Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Objekty spojené s 1. republikou, TGM a 1. sv. válkou


Fota TGM

Bechyně

Bechyně

Náměstí T. G. Masaryka v Bechyni - Na výročí úmrtí T. G. Masaryka se na bechyňském náměstí konaly pravidelné smuteční tryzny pořádané bechyňskými spolky v čele s jednotou Sokola. Po roce 1989 se "bechyňští" opět vrátili k odkazu našeho prvního pana prezidenta a na jeho počest pojmenovali své náměstí jeho jménem. Po zdařilé rekonstrukci v roce 2011 je náměstí opět pýchou města a většina opravených historických měšťanských domů potěší oko každého návštěvníka.
 
Bělá pod Bezdězem

Bělá pod Bezdězem

Pomník Na Stráž byl do parku v Bělé pod Bezdězem instalován v roce 1931, představuje francouzského legionáře a je věnován padlým v 1. světové válce. Jde o dílo českého sochaře Josefa Mařatky.
 
Boskovice

Boskovice

Památník třiceti padlým židovským vojákům z Boskovic v letech I. světové války 1914 – 1918 se nachází na židovském hřbitově v Boskovicích, jehož autorem je Josef Obeth (1874 – 1961), rodák z Terezína u Mikulovic na Opavsku, absolvent vídeňské Akademie. Boskovický židovský hřbitov je památkově chráněn a společně se hřbitovy v Mikulově, Holešově a Třebíči je na Moravě pro své hodnoty ceněn nejvýše.
 
Boskovice 2

Boskovice 2

Památník padlým v první světové válce (1914 – 1918) – socha vojáka - legionáře se nachází v předzahrádce budovy dětské léčebny v Boskovicích na ulici Smetanova, která byla postavena v letech 1925 – 1926 jako útulna pro sirotky po vojácích padlých v I. světové válce. Autorem návrhu je prof. Leopold Schmidt a na jejím zhotovení se podíleli Vilém Drbal (pozdější starosta města Boskovice) a Josef Otoupal.
 
Boskovice 3

Boskovice 3

Dvě pamětní desky věnované padlým boskovickým občanům – legionářům a to Leopold Šafář (* 6. 11. 1896) a Karel Ševčík (* 19. 10. 1894), kteří padli v bitvě u Zborova dne 2. 7. 1917.
 
Boskovice 3 a

Boskovice 3 a

Dvě pamětní desky věnované padlým boskovickým občanům – legionářům a to Leopold Šafář (* 6. 11. 1896) a Karel Ševčík (* 19. 10. 1894), kteří padli v bitvě u Zborova dne 2. 7. 1917.
 
Boskovice 4

Boskovice 4

Sousoší a pamětní deska obětem 1. a 2.sSv. války. Sousoší z bílého bulharského vápence bylo odhaleno u příležitosti 20. výročí osvobození naší vlasti. Motivem je matka s dítětem, zatímco otec se nevrátil z válečného pole nebo koncentračního tábora. Ideový návrh provedla akademická sochařka Sylva Lacinová – Jílková z Brna a její manžel. Realizaci námětu uskutečnil akad. sochař Stárek z Olomouce. V pozadí sousoší jsou pamětní desky umístěné v ozdobné zídce. První je věnována obětem 1. světové války, další čtyři obětem 2. světové války.
 
Boskovice 4a

Boskovice 4a

Sousoší a pamětní deska obětem 1. a 2.sv. války. Sousoší z bílého bulharského vápence bylo odhaleno u příležitosti 20. výročí osvobození naší vlasti. Motivem je matka s dítětem, zatímco otec se nevrátil z válečného pole nebo koncentračního tábora. Ideový návrh provedla akademická sochařka Sylva Lacinová – Jílková z Brna a její manžel. Realizaci námětu uskutečnil akad. sochař Stárek z Olomouce. V pozadí sousoší jsou pamětní desky umístěné v ozdobné zídce. První je věnována obětem 1. světové války, další čtyři obětem 2. světové války.
 
Boskovice 5

Boskovice 5

Po návštěvě prezidenta T. G. Masaryka v červnu 1929 v Boskovicích vznikl v řadách místních legionářů plán postavit i v tomto městě důstojný pomník. Model zpracoval gymnaziální profesor, výtvarník a také legionář Leopold Schmidt. Hlavní sochařská práce byla svěřena akademickému sochaři Josefu Otoupalovi, rovněž boskovickému občanovi. Pomník byl odhalen v neděli 7. října 1934 před budovou tehdejšího okresního úřadu na dnešním Náměstí 9. května. Osud pomníku v době německé okupace byl smutný – pomník musel být odstraněn. Pomník byl po válce znovu postaven, avšak v období komunistického režimu jeho existenci nepřálo, v 50. letech byl pomník zničen. Po sametové revoluci byla vyvinuta iniciativa k obnově pomníku. Jako materiál byl využit původní kvádr z pískovce (rezervní), který od roku 1934 ležel ve dvoře u pana Drbala. Dne 28. 10. 1991 byl znovu odhalen. Stal se tak pro boskovickou veřejnost trvalou připomínkou velké osobnosti našich demokratických tradic.
 
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Autorem původní bronzové sochy v nadživotní velikosti, která byla odhalena před budovou okresního soudu 7. března 1937, byl Břetislav Benda. V červenci 1940 byl pomník stržen a socha roztavena pro válečné účely. Pokusy o obnovení sochy proběhly v roce 1947 a 1968, z rozhodnutí MěNV byla socha v červenci 1973 opět stržena. Na konci roku 1989 byla socha nalezena ve sklepích nelahozeveského zámku a po renovaci se na své původní místo vrátila 18. září 1993.
 
Broumov

Broumov

 
Brtnice

Brtnice

Pomník postaven v r. 1924 na památku padlých místních legionářů.
 
Brtnice - Panská Lhota

Brtnice - Panská Lhota

Pomník padlých občanů v 1. sv.
 
Brtnice - Uhřínovice

Brtnice - Uhřínovice

Uhřínovice, pomník padlých občanů v 1. sv.
 
Brtnice -Jestřebí

Brtnice -Jestřebí

Pomník padlých občanů v 1. sv.
 
Brtnice 1

Brtnice 1

Pomník padlých v 1. sv. válce v Brtnici 28.9.2017
 
Brušperk

Brušperk

Za svobodu země zaplatil Brušperk v 1. světové válce vysokou daň. Na frontách padlo osmdesát tři občanů. Byli mezi nimi mladí muži i otcové rodin. K uctění jejich památky byl v roce 1923 postaven ze sbírek občanů pomník. Dnes je umístěn na hřbitově. Spolek Sokol uctil své padlé členy pamětní deskou umístěnou na zdi radnice. Rodiče Josefa Lednického postavili na jeho památku kamenný kříž. Do legií vstoupili 43 vojáci- 20 v Rusku, 17 v Itálii a 6 ve Francii.
 
Budyně nad Ohří

Budyně nad Ohří

Budyně, Masaryk 2017
 
Čáslav

Čáslav

Návštěva prezidenta republiky T.G.masaryka v Čáslavi dne 23.9.1922
 
Čáslav 1

Čáslav 1

Pomník padlým z 21. pěšího pluku
 
Čáslav 2

Čáslav 2

Předělaný pomník maršála Foche
 
Čáslav 3

Čáslav 3

 
Čáslav 4

Čáslav 4

TGM na balkonu radnice
 
Česká Lípa

Česká Lípa

Busta T. G. Masaryka a pamětní deska – deska byla umístěna na průčelí radnice v roce 2000 u příležitosti 150. výročí narození TGM. V roce 2002 daroval České Lípě sochař František Lipenský své vlastní dílo, bustu TGM. Na nádvoří radnice je pak umístěna pamětní deska Antonína Švehly (1873 – 1933), slavného Masarykova spolupracovníka a dlouholetého ministerského předsedy. V České Lípě studoval na reálce a na zemědělské škole po dobu dvou let.
 
České Budějovice

České Budějovice

Divadelní ulice asi rok 1920. Bývala jednou z nejdůležitějších a nejrušnějších ulic v jádru středověkých Českých Budějovic. Procházela tudy totiž hlavní obchodní komunikace, která vstupovala do města od jihu Krumlovskou bránou a ústila potom na náměstí. V nejstarším období se jí říkalo Rožnovská. Rozhodnutím městské rady dne 8. června 1875 přejmenována na Divadelní.
 
České Budějovice 1

České Budějovice 1

Náměstí Svobody před hotelem Slunce, letní motocyklové závody rok 1928
 
České Budějovice 2

České Budějovice 2

Českobudějovický Sokol zřídil roku 1899 vlastní plovárnu, kterou navštěvovali zejména Češi. Po regulaci Vltavy (1930) zanikla. Nahradila ji moderní plovárna na jiném místě. foto O. Schrabal
 
České Budějovice 3

České Budějovice 3

Stavba stadionu na Sokolském ostrově 1924; sbírka J. Dvořáka
 
České Budějovice 4

České Budějovice 4

Slet Sokola na stadionu na Sokolském ostrově 1924; archiv J. Štumbauera
 
České Budějovice 5

České Budějovice 5

Návštěva prezidenta T. G. Masaryka v Českých Budějovicích v roce 1924; tribuna na Sokolském ostrově
 
České Budějovice 6

České Budějovice 6

Náměstí Svobody; prezident T. G. Masaryk na návštěvě Českých Budějovic v roce 1924
 
Český Krumlov

Český Krumlov

Busta T. G. Masaryka z roku 1935
 
Dačice

Dačice

Pomník obětem obou válek, který se nachází v Dačicích v Kancnýřově sadu na Palackého náměstí.
 
Dačice

Dačice

Památník obětem 1. a 2. světové války byl postaven na Palackého náměstí v Kancnýřově sadu v r. 1935. V r. 2003 byl doplněn o jména zahynulých dačických židů.
 
