Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Proměny měst - 100 let

Seznam fotografií

Brtnice

Brtnice

Pohled na zámek a židovský most v Brtnici - počátek 20. století
 
Brtnice - dnes

Brtnice

Ulice Valdštejnská, Brtnice – pohled na Paulánský klášter a kostel bl. Juliány a sv. Karla Boromejského, počátek 20. století
 
Brtnice - dnes

Brtnice

Legionářská ulice, Brtnice – počátek 20. století
 
Brtnice - dnes

Brtnice

Náměstí Svobody, Brtnice, pohled přes barokní most na horní stranu náměstí - foto kolem roku 1920
 
Brtnice - dnes

Brtnice

Pohled na horní stranu nám. Svobody, Brtnice, radnice a měšťanské domy - počátek 20. století
 
Brtnice - dnes

Brtnice

Náměstí Svobody, Brtnice, pohled na Kábův dům a kapli P. Marie Pomocné - rok 1929
 
Budyně nad Ohří - dnes

Budyně nad Ohří

Kostel / Kostel
 
Budyně nad Ohří - dnes

Budyně nad Ohří

Nebeský / Nebeský
 
Budyně nad Ohří - dnes

Budyně nad Ohří

Kostel P. Marie / Kostel Panny Marie
 
Budyně nad Ohří - dnes

Budyně nad Ohří

Křížek / Křížek
 
Budyně nad Ohří - dnes

Budyně nad Ohří

Náměstí / Náměstí
 
Budyně nad Ohří - dnes

Budyně nad Ohří

Hrad / Hrad
 
Budyně nad Ohří - dnes

Budyně nad Ohří

Mlýn / Mlýn
 
Český Krumlov - dnes, autor: Lubor Mrázek

Český Krumlov

Náměstí Svornosti
 
Dobruška - dnes

Dobruška

Hasičské cvičení na náměstí na přelomu 19. a 20. století. / Den záchranných a bezpečnostních složek
 
Dobruška - dnes

Dobruška

Trhy na náměstí na přelomu 19. a 20. století / Svatováclavské slavnosti s trhy na náměstí
 
Dolní Kounice - dnes

Dolní Kounice

Klášter-statek r.1910.
 
Dolní Kounice - dnes

Dolní Kounice

Farní ulice.
 
Dolní Kounice - dnes

Dolní Kounice

Antonínská z Antoníčku r.1925.
 
Dolní Kounice - dnes

Dolní Kounice

Masarykovo náměstí - Tovární - 1920.
 
Duchcov - dnes

Duchcov

Původní secesní evangelický kostel nyní kostel Církve československé husitské.
 
Frýdek Místek - dnes

Frýdek-Místek

Tř. T.G.Masaryka
 
Frýdek Místek - dnes

Frýdek-Místek

Náměstí
 
Horažďovice - dnes

Horažďovice

Náměstí / Náměstí
 
Cheb - dnes
 
Chomutov - dnes

Chomutov

Průmyslová škola / Průmyslová škola
 
Chomutov - dnes

Chomutov

Náměstí 1. máje / Náměstí 1. máje
 
Chomutov - dnes

Chomutov

Chomutovské náměstí z věže
 
Chroustovice - dnes

Chroustovice

Zámek
 
Chroustovice - dnes

Chroustovice

Škola
 
Jablonné v P. - dnes
 
Jablonné v P. - dnes

Jablonné v Podještědí

Pohled z vyhlídkové věže na baziliku.
 
Jaroměř - dnes

Jaroměř

Tyršův dům
 
Jaroměř - dnes

Jaroměř

Josefov Náměstí Svobody 1920.
 
Jaroměř - dnes

Jaroměř

Pražské předměstí.
 
Jaroměř - dnes

Jaroměř

Most původní a most nový.
 
Jemnice - dnes

Jemnice

Náměstí Svobody,v roce 1913. Vidíme jeden ze tří jemnických kostelů, hlavní dominantu města – kostel sv. Stanislava. Za povšimnutí jistě stojí historická studna, která dnes již chybí, stejně jako štít domu úplně vlevo, dnešní hotel Grand.
 
Jevíčko - dnes

Jevíčko

Pohled ze severu města na komplex bývalého augustiniánského kláštera a kostela Nanebevzetí Panny Marie.
 
