Kutná HoraKutná Hora
Roubený hostinec Antonína Berana, TrávníčekRoubený hostinec Antonína Berana, Trávníček
Státní zámek Červená Lhota - NKPStátní zámek Červená Lhota - NKP

Suche

Dům čp. 206 Pirknerovo náměstí s věží bývalého kostela sv. Bartoloměje (32044)

: Kutná Hora
: 284 01
: Pirknerovo náměstí
: 206
:
: 1007
: Kutná Hora
: Kutná Hora
: Středočeský
: 13875/2-1043/A13
: Město Kutná Hora
: Havlíčkovo náměstí 552/1 284 01 Kutná Hora
: Kutná Hora
: 284 01
: Vnitřní město
: Havlíčkovo náměstí
: 552
: 1
: 327 710 210
: seifert@mu.kutnahora.cz
: www.mu.kutnahora.cz
: Mgr. Ondřej seifert, vedoucí odboru památkové péče a školství
: V objektu sídlí centrum u Bartoloměje, poskytovatel sociálních služeb, zřizovatelem organizace je středočeský kraj. Budova se využívá k poskytování několika druhů sociálních služeb osobám s mentálním postižením. Dětem, mládeži i dospělým osobám jsou poskytovány služby denní, týdenní stacionář a domov pro osoby se zdravotním postižením.
: Objekt čp. 206 byl postaven v roce 1837 a v novostavbě byly využity zbytky bývalého kostela sv. Bartoloměje ze 14. století. Z tohoto kostela se dosud zachovala barokizovaná věž a zbytky obvodového zdiva lodi s nárožním opěrákem. Budova bývalého špitálu představuje poměrně kvalitní klasicistní novostavbu se zachovanou trojtraktovou dispozicí a řadou původních konstrukcí (klenby přízemí, trámové stropy patra, krov, bývalá kaple s výzdobou). Bohužel ve druhé polovině 20. Století objekt prošel řadou vnějších i vnitřních úprav, které znamenaly zánik některých jeho cenných detailů (schodiště, okna dveře, komíny, zjednodušení členění fasád). Postupná rehabilitace objektu byla naléhavě žádoucí. Stávající krovová konstrukce valbové střechy je z větší části původní z období výstavby objektu ve třicátých letech 19. století, stávající střešní krytinou je pálená režná taška bobrovka. Uliční fasáda byla při poslední opravě zjednodušena. Objekt stojí solitérně. Financování obnovy Celkové náklady na obnovu střechy činily 2 785 735,- Kč a akce byla rozdělena na II. etapy (2012 – 2013). Z toho : - 744 000,- Kč – dotace Středočeského kraje - 1 180 000,- Kč – dotace z Programu regenerace MK ČR - 861 735,- Kč – podíl vlastníka Celkové náklady na obnovu fasády včetně ohradní zdi činily 4 535 164,- Kč. Akce byla rozdělena na III. etapy (2012 – 2014). Z toho : - 1 330 000,- Kč – dotace z Programu regenerace MK ČR - 3 205 164,- Kč – podíl vlastníka

Městská památková zóna Mšeno - ulice Na Skaličkách (32052)