Dačice - Bílkov

Dačice - Bílkov

Pomník obětem 1. sv. války, který se nachází v Bílkově (místní část Dačic).
 
Dačice - Dolní Němčice

Dačice - Dolní Němčice

Dolní Němčice - Pamětní kámen na dvě světové války. Kámen se nachází při pravé straně cesty do Kostelního Vydří, je vysoký 1,6 m. Tělo „památníku“ z bočního pohledu připomíná siluetu postavy člověka. Byl postaven v letech 1946 až 1947 z iniciativy Petra Macků. V horní části těla kamene, je vytesán nápis 1914 – 18 Půda osvobozena a vrácena Českému lidu budiž požehnána 1938 – 48.
 
Dačice - Dolní Němčice 1

Dačice - Dolní Němčice 1

Dolní Němčice - Pamětní kámen T.G.M. Pamětní kámen se nachází zhruba 400 metrů pod vsí, po levé straně silnice ve směru na Dačice. Kámen byl osazen z iniciativy Místního odboru Národní Jednoty u příležitosti oslav 85 narozenin prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Památný kámen nese vytesaný nápis T.G.M. 1850 - 1935. Slavnostní odhalení se konalo 25. srpna 1935 a při té příležitosti byly u něho vysazeny čtyři tzv. Masarykovy lípy. Pamětní kámen má na věky připomínat osobnost prvního Československého prezidenta
 
Dačice - Dolní Němčice 2

Dačice - Dolní Němčice 2

Dolní Němčice - Pomník obětem 1. světové války. Na oslavu 10 výročí svobody byl 14. 10. 1928 z iniciativy obnoveného odboru Národní Jednoty, postaven pomník padlým vojínům zdejší obce. Pomník stával přes silnici proti škole, ale na začátku sedmdesátých let musel ustoupit stavbě autobusové zastávky a čekárny. Proto byl přemístěn na současné místo vedle kapličky. Plastika portrétu prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, umístěné v horní části musela nedobrovolně před nástupem normalizačních let v roce 1968 dočasně opustit své místo a na pomník se vrátila až po změně politických poměrů po roce 1990.
 
Dačice - Malý Pěčín

Dačice - Malý Pěčín

Křížek u Malého Pěčína Rudolf Cvrček (*10. 2. 1895 v Malém Pěčíně, † 1. 6. 1919 při transportu) byl nasazen v Lublině u hulánů, na italské frontě byl raněn a zemřel při transportu do lazaretu v Krupině na Slovensku. Po válce nechali jeho rodiče zhotovit u cesty do Dačic kříž k uctění jeho památky.
 
Dobruška

Dobruška

Dne 5.října1918 rozšířila se v Dobrušce zpráva, že Rakousko kapitulovalo, skončila válka a Český národ získal samostatnost. Přes počáteční nedůvěru zachvátilo občany Dobrušky všeobecné nadšení. Na domech vlály prapory v národních barvách a došlo k násilnému osvobození vojenských dezertérů. Večer prošel ulicemi města mohutný lampionový průvod s hudebním doprovodem a v přeplněných hostincích pak slavení převratu pokračovalo, až do rána.
 
Dobruška

Dobruška

Československý prezident T. G. Masaryk navštívil Dobrušku se svým doprovodem dne 13. července 1926 při okružní cestě po severovýchodních Čechách. Na dnešním náměstí F.L.Věka se prezident Osvoboditel pozdravil s nadšenými lidmi, kteří se zde při této příležitosti shromáždili. Fotografie zachycuje okamžik, kdy spolu s ostatními občany poslouchá státní hymnu.
 
Dobruška

Dobruška

Ve stavení, které původně sloužilo jako rabínský dům pro místní židovskou náboženskou obec a v němž se dodnes dochovala rituální očistná lázeň mikve, byl v době první světové války poštovní úřad. Právě tehdy zde pracoval poštmistr Václav Malý, člen odbojové zpravodajské organizace „Mafie“. Dnes v této budově na Šubertově náměstí čp. 45 sídlí Vlastivědné muzeum v Dobrušce.
 
Dobruška 1

Dobruška 1

 
Dolní Kounice

Dolní Kounice

TGM-nám. Míru, 13.6.1928 13. června 1928 projížděl Dolními Kounicemi na své cestě po Moravě Prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Seděl na zadním sedadle prezidentského vozu faeton (čtyřmístný otevřený dvoudveřový typ) Praga Grand s poznávací značkou N – 2. Tento prezidentský vůz tehdy patřil mezi nejluxusnější vozidla československé výroby s vynikající spolehlivostí. Druhým vozem v koloně byla limuzína Praga s poznávací značkou N – III – 715 patřící předsednictvu ministerského rady a třetím opět faeton Praga Grand se značkou P – VIII – 860. Prezident se svým doprovodem přijel v půl osmé večer od Ivančic. Projel Jiráskovou ulicí a zastavil se u slavobrány vytvořené na tehdejším Benešově náměstí (dnes nám. Míru). Slavobrána byla upevněna mezi domem Matěje Šlapala č. 409/11 a hostincem Františka Chramosty (Restaurace Šedý vlk). Prezident byl pozdraven fanfárami z opery Libuše. Poté ho uvítal starosta města Alois Kryčer se slovy: „S radostí uvítali jsme 28. říjen, s radostí vítáme a pozdravujeme tvůrčího genia našeho osvobození, Vás pane prezidente. Přejeme Vám, abyste v pevné svěží síle i nadále vedl národ Vám oddaný, národ Vás milující. Prosíme, abyste se zapsal do naší pamětní knihy na památku nám i budoucím“. Poté mu byla podána k podpisu odborným učitelem Františkem Hradilem kronika města. Při podepisování zpívali místní zpěváci Smetanův sbor „Sláva Tobě“. Uvítání se zúčastnilo téměř všechno obyvatelstvo Kounic i z okolí. Žactvo obou škol bylo za doprovodu celého učitelského sboru. Kounické děti pozdravovaly prezidenta třešněmi, trboušanské chřestem. Prezidentská kolona pak odjela směrem na Mělčany. Nadšení obyvatel bylo obrovské. Na paměť oněch událostí pak na náměstí obyvatelé o rok později slavnostně vysadili pamětní lípu.
 
Dolní Kounice

Dolní Kounice

Masarykova lípa r.1919,28.října.
 
Dolní Kounice

Dolní Kounice

Polní mše na Masarykově nám.r.1914.
 
Dolní Kounice

Dolní Kounice

Zápis prezidenta Masaryka v kronice města r.1928.
 
Dolní Kounice

Dolní Kounice

13. června 1928 projížděl Dolními Kounicemi na své cestě po Moravě Prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Seděl na zadním sedadle prezidentského vozu faeton (čtyřmístný otevřený dvoudveřový typ) Praga Grand s poznávací značkou N – 2. Tento prezidentský vůz tehdy patřil mezi nejluxusnější vozidla československé výroby s vynikající spolehlivostí. Druhým vozem v koloně byla limuzína Praga s poznávací značkou N – III – 715 patřící předsednictvu ministerského rady a třetím opět faeton Praga Grand se značkou P – VIII – 860. Prezident se svým doprovodem přijel v půl osmé večer od Ivančic. Projel Jiráskovou ulicí a zastavil se u slavobrány vytvořené na tehdejším Benešově náměstí (dnes nám. Míru). Slavobrána byla upevněna mezi domem Matěje Šlapala č. 409/11 a hostincem Františka Chramosty (Restaurace Šedý vlk). Prezident byl pozdraven fanfárami z opery Libuše. Poté ho uvítal starosta města Alois Kryčer se slovy: „S radostí uvítali jsme 28. říjen, s radostí vítáme a pozdravujeme tvůrčího genia našeho osvobození, Vás pane prezidente. Přejeme Vám, abyste v pevné svěží síle i nadále vedl národ Vám oddaný, národ Vás milující. Prosíme, abyste se zapsal do naší pamětní knihy na památku nám i budoucím“. Poté mu byla podána k podpisu odborným učitelem Františkem Hradilem kronika města. Při podepisování zpívali místní zpěváci Smetanův sbor „Sláva Tobě“. Uvítání se zúčastnilo téměř všechno obyvatelstvo Kounic i z okolí. Žactvo obou škol bylo za doprovodu celého učitelského sboru. Kounické děti pozdravovaly prezidenta třešněmi, trboušanské chřestem. Prezidentská kolona pak odjela směrem na Mělčany. Nadšení obyvatel bylo obrovské. Na paměť oněch událostí pak na náměstí obyvatelé o rok později slavnostně vysadili pamětní lípu.
 
Dolní Kounice

Dolní Kounice

Polní mše na Masarykově nám.r.1914
 
Dolní Kounice

Dolní Kounice

Německá menšina na dvoře domu č.63 kolem r.1912,vpravo stojící František Hladký.
 
Dolní Kounice 1

Dolní Kounice 1

Masarykova lípa, rok 1919, 28. října V našem městě nejprve docházelo k mobilizaci mužů do armády. Odvody se konaly v Dolních Kounicích na náměstí před kostelem a domem Fridricha Mossiga (dnes dům Městského úřadu). Když do Dolních Kounic došel 28. října 1918 z Prahy telegram Národní rady o vzniku samostatné republiky, odebrali se lékárník PhMr. Oldřich Jína, odborný učitel Julius Kopeček, natěrač Josef Čáp a ředitel Měšťanské školy Ondřej Hošek na radnici a požadovali: - veřejné vyhlášení z radnice, že vznikla samostatná republika - červenobílými prapory ozdobit radnici a ostatní domy - povolení veřejné schůze v Besedním domě, kde by bylo možno vysvětlit lidu novou událost Přítomný radní Viktor Czapek vzal vše na vědomí, souhlasil a současně delegaci blahopřál k prohlášení samostatnosti.
 