Jičín - dnes

Jičín

Valdštejnovo náměstí
 
Jimramov - dnes

Jimramov

Radnice 1930
 
Jimramov - dnes

Jimramov

Rok 1910
 
Jimramov - dnes

Jimramov

Pohled z Horky 1920
 
Kadaň - dnes

Kadaň

Mikulovická brána
 
Kadaň - dnes

Kadaň

Barbakán Žatecké brány. Byl předsunutým opevněním Žatecké (Kovářské) brány, která byla zbořena v r. 1832. Patří k druhému pevnostnímu pásmu, který zpevňoval vnitřní opevňovací linii. Barbakán umožňoval střelbu do stran, jak dokládají klíčové střílny. V r.1995 byly opraveny zdegradované omítky a přilehlé zídky.
 
Karlovy Vary - dnes

Karlovy Vary

Fotografie neznámého autora z roku cca 1900 budovy Lázní I, jinak zvané Císařské lázně/ Současný pohled na budovu, foto Jana Andrusczynová
 
Karlovy Vary - dnes

Karlovy Vary

Pohlednice z období kolem roku 1938 - pohled na hlavní vchod Grandhotelu Pupp/ Současný pohled na hotel, foto Jana Andrusczynová
 
Karlovy Vary - dnes

Karlovy Vary

Pohlednice z roku 1923 - pohled na pavilon Zámeckého pramene/ Současný pohled na pavilon, foto Jana Andrusczynová
 
Karlovy Vary - dnes

Karlovy Vary

Fotografie Mlýnské kolonády od neznámého autora z roku 1910/ Současný pohled na kolonádu, foto Jana Andrusczynová
 
Karlovy Vary - dnes

Karlovy Vary

Pohlednice okolo roku 1900 - pohled na chrám sv. Maří Magdaleny/ Současný pohled na chrám, foto Jana Andrusczynová
 
Karlovy Vary - dnes

Karlovy Vary

Pohlednice z období před rokem 1938 - pohled na Morový sloup Nejsvětější Trojice a Zámeckou věž/ Současný pohled, foto Jana Andrusczynová
 
Karlovy Vary - dnes

Karlovy Vary

Fotografie Grandhotelu Pupp od neznámého autora z roku 1918/ V současnosti se zde nachází Becher ´s bar Grandhotelu Pupp, foto Jana Andrusczynová
 
Klášterec nad Ohří - dnes
 
Klatovy - dnes

Klatovy

Panorama / Panorama
 
Letohrad - dnes

Letohrad

„Lípa svobody“ zasazená na počest vzniku republiky a to na náměstí, které bylo pojmenováno Náměstím svobody.
 
Lipník nad Bečvou - dnes

Lipník nad Bečvou

Náměstí T. G. Masaryka v Lipníku nad Bečvou v roce 1920
 
Lomnice nad Popelkou - dnes

Lomnice nad Popelkou

Západní strana Karlovského náměstí s domky čp. 263, 262 a 261, 20. léta 20. století. Karlovské náměstí – vesnická památková rezervace s roubenými domy, v roce 2017 provedena oprava komunikací, nyní probíhá revitalizace parku uprostřed náměstí, r. 2017.
 
Lomnice nad Popelkou - dnes

Lomnice nad Popelkou

Náměstí s radnicí, po r. 1908. Husovo náměstí s radnicí v neogotickém stylu, r. 2016.
 
Lomnice nap Popelkou - dnes

Lomnice nad Popelkou

Kašna s morovým sloupem a severní stranou náměstí, r. 1910. Husovo náměstí s pohledem na radnici a zámek, r. 2016.
 
Lomnice nad Popelkou - dnes

Lomnice nad Popelkou

Budova Masarykových škol čp. 1000 s parkovou úpravou, r. 1934. Budova Základní školy T.G.Masaryka, od 90. let 20. století prochází postupně budova .
 
Lomnice nad Popelkou - dnes

Lomnice nad Popelkou

Panoramatický pohled na náměstí se spodní kašnou a morovým sloupem, před r. 1902. Radnice a zámek zrekonstruované v letech 2009 – 2010, r. 2016.
 
Luhačovice - dnes

Luhačovice

Jurkovič / Jurkovič
 
Luhačovice - dnes

Luhačovice

Palace / Palace
 
Luhačovice - dnes

Luhačovice

Inhalatorium / Inhalatorium
 
Luhačovice - dnes

Luhačovice

Společenský dům / Společenský dům
 
Luhačovice - dnes

Luhačovice

Jestřabí / Jestřabí
 
Mníšek pod Brdy - dnes
 
Mníšek pod Brdy - dnes

Mníšek pod Brdy

Náměstí
 
Moravské Budějovice - dnes

Moravské Budějovice

Zámek / Zámek
 
Moravské Budějovice - dnes

Moravské Budějovice

Náměstí Míru / Náměstí Míru
 
Mšeno - dnes

Mšeno

Náměstí / Náměstí
 
Náměšť nad Oslavou - dnes
 
Náměšť nad Oslavou - dnes

Náměšť nad Oslavou

Nádražní budova
 
Náměšť nad Oslavou - dnes

Náměšť nad Oslavou

Kostel Československé církve husitské na dobové fotografii
 
Náměšť nad Oslavou - dnes

Náměšť nad Oslavou

Pohled od pivovaru
 
Nové Město na Moravě - dnes

Nové Město na Moravě

Kostel sv. Kunhuty a část Vratislavova náměstí.
 