: Mšeno
: 277 35
: Na Skaličkách
: veřejné prostranství
:
: 3341/8
: Mšeno
: Mělník
: Středočeský
: 2412
: Město Mšeno
: nám. Míru 1, 277 35 Mšeno
: Mšeno
: 27735
:
: nám. Míru
: 1
:
: 315693121, 123
: starosta@mestomseno.cz, rozvoj@mestomseno.cz
: mseno.eu
: Ing. Martin Mach
: město Mšeno - veřejné prostranství
: 1. Stručná historie objektu: Ulice Na Skaličkách se nachází v Městské památkové zóně Mšeno a slouží jako místní obslužná komunikace. Je to jednopruhová, obousměrná a slepá komunikace zpřístupňující obytnou zástavbu. Do ulice je možný vjezd pouze z prostoru náměstí Míru z jeho severovýchodního rohu. Severní (neprůjezdná) část ulice se prudce svažuje do ulice Karlova, v těchto místech je schodiště. Městská památková zóna Mšeno byla vyhlášena ministerstvem kultury ČR ke dni 1. 9. 2003 (vyhl. č. 108/2003). Důvodem pro její vyhlášení bylo to, že město Mšeno je nedotčeným a dochovaným příkladem městečka středověkého původu. Se zajímavou a velmi komplikovanou urbanistickou strukturou, kterou ovlivnilo rozdělení města na dvě části s různými majiteli. Ve městě se zachoval velmi hodnotný a početný soubor patrové roubené i hrázděné maloměstské architektury. V jádru města zůstala kvalitně zachována původní uliční síť a parcelace středověkého města. Tato nepravidelná uliční síť, a s ní celý historický půdorys města, je věrně zachycen v historických mapách vojenského mapování z let 1780 - 1880. Současný vzhled hlavních městských prostor určuje pozdně klasicistní a eklektická zástavba, dobře dochovaná včetně detailů fasád. Během své bohaté historie město mnohokrát vyhořelo a dvakrát jej zasáhl mor. Nejničivější požár vypukl v roce 1867, při němž shořelo celkem 54 domů spolu s radnicí, kostelem i farou. Tento požár pak zásadním způsobem ovlivnil vzhled města. Došlo ke změně vzhledu některých budov a veřejných prostranství. Požár zasáhl i do podoby ulice Na Skaličkách, neboť došlo k zásadní proměně podoby uličního prostoru. Před požárem byla původní zástavba tvořena nezděnými budovami (roubenými spalnými). Domy na západní straně ulice byly orientovány kolmo k uliční čáře, tzn. štíty do prostoru ulice, ale čela domů na východní straně ulice souvislou linii netvořila. Po ničivém požáru došlo k sjednocení zástavby. Nově byla orientace hřebenů střech na východní straně otočena o 900 do polohy rovnoběžné s uliční čarou. Základní struktura zástavby západní strany ulice zůstala i po přestavbě zachována i přesto, že objekty byly patrně z velké části vystavěny znovu. Ve druhé polovině 20. století Mšeno trvale stagnovalo, díky tomu zde prakticky nevznikly žádné rušivé novostavby (dokonce ani mimo historické jádro města). Mšeno má výrazné panorama, určované souborem hlavních dominant - neogotickou radnicí, kostelem a školou. Z památkového hlediska je Mšeno mimořádně hodnotným a zcela nedoceněným městským organismem. Literatura a prameny:  Kuča K., 1998, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Zpracoval: ing. arch. Jan Pešta, 2002. Ing. arch. Prchal M., 2010, Studie regenerace ulice Na Skaličkách. 2. Plánované využití objektu: V rámci opravy ulice byl kladen důraz na zvýšení bezpečnosti a komfortu chodců před prioritou automobilové dopravy. Došlo ke klíčovým zásahům do řešení povrchů ploch a jejich výškového uspořádání. Povrchy chodníků byly zhotoveny z kamenné dlažby vzoru divoké mozaiky malé o rozměru 40 - 60 mm v barvě tmavě šedé až černé. Ostatní plochy byly vytvořeny z kamenné dlažby divoké, z velkých kamenů o rozměru 160 x 160 mm (čedič) – v tomto případě se jednalo o původní materiál vytěžený z ulice, přetříděný, očištěný a opět použitý. Plochy chodníků a jízdního pruhu nebyly výškově odděleny zvýšenými obrubníky, ale pouze řádkem z pravidelných černých čedičových dlažebních kostek. Vzhledem k tomu, že se jedná o slepou komunikaci, je poslední úsek ulice řešen schodištěm, které spojuje ulici Na Skaličkách s Karlovou ulicí pro pěší. V rámci oprav ulice Na Skaličkách bylo nutné rekonstruovat i toto schodiště, neboť bylo na mnoha místech narušeno. V rámci rekonstrukce schodiště došlo k vyrovnání a otryskání schodišťových stupňů, odstranění nevhodných betonových desek na podestách schodiště a jejich nahrazení kamennou dlažbou (drobná kamenná mozaika), rekonstrukci boční kamenné zídky a náhrady betonové koruny novými kamennými bloky z kamenicky opracovaného pískovce ve stejném barevném provedení jako stávající zídka. V rámci oprav schodiště bylo také nutné zcela nově postavit jeho opěrnou stěnu a obnovit madlo. V rámci komplexní rekonstrukce ulice proběhla také obnova síťové infrastruktury – byl položen nový vodovodní řad vč. přípojek, nové rozvody veřejného osvětlení a rozhlasu, uloženy rezervní chráničky pro budoucí možnou obnovu sítí NN a postaveny nové lampy. Ulice Na Skaličkách tak bude nadále využívána jako veřejné prostranství. 3. Zdroje financování, event. rozpočet: Oprava místní komunikace „Na Skaličkách“ byla financována z rozpočtu města Mšena. Celkový náklad na realizaci opravy činil 5.370.123 Kč (vč. DPH).
IMAG0008.JPG IMAG0014.JPG P2130419.JPG Skalička 012.jpg Skalička 008.jpg SKALICKA_02.JPG SKALICKA_03.JPG