Dolní Kounice 2

Dolní Kounice 2

Německá menšina na dvoře domu č. 63 kolem roku 1912, vpravo stojící František Hladký.
 
Dolní Kounice 3

Dolní Kounice 3

Polní mše na Masarykově nám., rok 1914 (1)
 
Dolní Kounice 4

Dolní Kounice 4

Polní mše na Masarykově nám., rok 1914 (2)
 
Dolní Kounice 5

Dolní Kounice 5

Zápis prezidenta Masaryka v kronice města, rok 1928
 
Domažlice

Domažlice

Domažlice se jako jediné město mohou pyšnit dvěma pomníky, jejichž autorem byl významný sochař Otakar Švec. Jeho ranější tvorbu připomíná sousoší věnované obětem 1. světové války „Umírali, aby lípa žila“, které zároveň symbolizuje vznik Republiky Československé.
 
Duchcov

Duchcov

Duchcovský viadukt: Dne 4.února 1931 byl u místního viaduktu násilně zastaven protestní pochod proti snižování mezd a sílící nezaměstnanosti složený převážně z nezaměstnaných dělníků a horníků české i německé národnosti. Při nastalé potyčce spustili četníci palbu do dlažby. Bohužel kulky zasáhly čtyři demonstranty, kteří zemřeli a několik dalších bylo zraněno. Neštěstí u duchcovského viaduktu bylo prvním podobným incidentem v Československu vyvolaným Velkou hospodářskou krizí, při němž došlo ke ztrátám na životech.
 
Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

Masarykův pomník se ve Frýdku-Místku nachází na třídě T. G. Masaryka. Jedná se o bronzovou bustu, jejím autorem je český sochař Josef Mařatka, architektonickou podobu navrhl Jaro Čermák z Místku. T. G. Masaryk navštívil město Frýdek-Místek třikrát. Poprvé město navštívil v roce 1901. Jeho další návštěva se uskutečnila v roce 1924, kdy se sešel s tehdejším starostou Dr. Zdeňkem Sekerou. Poslední návštěva se konala v roce 1930, kdy přijel v doprovodu ministra vnitra Juraje Slavíka.
 
Havlíčkův Brod

Havlíčkův Brod

Pomník T. G. Masaryka byl od roku 1933 umístěn u kostela sv. Kateřiny. V roce 1940 byl z válečných důvodů odstraněn. Po osvobození nalezli sochu zaměstnanci hostivařských šrotoven a zachránili ji zakopáním do země. Následně byl pomník umístěn do parku Budoucnost. V roce 1960 ho ale neznámí „vandalové“ zničili. Po roce 1989 bylo rozhodnuto o návratu památníku do města. Nově odlitá socha T. G. Masaryka, která stojí ve Štáflově ulici, byla slavnostně odhalena v roce 1991.
 
Horažďovice

Horažďovice

Pomník obětem světových válek na Mírovém náměstí v Horažďovicích byl zbudován z podnětu horažďovické odbočky Svazu osvobozených politických vězňů. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo za účasti Milady Horákové 28. října 1947.
 
Horažďovice 2

Horažďovice 2

Pomník obětem 1. světové války. Oběti 1. světové války připomíná pomník zvaný symbolicky „Hrob v dáli.“ Pomník je umístěn v prostorách starého městského hřbitova u kostela svatého Jana Křtitele.
 
Horní Blatná

Horní Blatná

V Horní Blatné, kde byla vlastně německá menšina, byl objeven také památník (jeho část) týkající se 1. svět. války.
 
Horní Slavkov

Horní Slavkov

Pomník padlých za 1. světové války
 
Hostinné

Hostinné

V roce 1921 navrhl Spolek válečných veteránů v Hostinném nechat postavit pomník se jmény všech obětí válečného utrpení z let 1914 - 1918. Brzy nato byl ustanoven výbor v počtu šesti osob, který se staral o všechny záležitosti spojené s jeho výstavbou a slavnostním odhalením. Pro účely výstavby pomníku byl vymezen pozemek úředně vedený jako zahrádka, nacházející se mezi zemědělskou záložnou (č.p. 32) a hlavní ulicí procházející městem. Toto místo bylo schváleno na jednání městského zastupitelstva dne 10. července 1923. Pro realizaci pomníku byl vybrán návrh známého akademického sochaře Emila Schwantnera z Trutnova. Základy byly postaveny stavební firmou místního podnikatele Ignatze Janetschka již koncem října roku 1923. Samotný pomník byl sestaven ze čtyř třímetrových dórských sloupů do oblouku dlouhého sedm metrů. Uprostřed byl v horní části bloku výtvarně zobrazen kříž, pod kterým na metrovém podstavci stála přes dva metry vysoká socha modlícího se vojáka. Na podstavci byla připevněna bronzová deska s 88 jmény padlých, nezvěstných a na následky válečných zranění zemřelých vojáků. Nejmladší obětí I. světové války z Hostinného se stal Anton Rücker, který padl ve svých 19-ti letech. Nejstarší obětí pak byl 50-ti letý Josef Marischka. První obětí války z Hostinného byl Franz Paulitschke, který padl 14. srpna 1914. Posledním zemřelým se stal Josef Schober, který podlehl válečným zraněním 1. května roku 1923. Na horní obrubě pomníku byl z šesticentimetrových bronzových písmen vytvořen nápis „Obětem války města Hostinného“. Náklady na jeho zřízení činily celkem 27 000,- Kč. Pomník byl za přítomnosti představitelů města, mnoha spolků a místního obyvatelstva slavnostně odhalen 1. července 1924. V ten den bylo úřady ve městě zakázáno vyvěšování praporů v německých barvách nebo jakýchkoliv praporů s německými nápisy. Vysvěcení pomníku provedl děkan Heinrich Bergmann. Pomník stál na svém místě až do roku 1945. Tehdy z nařízení ONV ve Vrchlabí ze dne 26. září 1945 a po schválení na schůzi Národního výboru v Hostinném dne 3. října 1945 bylo rozhodnuto o jeho odstranění jako symbolu připomínajícím dobu nesvobody. Následně byl zbourán v rámci pracovní povinnosti občany německé národnosti čekajícími na postupné odsuny.
 
Hradec Králové - MPR

Hradec Králové - MPR

V pondělí 29. října 1918 na Velkém náměstí z balkonu radnice č.p. 1 promluvil k třiceti pěti tisícům účastníkům shromáždění lidu Jan Černý, rolník a dlouholetý starosta Věkoš a předseda okresní hospodářské rady, první předseda národního výboru v roce 1918 a pozdější poslanec Národního shromáždění. Nálada byla velkolepá. S jásotem bylo přijato ustanovení Národního výboru. Hradec Králové navštívil prezident republiky T. G. Masaryk 11. října 1919.
 
Hradec Králové - MPZ

Hradec Králové - MPZ

První monumentální pomník Tomáše Garrigue Masaryka v Hradci Králové byl odhalen 28. října 1926. Autorem je Otto Gutfreund, vrstevník a přítel architekta náměstí Josefa Gočára. Součástí urbanistického a architektonického návrhu náměstí je prohnutá zídka z režného zdiva, dlažby i úprav fasád domů. Město Hradec Králové TGM navštívil 24. května 1929. Pomník byl v říjnu 1940 stržen, v říjnu 1947 obnoven, v březnu 1953 stržen a v říjnu 1990 po třetí odhalen.
 
Cheb

Cheb

V horní části chebského náměstí byl v roce 1887 postaven pomník císaře Josefa II. podle návrhu chebského sochaře Karla Wilferta. Socha se v počátcích první republiky stala symbolem národnostních konfliktů. V listopadu 1920 strhli čeští vojáci sochu z podstavce. Chebané ji ještě téže noci postavili. 16. listopadu bylo v odvetu za Cheb obsazeno a zabráno německé stavovské divadlo v Praze. V květnu 1923 byla socha odstraněna. V roce 2003 byla zrestaurována a instalována ve Františkových Lázních.
 
Chomutov

Chomutov

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Chomutov Budova, ve které dnes sídlí Střední průmyslová škola, započala svou historii v 70. letech 19. století, přičemž v letech 1901 – 1902 proběhla kompletní výstavba nové budovy, která slouží dodnes. Během 1. světové války se stala část objektu sídlem vojska. Škola se nachází ve Školní ulici, u náměstí Tomáše Garrigua Masaryka, kde je mimo jiné k vidění pomník s bustou prvního prezidenta Československa, vyhotovený v roce 1998.
 
Chroustovice

Chroustovice

Pomník obětem 1.sv.války (1914-1918) postavený v Chroustovicích na náměstí Josefa Haška v roce 1934.
 
Chroustovice

Chroustovice

Dnešní podoba pomníku v Chroustovicích. I v současné době pravidelně vzpomínáme na naše padlé spoluobčany.
 
Chrudim

Chrudim

Vojenské pohřebiště obětí 1. světové války nacházející se na chrudimském hřbitově U Kříže.
 
Jablonné v Podještědí

Jablonné v Podještědí

Ukrajinský nebo též Ruský hřbitov byl zřízen za 1. světové války na okraji lesa asi 400 m východně od osady Lada u Jablonného v Podještědí. Hřbitov sloužil zajateckému táboru, který se na polích severně od nádraží v Jablonném začal stavět 2. listopadu 1914. Po 2. světové válce již nebyl hřbitov udržován a dlouhá léta proto chátral. Původní kříže se ztratily nebo byly zničeny a hroby zarůstaly houštinami. Teprve na podzim roku 2008 byl prostor hřbitova s finanční pomocí Ministerstva obrany ČR opět vyčištěn a upraven, jednotlivé hroby byly opatřeny kříži a celý areál byl ohrazen dřevěným plotem.
 