Nové Město nad  Metují - dnes

Nové Město nad Metují

Husovo náměstí z kostelní věže
 
Nový Bor - dnes

Nový Bor

Pohled na město.
 
Nový Bor - dnes

Nový Bor

Náměstí Míru - Lužické domky.
 
Nový Bor - dnes

Nový Bor

Kalinova ulice
 
Nový Bor - dnes

Nový Bor

Palackého náměstí.
 
Nový Bor - dnes

Nový Bor

Náměstí Míru - pohled z radnice.
 
Písek - dnes

Písek

Panorama města Písku.
 
Písek - dnes

Písek

Kamenný most nad zamrzlou Otavou.
 
Písek - dnes

Písek

Pohled na věž děkanského kostela od řeky Otavy, vpravo Městský ostrov
 
Polička - dnes

Polička

Panorama / Panorama
 
Polná - dnes

Polná

Fotografie z roku 1892, chrám Nanebevzetí Panny Marie ještě bez věže (ta byla postavena v roce 1895) foto Adolf Veselý / Současný snímek pořízený ze stejného pohledu, foto Jan Prchal
 
Polná - dnes

Polná

Pohled na děkanský chrám přes Školský rybník pohlednice, okolo roku 1900 / V současnosti se zde nachází autobusové nádraží foto, Oldřich Chmel, rok 2015
 
Polná - dnes

Polná

Pohlednice z roku 1911 / Stejný pohled na centrum města, foto Jan Prchal
 
Polná - dnes

Polná

Fotografie z roku 1893. foto Antonín Klusáček Sezimovo náměstí, kostel sv. Anny, Khunův a Stuartovský dům / Současný pohled s restaurovanými sochami sv. Petra a Pavla
 
Polná - dnes

Polná

Fotografie z období před rokem 1925, foto neznámého autora Areál hradu a zámku – pohled na hradní část před zásadními stavebními úpravami / Současný stav Areálu hradu a zámku,foto Jan Prchal
 
Polná - dnes

Polná

Pohlednice z roku 1916 pohled na Sezimovo náměstí / Foto Jan Prchal současný pohled na Sezimovo náměstí
 
Polná - dnes

Polná

Fotografie z roku 1890, autor neznámý domy na Husově náměstí, čp. 39 (rodný dům Karla Varhánka, který věnoval městu) / Rok 2014, foto Jan Prchal současný snímek, dům čp. 39 byl v roce 1897 stavebně upraven jako sídlo radnice
 
Praha 2 - dnes

Praha 2

Pohled z Ječné ulice na Karlovo náměstí
 
Praha 2 - dnes

Praha 2

Pohled z Jugoslávské ulice na náměstí Míru
 
Praha 2 - dnes

Praha 2

Pohled na Hlavní nádraží / Hlavní nádraží dnes
 
Praha 3 - dnes

Praha 3

Vítkov z Husitské ulice
 
Praha Troja - dnes

Praha Troja

Dům Svobodů – Rybářská osada
 
Praha Troja - dnes

Praha Troja

Usedlost Kazanka – výstavba - 17. století
 
Praha Troja - dnes

Praha Troja

Usedlost Sklenářka – výstavba - polovina 17. Století
 
Prčice - dnes

Prčice

Náměstí Prčice, spodní část. cca rok 1917
 
Prčice - dnes

Prčice

Nemocnice a fara
 
Prčice - dnes

Prčice

Původní radnice na náměstí v Prčici. / Dnes Informační centrum
 
Prčice - dnes

Prčice

Náměstí - pohled na kostel sv. Vavřince. / Náměstí - pohled na kostel sv. Vavřince.
 
