Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Kutná Hora

Město Kutná Hora
Havlíčkovo náměstí 552
Kutná Hora, 284 01

Telefon:+420 327 710 111
E-mail:kancelar@mu.kutnahora.cz
Web:www.kutnahora.cz
Kutná Hora je městem dvou katedrál. Vznikla ze shluku středověkých osad vzniklých kolem dolů a hutí. Jako velká průmyslová aglomerace a královské horní město s mincovnou se záhy stala druhým městem po Praze, sídelním městem českých králů. Dodnes oplývá významným hmotným kulturním dědictvím v roce 1995 podtrženým zápisem na Seznam UNESCO. Bohatství města lze stručně vyjádřit následovně: 2 románské kostely, 2 katedrály, 5 kostelů gotických a 1 barokní, 3 kláštery,více než 4 desítky soch, sousoší a kapliček, 278 měšťanských domů zapsaných jako kulturní památky s více než 40 sruby v patrech (těžba z let 1437-1495. Uliční síť si doposud zachovává genium loci kdysi středověkého horního a mincovního města. Kutná Hora má co nabídnout.
 
 

Městská památková rezervace se rozkládá nad údolím říčky Vrchlice. Východní část je nazývána „Dolním městem“ a západní část, končící nad ostrožnou, je známa pod lidovým názvem „Horní město“. Právě v této části se nachází většina historických staveb a jejich umístění tvoří jedinečné panoramatické pohledy vysoké kvality. Monumentální chrám sv. Barbory, budova jesuitská kolej, Hrádek, kostel sv. Jakuba spolu s Vlašským dvorem vytvářejí neopakovatelnou kulisu královského horního města. Toto uspořádání a vsazení do krajiny ve svém celku dodávají Kutné Hoře její pozoruhodný charakter.


Nejstarší části Vlašského dvora sahají až k počátku XIV. století. I když Vlašský dvůr prošel koncem XIX. století puristickými úpravami, zachoval si mnohé ze slávy důlní činnosti a mincovny, které svým významem ovlivňovaly historii středověké střední Evropy. V blízkosti Vlašského dvora se nachází filiální kostel sv. Jakuba ze XIV. století, výjimečný jak stavbou, tak mobiliářem, sahajícím většinou do období pozdní gotiky. Impozantní barokní stavba bývalé jesuitské koleje s barokním sochořadím dostává dnes nový impuls v podobě multifunkční náplně Českého muzea výtvarných umění. Hrádek je příkladem sídla středověkého důlního podnikatele, které si do vysoké míry zachovalo svoji autenticitu. Dokladem jsou kromě exteriéru i interiéry jako součást expozic Českého muzea stříbra. Nejvýznamnějším architektonickým prvkem městské památkové rezervace je chrám sv. Barbory. Její architektura odráží touhu generací obyvatel Kutné Hory /1380 – 1550/ zkrášlit město věhlasnou stavbou jako symbol své prosperity. Velké množství měšťanských domů, které si ve svých interiérech uchovaly gotické stavební a umělecko řemeslné prvky, další gotické sakrální stavby i barokní paláce, jsou dokladem stříbrného bohatství a dnes výjimečnosti památky UNESCO. Cisterciácký klášter s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie tvoří neodmyslitelnou součást historie a urbanismu Kutné Hory. Výsledkem středověké stavební činnosti cisterciáků ve XII. až XIV. století a geniality J. B. Santiniho ve století XVIII. je mistrovské dílo, které spojuje v hlubokém souladu restauraci významné gotické stavby se zcela novými prvky barokní gotiky. Katedrála a nedaleká patrová kaple Všech svatých s kostnicí (MEMENTO MORI) jsou díky své historii a proslulosti jedněmi z nejnavštěvovanějších památek Kutné Hory.

Kromě viditelných památek má Kutná Hora i výjimečné kulturní dědictví pod svým povrchem. Kromě ručně dobíjených důlních děl, která místy dosahovala hloubek okolo 600 m, jde o archeologické doklady lidské činnosti od doby bronzové po samé počátky dolování stříbra, období v Evropě téměř úplně temném.

Historie:

Území Kutné Hory bylo osídleno již od velmi dávných dob. Prastaré osídlení regionu je dnes prokázáno velkým množstvím archeologických nálezů. Stopy osídlení zde zanechali tajemní Keltové (GALLI) i první Slované (SCLAVENI). Od X. století se v Malíně, prvním historickém centru celé této kulturní krajiny, zřejmě nacházela mincovna. Nález stříbrných denárů se signifikací (MALIN CIVITAS /985-995/) to do značné míry potvrzuje. Kolonizační proces raného středověku byl završen založením sedleckého kláštera roku 1142, prvního cisterciáckého kláštera v Čechách. Cisterciáci (ORDO CISTERCIENSIS), kteří byli ve XII. – XIV. století na vrcholu svých sil, sehráli významnou roli v christianizaci a kolonizaci Čech i jejich zařazení do evropského politického a kulturního kontextu. Avšak nejvýznamnějším okamžikem pro region byl nález bohatých ložisek stříbrné rudy. Komplexní půdorys města sahá k prvním časům dolování (ANTIGUA CUTNA /1276/). Výskyt rud tedy určil počátky utváření urbanizace historického jádra a jeho okolí. Četné staré osady, z nichž vznikla Kutná Hora, byly tehdy pod vlivem cisterciáků seskupeny kolem malých románských farních kostelů. Od XIII. století se z rozptýlených hornických osad však postupně stává město. Polovina XIII. stol. byla svědkem hlubokých změn dotýkajících se osídlení. Opevněná královská města Čáslav a Kolín byla založena někdy začátkem šedesátých let XIII. století jako výsledek existence stříbrných dolů, jejichž těžba přeměnila tuto oblast za vlády českého krále Václava II. /1285 – 1305/ ve velkou průmyslovou zónu. Rozsah a intenzita těžby přírodních zdrojů Kutné Hory je popisována v dobových dokumentech, nalezených až v provinciích Porýní v Německu. Zdá se, že těžba tedy ještě nebyla řízena a vlna prosperity, která se v Kutné Hoře zvedla, je srovnatelná se „Zlatou horečkou“ (Gold – rush) na Aljašce v XIX.století.
Tento stav byl přerušen v roce 1300 Václavem II. vydáním královského horního práva (IUS REGALE MONTANORUM), vyvolané nutností modernizovat těžební právo, které platilo po několik následujících století v Evropě, ale i Americe. Současně byla založena mincovna Vlašský dvůr (, která razila pražské groše (GROSSI PRAGENSES), jež tvořily základ měnové reformy a platily několik následujících století po celé střední Evropě. Město se v období gotiky rozvíjelo do nebývalé krásy a díky svému strategickému významu i městem hrazeným. Kutná Hora se v dobách největší slávy stala co do množství obyvatel a hospodářského významu druhým městem po Praze, sídlem českých králů. V polovině XIV. století byl dokončen obranný systém čtyřmi branami, vodními příkopy a baštami. Městský půdorys se vyvíjel, malé neuspořádané uličky a dřevěné domy, vzniklé v době rozmachu hornictví, se změnily v ulice lemované bohatými a velkými kamennými domy a gotickými kostely. Práce na katedrální stavbě chrámu sv. Barbory započaly v osmdesátých letech XIV. století na vnějším okraji přelidněného města. Město svým významem a bohatstvím ovlivňovalo politickou i hospodářskou situaci českého státu i střední Evropy.
Náboženské války /1419 – 1434/ způsobily v Kutné Hoře mnoho změn. Sedlecký klášter roku 1421 vyhořel a zůstal v troskách až do konce XVII. století, značná část města byla poničena. Avšak bohatství rudních ložisek umožnilo po ukončení válek rychlou rekonstrukci. Práce prováděné na chrámu sv. Barbory byly řízeny architekty, kteří byli významnými postavami středověké architektury střední Evropy (Matyáš Rejsek a Benedikt Riedt). Bohatství města se odrazilo jak v jedinečné sakrální architektuře, tak v obydlích patriciátu. Mnohá malebná zákoutí si doposud zachovala svůj středověký charakter - genius loci královského horního města.
Relativní nedostatek renesančních staveb vysvětluje postupný úpadek bohatství od čtyřicátých let XVI.století, kdy stříbrné doly byly vyčerpány. Podle některých pramenů se odhaduje celkový výtěžek kutnohorských dolů na 2 500 t ryzího stříbra /1290 – 1800/. Ekonomická stagnace Kutné Hory byla umocněna třicetiletou válkou /1618 – 1648/. Přes doznívající význam města vznikly v období baroka monumentální stavby jesuitů (SOCIETAS IESU) - jesuitské koleje (Domenico Orsi), kláštera řádu sv. Voršily (ORDO S. URSULAE) od K.I. Dienzenhofera a kostel sv. Jana Nepomuckého vyprojektovaného F.M. Kaňkou, které s barokními úpravami měšťanských domů daly městu nový architektonický charakter.
Také cisterciáci začali v baroku obnovovat sedlecký klášter s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie, přičemž poukazovali na slavnou minulost českého státu i cisterciáckého řádu v období gotiky. Proto speciální formu barokní gotiky právě pro cisterciáky vyvinul architekt Jan Blažej Santini Aichl. Gotické tvarosloví podřídil smyslu baroka a vytvořil tak svébytný proud české barokní architektury, která ve světě nemá obdoby.
Až do roku 1850 byla Kutná Hora relativně důležitým administrativním centrem a tehdy se město začalo probouzet a zajímat se o své architektonické památky. Šlo především o záchranu nejvýznamnějších památek chrámu sv. Barbory a Vlašského dvora. Opravy probíhaly z dnešního úhlu pohledu až příliš razantně a puristicky. Na druhou stranu tenkrát takový náhled byl a památky zachráněny byly. V 60 letech 20. století bylo centrum Kutné Hory prohlášeno za městskou památkovou rezervaci a současně se stalo městem okresním. Obnova památkového fondu sice do jisté míry probíhala, avšak klopotně a zejména pomalu. V 80 letech dokonce probíhala odborná diskuse o zrušení statutu památkové rezervace, protože při tehdejším systému vlastnictví a péče o památky bylo jasné, že zachránit vše nebylo možné. Tento stav trval až do začátku let devadesátých. To jsme však už v současnosti.

