé Evropě. Jedná se o obdélnou budovu se širokou sedlovou střechou a mocným obvodovým zdivem. Ústřední prostor tvoří mírně obdélná hala (cca 10 x 8 metrů) zaklenutá vysokou klášterní klenbou (původně zdobenou štukovými rámci podobně jako v kostele sv. Jakuba). Na západě se k hale přimyká valeně klenutá předsíň s hlavním vstupem a nad ní ženská galerie (cca 4 x 8 metrů), která byla původně přístupná dřevěným schodištěm z uličky za synagogou. Uprostřed haly se nachází pódium s pultem pro předčítání Tóry (almemor, bima), na východní stěně je pak umístěn kamenný svatostánek (aron ha-kodeš) na svitky Tóry.

Synagoga prodělala od svého vzniku několik stavebních i dekorativních úprav. V letech 1657 – 1667 provedli malíř Mordechaj z Krakova a Metr z Zülzu malovanou výzdobu hlavního sálu. Výmalba, stylově vycházející z dobových vzorů, propojovala štuková zrcadla s vegetabilním dekorem. Malovaná výzdoba stěn má tradičnější charakter, kdy hlavní roli hrají celoplošná nápisová pole s texty modliteb a žalmů. Tato výzdoba je zcela lineární a plošná. Západní stěna uchovala malbu chrámové menory s textem 67. žalmu a stůl pro předkládané chleby, které kdysi stávaly v jeruzalémském Chrámu naproti Schránce úmluvy (proto také byly tradičně malovány na západní stěnu naproti svatostánku).

Koncem 17. století získali Židé od nového správce boskovického panství – Ditrichštejnů – povolení k rozšíření synagogy. V roce 1698 tak byla mezi synagogou a zdí soudního dvora zřízena vedlejší loď zaklenutá v přízemí jedním polem křížové klenby a dvěma poli valené klenby s lunetami v patře. V západní části vznikl vstup s dřevěným točitým schodištěm umožňujícím přístup na ženskou galerii. Severní stěna byla mezi dvěma původními okny prolomena velkou arkádou a tak se obě prostorové jednotky propojily. Zanedlouho po dokončení (v letech 1704 – 1705) byla celá západní i severní galerie a východní část severní přístavby vyzdobena výmalbou, kterou podle dochovaných signatur provedl Ješaja z Krakova. Neobyčejně živá a bohatá výzdoba zahrnuje nápisová pole, spirálové vegetabilní rozviliny, hvězdovité květy, symbolická zpodobnění zvířat a ptáků, ale i Desatero s Korunou Tóry. Tato část malované výzdoby synagogy patří k nepůsobivějším.

V roce 1836 bylo přistavěno zděné schodiště na galerii, do hlavního sálu vestavěna dřevěná pěvecká tribuna (západní strana) a prodloužena východní část severní galerie. Rovněž byl vybudován nový svatostánek s deskami Desatera v nástavci a okna z ženské galerie byla opatřena kovanými mřížemi. Upraven byl také vstupní portál. V roce 1892 bylo zřízeno bezpečnostní želené schodiště na severní galerii a vytvořen litinový balkón nad hlavním vstupem. Znovu byla synagoga obnovena roku 1908, kdy byly do oken hlavního sálu osazeny barevné vitráže a provedena nová výmalba. Poslední modernizace interiéru synagogy proběhla v letech 1935 1936 podle projektu brněnského architekta Arnošta Wiesnera (autor významných funkcionalistických staveb v Brně). Hlavním důvodem této modernizace byla elektrifikace osvětlení. Stěny hlavního sálu byly v dolní části obloženy dřevem a lavice rozmístěny v řadách za sebou. Stěny hlavního sálu byly zceleny bílou přemalbou, přičemž pouze na dvou místech synagogy byla odhalena původní barokní výmalba (arkáda severní stěny, část klenby na galerii).

Za druhé světové války byla synagoga pochopitelně uzavřena a sloužila jako skladiště konfiskovaného majetku deportovaných boskovických Židů. Od roku 1959 sloužila jako skladiště (např. stavebního materiálu). V letech 1979 a 1986 si nový majitel – město Boskovice – nechalo vypracovat dva projekty na rekonstrukci synagogy, která byla ovšem zahájena až v roce 1988. V roce 1994 byla již z valné části opravená synagoga vrácena do vlastnictví Židovské obce v Brně, která započala s restaurováním původní výmalby v synagoze. S podporou města, státu i Světového památkového fondu byly tyto restaurátorské práce také dokončeny. V současnosti je synagoga přístupná jako kulturní památka a pořádají se v ní kulturní akce.

Exteriér
Interiér
Interiér
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load