Přerov - dnes

Přerov

Horní náměstí
 
Přerov - dnes

Přerov

Žerotínovo náměstí
 
Přerov - dnes

Přerov

Přerov – zámek
 
Přerov - dnes

Přerov

Tyršův most
 
Přerov - dnes

Přerov

Kostel sv. Vavřince
 
Přerov - dnes

Přerov

Městský dům
 
Přerov - dnes

Přerov

ulice Kratochvílova
 
Přerov - dnes

Přerov

Vstup na Horní náměstí
 
Přerov - dnes

Přerov

Na Marku
 
Příbor - dnes

Příbor

Dům na náměstí - byla v něm v letech 1785—1835 první příborská pošta a zároveň první pošta na okrese. Do secesní podoby byl dům přestavěn pro tehdejší záložnu - Výpomocnou pokladnici v letech 1903—1904. Dodnes se domu říká palác.
 
Příbor - dnes

Příbor

Zahrada piaristického kláštera - nejstarší vyobrazení zahrady pochází z r. 1728. Zahrada mívala dvě funkce - hospodářskou a okrasnou. Později se zde i cvičívalo. V roce 2015 zahrada prošla zásadní revitalizací. V roce 2016 se stala stavbou roku Moravskoslezského kraje, v roce 2017 získala 2. místo v celostátní soutěži Park roku. Zahrada se svými dvěma částmi a s bylinkovou zahrádkou slouží k relaxaci, odpočinku, ale také k zábavě. Konají se zde komorní koncerty, letní taneční podvečery, chodí si zde hrát děti se svými rodiči, běžný je pohled na studenty, kteří si na lavičkách nebo na trávě čtou. Zahrada kláštera je v centru města oázou klidu.
 
Příbor - dnes

Příbor

Jediný dům na náměstí, který má balkon. Z tohoto balkonu vyhlašoval v r. 1901 starosta města zřízení zemské reálky a 29. 10. roku 1918 vznik Československa.
 
Příbor - dnes

Příbor

Masarykovo gymnázium - r. 1901 bylo v Příboře odhlasováno zřízení zemské vyšší reálky s českou řečí vyučovací... Vyučování započalo v září 1902 v budově tehdejší měšťanské školy. Stavba budovy nové školy byla zahájena v r. 1903. Reálka byla vysvěcena 18. 9. 1904. Průčelí gymnázia zdobí sochy Fr. Úprky - strojní a stavební inženýrství, chemie a architektura.
 
Příbor - dnes

Příbor

Příbor - náměstí - dnes Sigmunda Freuda , zakládací listina města Příbora je datována rokem 1251.
 
Příbor - dnes

Příbor

Kulturní dům - v roce 1910 Družstvo Katolický spolkový dům pověřilo stavitele Bedřicha Karlsedera vypracováním projektu budovy s divadelním sálem, tělocvičnou, konzumem, kampeličkou, kuželnou, kinem atd. O rok později byl Katolický dům zkolaudován. Dům prošel sedmi a některými i dost zásadními rekonstrukcemi. Vždy sloužil ke kulturním účelům. V r. 2010 ho Družstvo prodalo městu. Město se rozhodlo domu částečně vrátit jeho původní secesní podobu z r. 1911. Kulturní dům byl znovu otevřen v září 2016.
 
Příbor - dnes

Příbor

Pohled z věže farního kostela Narození Panny Marie - pohled na řeku Lubinu - na jižní část města.
 
Příbor - dnes

Příbor

Kostel sv. Valentina, vlevo piaristický klášter. Kostel byl jako dřevěný vystavěn v r. 1596. Barokní podobu získal v letech 1760—1766. Hlavní oltář orientovaný na západ zdobí postříbřený reliéf s výjevem ze života sv. Valentina. Pochází z původního kostela. V klášteře byl v letech 1875-1938 učitelský ústav.
 
Příbor - dnes

Příbor

Náměstí - pohled na severní stranu náměstí, která jediná je bez podloubí. To bylo rušeno majiteli domů v letech 1810-1848. Současný pohled pochází z doby předvánoční. Proto zdobí centrum města vánoční strom.
 
Příbor - dnes

Příbor

Rodný dům Sigmunda Freuda, dům č. 117 v Zámečnické uličce. 6. 5. 1851 se zde narodil Sigismund Šlomo Freud. Malý Freud v domku bydlel se svými rodiči tři roky. A i tyto tři roky sehrály ve Freudově životě velký význam, jak je patrné z jeho díla. Psychoanalytikův rodný dům prošel zásadní rekonstrukcí v roce 2006. Tehdy byla před něj nainstalována měděná pohovka. Odhalila ji 27. 5. 2006 pravnučka S. Freuda paní Jane Mc Adam Freud, sochařka a medailérka.
 