Jáchymov

Jáchymov

Prezident TG Masaryk před zasedáním Malé dohody v Jáchymově roku 1927. rok 1930 - TGM v Jáchymově v Radium Palace. 7. března roku 1930 byl u příležitosti 80. narozenin prezidenta TG Masaryka v Jáchymově slavnostně odhalen pomník našeho prvního prezidenta.
 
Jaroměř

Jaroměř

Socha T.G.M. byla odhalena 28.10.2003 v den 85. výročí vzniku samostatného Československa u ZŠ Na Ostrově v Jaroměři. Sochu T.G.M. neobjednala radnice, ale z odškodnění za desetiletý pobyt v komunistických lágrech ji pořídil bývalý politický vězen Jan Šrámek. Akademický sochař Petr Novák z Jaroměře pak prvního československého prezidenta ztvárnil netradičně, v domácím oděvu a prostovlasého.
 
Jemnice

Jemnice

Památník padlým vojákům I. Světové války na hřbitově v Jemnici.
 
Jemnice

Jemnice

Pohlednice pro pana Lichtnegera z Jemnice – vzkaz z války.
 
Jemnice

Jemnice

V rámci oslav desátého výročí mladé Československé republiky byla pořádána historická slavnost Barchan daleko velkolepěji a honosněji než kdykoliv jindy. Město Jemnice má dodnes k dispozici filmový materiál, který oslavy republiky a Barchan roku 1928 dokumentuje.
 
Jemnice

Jemnice

Ukázka vojenské známky pana Holečka z Pálovic u Jemnice
 
Jevíčko

Jevíčko

Návštěva prvního československého prezidenta T. G. Masaryka v Jevíčku dne 16. června 1929 vyvolala myšlenku postavit mu ve městě pomník. Socha TGM z roku 1930 od ak. sochaře Martina Poláka, která dnes stojí ve středu Palackého náměstí, měla zajímavý osud. Původně stála v tzv. Tillových sadech pod místním pivovarem. Pak se jednalo o jejím přemístění na náměstí, k tomu však již nedošlo. Druhou světovou válku i následující desetiletí přečkala ukryta u sladovny v pivovaře. Na světlo světa byla znovu vynesena a na náměstí postavena až v roce 1990.
 
Jičín

Jičín

Tomáš Garrigue Masaryk jako profesor uskutečnil v Jičíně počátkem 20. století několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně (např.: Národnostní filosofie doby novější, Jičín 1905). Dne 22.10.1921 se uskutečnila oficiální prezidentská návštěva TGM, při níž navštívil také tehdejší sokolovnu. Ta byla v roce 1926 přestavěna a pojmenována na Masarykovo divadlo.
 
Jimramov

Jimramov

Památník padlým z první (a později i z druhé) světové války v parčíku před radnicí v Jimramově.
 
Jimramov

Jimramov

Památník padlým z první (a později i z druhé) světové války v parčíku před radnicí v Jimramově.
 
Jimramov

Jimramov

Oznámení 1918 (strážník Koza vybubnovává oznámení o vzniku republiky).
 
Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Jindřichův Hradec 18. července roku 1925 u příležitosti konání Krajinské výstavy Českomoravské vysočiny, a to v doprovodu tehdejšího předsedy vlády Antonína Švehly. V Jindřichově Hradci využili pohostinnosti pavilonu černínského pivovaru, kde také poobědvali. Stejně jako na řadě míst v celé České republice bylo i ve městě nad Vajgarem pojmenováno po významném státníkovi jedno z náměstí – Masarykovo náměstí.
 
Kadaň

Kadaň

Na Kadaňském hradě byla kasárna rakousko-uherské armády, kde za první světové války sloužili například výtvarník Josef Čapek, fotograf Josef Sudek nebo literát Jaroslav Havlíček.
 
Karlovy Vary

Karlovy Vary

Pomník prvního československého prezidenta T. G. Masaryka (1850-1937) od karlovarského akademického sochaře J. Kotka z roku 2007. Prezident pobýval v lázeňském městě v rozmezí let 1923-1933 celkem osmkrát. Nejraději vyjížděl na koni nebo vycházel do okolních lesů. Častým cílem Masarykových toulek po okolí byla lesní restaurace Svatý Linhart. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 15. září 2007 při příležitosti sedmdesátého výročí Masarykova úmrtí.
 
Karviná

Karviná

28. října 1928 byl před školou v Karviné-Dolech odhalen pomník prezidenta T. G. Masaryka z dílny sochaře Františka Fabiánka z Brna. Za 2. světové války byl pomník zcela zničen, zachoval se jen podstavec. V roce 1947 byl pomník obnoven a 28. října 1948 byl k 30. výročí republiky slavnostně odhalen. V 50. letech byl pomník odstraněn. Až v roce 1990, u příležitosti 140. výročí narození T. G. Masaryka, byl pomník umístěn před budovou zámku, kde stojí dosud.
 
Kelč

Kelč

Na asi dva metry vysokém šestihranném hranolu z leštěné žuly je umístěna bronzová busta státníka. Na podstavci je zlacený nápis Tomáš Garrique Masaryk 7.3.1850-14.9.1937 a tři bronzové desky se jmény obětí 1914-1919. V průběhu let a dle politické situace byla busta několikrát odstraněna a znovu osazena na původní místo.
 
Klášterec nad Ohří

Klášterec nad Ohří

Město Klášterec nad Ohří připravuje na rok 2018 tři tematické výstavy v městské galerii Kryt, které se budou vztahovat ke 100. výročí republiky. Tomáš Garrigue Masaryk a jeho život, vztah ke koním či technice; Význam legií s výstavou vzpomínkových předmětů a Václav Havel - politika a svědomí. Připravuje se také slavnostní pietní akt.
 
Klášterec nad Ohří 1

Klášterec nad Ohří 1

Náměstí - dříve TGM.
 
Klatovy

Klatovy

Pamětní deska k 1. sv. válce.
 
Křinice

Křinice

Památník padlých v 1. a 2. světové válce
 
Křinice

Křinice

Památník obětem I. a II. světové války
 
Kutná Hora

Kutná Hora

Kutnohorský pomník padlým v 1. světové válce vytvořil sochař Karel Dvořák.
 
Kutná Hora

Kutná Hora

Památník od prof. Karla Dvořáka, v roce 1938 byl poprvé odhalen – jako symbol demokracie vzniklé československé republiky.
 
Letohrad

Letohrad

Tomáš Garique Masaryk v Kyšperku 1929. Masaryk a Kyšperk (Letohrad) V roce 1904 pořádala učitelská jednota „Komenský“ a „Janů“ (dle jména známého proslulého pedagoga a ředitele měšťanské školy v Žamberku) ve Výprachticích universitní extenze, na nichž přednášeli: 1. Dr. Schrutz 17. dubna v Kyšperku: Jak se léčilo dříve a dnes 2. Dr. Drachovský 24. dubna v Jablonném: O daních 3. Dr. Masaryk 1. května v Kyšperku: O Karlu Havlíčkovi Borovském 4. Dr. Tille 8. května v Jablonném: O Boženě Němcové 5. Dr. Gruber 12. května v Kyšperku: Hospodářství a sociální přehled 19. století Masarykova přednáška byla konána v sále hostince u Kamínků. Profesor Masaryk byl přesný, nikdy nenechal na sebe čekati. Jakmile vykročil do přední místnosti, zamířil k pořadatelům, podal jim ruku a chvíli s nimi rozmlouval. Návštěva byla veliká. Hilsnerova aféra byla ještě v živé paměti a proslýchalo se, že se něco chystá. Masaryk počal mluviti svým klidným, poutavým způsobem a tehdejší národní socialista Jan Kabelka (známý křikloun a alkoholik) počal různými výkřiky přednášejícího vyrušovati. Masaryk pronesl klidně ještě několik vět, a když Kabelka neustával a byl pořadatelstvem vystrkován z místnosti, učinil pomlčku, až se posluchači uklidní, a pak pokračoval dále, jakoby se nic nebylo stalo. Kabelka odcházel z hostince s hanbou a ještě na ulici si odlehčoval různými nadávkami. V upomínku na tuto Masarykovu přednášku byla později umístěna pamětní deska na staré radnici č.p. 56 vedle fary na náměstí. Do Kyšperka Masaryk jezdíval na nákupy. Byl zde Hlaváčův partiový obchod, kde se dalo levně nakupovati. Masarykovi peněz nezbývalo, a proto zde kupoval někdy i na úvěr. Často sedával před obchodem na prázdných bednách. Hlaváč do své knihy nezapisoval jeho jméno, nýbrž psal pouze „vousatý profesor“. V Kyšperku bydlela po několik roků na letním bytě paní Marie Bezděchová, vdova po radovi zemského soudu v Praze. Byla tetou předchůdce okresního inspektora pana Josefa Štěcha. Paní Bezděchová chodila často na procházky, a tak se někdy stalo, že pan inspektor nebo jeho paní přišli jí navštíviti, nebyla doma. Proto si obě strany udělaly svým důvěrníkem pana Fr. Skálu, aby jim zprostředkoval vzkazy, bral a uschovával balíčky a podobně. Tato paní Bezděchová bydlela po osm let v témže domě a v téže chodbě s Masarykovými. Velmi krásně a poutavě o nich vypravovala, též o paní Masarykové. Vypravovala, jak často se Masarykovým nedostávalo, poněvadž Masaryk podporoval mnoho chudých studentů. Kyšperk měl Masaryk rád, poněvadž tu měl mnoho stoupenců. Jeho osobnost propagovali hojně i místní studenti. Ovšem, jak tomu již bývá, Masarykova vzrůstající popularita dráždila i reakci. V roce 1911 byla založena místní organisace české strany pokrokové (realistické) a počet členů brzo dosáhl počtu 120. Po prvé světové válce byla ze všech nejdříve dokončena parcelace velkostatku zdejšího. President Masaryk chtěl ji shlédnouti osobně a ze svého vlastního popudu nabídl městu návštěvu. Bylo to v roce 1923. Vše bylo již do podrobností připraveno, uvítací proslov kanceláří schválen, ale bohužel president onemocněl znenadání trombosou a návštěva musela býti odložena na pozdější dobu. Bohužel, že k ní však pro jiné zaneprázdnění presidenta nedošlo. Bylo to asi v roce 1929, kdy se Masaryk vracel ze svého letního pobytu v Židlochovicích na Moravě a chtěl se zastaviti v Německé Rybné. Z Moravy měl přijeti do Ústí nad Orlicí zvláštním vlakem a odtud pokračovati automobilem. Při té příležitosti nám nabídl, že by z Ústí jel přes Kyšperk na státní silnici v Šedivci a Kyšperkem že by projel volným krokem. Zastávka a jakékoliv proslovy zůstaly vyloučeny. Zprávu dostal Kyšperk o tři hodiny předem, ale přece bylo vzbouřeno celé okolí. Přišli krojovaní Sokolové, hasiči, školní děti a ohromné množství obecenstva, takže se utvořil hustý špalír od mostu v Jankovicích až na Šedivskou silnici za dvorem. Okolní jednoty hlásili již svou účast i místní členstvo se dotazovalo, ale starosta místní jednoty Josef Vrbický účast jednoty odmítal. Tehdejší náměstek starosty Sokola pan Fr. Skála volal pana Vrbického telefonicky a kategoricky mu prohlásil, že svolává jednotu proti jeho vůli, a ať si sám dělá, co chce. Členstvo se dostavilo téměř všechno. Všichni stáli ve špalíru, zbývalo pouze několik minut do příjezdu, a tu neočekávaně v tichosti přišel zadem také starosta jednoty. S ním přišel ještě Jan Hubálek, který chvilku před tím prohlásil: „Neviděl jsem Franz Josefa a jsem živ a nemusím viděti ani Masaryka!“. Jejich jednání samozřejmě členství jednoty pobouřilo. Tak se vyznamenali tehdy dva pochybní sloupové skomírající tehdejší národní demokracie. Masarykova smrt, celý národ truchlil. Na všech domech byly na znamení smutku vyvěšeny černé prapory. Jedině důsledný Josef Vrbický černý prapor nevyvěsil a v den Masarykova pohřbu, kdy byl vyhlášen klid práce, přinutil své dělníky ve své zámečnické dílně pracovati. Pobouření ve městě bylo proto ohromné. Při posledních rozhovorech národní fronty s obecenstvem v Kyšperku mluvil za Sokola p. Fr. Skála, jako předseda správní komise místní jednoty. Zdůraznil, že dnešní reakce, která se dnes dovolává Masaryka a Beneše, nemohla jim za jejich života přijíti na jméno. Ten samý, ale obrácený poměr má k Tyršovi. Přednášíme dnes jeho ideu právě tak, jako před třiceti, čtyřiceti lety. Tehdy Tyršovi tleskali a dnes křičí, že jeho nauka je komunismem.
 