Současnost:

Po ukončení důlní činnosti a uzavření mincovny v roce 1727 se Kutná Hora uložila k dlouhému spánku. Až na výjimky se město průmyslově nikterak zvlášť nerozvíjelo. Do roku 1995 byly v provozu ještě rudné doly na Kaňku (příměstské čtvrti), avšak už nikdy nešlo o rudu stříbrnou, navíc šlo o dolování dotované státem. V 70 až 80 letech 20. století zasáhla město bytová panelová výstavba, která se naštěstí od jiných měst, nedotkla historického jádra. Vzhledem ke skutečnosti, že okres nikdy nebyl výrazně industrializován, je zde poměrně nízká daňová výtěžnost. Dodnes není protnut významnější dopravní tepnou a ani nedošlo k plošným asanacím či výstavbě velkých obytných aglomerací. Tyto jevy byly pro památkový fond na jednu stranu příznivé, na druhou stranu však vždy chyběly prostředky (finanční i kapacitní) a tím chyběl i zájem vlastníků na obnovách kulturních památek. Město mělo v minulosti špatnou infrastrukturu. Do statických zajištění domů v historickém jádru Kutné Hory (včetně sanací sklepů) byly sice vkládány nemalé prostředky, neodstranily však hlavní příčinu - špatnou kanalizaci, která fungovala bez větších oprav prakticky od konce 19. stol.. Stejně tak byl dlouhodobě zanedbaný bytový fond i technické rozvody uvnitř domů. V pravdě probuzení se Kutná Hora dočkala až po roce 1989, kdy zde došlo k nebývalému stavebnímu ruchu.
Díky procesu politických změn proběhly a probíhají obnovy kulturních památek zejména ve sféře soukromého a obecního vlastnictví (měšťanské domy, občanská vybavenost). Právnické osoby realizují obnovy kulturních památek v závislosti na předmětu jejich činnosti a prosperitě. Obnovy církevních kulturních památek jsou i nadále ve valné míře závislé na státním finančním příspěvku. Závislost na stáních příspěvcích (prostřednictvím zřizovatelů) je logická u obnov památek ve státním vlastnictví. Obnovy se z výše uvedených důvodů dotkly zejména měšťanských domů a staveb občanské vybavenosti, v omezené míře pak nemovitostí ve vlastnictví právnických osob. Církevní památky se v Kutné Hoře postupně obnovují za pomoci státu i města.
S prudkým rozvojem průmyslového odvětví – cestovního ruchu jde ruku v ruce i obnova památkového fondu. V posledních letech se podařilo Středočeskému kraji zrekonstruovat jezuitskou kolej včetně parku (GASK - galerie moderního umění), dokončena je obnova kamenného pláště katedrály sv. Barbory, kompletně je obnovena katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci i fasády Vlašského dvora včetně nádvoří. V současnosti probíhá další z etap komplexní obnovy zádlažby historického jádra za přispění fondů EU. Každý rok je obnoveno několik měšťanských domů včetně interiérů, například Spolkový dům. V letech 1995 až 2013 činily příspěvky města, státu, kraje i podíly vlastníků více než 800 mil. Kč.
Město Kutná Hora má z hledisek cestovního ruchu a památkového fondu nebývalý potenciál. Současně však musí vyvíjet úsilí o pozdržení návštěvníků o více než jeden den. Jde především o kulturní akce a nabídky, které návštěvníky zaujmou natolik, že pobude více než jeden den. Vzdálenost od Prahy 78 km se zdá býti příznivou, má to však jeden háček. Turistické agentury pořád ještě mají v nabídce Kutnou Horu na jeden den, právě pro zmíněnou příznivou vzdálenost.
Ještě čeká mnoho práce jak na úrovni obnovy památky UNESCO, tak na úrovni marketingu cestovního ruchu, ale i občanských iniciativ společenského života.

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Svaz měst a obcí, Česká inspirace, OWHC, České dědictví UNESCO 

IMG 3059
IMG 3312
IMG 3364
RBM 2450
IMGP7409
Kultura 59
Kutná Hora 07 2011 394
panorama KH
Památky 13
panorama 2
RBM 2450
RBM 2499
vlajka KH
znak KH
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load