Rekonstrukce radniční věže v Litovli (32125)

: Litovel
: 78401
: nám. Přem. Otakara
: 778
: 1
: 142
: Litovel
: Olomouc
: Olomoucký
: 46767/8-1846
: Město Litovel
: Město Litovel, nám. Přemysla Otakara 778, 784 01 Litovel
: Litovel
: 78401
: Litovel
: nám. Přemysla Otakara
: 778
:
: 585 153 137
: místostarosta@mestolitovel.cz
: www.litovel.eu
: Viktor Kohout
: Město Litovel a TIC Litovel
: Radniční věž ze 16. století byla v minulosti pro veřejnost uzavřená. V minulých stoletích měl v komůrce ve výšce 65m sídlo hlásný. Před cca 20 lety byly ve věži provedeny nevhodné opravy. Při rekonstrukci bylo opraveno kamenné a dřevěné schodiště, podlahy, ochoz a provedena nová elektroinstalace. Obnovena je komůrka hlásného s malým muzeem. Ve věži jsou vystaveny dvoje věžní hodiny a počítá se s dalšími exponáty.
2a Kamenné schodiště před.JPG 2b Kamenné schodiště po.JPG 7b Dřevěné schodiště po.JPG 7a Dřevěné schodiště před.JPG 4a 4. podlaží před.JPG 4b 4. podlaží po.JPG 12b Komůrka hlásného po.JPG

Statek Salajna čp. 12 (32152)

: Dolní Žandov
: 350 02
: Salajna
: 12
:
: 55/1
: Salajna
: Cheb
: Karlovarský
: 15551/4-85
: Alice a Stanislav Dvořákovi
: Salajna 9 350 02 Dolní Žandov
: Dolní Žandov
: 350 02
: Salajna
: Salajna
: 12
:
: 606 474 496
: alice.dvorakova@post.cz
: salajna.cz
: Alice Dvořáková
: Manželé Dvořákovi
: Statek, který pochází z roku 1802 sloužil jako zemědělská usedlost k chovu hospodářských zvířat. Po 2. světové válce, po odsunu posledních původních majitelů, započalo pomalé chátrání statku. Po nových majitelích, kteří statek obydleli jako dosídlenci pohraničí a velmi brzy, v průběhu 50. let, jej opustili, převzalo usedlost do „péče“ jednotné zemědělské družstvo. Téměř úplná zkáza postihla statek v 80. a 90. letech 20. století, kdy byly postupně zničeny 2 dřevěné objekty – kolna a stodola. Zděné budovy zůstaly opuštěné a chátraly. Statek byl v roce 1958 zařazen díky své architektonické hodnotě mezi kulturní památky a díky havarijnímu stavu se ocitl na počátku 21. století na seznamu Nejohroženějších nemovitých památek v Karlovarském kraji. V roce 2004 usedlost koupili současní majitelé, manželé Dvořákovi. První roky po odkoupení statku noví majitelé bojovali především o záchranu památkové podstaty objektu (hrázděný štít, pavlač…), především za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje. Po několika letech rekonstrukce byla usedlost vyřazena ze seznamu nejohroženějších památek a majitelé se rozhodli přebudovat statek na penzion. Od roku 2008 začali realizovat tuto myšlenku, za přispění finančních prostředků z EU. Statek Salajna byl zprovozněn jako penzion v dubnu 2014. V průběhu let 2013 – 2014 proběhla také obnova budovy dřevěné kolny, při níž se vycházelo z dochovaných historických materiálů původní stržené kolny. V tomto objektu je umístěna expozice historického zemědělského, domácího a řemeslného nářadí a náčiní.
Rok 2014 (2).jpg Rok 2014.jpg kolna listopad  2014.jpg Světnice 2014.jpg Světnice 2004.jpg Rok 2004.jpg Rok 2005.jpg