Letohrad 1

Letohrad 1

Čp. 56 s deskou Letohrad
 
Letohrad 2

Letohrad 2

Čp. 56 Letohrad
 
Letohrad 3

Letohrad 3

Památník obětem I a II světové války
 
Letohrad 4

Letohrad 4

Památník obětem I a II světové války
 
Letohrad 5

Letohrad 5

Památník obětem I a II světové války
 
Lipník nad Bečvou

Lipník nad Bečvou

Památník obětem 1. a 2. světové války na budově radnice na náměstí T. G. Masaryka v Lipníku nad Bečvou. V 1. světové válce padlo 195 občanů z Lipníka nad Bečvou, z toho 5 čsl. legionářů. Ve spodní části památníku je umístěno 7 lipových lístků uvnitř s prstí z bojišť.
 
Lipník nad Bečvou 1

Lipník nad Bečvou 1

Další 2 památníky obětem 1. a 2. světové války v Lipníku nad Bečvou.
 
Lipník nad Bečvou 2

Lipník nad Bečvou 2

Jarmark na náměstí v Lipníku nad Bečvou v roce 1933.
 
Lipník nad Bečvou 3

Lipník nad Bečvou 3

Dívčí obecná škola v roce 1930 - dnešní gymnázium.
 
Lipník nad Bečvou 4

Lipník nad Bečvou 4

Vojenský špitál v německé reálce za 1. světové války – dnešní základní škola v Osecké ulici.
 
Litomyšl

Litomyšl

Prezident Masaryk navštívil Litomyšl dvakrát – v r. 1929, kdy se účastnil Krajinné výstavy, při které byla otevřena nová budova technické školy, a v r. 1932, kdy navštívil výstavy věnované B. Němcové a J. Mařákovi. K Litomyšli ho však pojí také A. Chotěnovská. Seznámil se s ní v době, kdy byl studentem a přátelství s Annou udržoval Masaryk i po jejím odchodu do Vídně. Annin bratr však prý známosti s „nějakým študentem“ nepřál a zapříčinil jejich rozchod.
 
Litovel

Litovel

Před budovou gymnázia Jana Opletala byla 9. května 1948 odhalena socha prvního prezidenta, T. G. Masaryka, dílo olomouckého sochaře Karla Lenharta. Po třiceti letech ji komunisté 6. 7. 1978 odstranili. Občanské fórum se postaralo o obnovení pomníku a socha byla znovu odhalena při 140. výročí narození TGM, 7. 3. 1990.
 
Lomnice nad Lužnicí

Lomnice nad Lužnicí

Jako čestná vzpomínka na vojíny, kteří zemřeli a padli za 1. světové války stojí na náměstí 5. května památník, který je ze všech stran popsán jmény místních "hrdinů".
 
Lomnice nad Popelkou

Lomnice nad Popelkou

Budova základní školy v Lomnici nad Popelkou nese jméno po prvním prezidentovi Československé republiky, Tomáši Garrigue Masarykovi. Položení základního kamene proběhlo 7. března 1930 v den jeho 80. narozenin. Budova byla postavena dle projektu pražského stavitele Viktorina Šulce – specialisty na veřejné budovy. Dodnes patří k největším školním budovám v bývalém semilském okrese. Stala se pýchou místních občanů a jednou z dominant města.
 
Lomnice nad Popelkou 1

Lomnice nad Popelkou 1

Pomník vojákům, kteří padli v 1. světové válce, od hořického sochaře Františka Vejse. Odhalen byl v roce 1921 v parku u bývalé tkalcovské školy. V roce 1933 byl přesunut do parku za divadlem. Po 2. světové válce byl doplněn o další vročení a v roce 2009 opraven s dotací z Ministerstva obrany ČR.
 
MČ PRAHA 1

MČ PRAHA 1

Masarykův salonek - Praha Masarykovo nádraží. Dvorní salon na Masarykově nádraží byl postaven v letech 1873-1874. Stěny pokrývaly dovezené tapety z Paříže, zdobené stylizovaným českým lvem a belgická zrcadla benátského typu, jež se do dnešní doby nedochovaly. Částečně zachovaný, zlatem dekorovaný trámový strop a vyřezávaný krb, lustry a kliky, zárubně dveří a židle z přelomu 19. a 20. století jsou původní. Parapet krbu zdobí busta stavitele železnic Jana Pernera, dílo Antonína Lhotáka a protější stranu salonku Štursova podobizna prezidenta T. G. Masaryka. V současné době se v nově zrekonstruovaném Masarykově salonku konají výstavy, prezentace, přednášky a společenské akce.
 
Mělník

Mělník

Masarykův kulturní dům byl vystavěn v letech 1935-1936 podle návrhu mělnických architektů Josefa Širce a Bedřicha Zemana. Puristický jednopatrový objekt byl vystavěn účelně, bez dekorací, na fasádě se uplatňuje břízolitová omítka, glazované červené cihly, měď, dřevo i kámen. Velkoryse pojatému vstupnímu prostoru dominuje socha T. G. Masaryka, dílo Vincence Makovského, do okolního mramorového obložení jsou vyryta jména obětí 1. světové války.
 
Město Žacléř

Město Žacléř

Pomník obětem I. světové války od sochaře Emila Schwantnera v osadě Černá Voda
 
Mikulov

Mikulov

Součástí areálu židovského hřbitova je i památník židovským vojákům padlých v průběhu 1. světové války. Památník byl vystavěn ve 20. letech 20. století (pozn. foto bude vyměněno, dnešní stav je lepší než na fotce)
 
Moravská Třebová

Moravská Třebová

 
Moravská Třebová 1

Moravská Třebová 1

 
Moravská Třebová 10

Moravská Třebová 10

Náměstí TGM Půdorysné pojetí náměstí bylo vymezeno v prvopočátcích historie města jako pravidelné čtvercové. Podoba náměstí vč. názvů se v průběhu staletí změnila mnohokrát. O historickém vzhledu se dochovalo jen málo dokladů, od konce 19. století nás nejlépe informují dobové pohlednice, ze kterých můžeme vyčíst i měnící se názvy - jednou nadčasové neutrální Stadtplatz, Ringplatz, Groser Platz, jindy poplatné době nám. císaře Františka Josefa I., Goethovo nám., nám. A. Hitlera, po válce Masarykovo nám.,pak nám. VŘSR a od roku 1990 opět Masarykovo. Moravskotřebovské nám. je pozoruhodným centrem naší MPR. Velkorysá rekonstrukce se uskutečnila v letech 2001-2002. Ve vnitřní části města zůstal zachován unikátní soubor gotiských a renesančních měšťanských domů, postavených z kamene a cihel po velkých požárech města v 16. století. Zejména ve vstupních síních přízemí (mázhauzech) lze obdivovat krásu hřebínkových či sklípkových kleneb, žeber, svorníků a kozol. Některé domy jsou opatřeny portály se znaky pánů z Boskovic a z Lipé, na jejichž výstavbu tehdy přispíval i majitel panství.Obnovené vstupní síně měšťanských domů slouží nyní převážně obchodům a službám, čímž byly zpřístupněny široké veřejnosti i turistům. Rekonstrukce plochy náměstí s morovým sloupem a obnovenou kašnou znamenaly oživení veřejného prostranství a zlepšení vzhledu centra MPR.
 
