Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Jevíčko

Město Jevíčko
Palackého nám. 1
Jevíčko, 569 43

Web:www.jevicko.cz
Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.
 
 

Oblast Jevíčka byla trvale osídlena už od mladší doby kamenné. Vznik města je pravděpodobně svázán se zánikem rozlehlého hradiska v Maříně u Křenova, které poskytovalo útočiště obyvatelům z okolí od dob Velké Moravy. V první polovině 13. století bylo na vyvýšenině poblíž soutoku Jevíčky a Malonínského potoka vysazeno město. Přesné datum udělení práv není známé, zachovala se až konfirmace zakládací listiny z roku 1258. Privilegia byla udělena podle vzoru Uničova (tedy po roce 1213) a Jevíčko tak náleželo do magdeburského právního okruhu. Řadí se mezi nejstarší města na Moravě. Rozloha náměstí i plochy uvnitř hradeb svědčí o velkorysé lokaci, významné centrum širší oblasti se však z města nikdy nestalo. O pozici v okolí se brzy muselo dělit s nově vysazenou Moravskou Třebovou.

Po celý středověk bylo Jevíčko královským, resp. markraběcím městem, panovníci jej však často udělovali do zástavy šlechtickým rodinám. Z konce 15. století se zachoval významný právní kodex, tzv. jevíčská právní kniha.Pocházel odsud i jeden z prvních rektorů pražské univerzity Mikuláš z Jevíčka. V 60. letech 14. století zde markrabě Jan Jindřich založil klášter augustiniánů poustevníků.

Roku 1500 bylo Jevíčko předáno do dědičného držení dosavadnímu zástavnímu majiteli Hanuši Haugvicovi z Biskupic a stalo se poddanským městem. Haugvicové jej roku 1580 prodali Janu Žalkovskému ze Žalkovic, v majetku jehož potomků zůstalo až do roku 1722. Od dědiců Žalkovských potom Jevíčko koupili majitelé sousedních Velkých Opatovic Salmové z Neuburku. Posledními šlechtickými majiteli byli dědicové vymřelých Salmů Herbersteinové. Zdejší zámeček byl po připojení k opatovickému panství užíván jen jako správní budova. Koncem 16. století se město pokoušelo vykoupit z poddanství a stát se opět královským městem, ale nebylo úspěšné. Po překonání úbytku obyvatelstva po třicetileté válce nastal nový rozvoj během 18. století, kdy se klášterní kostel stal poutním místem. Při josefinských reformách byl však klášter zrušen a město si tak i nadále udrželo polozemědělský charakter.

Průčelí jevíčského gymnázia, založeného v roce 1897

Zřízení samostatného magistrátu znamenalo do značné míry oproštění měšťanů od vrchnostenského dohledu. V polovině 19. století zde byl zřízen okresní soud a Jevíčko se stalo administrativním centrem severní části Malé Hané. V této době dosáhla svého demografického vrcholu i židovská menšina, která tvořila třetinu obyvatel města. Kulturní vzestup, který vyvrcholil založením reálného gymnázia v roce 1897, nebyl následován hospodářským rozvojem. Po protestech obyvatel totiž katastr minula železniční trať a Jevíčko dále ztrácelo na významu především na úkor Boskovic a Moravské Třebové.

Po Mnichovské dohodě zůstalo Jevíčko v Československu a později v Protektorátu Čechy a Morava, ale ocitlo se u hranic. Severněji ležící převážně německojazyčné Hřebečsko bylo připojeno jako součást Sudet k Německé říši. Kolem Jevíčka též měla vést exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav, ze které jsou na západ od města dodnes patrné terénní úpravy s mosty (tzv. autostráda). Dalším významným zásahem do života města byly administrativní reformy v polovině 20. století, které zbavily Jevíčko nejen okresního soudu, ale i poloviny spádového území, nově přičleněného převážně k okresu Blansko. Samo moravské Jevíčko se při děleních státu na kraje, která nerespektovala zemskou hranici, ocitlo v krajích se vzdálenými krajskými městy v Čechách: nejprve ve Východočeském kraji s krajským městem Hradec Králové, posléze v Pardubickém kraji. Na přelomu staletí v Jevíčku zanikla tradiční výroba žiletek (Astra Diu Jevíčko), v nedávné době z města odešel i americký výrobce airbagů ASCI a Jevíčko i okolí se aktuálně potýkají s nadprůměrnou nezaměstnaností.