Hřbitovní kaple sv. Kříže (32158)

: Slavonice
: 37881
: Nádražní
: není přiděleno
:
: 243
: Slavonice
: Jindřichův Hradec
: Jihočeský
: 28563/3-2172
: Město Slavonice
: Horní náměstí 525, 378 81 Slavonice
: Slavonice
: 37881
:
: Horní náměstí
: 525
:
: 384401820
: podatelna@slavonice-mesto.cz
: www.slavonice-mesto.cz
: Ing. Libor Karásek
: Město Slavonice (památka nebyla dlouhodobě užívána vzhledem k tomu, že interiér kaple byl v havarijním stavu).
: Text včetně příloh je zaslán přes Úschovnu - odkaz ke stažení dokumentů je www.uschovna.cz/zasilka/CMP92WULRSIT4THH-39J Obnova hřbitovní kaple sv. Kříže ve Slavonicích Projekt obnovy hřbitovní kaple sv. Kříže ve Slavonicích navázal na přerušené stavební a restaurátorské práce, které probíhaly v 90 letech 20. století (statické zajištění, obnova střechy a fasády) a v letech 2000 – 2005 (restaurování maleb na klenbě a na polích nad římsou presbytáře – restaurátor Václav Špale, restaurování oltáře sv. Kříže ve hřbitovní kapli – restaurátor PhDr. Petra Hoftichová, odvodnění krypty pod hřbitovní kaplí). Průzkumy: V rámci celého projektu obnovy probíhala spolupráce s Fakultou restaurování Univerzity Pardubice. Na restaurování maleb se pod odborným vedením podíleli studenti 1., 2. a 3. ročníku. Projekt restaurování tak přispěl k vzdělání dalších specialistů v oboru. Studenti si vyzkoušeli postup komplexního restaurátorského zásahu a to včetně eliminace vodorozspustných solí. Dále probíhala úzká spolupráce s laboratoří Fakulty restaurování - byl proveden rozsáhlý průzkum zjištění příčin poškození a původních technik, laboratoř průběžně hodnotila výsledky odsolování a doporučovala následné kroky. Byly provedeny technologické analýzy a průzkumy: o stratigrafie vrstev (pro identifikaci původních a druhotných vrstev) o identifikace pigmentů (zjištění příčin ztmavlé barevné vrstvy - olovnaté běloby, identifikace zeleného pigmentu - pomoc při dataci maleb a přemaleb) o určení pojiva (původní a druhotné vrstvy) o rozbor biologického napadení o průběžné analýzy obsahu vodorozpustných solí v omítkách, kamenné dlažby a v zábalech (po odsolovacích cyklech) o zjištění obsahu dolomitického pojiva v omítkách o zjištění obsahu sádry ve tmelech o zjištění obsahu solí v materiálech použitých na odsolovací práce – kaolín MKM, písek, Arbocel BC35 o umělecko-historické průzkumy (ve spolupráci s NPÚ a městem Slavonice) Obnova: Na základě průzkumů byly práce zahájeny rozsáhlým odsolovací procesem soklových partií. Proběhly tři odsolovací cykly na stěnách kaple, které ověřovacími analýzami ukázaly účinné snížení obsahu vodorozspustných solí v omítkách a prodlouží tak životnost restaurovaných originálních omítek i doplňků. Velmi složité bylo především restaurování klenby lodi kaple. Míra dochování původních maleb byla velmi malá a poškození druhotnými zásahy rozsáhlé. Díky pečlivé práci a podrobným průzkumům se podařilo obnovit klenbu v maximální možné míře. Spodní partie interiéru kaple pojednané malovaným iluzivním mramorem byly zhodnoceny po umělecko-řemeslné stránce. Rekonstrukce maleb a štukových prvků směřovala k obnovení autentického vzhledu pozdně barokní kaple. Dále byla provedena celková revize a oprava fasády, střešního pláště, dřevěného opláštění věžičky a klempířských prvků. Součástí stavební obnovy dále bylo provedení odvlhčení zdiva, oprava oken, dveří a vrat, obnova krypty a celková obnova zádlažby kaple (replika původní keramické dlažby, která se dochovala pouze v malém rozsahu). V současnosti probíhá kontinuální sledování vlhkosti a teploty v kapli, prostor je dle potřeby odvlhčován vysoušeči. Využití: Kaple bude vrácena k původnímu účelu, ke kterému již nebyla několik desetiletí využívána – jako místo pro rozloučení se zesnulými při církevních i občanských pohřeb (ve městě není obřadní místnost, rozloučení při občanských pohřbech se konají v Dačicích nebo v J. Hradci). Kaple bude zpřístupňována veřejnosti v rámci prohlídkového okruhu městem (církevní památky) s průvodcem a s výkladem, zpřístupněna bude i při dalších příležitostech (Den památek, EHD, Noc kostelů….). Součástí projektu jsou 4 informační panely umístěné v interiéru kaple (historie kaple, obnova kaple, církevní památky v okolí, stavitel Leopold Österreicher). Akantový oltář, který je po jeho restaurování umístěn ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie, se do kaple bude v budoucnu moci vrátit, pokud budou dlouhodobě dosaženy požadované klimatické podmínky. Financování: Projekt obnovy byl financován z prostředků města Slavonice a Evropského fondu pro regionální rozvoj – ROP Jihozápad. Celkové náklady na stavební a restaurátorskou obnovu jsou 2.832.959,23 Kč s DPH. Přílohy: a) restaurátorský průzkum b) projekt obnovy c) zaměření kaple d) restaurátorská zpráva s fotodokumentací objektu před a po realizaci Zpracoval: Ing. Libor Karásek
Hřbitovní kaple sv. Kříže 1 interiér.jpg Hřbitovní kaple sv. Kříže 2 interiér.jpg Hřbitovní kaple sv. Kříže exteriér (1).JPG Hřbitovní kaple sv. Kříže exteriér (2).JPG Hřbitovní kaple sv. Kříže exteriér (3).JPG Hřbitovní kaple sv. Kříže - zádlažba.jpg Hřbitovní kaple sv. Kříže - pokladnička.jpg