Moravská Třebová 2

Moravská Třebová 2

 
Moravská Třebová 3

Moravská Třebová 3

 
Moravská Třebová 4

Moravská Třebová 4

 
Moravská Třebová 5

Moravská Třebová 5

 
Moravská Třebová 6

Moravská Třebová 6

 
Moravská Třebová 7

Moravská Třebová 7

 
Moravská Třebová 8

Moravská Třebová 8

 
Moravská Třebová 9

Moravská Třebová 9

 
Moravské Budějovice

Moravské Budějovice

T.G.Masaryk dvakrát navštívil Moravské Budějovice - 9.9.1906 jako profesor, 13.6.1928 jako prezident Československé republiky. V období první republiky bylo postaveno mnoho veřejných budov, 15.12.1935 byla slavnostně otevřena Masarykova obecná škola (dnes ZŠ TGM) Připomínkou padlých v 1. sv. válce je mramorová deska (uvnitř hasičské zbrojnice) a na hřbitově válečné hroby a na náměstí je Památník věčné slávy s připomenutím obětí v 1. - 2. sv. válce.
 
Mšeno

Mšeno

Základní kámen nové budovy byl položen 10. října 1926. Stavba trvala necelé dva roky a škola byla slavnostně otevřena v neděli 2. září 1928 pod názvem Masarykova škola ve Mšeně. Svými dispozicemi byla škola velkolepá nejen ve své době, ale úctu vzbuzuje i dnes.
 
Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou

Slavnostní průvod po vzniku ČSR.
 
Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou

Návštěva T.G.M.13.6. 1928 přivítání občanů.
 
Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou

Slavnostní otevření sokolovny proběhlo 18. a 19. července 1925.
 
Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou

Návštěva T.G.M.
 
Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou

Sokolovna
 
Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou

Pamětní deska se jmény obětí I. světové války je dílem akademického sochaře Karla Babky z Prahy a byla slavnostně odhalena 26.8.1934.
 
Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou

Návštěva T.G.M.13.6.1928. Pan president u zástupců živnostenských korporací
 
Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou

T.G.M. 21.9.1937 pohřeb.
 
Náměšť nad Oslavou

Náměšť nad Oslavou

Návštěva T.G.M.13.6.1928 - slavnostní shromáždění.
 
Napajedla

Napajedla

Hlavní napajedelské náměstí Františka Josefa bylo při slavnostním shromáždění před radnicí dne 29. října 1918 přejmenováno na náměstí Masarykovo. V letech 1949 – 1989 neslo název náměstí Míru, aby bylo opět nazváno jménem prvního československého prezidenta.
 
Napajedla

Napajedla

Pomník obětem 1. světové války je dílem napajedelského sochaře a kameníka Josefa Lukašíka, zhotoveným na náklady pozůstalých a města Napajedel. Pod motivem anděla, který vynáší vojáka do nebe, je uvedeno 86 jmen padlých.
 
Nepomuk

Nepomuk

Pomník "presideta osvoboditele" byl v Nepomuku odhalen již ve 20. letech. Po únoru 1948 byl odstraněn a po roce 1989 obnoven.
 
Nové Hrady

Nové Hrady

Umístění: Nové Hrady, Navrátilova, mezi budovou kostela a kláštera Nápis: nečitelný
 
Nové Město na Moravě

Nové Město na Moravě

Památník 28.X.1918 ( Masarykova ul, NMNM)
 
Nové Město na Moravě 1

Nové Město na Moravě 1

Sousoší od J. Štursy : Pohřeb v Karpatech.
 
Nové Město na Moravě 2

Nové Město na Moravě 2

Busta T.G.M. od J. Štursy (Vratislavovo nám. v NMNM)
 
Nové Město nad  Metují

Nové Město nad Metují

Památník obětem 1. a 2. světové války na náměstí Republiky. Socha postavy francouzského legionáře s pamětní deskou byla slavnostně odhalena v říjnu 1928 a je dílem sochaře J. Bílka a architekta V. Hakaufa.“
 
Nové Město nad  Metují 1

Nové Město nad Metují 1

„Na dvou pamětních deskách se nachází jména padlých hrdinů 1. a 2. světové války.“
 
Nové Město nad  Metují 2

Nové Město nad Metují 2

TGM u Kuřátkova hostince: „12. 7. 1926 navštívil TGM také Nové Město nad Metují, kde na něj čekalo vřelé uvítání – slavobrány, dechová hudba a především davy zdravících občanů.“
 
Nové Město nad  Metují 3

Nové Město nad Metují 3

Busta TGM: „Busta T. G. Masaryka od Bohumila Kafky v zámecké ložnici pro hosty, kde československý prezident přenocoval po večeři s majiteli zámku – rodem Bartoňů z Dobenína.“
 
Nový Bor

Nový Bor

Replika pomníku Rumburským hrdinům sochaře Karla Dvořáka, původně z roku 1923, byla odhalena 27. října 2015 u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu na novoborském Lesním hřbitově. Je připomínkou těch, kteří položili životy za své přesvědčení před koncem války v jedné z největších vojenských vzpour - Rumburské vzpoury. Původní pomník byl v roce 1940 zničen nacisty. Do roku 2015 stála na jeho místě stéla z hrubě opracovaného kamene.
 
Nový Bor

Nový Bor

Pomník obětem 1. sv. války na Lesním hřbitově.
 
Nový Bor 1

Nový Bor 1

Nový Bor Arnultovice - pomník obětem 1. sv. války.
 
Nový Bor 2

Nový Bor 2

Nový Bor Janov - pomník obětem v 1. a 2. sv. válce.
 
Nový Bor 3

Nový Bor 3

Pomník Rumburským hrdinům. Replika pomníku Rumburským hrdinům sochaře Karla Dvořáka, původně z roku 1923, byla odhalena 27. října 2015 u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu na novoborském Lesním hřbitově. Je připomínkou těch, kteří položili životy za své přesvědčení před koncem války v jedné z největších vojenských vzpour - Rumburské vzpoury. Původní pomník byl v roce 1940 zničen nacisty. Do roku 2015 stála na jeho místě stéla z hrubě opracovaného kamene.
 
Nový Jičín

Nový Jičín

Žulový památník padlým v 1. světové válce vznikl ve 20. letech 20. století. Je signován jménem A. Klein (patrně architekt). Celé dílo je tvořeno soustavou architektonických prvků s vysokým reliéfem mužské postavy. Centrem památníku je pylon vysoký 5,2 m, v jehož dvou třetinách výšky je mužská postava vysoká cca 3m, pod ní letopočet 1914 – 1918. Sochařský projev je typický pro německé sochařství 20.let 20. století.
 
Nymburk

Nymburk

Na sokolovně před válkou.Pamětní deska k přednášce T. G. Masaryka je umístěna ve štukovém rámečku na čelní stěně budovy sokolovny v Tyršově ulici v Nymburce. Pamětní desku odhalili sokolové u příležitosti oslav vzniku republiky 28. října 1924. Druhou světovou válku i únor 1948 přežila obrácena rubovou stranou ven. Po roce 1968 byla znovu obrácena, počátkem normalizace ji však kdosi ukradl. Replika pamětní desky byla vrácena na budovu 8. března 1991. Foto: Archiv J. Řehounka
 
Nymburk 1

Nymburk 1

Na sokolovně - současnost. Pamětní deska k přednášce T. G. Masaryka je umístěna ve štukovém rámečku na čelní stěně budovy sokolovny v Tyršově ulici v Nymburce. Pamětní desku odhalili sokolové u příležitosti oslav vzniku republiky 28. října 1924. Druhou světovou válku i únor 1948 přežila obrácena rubovou stranou ven. Po roce 1968 byla znovu obrácena, počátkem normalizace ji však kdosi ukradl. Replika pamětní desky byla vrácena na budovu 8. března 1991. Foto: Archiv J. Řehounka
 
Nymburk 2

Nymburk 2

Dne 28. října V roce 1930 při příležitosti vzniku republiky byl vedle budovy bývalé radnice na Palackého třídě v Nymburce odhalen pomník s bustou prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, jejímž autorem byl akademický sochař Jan Štursa. Do základu pomníku byla vložena listina s Masarykovým hlesem Jen vzdělanost a mravnost nás spasí. Krátce po okupaci byla busta sejmuta a uložena na půdě úřadu, v roce 1943 však německé úřady nařídily bustu odevzdat v rámci sběru barevných kovů, skončila tak přetavena v hlavních německých kanonů. Foto: Archiv J. Řehounka
 
Nymburk 3

Nymburk 3

Dne 28. října V roce 1930 při příležitosti vzniku republiky byl vedle budovy bývalé radnice na Palackého třídě v Nymburce odhalen pomník s bustou prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, jejímž autorem byl akademický sochař Jan Štursa. Do základu pomníku byla vložena listina s Masarykovým hlesem Jen vzdělanost a mravnost nás spasí. Krátce po okupaci byla busta sejmuta a uložena na půdě úřadu, v roce 1943 však německé úřady nařídily bustu odevzdat v rámci sběru barevných kovů, skončila tak přetavena v hlavních německých kanonů. Foto: Archiv J. Řehounka
 
Nymburk 4

Nymburk 4

Nástup vojska na náměstí 1světová válka. Bohužel není známo datum pořízení snímku. Vojáci z Nymburka a jeho okolí rukovali většinou ke všem útvarům, jejichž velitelství se zpočátku války nacházelo na území Čech. Bojiště 1. světové války se stala hrobem nejméně pro 139 Nymburáků. Z okresu Nymburk narukovalo 2 896 mužů, z nich 479 zahynulo a 514 padlo do zajetí. Foto: Archiv J. Řehounka
 
Pardubice

Pardubice

Vojenská záložní nemocnice č. 2 – tzv. „Karanténa“ – pro 10 tisíc nemocných, rozdělena do 4 specializovaných bloků, z niž jen jeden byl karanténou pro nakažlivé nemoci. Bylo to unikátní dílo, jak rychlostí výstavby (prosinec 1914- květen 1915), tak vybavením i řešením provozu. Byla téměř po všech stránkách soběstačná. Měla dvě nádraží, jedno pro příjem, druhé pro odvoz vyléčených. Měla vlastní kotelnu, spalovnu, opravny oděvů a bot a další pomocné provozy. Po válce z části sloužila jako karanténní stanice pro utečence z východu. K těmto místům se vztahují i počátky pardubické aviatiky a cyklistiky. Dnes v tomto prostoru stojí sídliště Dukla.
 