Hradební věžrenesanční stavba z 2. poloviny 16. století. Hranolová věž s cibulovou bání, v nejvyšším patře pilastry a polopatro s dřevěným ochozem. Na přízemí z věže kamenné znaky ve vavřínových kartuších.  Vedle věže bývala brána. Na věž navazují zachované zbytky hradeb.Zámek - původně tvrz, po roce 1557 za Potstatských z Prusinovic přestavěna nebo postavena nová, později rozšířena a přestavěna v barokní zámek. Jednokřídlá obdélná jednopatrová budova s arkýřem v severovýchodním nároží a hranolovou věží. Fasády barokně upraveny, členěny lisenami a obdélnými okny s vylamovanými rámci. Barokní vstupní portál a nad ním čtyři renesanční kamenné znaky ve vavřínových věncích. Kostel Panny Marie - původně augustiniánský kostel, od roku 1784 farní. Původní stavba z poloviny 14. století, zbarokizována v letech 1762 až 1766. Obdélná stavba s obdélným kněžištěm, bočním průčelím členěným lisenami a boční severní hranolovou věží. Ozdobný sloupový toskánský portál ze 17. století s anděly držícími znak kláštera. Vnitřek lodi sálový, sklenutý třemi plackami. Mariánské fresky z 19. století v lodi i Kněžišti. Zděná konvexní kruchta s rokokovými okázalými varhanami s hudoucími anděly z doby kolem roku 1760. Na severní straně barokní hrobní kaple s novobarokním oltářem s pietou a barokními sochami sv. Veroniky a sv. Maří Magdalény. Zařízení kostela převážně rokokové a klasicistní z konce 18. Století. Hlavní oltář klasicistní z roku 1790, portálový s nikou, v které je pozdně gotická socha Panny Marie z konce 15. století, nesená barokními anděly od J. Pacáka. Po stranách další andělé a sochy. Rokoková kazatelna od O. Schweigla s rokaji a plastikami beránka a andělů. Dále v lodi oltáře sv. Kříže, P. Marie Lurdské, Rodu Kristova, sv. Apolonie a sv. Barbory, sv. Metoda se sochami sv. Norberta a Vojtěcha, sv. Mikuláše Tolentinského s obrazem P. Marie Čenstochovské a oltář Nanebevzetí P. Marie s několika obrazy (Nanebevzetí, sv. Notburga a sv. Izidor). V zasklené rakvi figurína sv. Viktora, rokoková, kolem roku 1760. Na víku křtitelnice barokní skupina křtu páně od O. Schweigla z doby po roce 1740. Barokní zpovědnice. Bývalá prelatura - barokní, z doby kolem roku 1730, jednopatrová budova se středním rizalitem. Kostel sv. Bartolomějegotický, hřbitovní kolem roku 1300. Obdélná stavba s hrotitými okny téměř bez kružeb. Jižní hrotitý profilovaný portál. Dříve zde byl raně barokní sloupový portálový oltář z doby kolem roku 1670 s obrazem Umučení sv. Bartoloměje. Množství barokních soch z 18. století (sv. Mikuláš Tolentinský, sv. Jan Nepomucký, sv. Anna, sv. Josef, sv. Norbert, Pieta a kříž).


Střed města je tvořen rozlehlým čtvercovým náměstím, ze kterého vybíhají cesty do čtyř světových stran, a je po obvodu uzavřen okružními ulicemi. Stejnou dispozici má v Evropě už jenom německé město Karlsruhe. Zachovala se více než čtvrtina městských hradeb pocházejících ze 14. století a původně gotická věž u zaniklé západní brány (žádná ze čtyř městských bran se nedochovala). Věž, renesančně přestavěná roku 1593, tvoří spolu s bývalým augustiniánským klášterem, barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a renesančním zámečkem (původně tvrzí) dominantu města. Ve městě je rozmístěna řada kvalitních barokních soch. Centrem židovské obce byla synagoga v Soudní ulici, nedaleko zbytků židovského hřbitova se nachází těleso nedokončené německé dálnice ze 40. let. Za městem bylo počátkem 20. století postaveno secesní plicní sanatorium.

Věž, Jevíčko, okres Svitavy
100px Jevíčko flag
Augustiniánský klášter, Jevíčko, okres Svitavy
Gymnázium Jevíčko, okres Svitavy
Jevíčko   Palackého náměstí   360 panorama, okres Svitavy
Jevíčko kostel
Sloup se sousoším   morový sloup (Jevíčko); detail
Socha svatého Norberta, Jevíčko, okres Svitavy
Synagoga, Jevíčko, okres Svitavy
Zámek Jevíčko, okres Svitavy
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load