Sala terrena (32170)

: Klášterec nad Ohří
: 43151
: Chomutovská
: 1
: 00261939
: 5
: Klášterec nad Ohří
: Chomutov
: Ústecký
: 42131/5-547
: Město Klášterec nad Ohří
: nám. Dr. E. Beneše 85, 431 51 Klášterec nad Ohří
: Klášterec nad Ohří
: 43151
:
: nám. Dr. E. Beneše
: 85
: 00261939
: 474 359 639
: dokoupil@muklasterec.cz
: www.klasterec.cz
: Vlastimil Dokoupil
: Město Klášterec nad Ohří
: Sala terrena je jednopatrový letohrádek umístěný naproti kláštereckému zámku. Raně barokní stavbu s terasou a arkádovou chodbou postavil po roce 1650 italský stavitel Rossi de Lucca jako určitý protějšek obnoveného zámku. Na terase a před ní byly instalovány sochy Jana Brokofa. Další výzdobu tvoří Brokofovy busty Turků na střeše. Celá akce "Stavební obnova Sala terreny" stála dle smlouvy o dílo včetně dodatků celkem 3.809.579,- Kč vč. DPH 21%, z toho 1.263.000,- Kč tvořila dotace z MK ČR.
Sala terrena - 20141119_121302.jpg Sala terrena - 20141029_131127.jpg Sala terrena - 20141029_131019.jpg Sala terrena - 20141029_125656.jpg Sala terrena - 20141029_125514.jpg Sala terrena - 20141029_125443.jpg Sala terrena - 20141029_124224.jpg

Vila Hugo Hückela (32189)