Pardubice

Pardubice

Náměstí Čs. Legií je tradičním místem, kde se v Pardubicích každoročně připomíná výročí vzniku samostatného Československého státu. Náměstí získalo své pojmenování v roce 1918 na počest legionářských jednotek bojujících v 1. světové válce za svobodné Československo. Dne 21.10.1928 zde byla odhalena Španielova socha prezidenta T.G.Masaryka, za účasti ministra obrany Fr.Udržala a generála Medka. Za okupace r. 1940 byl pomník odstraněn. Nový pomník T. G. Masaryka, který zůstal na náměstí do dnešních dnů, byl odhalen dne 28. 10. 1998.
 
Pardubice 2

Pardubice 2

Kronika města Pardubic - stránka věnovaná událostem roku 1918.
 
Písek

Písek

Radnice – z balkonu budovy byla předčasně 14.10.1918 vyhlášena samostatná republika.
 
Písek 1

Písek 1

Pomník 1. světové války v Píseckých horách
 
Písek 2

Písek 2

Pomník legionářů na Mírovém náměstí
 
Písek 3

Písek 3

Vojenský hřbitov – v prostoru bývalého vojenského cvičiště bylo v r. 1914 založeno vojenské pohřebiště
 
Poděbrady

Poděbrady

28. října 1928 byla v Poděbradech slavnostně instalována socha Tomáše Garrigua Masaryka, kterou vytvořil sochař Otto Gutfreund. Během druhé světové války byl pomník uschován a v roce 1945 opět ustaven na své místo. Po únoru 1948 socha zmizela a nejspíše byla roztavena. 28. října 2008 byl v horní části lázeňské kolonády odhalen nový odlitek pomníku T. G. M. financovaný z rozpočtu města Poděbrady.
 
Polička

Polička

Poroba
 
Polička

Polička

Socha TGM a Masarykova základní škola (1928) socha legionářů pomník obětem 1. světové války - Vdova v parku Kubistické činžovní domy (1924) Tylův dům (1929) Šmídova vila (1934) Česká rapsodie poličského rodáka hudebního skladatele Bohuslava Martinů uvedena v r. 1918 v Praze - premiéra za účasti prezidenta Masaryka
 
Polička 1

Polička 1

Škola TGM
 
Polička 2

Polička 2

Vítězství
 
Polička 3

Polička 3

Masarykova ZŠ
 
Polička 4

Polička 4

TGM.1931.roztaven za války
 
Polná

Polná

Pomník padlým Pomník obětem I. světové války byl postaven roku 1929 a jeho autorem je táborský sochař Jan Vítězslav Dušek. Pomník je umístěn ve spodní části Husova náměstí.V roce 2007 byl pomník padlým zrestaurován a na podstavec umístěna nově vytvořená plastika na památku legionářů. Každoročně jsou k pomníku v den výročí vzniku Čs. republiky pokládány věnce a za účasti představitelů města tak uctěna památka padlých – obětí I. a II. světové války.
 
Polná 1

Polná 1

Zde byl ubytován profesor T.G. Masaryk v období tzv. Hilsneriády (1899) kdy se zasazoval za revizi polenského procesu.
 
Polná 2

Polná 2

Zde byl ubytován profesor T.G. Masaryk v období tzv. Hilsneriády (1899) kdy se zasazoval za revizi polenského procesu.
 
Praha - Troja

Praha - Troja

Základní škola Svatopluka Čecha postavená v roce 1928 a před školou je umístěn pomník obětem 1. světové války. Autorem pomníku je trojský sochař a pedagog Jan Straka, Myslbekův žák a spolupracovník Stanislava Suchardy.
 
Praha2 a

Praha2 a

Pomník: Praha svým vítězným synům. Pomník československých legionářů se nachází na náměstí Pod Emauzy a slavnostně byl odhalen 28. října 1932. Autorem sochařské výzdoby pomníku byl Josef Mařatka (21.5.1874 - 20.4.1937), žák Augusta Rodina a jeden z oficiálních sochařů I. Československé republiky. Spodní část 16 m vysokého žulového obelisku obepínají postavy sedmi legionářů (jednoho italského, dvou ruských a čtyř francouzských) a ženská figura, symbolizující město Prahu, která věnčí prapor lipovou ratolestí. Pomník byl v průběhu německé okupace zničen. Zachráněna byla pouze schránka se zakládající listinou, kterou garážmistr Oldřich Rieger ukryl v Rakovníce. Po roce 1989, dle původní dokumentace, začala s obnovou bronzové sochy sochařka Kateřina Amortová. Pomník byl znovu odhalen v den 80. výročí vzniku Československa 28. října 1998. Náměstí Pod Emauzy, Praha 2 - Nové Město
 
Praha2 b

Praha2 b

Pomník: Praha svým vítězným synům. Pomník československých legionářů se nachází na náměstí Pod Emauzy a slavnostně byl odhalen 28. října 1932. Autorem sochařské výzdoby pomníku byl Josef Mařatka (21.5.1874 - 20.4.1937), žák Augusta Rodina a jeden z oficiálních sochařů I. Československé republiky. Spodní část 16 m vysokého žulového obelisku obepínají postavy sedmi legionářů (jednoho italského, dvou ruských a čtyř francouzských) a ženská figura, symbolizující město Prahu, která věnčí prapor lipovou ratolestí. Pomník byl v průběhu německé okupace zničen. Zachráněna byla pouze schránka se zakládající listinou, kterou garážmistr Oldřich Rieger ukryl v Rakovníce. Po roce 1989, dle původní dokumentace, začala s obnovou bronzové sochy sochařka Kateřina Amortová. Pomník byl znovu odhalen v den 80. výročí vzniku Československa 28. října 1998. Náměstí Pod Emauzy, Praha 2 - Nové Město
 
Praha2 c

Praha2 c

Pomník sanitářům padlým v 1. světové válce. Pomník sanitářům padlým v 1. světové válce, označovaný také jako pomník sanitářů, se nachází na Karlově náměstí na nádvoří kulturní nemovité památky Novoměstské jezuitské školy. Pomník byl zbudován po roce 1918. Sestává se z kašny, obelisku, dvou zděných a omítnutých křídel s litinovými tabulkami se jmény padlých a ze dvou pískovcových plastik - postavy sanitáře a ženské alegorické postavy. Pomník je údajně dílem sochařů Josefa Fojtíka a Josefa Vály. Karlovo nám. 504/36, Praha 2 - Nové Město
 
Praha2 d

Praha2 d

Pomník sanitářům padlým v 1. světové válce. Pomník sanitářům padlým v 1. světové válce, označovaný také jako pomník sanitářů, se nachází na Karlově náměstí na nádvoří kulturní nemovité památky Novoměstské jezuitské školy. Pomník byl zbudován po roce 1918. Sestává se z kašny, obelisku, dvou zděných a omítnutých křídel s litinovými tabulkami se jmény padlých a ze dvou pískovcových plastik - postavy sanitáře a ženské alegorické postavy. Pomník je údajně dílem sochařů Josefa Fojtíka a Josefa Vály. Karlovo nám. 504/36, Praha 2 - Nové Město
 
Praha2 e

Praha2 e

Vila Osvěta se nachází na ulici Jana Masaryka v zahradě nad hranou vinohradského svahu, který se svažuje do Nuslí. Je součástí pásu původní luxusní vilové zástavby konce 19. století, která zde vytvořila rozvolněný okraj jinak blokové zástavby Královských Vinohrad. V roce 1882 ji navrhl vinohradský stavitel Alois Bureš, od roku 1880 člen městské rady a v letech 1912 - 1919 vinohradský starosta. Stavebník Václav Vlček - spisovatel, novinář, dramatik, předseda spolku Svatobor a mecenáš - vilu pojmenoval podle svého stejnojmenného časopisu, založeného roku 1871. Profesor Tomáš Garrigue Masaryk mu pomáhal při zakládání i rozvíjení tohoto časopisu. Politická idea časopisu stavěla na samostatnosti České koruny a vzájemnosti Slovanů, „odebírati Osvětu bylo jakousi vlasteneckou legitimací“. Ve vile se scházela společnost z okruhu soudobých českých intelektuálů a politiků, jejíž střídmost lze aplikovat na ukázněnost lineárně neorenesančního stylu průčelí. V letech 1886 - 1889 zde bydlel Tomáš Garrigue Masaryk s manželkou Charlotte a zde se jim 14. září 1886 narodil syn Jan, pozdější československý ministr zahraničí. Jana Masaryka 22/165, Praha 2 - Vinohrady
 