Přibyslav - dnes

Přibyslav

Nejstarší část města - Vyšehrad. V této části se kdysi nacházel přibyslavský hrad, který později zpustl a byl rozebrán jako stavební materiál pro opravu domů. Gotická věž pochází z roku 1492 a je nejstarší nadzemní historickou památkou ve městě. V jejím sousedství byl na místě původního gotického kostelíka vystavěn roku 1750 nový barokní kostel.
 
Přibyslav - dnes

Přibyslav

Kurfürstův dům (foto z roku 1928/2016) Původně měšťanský dům, který dostal jméno po svých posledních majitelích, se nachází v horní části Bechyňova náměstí. Po rozsáhlé rekonstrukci v 90. letech 20. století zde našlo od roku 2005 zázemí Kulturní zařízení města Přibyslav. Prostory jsou využívány jako městská knihovna a expozice regionálního muzea.
 
Přibyslav - dnes

Přibyslav

Radnice je dominantou Bechyňova náměstí. Na jejím místě se původně nacházely mastné krámy, později měšťanská škola, která byla přestavěna na úřadovny města. V roce 1999 by rozhodnuto na témže místě o výstavbě nové radnice. Ta byla slavnostně otevřena na podzim roku 2001.
 
Přibyslav - dnes

Přibyslav

Žižkova ulice (foto z roku 1922/2016) Jedna z nejstarších ulic města, která si, na první pohled, neustále zachovává svůj vzhled. Ovšem i tady domky procházejí opravami a přizpůsobují se potřebám současného bydlení.
 
Přibyslav - dnes

Přibyslav

Základní škola. Nejstarší budova areálu základní školy pochází z poloviny 19. století. V minulých letech prošel celý komplex rozsáhlou rekonstrukcí a výstavbou nových prostor. Škola získala nejen nové učebny, ale i novou tělocvičnu, divadelní sál nebo školní knihovnu. Vstup do budovy byl vždy z Bechyňova náměstí. Nyní kvůli bezpečí dětí byl hlavní vchod přemístěn do klidnější části do České ulice. Ovšem průchodem se lehce na náměstí dostanete.
 
Přibyslav - dnes

Přibyslav

Starý špitál. Bývalý panský špitál, který nechal vybudovat roku 1692 Ferdinand z Ditrichštejna. Byl zasvěcen Panně Marii Sedmibolestné a měl sloužit sedmi nejchudším ženám z města jako útočiště. Po staveních úpravách zde od roku 1998 do roku 2005 sídlilo informační centrum a městské muzeum. V současnosti slouží dva sály potřebám města pro pořádání nejrůznějších kulturních a společenských akcí.
 
Přibyslav - dnes

Přibyslav

Pomník obětem 1. světové války(Rudolf Kabeš - pískovec) Byl odhalen v roce k desátému výročí založení ČSR 28. 10. 1928. Za druhé světové války byly z podstavce odtesány dva reliéfy legionářů. Později byla socha z náměstí přemístěna na nádvoří přibyslavského zámku. V současné době ji naleznete v parčíku ve Vyšehradské ulici v sousedství kostela Narození sv. Jana Křtitele a Starého špitálu.
 
Strážnice - dnes

Strážnice

Kostelní ulice z roku 1925 se strážní věží pocházející ze 17. století a secesní zástavbou. / V současné době s relaxační zónou - místem konání kulturních a společenských akcí, hotelem, venkovním posezením, cukrárnou, zahradou pro děti a vyhlídkovou věží. Foto: Lenka Gronská
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Horní část náměstí.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Otendorferův dům.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Stará radnice a Dům U Mouřenína.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Budova reálné školy - dnešní základní škola.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Vodárna pro město Svitavy z roku 1912.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Spodní část náměstí.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Ottendorferův sirotčinec na ulici Riegrova - dnešní základní škola.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Kostel sv. Josefa.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Ulice T. G. Masaryka.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Střední část náměstí Míru.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Horní část náměstí s kostelem Navštívení Panny Marie.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Budova chlapecké školy – dnešní základní škola.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Římskokatolická fara na Školní ulici s kostelem sv. Jiljí.
 
Svitavy - před

Svitavy

Pozůstatek městského opevnění s baštou.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Langerova Vila – dnešní radnice.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Sponerova(Ettlova)vila.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Střední část náměstí.
 