: Nový Jičín
: 74101
: Revoluční
: 961
: 52
: 534
: Nový Jičín - Horní Předměstí
: Nový Jičín
: Moravskoslezský kraj
: 10583/8-3889
: Město Nový Jičín
: Masarykovo náměstí 1/1, Nový Jičín, 741 01
: Nový Jičín
: 74101
: Nový Jičín
: Masarykovo náměstí
: 1
: 1
: 556768218
: o.navrat@novyjicin-town.cz
: www.novyjicin.cz
: Ing. Oldřiška Navrátilová
: Mateřská škola Sady Nový Jičín, Revoluční 52, příspěvková organizace
: Popis obnovy: Stávající střešní konstrukce objektu byla ve špatném stavebnětechnickém stavu. Prioritou památkové péče při výměně střešní krytiny byla, aby na střechu kulturní památky byl položen původní, historicky doložený, typ střešní krytiny. Z dobových fotografií je patrné, že na střeše řešeného objektu byla skládaná keramická krytina. Užití skládané keramické střešní krytiny i dle analogií s obdobnými stavbami v Novém Jičíně navržený typ šablony - Francouzská 12 černá glazura. Projekt klade důraz na materiálovou a konstrukční autenticitu krovu, která patří k památkovým hodnotám kulturní památky a zabývá se i řešením spojů jednotlivých prvků (tesařské spoje, spojovací materiál) a způsobem opracování dřevěných trámů. Podílí se na zvyšování kvality jedinečného prostředí Hückelových vil. Bez provedené obnovy střechy by docházelo k postupnému narušení celkového stavu objektu a k poškození a nevratnému zničení hodnoty objektu. Projekt i následná realizace zvýrazňuje památkovou i architektonickou hodnotu objektu. Nové úpravy omezuje na nezbytnou míru, vložené konstrukce mají vhodné architektonické řešení. Historie: Vila Hugo Hückela představuje ukázku vrcholu pozdního historismu v Novém Jičíně. Ukazuje další posun od zámecké kompozice k moderní rezidenci majetných vrstev obyvatelstva. Projekt novojičínské stavební firmy Czeike & Wondra z roku 1898 byl dokončen v roce 1904, přičemž architekti se nechali inspirovat francouzským historismem a lehkou secesí v tzv. švýcarském stylu. Důraz byl kladen na dispoziční řešení vnitřního uspořádání domu s centrální schodišťovou halou tvořící komunikační jádro, kolem kterého se rozkládaly na nepravidelném půdorysu další místnosti. Interiér je doplněn rozmanitými umělecko-řemeslnými detaily. Vnější tvář stavby s výtvarným výrazem lidové tvorby působí malebně svým nepravidelným rozvrhem a kombinací různých materiálů. Průčelí domu tvoří hrázděný štít, bohatě tvarované komíny z neomítnutých cihel a kamenný obklad suterénu. K pestrosti členitého průčelí přispívají i secesně působící termální okna. Dispozice sídla a použití různých stavebních materiálů naznačuje převažující vliv stylu zahradního rodinného domu šířícího se z Anglie prostřednictvím Vídně do Nového Jičína. Dodnes se dochovaly výplně ve dveřích, kazetové stropy, dřevěné obklady stěn, viditelné trámy a točité schodiště s řezaným dřevěným zábradlím. Společně s projektem na úpravu okolí vily byl v roce 1910 předložen k realizaci také návrh krytého bazénu, tehdy věci nevídané. Rodina Hückelů je celosvětově známá svou proslulou výrobou klobouků. Její tradice sahá až do roku 1799, kdy se kloboučnickým mistrem v Novém Jičíně stal Johann Nepomuk Hückel. Rodinná firma Hücklů zavedla v roce 1865 do výroby parní stroj a stala se tak průkopníkem mechanizované výroby klobouků v celém tehdejším Rakousku. V 19. století byla továrna na klobouky spolu s tabákovou továrnou největším zaměstnavatelem v Novém Jičíně. Firma vyvážela své produkty do celého světa a byla oceněna na mnoha světových výstavách, kupříkladu v New Yorku, Philadelphii, Paříži a Vídni. Pokračovatelem tradice výroby klobouků ve městě je dnes firma Tonak. Financování: Celkové náklady rekonstrukce - 8.569.587,72Kč Dotace z Regionálního operačního programu - 6.105.595,29Kč Z rozpočtu města Nový Jičín - 2.463.992,43Kč
IMG_1834.JPG IMG_0584.JPG 20140519_123431.jpg IMG_0472.JPG 20140616_142703.jpg 20140821179.jpg DSC_0100.JPG

Zámek Žerotínů s areálem (32190)

