Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Malebné město Klatovy nacházející se na úpatí jednoho z nejkrásnějších českých pohoří Šumavy založil kolem roku 1260 panovník Přemysl Otakar II. V roce 2010 město oslavilo své sedmsetpadesátileté výročí.


Klatovy se nachází v šumavském podhůří poblíž jihozápadní hranice České republiky s Německem, severně od hraničního přechodu v Železné Rudě, přibližně 45 km jižně od Plzně.

Město leží na Drnovém potoce 3 kilometry od jeho soutoku s řekou Úhlavou. Je malebně rozložené na mírném návrší mezi vyvýšeninami Hůrkou (497 m n. m.) a Vodojemem (453 m n. m.).

Historie:

Nejstarší dokázané osídlení Klatov zasahuje do mladší doby bronzové (13.-10.století př.n.l.).
Vlastní město založil kolem roku 1260 panovník Přemysl Otakar II. Na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech do Bavor. Pravidelný městský půdorys se čtvercovým náměstím, šachovnicovým systémem bloků a rozlehlými domovními parcelami patří k nejvyzrálejším příkladům kolonizačního urbanismu 13. století. Městské jádro doplnilo ve 13.-16. století opevnění, které se zčásti dochovalo dodnes.
Lucemburská doba národních dějin znamenala pro Klatovy hospodářský, politický a kulturní rozkvět. Panovníci postupně udělili městu právo míle na podporu městského řemesla a obchodu, privilegium výročního trhu, výsadu odúmrti a právo popravy.
V husitském období patří Klatovy mezi přední husitská města, později podporují i krále Jiřího z Poděbrad.
Největší hospodářský rozmach a bohatou stavební činnost přineslo 16. století. Výstavnost tehdejšího města reprezentuje Černá a Bílá věž, farní chrám a městské domy. Představitelé města podporují školství i kulturní rozvoj; ze 16. století máme zachováno několik literárních památek
Následky dvou velikých požárů na konci 16. století a na počátku 17. století se již nepodařilo do bělohorské katastrofy odstranit. Třicetiletá válka je pro Klatovy obdobím naprostého úpadku.
Až přítomnost jezuitů po polovině 17. století podpořila výstavbu města (jezuitský chrám a řádová kolej, katakomby, interiér barokní lékárny), založení školní a kulturní tradice města. Významného postavení dosáhly Klatovy v roce 1751, kdy se staly krajským městem a sídlem kriminálního soudu.
Po vydání císařského Říjnového diplomu v roce 1860 se rychle vzmáhá společenský a spolkový život. V Klatovech byl např. v roce 1861 založen pěvecký sbor, později měšťanská beseda, tělocvičný a hasičský spolek, od roku 1868 zde vychází místní noviny. V roce 1882 zahájilo činnost muzeum jako dokumentační a výzkumný ústav s velkou regionální působností. Na počátku 19. století se začala psát historie i slavných klatovských karafiátů, významné je obnovení gymnasia v roce 1812. V závěru tohoto století zrychlila spojení s dalšími městy českého jihozápadu výstavba železničních tratí.
Pro období konce minulého století a 20. století je charakteristický rozvoj průmyslu. Klatovy získaly novou tradici ve výrobě potravin, textilního a koženého zboží, významné je strojírenství a zpracování dřeva. Z Klatov se stalo přirozené centrum celého Pošumaví, kulturní, společenské i výrobní.
Dnes má město Klatovy přibližně 23 000 obyvatel a patří k turisticky nejatraktivnějším městům v předhůří Šumavy.

Více na: www.klatovy.cz a www.muzeum.klatovynet.cz

Současnost:

Klatovy jsou druhým největším městem Plzeňského kraje. Město žije bohatým kulturním a společenským životem. Návštěvníky láká rozmanitou nabídkou kulturních programů, výstav, koncertů, divadelních představeních, přednášek, slavností a dalších akcí.

Své stálé příznivce má také cyklomaraton Author Král Šumavy. Na náročné tratě se z klatovského náměstí vydávají tisíce vášnivých cyklistů.

Příznivci automobilového sportu si nenechají ujít Mogul Šumava Rallye nebo Historic Vltava Rallye.

Tradicí se stává AVON pochod .