Svitavy - dnes

Svitavy

Spodní část náměstí Míru.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Kostel Zvěstování Panny Marie patří k nejvýznamnějším stavbám vyznívajícího baroka na Moravě. Největší dominantou města do dnešních dní je kostel Zvěstování Panny Marie založený společně s klášterem řeholních kanovníků řádu sv. Augustina Albertem II. ze Šternberka v roce 1371. K němu byla přenesena i fara od staršího kostela sv. Jiří. Dnešní podoba kláštera pochází z 18. století. Paradoxem doby bylo, že klášter byl krátce po jeho nákladné přestavbě v rámci josefínských reforem roku 1784 zrušen.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Velký dům, zvaný Stadthof, později dům osvěty, nyní sídlo Expozice času. Patří k nejstarším a současně nejprostornějším domům v centrální části města a během staletí plnil několik funkcí. Stál zde již na začátku 16. století a rozhodně nebyl stavěn pro běžného šternberského měšťana. Bývala zde tržnice, hostinec, v letech 1685 - 1734 zde byla dočasně umístěna mučírna a vězení, objekt sloužil také pro podnikání s kameninou, porcelánem, v 19. století zde byla výrobna pálenky a likérů. Převážně však byl ubytovacím hostincem. V době třicetileté války hostil nejednoho významného vojevůdce, v roce 1805 se v něm sešli před památnou bitvou u Slavkova rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. 11.11. 2011 v 11 hodin se otevřely brány trvalé Expozice času. Je výjimečná širokým záběrem od vesmírného zrození času až k atomovým hodinám. Prezentuje čas jako fenomén, na průsečíku mnoha vědních disciplín, společenských proměn a kultur. Názorně ukazuje, že na hledání záhad, kterými je čas obestřen, se podíleli filozofové, astronomové, kosmologové, matematikové, fyzikové, umělci i řemeslníci z celého světa.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Pohled na kostel z Tyršových sadů v roce 1927. Městský park byl vybudován v letech 1925 – 1928 na místě původního hřbitova.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Hlavní náměstí. Již od středověku se zde konávaly týdenní i výroční trhy. Významné akce se zde konají po celý rok i nyní.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Státní hrad Šternberk je národní kulturní památkou. Dobová fotografie z roku 1866 připomíná hrad spíše jako zříceninu. Přes dvě desítky let trvající obnova a dostavba byla završena vybudováním zámeckého parku (1909). Hrad byl založen ve 13. století jako původně obranné středověké sídlo. Do dnešních dnů se dochovala válcovitá věž a zbytky opevnění hlavního paláce. V 70. letech 14. století byl hrad přestavován a rozšířen. Biskup Albert II. ze Šternberka, významný církevní hodnostář, rádce Karla IV. a vlivný diplomat, využíval hrad jako svou rezidenci. Pozornost biskupa se upírala především ke kapli, kterou nechal vyzdobit ve stylu panujícím tehdy na dvoře Karla IV. V 16. století proběhla díky rodu Berků z Dubé a Lipé renesanční rekonstrukce hradu. Kolem roku 1699 koupil sídlo kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. V držení jeho rodu zůstal hrad až do roku 1945.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Měšťanský dům byl postaven roku 1818. Nákladnou adaptací byl dům přebudován na okresní vlastivědné muzeum, které soustředilo pod jednou střechou šternberské i uničovské sbírky a také hodiny (fotografie z roku 1955). Muzeum hodin bylo v roce 1973 přestěhováno na hrad, kde pak v důsledku změn ve správě hradu bylo v roce 2000 přes protesty vedení města i veřejnosti zrušeno a sbírkové předměty uloženy do depozitářů Vlastivědného muzea v Olomouci. Fenomén času se do města vrátil 11. 11. 2011 v nové Expozici času.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Radniční ulice. V roce 1895 byl stržen dům č. 18 s posledním dochovaným loubím. Na jeho místě bylo podle plánů vídeňského architekta Josefa Gartnera postaveno novogotické sídlo městské spořitelny.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Panorama města okolo roku 1934 z vyhlídky zvané Zelená budka. Výraznou změnu panoramatu Šternberka způsobily hospodářské i obytné stavby v 60. letech; jedna ze dvou desetiposchoďových budov sila dokázala pojmout 36 vlaků po 30 vagonech.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Horní brána. Horní brána byla zbořena roku 1869, jako důvod odstranění se někde uvádí potřeba průjezdu pro hasiče. Vchod do města střežily tři brány. Dvě se nacházely na jedné z nejstarších tepen města, dnešní ulici ČSA. Ze směru od Olomouce to byla Dolní brána nacházející se v místech před budovou dnešní spořitelny, do níž se vcházelo z olomouckého předměstí. Byla nižší a byla zbořena roku 1845. Na druhém konci ulice před mostem přes Sitku stávala Horní brána s ochozem pro hlídku, která střežila cestu od Uničova. Třetí – podzámecká brána - bránila město ve směru od Opavy, stála mezi hradem a kostelem a byla zrušena již roku 1834.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Bývalý špitální kostelík, zvaný kostelíček, nyní kostel Nejsvětější Trojice - nejstarší dosud stojící sakrální objekt. Středověkým kostelem byl na olomouckém předměstí kostelík Očišťování P. Marie, při něm byl v roce 1339 založen špitál, který byl zrušen až roku 1908. Dnes toto místo připomíná špitální kostelík na olomoucké ulici pod parkem, neboť původní stavba se nedochovala. Na jejím místě byl roku 1775 postaven jiný kostel s novým zasvěcením – Nejsvětější Trojici. Původní špitální kostelík byl ve 2. polovině 16. století jedním z center šternberských protestantů. Parčík, který kostel dnes obklopuje, byl založen po zbourání špitálu v roce 1909.
 