: Valašské Meziříčí
: 75701
: Komenského
: 169, 183
:
: 148, 150
: Valašské Meziříčí-město
: Vsetín
: Zlínský
: 40905/8-323
: Město Valašské Meziříčí
: Náměstí 7, 75701 Valašské Meziříčí
: Valašské Meziříčí
: 75701
:
: Náměstí
: 7
:
: 571674654
: petr.zajic@muvalmez.cz
: valasskemezirici.cz
: Bc. Petr Zajíc
: Kulturní zařízení města Valašské meziříčí
: V roce 2014 byla dokončena stavební obnova jižního a části západního křídla zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí. Předmětem stavební obnovy byla rekonstrukce interiérů v 1.NP až 3.NP zámku. Tyto prostory byly v 90tých letech 20. století při nevhodných stavebních úpravách prakticky zdevastovány. V rámci stavební obnovy byly odstraněny nevhodné novodobé příčky a další konstrukce a obnoveno původní dispoziční řešení zámku. V prostorách proběhla citlivá obnova původních interiérů včetně obnovy renesančních hřebínkových kleneb, stropů s fabiony a štukovou výzdobou, výmalby stěn či dřevěných podlah z prken a vídeňských parketových čtverců. V jižním křídle zámku byla také stavebně dokončena obnova barokní kaple Smrtelných úzkostí Ježíše Krista, do jejíhož prostoru bylo v roce 1930 vloženo železobetonové schodiště. V rámci rekonstrukce bylo schodiště vybouráno, obnovena klenba a byly odkryty rozsáhlé nástěnné malby, jejichž autorem je přední malíř moravského baroka Josef Ignác Sadler. Prostory zámku byly v roce 2014 zpřístupněny veřejnosti jako Muzejní a galerijní centrum. V prvním patře zámku se připravuje instance stálé expozice věnované rodu Žerotínů a osobnosti Josefa Ignáce Sadlera, jež bude otevřena pro veřejnost v roce 2015. Rekonstrukce s celkovými náklady 42,35 mil. Kč byla hrazena z rozpočtu města s dotací z ROP Střední Morava ve výši 25 mil. Kč.
místnost ve 2.NP, po rekonstrukci 2.JPG místnost ve 2.NP po rekonstrukci.JPG kaple po obnově.JPG

Květná zahrada (32228)