Šternberk - dnes

Šternberk

Budova Základní umělecké školy na rohu ulic Bezručova a Olomoucká. Benzinovou pumpu na fotografii z roku 1934 nahradila lípa státnosti, slavnostně vysvěcená v říjnu 2008. Nejstarším jádrem osídlení pod hradem Šternberk byla dnešní ulice Československé armády (nyní jen ČSA) a Bezručova ulice. Toto území bylo současně dopravním i hospodářským těžištěm budoucího města.
 
Štětí - dnes

Štětí

Nádražní ulice, dnes Obchodní, pěší zona
 
Štětí - dnes

Štětí

Pohled z Hošteckého vrchu, 1929
 
Štětí - dnes

Štětí

Dohnalova ulice ke kostelu sv. Šimona a Judy. / Dohnalova ulice ke kostelu sv. Šimona a Judy.
 
Štětí - dnes

Štětí

Steti 1921 hotel Langer a kostel sv. Šimona a Judy / Hotel Praha a kostel sv. Šimona a Judy
 
Štětí - dnes

Štětí

Severní část Nádražní dnes Obchodní ulice. V pozadí hostinec U Kuklů a Röhlichova vila. Vpravo část hřbitovní zdi. Dnes Bezručovy sady. 1927 / Obchodní ulice. V pozadí vila dr. Röhlicha později pošta. Dnes telefonní ústředna.
 
Štětí - dnes

Štětí

Nádražní ulice, dnes pěší zona Obchodní ulice / Obchodní ulice
 
Štětí - dnes

Štětí

Bývalá hřbitovní kaple sv. Antonína z roku 1850, do roku 1912 ji obklopoval hřbitov, foto z roku 1932 / Kaple sv. Antonína Paduánského, po rekonstrukci slouží jako evangelická motlitebna v Bezručových sadech, bývalém hřbitově
 
Štětí - dnes

Štětí

Cesta přes zamrzlé Labe k cukrovaru 1940 / Labe nezamrzá, z cukrovaru jsou papírny Mondi Štětí
 
Štětí - dnes

Štětí

Pohled z Hněvických tůní, rok 1963
 
Štětí - dnes

Štětí

Mělnická ulice v roce 1908, nyní Nové náměstí / Nové náměstí vlevo nové bytové jednotky, vpravo původní zástavba.Vzadu budova bývalé úřadu a školy. Dnes restaurace
 
Tachov - dnes

Tachov

Věž.
 
Telč - dnes

Telč

Pohled přes zamrzlý Ulický rybník na Jezuitskou kolej, věže kostela Jména Ježíš a věž sv. Jakuba
 
Telč - dnes

Telč

Náměstí Zachariáše z Hradce s Mariánským sloupem a horní kašnou se sochou Siléna (1860)
 
Telč - dnes

Telč

Dolní kašna se sochou sv. Markéty na náměstí Zachariáše z Hradce
 
Telč - dnes

Telč

Náměstí Zachariáše z Hradce s dolní kašnou sv. Markéty, věžemi kostela Jména Ježíš a zámkem.
 
Telč - dnes

Telč

Pohled z věže sv. Jakuba na náměstí Zachariáše z Hradce, v popředí věže kostela Jména Ježíš a věž sv. Ducha
 
Telč - dnes

Telč

Trh na náměstí Zachariáše z Hradce
 
Telč - dnes

Telč

Náměstí Zachariáše z Hradce s Mariánským sloupem a věží sv. Ducha
 
Telč - dnes

Telč

Věž sv. Ducha před a po rekonstrukci v roce 2017.
 