: Kroměříž
: 767 01
: Generála Svobody
: 1192
:
: st. 485, 486, 488, 489, 490, 491, 492, 493, 7518, 7519, 7520, 7521, 7522, pp. 402, 403/1, 403/2, 404, 405
: Kroměříž
: Kroměříž
: Zlín
: 11793/7-6029
: Národní památkový ústav Zastoupený generální ředitelkou Ing. arch. Naděždou Goryczkovou za který jedná Územní památková správa v Kroměříži zastoupená ředitelem Ing. Janem Slezákem
: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Kroměříži
: Kroměříž
: 767 01
: Kroměříž
: Sněmovní náměstí
: 1
:
: 573 301 410
: slezak.jan@npu.cz
: www.npu.cz
: Ing. Jan Slezák
: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Kroměříži. Tato památka je zpřístupněná veřejnosti a je sídlem Metodického centra zahradní kultury Národního památkového ústavu. Nápln činnosti metodického centra lze rozdělit do těchto oblastí – metodické, edukační a odborně prezentační. Cílem je především prezentace zahradní kultury širokému spektru zájemců z řad odborné i laické veřejnosti. Nabízené edukační aktivity jsou zaměřeny na širokou paletu cílových skupin. Nejvýznamnějšími jsou školní kolektivy, rodiče s dětmi či volnočasová sdružení mládeže, není zapomínáno na seniory ani na osoby s nejrůznějšími typy zdravotního znevýhodnění. Prostřednictvím vzdělávacích i populárně naučných programů, přednášek, výstav, odborných konferencí, publikací, metodických materiálů apod. je snaha prezentovat zahradní kulturu jako svébytný umělecký obor s bohatou historií a zajímavou současností. Centrum se zabývá také studiem, dokumentací a vědecko-výzkumnými projekty směrem k památkám zahradního umění na našem území, poradenskou a metodickou podpořou majitelů a správců památek zahradního umění, projektantů , studentů apod. Soustředěním všech výše popsaných aktivit do jednoho prostoru dostane zájemce unikátní možnost získat kompletní informace a vytvořit si ucelený obraz o šíři pojmu zahradní kultura.
:
: Květná zahrada, založená v druhé polovině 17. století, je jedinečným příkladem přelomové fáze vývoje evropského zahradního umění. Na jedné straně její kompoziční rozvržení a bohatá vnitřní výzdoba vychází z tradice pozdně renesančního italského a zaalpského typu zahrad, na straně druhé se snaží do sebe pojmout nové prostorové cítění aktuálně se rodícího francouzského barokního klasicismu. Toto spojení a míra zachování původního kompozičního záměru činí Květnou zahradu zcela ojedinělou v širším evropském i světovém kontextu. Do Kroměříže zpustošené třicetiletou válkou přichází v roce 1664 biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna (1664 – 1695) a buduje zde nejen reprezentativní zámecké sídlo, ale také zahradu dle soudobých vzorů. Pro nedostatek vhodných ploch v blízkosti zámecké budovy byla nová zahrada situována za hradby města do prostoru staré štěpnice u osady Štěchovice. Plány zahrady začal vytvářet císařský architekt Filiberto Luchese (1607 – 1666), po jeho smrti úkol převzal a dokončil kolega Giovanni Pietro Tencalla (1629 – 1702). Kroměřížský Libosad byl koncipován jako osově symetrická formální zahrada na půdorysu obdélníka o rozměrech 485×300 metrů. Centrální partie zahrady byla vybudovaná v letech 1665 – 1675 a dělila se na dvě části: Květnici se středovým objektem zahradního pavilonu, kolonádou, špalíry, záhony, a Štěpnici se dvěma bazény, Jahodovými kopečky a sbírkou odrůd ovocných stromů. V osmdesátých letech 17. století došlo k připojení dalších drobných zahradních prostorů určených k chovu zvířat a pěstování vzácných rostlin – Pomerančové zahrady se stavbou pro zimování citrusů, Holandské zahrady pro cibuloviny a další zajímavé květiny, Bažantnice, Králičího kopce, Ptáčnice s bazénem a voliérou. Následující staletí vnesla do kompozice zahrady pouze drobnější změny. Nejvýznamnější bylo zřízení nového vstupu spojené s výstavbou dvojice skleníků a objektu pro ubytování zahradnického personálu, realizované v polovině 19. století dle projektu architekta Antona Archeho (1793 – 1851). Květná zahrada představuje příklad raně barokní zahrady unikátně dochované do dnešních dnů. Současná podoba zahrady je výsledkem dochovaných historických substancí a mnohaletých snah o její obnovu. Poslední etapa obnovy Květné zahrady proběhla v letech 2012-2014. Byla zaměřena především na rehabilitaci dříve zaniklých nebo poškozených částí zahrady. Byly „znovu založeny“ Holandská a Pomerančová zahrada, doplněné novou zahradou „Edukační“. Proběhla oprava Ptáčnice a jejího rozměrného bazénu, znovu vyrostla stavba Králičího kopce. Zahradnické zázemí zahrady ze 70. let 20. století bylo nahrazeno moderním pěstebním skleníkem. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla také dvojici skleníků (oranžérií) z poloviny 19. století a vstupní objekt z téže doby. Zde bylo vybudováno zázemí pro realizaci široké škály edukačních aktivit zaměřených na zahradní kulturu. Dále proběhla obnova Pstružích rybníků ve Štěpnici a opravný řez podstatné části vysokých tvarovaných stěn, které patří z hlediska autenticity k nejcennějším prvkům kompozice Květné zahrady. Obnova byla financována pomocí Integrovaného operačního programu Intervence: 5.1 „Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví“ Osa: 5.1a Vytváření a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví Projekt: Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Rozpočet: 226 667 300,- Kč včetně DPH
Kroměříž 01.jpg Kroměříž 02.jpg Kroměříž 03.jpg Kroměříž 04.JPG Kroměříž 05.JPG Kroměříž 06.JPG Kroměříž 07.JPG
12.1.2015 15:47:17 | gelesen 4768x | ernest
 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1
Tschechische Republik 

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz

Amtsstunden:
Mo - Do: 8.00-16.00
Fr: 8.00-14.00

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load