Tovačov - dnes

Tovačov

Zámek
 
Tovačov - dnes

Tovačov

Náměstí
 
Tovačov - dnes

Tovačov

Náměstí v Tovačově
 
Třešť - dnes

Třešť

Škola na náměstí, 1920
 
Štětí - dnes

Třešť

Nádražní ulice, hotel Krebs, 1920
 
Třešť - dnes

Třešť

Nádražní ulice
 
Třešť - dnes

Třešť

Ulice Na Hrázi
 
Uherské Hradiště - dnes

Uherské Hradiště

Měšťanský dům U Labutě č. p. 159 v Havlíčkově ulici
 
Uherské Hradiště - dnes

Uherské Hradiště

Hotel Slunce na Masarykově náměstí.
 
Uherské Hradiště - dnes

Uherské Hradiště

Mariánské náměstí.
 
Uherské Hradiště - dnes

Uherské Hradiště

Původní německé gymnázium, dnes obchodní akademie
 
Uherské Hradiště - dnes

Uherské Hradiště

Pohled do Prostřední ulice.
 
Velké Meziříčí - dnes

Velké Meziříčí

Rabínský dům / Bývalé židovské náměstí, dnes hlavní průtah městem. Na fotografii rabínský dům v pozadí s novou synagogou.
 
Velké Meziříčí - dnes

Velké Meziříčí

Pohled na náměstí z věže kostela.
 
Vimperk - dnes

Vimperk

Pohled na Vimperk.
 
Vimperk - dnes

Vimperk

Náměstí Svobody
 
Vysoké Mýto - dnes

Vysoké Mýto

Náměstí Přemysla Otakara II. s pohledem na kostel sv. Vavřince
 
Vysoké Mýto - dnes

Vysoké Mýto

Náměstí Přemysla Otakara II.
 
Vysoké Mýto - dnes

Vysoké Mýto

Litomyšlská brána z Tůmovy ulice před 100 lety
 
Vysoké Mýto - dnes

Vysoké Mýto

Litomyšlská brána z Litomyšlské ulice
 
Znojmo - dnes

Znojmo

Rotunda sv. Kateřiny, rok 1910, pohlednice ze sbírky Miloslavy Klimtové / současný snímek - tato významná románská stavba s bohatou freskovou výzdobou v interiéru byla v roce 1962 prohlášena za národní kulturní památku, v roce 2014 proběhlo statické zajištění a oprava opěrných zdí kolem rotundy, foto – Iveta Ludvíková
 
Znojmo - dnes

Znojmo

Pohled do údolí řeky Dyje směrem k Obří hlavě, rok 1919, pohlednice ze sbírky Miloslavy Klimtové / současný snímek - na řece byla v letech 1962 – 1966 vybudována přehrada, jejíž sypaná hráz je 26 m vysoká, vodní plocha se rozlévá na ploše 54 ha, délka vzdutí je 5,5 km a maximální hloubka je 13,4 m. Slouží jako vyrovnávací nádrž pro Vranovskou přehradu, je též využívána pro vodárenství a závlahy. Celá leží v Národním parku Podyjí. Nádrž však zatopila v minulosti významná rekreační střediska dvou přírodních koupališť na řece Dyji a Trauznický (Čekanovský) mlýn, foto – Iveta Ludvíková
 
Znojmo - dnes

Znojmo

Pohled na Masarykovo náměstí z Vlkovy věže, rok 1911, pohlednice ze sbírky Miloslavy Klimtové / současný snímek zachycuje náměstí v období příprav na znojemské historické vinobraní, objekt obchodního domu v čele náměstí nahradil původní činžovní domy, které byly na konci 2. světové války lehce poškozeny bombardováním. V zimě 1945 tehdejší vedení národního výboru rozhodlo o jejich demolici s plánem vybudovat zde novou znojemskou radnici. Z tohoto plánu kvůli nedostatku peněz nakonec sešlo. Teprve po roce 1970 vedení města přišlo s novým plánem – vystavět zde kontroverzní stavbu obchodního domu Dyje, foto – Iveta Ludvíková
 
Znojmo - dnes

Znojmo

Chrám sv. Mikuláše a patrová kaple sv. Václava. V popředí domky Starého Města neboli Jámy, rok 1911, pohlednice ze sbírky Miloslavy Klimtové / současný snímek, foto – Iveta Ludvíková
 
Znojmo - dnes

Znojmo

Komenského (původně Kopalovo) náměstí v roce 1903, pohlednice ze sbírky Miloslavy Klimtové / současný snímek zachycuje náměstí s Kopalovým pomníkem uprostřed po komplexní rekonstrukci v roce 2010, foto – Iveta Ludvíková
 
Železný Brod - dnes
 
 
20.11.2017 13:13:53 - aktualizováno 16.10.2018 9:17:22 | přečteno 6153x | kveta.vitvarova
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load