Praha2 f

Praha2 f

Vila Osvěta se nachází na ulici Jana Masaryka v zahradě nad hranou vinohradského svahu, který se svažuje do Nuslí. Je součástí pásu původní luxusní vilové zástavby konce 19. století, která zde vytvořila rozvolněný okraj jinak blokové zástavby Královských Vinohrad. V roce 1882 ji navrhl vinohradský stavitel Alois Bureš, od roku 1880 člen městské rady a v letech 1912 - 1919 vinohradský starosta. Stavebník Václav Vlček - spisovatel, novinář, dramatik, předseda spolku Svatobor a mecenáš - vilu pojmenoval podle svého stejnojmenného časopisu, založeného roku 1871. Profesor Tomáš Garrigue Masaryk mu pomáhal při zakládání i rozvíjení tohoto časopisu. Politická idea časopisu stavěla na samostatnosti České koruny a vzájemnosti Slovanů, „odebírati Osvětu bylo jakousi vlasteneckou legitimací“. Ve vile se scházela společnost z okruhu soudobých českých intelektuálů a politiků, jejíž střídmost lze aplikovat na ukázněnost lineárně neorenesančního stylu průčelí. V letech 1886 - 1889 zde bydlel Tomáš Garrigue Masaryk s manželkou Charlotte a zde se jim 14. září 1886 narodil syn Jan, pozdější československý ministr zahraničí. Jana Masaryka 22/165, Praha 2 - Vinohrady
 
Praha3 a

Praha3 a

Národní památník na Vítkově.
 
Praha3 b

Praha3 b

Pohřebiště obětí 1. sv. války - Olšanské hřbitovy.
 
Praha3 c

Praha3 c

Pohřebiště obětí 1. sv. války - Olšanské hřbitovy
 
Praha3 d

Praha3 d

Vojenský historický ústav - Armádní muzeum Žižkov
 
Prčice

Prčice

 
Prčice

Prčice

Památník padlým na Vítkově náměstí v Prčici připomíná oběti nejen první, ale i druhé světové války. Před několika lety byla na pamětní desku doplněna také jména obětí holocaustu.
 
Přerov

Přerov

Památník obětem 1. sv. války na přerovském hřbitově.
 
Přerov

Přerov

Pamětní deska Jana Gayera, náměstí Na Marku Tento Přerovan stihl za necelých 33 let života vystřídat několik vzdělávacích ústavů, hospodařit nejen u nás, ale stát se i farmářem na vlastním statku až v exotické Brazílii, poté se zapojit do boje za samostatný a svobodný stát. Jako velitel pluku, za cenu vlastního života, zvrátit průběh bitvy s nepřátelskou přesilou v ruském Lipjagu
 
Přerov

Přerov

Dům rodiny Zejdovy, Bartošova čp. 2300 Dům významné přerovské podnikatelské rodiny, která v období 1. republiky ve svém závodě KAZETO zaměstnávala na 400 pracovníků.
 
Přerov

Přerov

Sokolovna. V lednu 1934 byla jednomyslně členy Sokola odhlasována výstavba nové sokolovny. Budova byla slavnostně otevřena o dva roky později za účasti Sokolstva téměř z celé republiky.
 
Přerov

Přerov

Památník Jana Blahoslava, Horní náměstí Dílo českého sochaře Františka Bílka z roku 1922.
 
Přerov

Přerov

Pomník Františka Rasche Přerovský rodák František Rasch – jehož jméno nese i jedno z přerovských náměstí - byl námořníkem, revolucionářem a vůdčí osobností vzpoury námořníků v Boce Kotorské. Byl popraven 11. února 1918 a jeho památku připomíná pomník odhalený v roce 1958. Busta je dílem akademického sochaře Vladimíra Navrátila.
 
Přerov

Přerov

Městský park Michalov Městský park Michalov o rozloze 19 ha je od roku 1992 nemovitou kulturní památkou. Budování parku v dnešní podobě bylo zahájeno v roce 1904 dle plánů Františka Thomayera a velkorysé sadové úpravy trvaly několik let. První skleník v parku Michalov byl vybudován v roce 1924. Dominantou skleníkového komplexu se stal od roku 1928 palmovník postavený k 10. výročí vzniku samostatného Československa.
 
Přerov

Přerov

Pamětní deska T. G. Masaryka Pamětní deska je umístěna na budově, která se nachází na hlavním přerovském náměstí pojmenovaném po T. G. Masarykovi.
 
Přerov

Přerov

Deska padlým v 1. sv. válce na staré škole v Předmostí Pamětní deska obětem 1. sv. války umístěná na budově staré školy v Přerově-Předmostí.
 
Příbor

Příbor

Masarykovo gymnázium v Příboře Od 17. stol. je Příbor městem vzdělanosti. Rozvoj školství začal příchodem piaristů, pokračoval vznikem učitelského ústavu a v r. 1902 zřízením vyšší zemské reálky. T. G. Masaryk navštívil Příbor několikrát, a tak od r. 1946 je škola Masarykovým gymnáziem. Secesní budovu postavil B. Karlseder podle plánů architekta Fr. Valenty a zdobí ji čtyři alegorické sochy Fr. Úprky. Původní pomník T. G. M. před budovou byl odhalen v r. 1947. Tento pochází z r. 1990.
 
Přibyslav

Přibyslav

V roce 1947 bylo zastupitelstvem města rozhodnuto vybudovat na místě původního pomníku obětem první světové války společný památník obětem první i druhé světové války. Byla na něj uspořádána veřejná sbírka, do které se ochotně zapojili všichni obyvatelé města i okolí. Roku 1948 byl památník slavnostně odhalen.
 
Přibyslav 1

Přibyslav 1

Pamětní deska. Nachází se na rodném domku akademického sochaře Františka Němce v přibyslavské městské části - obci Hřiště. Tento nadějný sochař padl na ruské frontě v bitvě u Bachmače.
 
Rokytnice v Orlických horách

Rokytnice v Orlických horách

Pomník obětem válek a násilí byl postaven roku 1922 v upomínce padlým v 1. světové válce. Pomník je tvořen třemi kameny, z nichž prostřední kámen měří 2,5m a nese kromě desek se jmény obětí také znak města. V roce 2000 byla odhalena nová ústřední deska připomínající, že se jedná o válečný pomník obětí 1. i 2. světové války. Pomník nenachází na severovýchodní straně kostela Všech Svatých.
 
Rosice

Rosice

Socha TGM na Žerotínově náměstím, umístěna u vstupu do zámeckého parku.
 
Sedlec

Sedlec

Připomínkou obětí 1. světové války je památník vztyčený na náměstí 7. května v Sedlci se jmény občanů z jednotlivých osad.
 
Slaný

Slaný

Slánský hřbitov – památník a hrobové místo legionářů
 
Slaný

Slaný

Návštěva TGM ve Slaném 10. září 1921, přivítání před Okresním domem. Na Masarykově náměstí byla 28. října 2000 umístěna socha TGM. Na hřbitově Na Vinici pomník a hroby legionářů a obětí 1. sv.v.
 
Slaný 1

Slaný 1

Slánský hřbitov - památník vojenských obětí 1.sv.války
 
Slaný 10

Slaný 10

Obraz z let 1.sv.války.
 
Slaný 11

Slaný 11

Průvod v prvním roce existence ČSR – Husova třída ve Slaném.
 
Slaný 2

Slaný 2

Město nezapomíná
 
Slaný 3

Slaný 3

Socha TGM na slánském náměstí
 
Slaný 4

Slaný 4

Slánský hřbitov - památník vojenských obětí 1.sv.války
 
Slaný 5

Slaný 5

Některé náhrobky jsou symbolické, padlí jsou pohřbeni po celé Evropě.
 
Slaný 6

Slaný 6

Dobová ilustrace 28.října ve Slaném odstraňovaní c.k. orlice z budovy staré radnice.
 
Slaný 7

Slaný 7

Památník legionářů na slánském hřbitově před rekonstrukcí
 
Slaný 8

Slaný 8

Pohlednice Slaného s TGM
 
Slaný 9

Slaný 9

Typická pohlednice s TGM a legionářským motivem.
 
Smečno

Smečno

Pomník obětem 1. a 2.světové války je umístěn uprostřed Smečenského hřbitova mezi mohutnými lipami. Na pamětní desce jsou jména vojáků padlých na frontách první a druhé světové války.
 
Soběslav

Soběslav

Pomník obětem 1. světové války je umístěn v parku u nádraží. Na žulovém sloupu je pod nápisem “Hrdinům obětovaným 1914 –1918” celkem 71 jmen padlých soběslavských rodáků.
 
Soběslav

Soběslav

Pamětní deska obětem legionářů v 1. a 2. světové válce je umístěna na zdi smuteční síně hřbitova v Soběslavi. Tuto desku věnovala památce legionářů ČSL legionářská obec v Soběslavi.
 
Spálené Poříčí

Spálené Poříčí

Památník padlým v 1. světové válce na náměstí Svobody. Vytvořen plzeňským sochařem Vojtou Šípem a odhalen v r. 1923.
 
Strážnice

Strážnice

První odlitek sochy T. G. Masaryka z pražské dílny K. Bartáka by na strážnickém náměstí ve vší tichosti odhalen 4. 3. 1939. Vzápětí byl zaplaven množstvím květin. Na deskách se jmény padlých ve světové válce hořelo v mísách věčné světlo a jejich památce se přišla poklonit i deputace legionářů. Do základů pomníku byla vložena schránka s prstí z bojišť čs. legií, pamětní listina sestavená místním kronikářem Janem Skácelem a tehdejší mince spolu s Masarykovými pamětními medailemi. V roce 1940 musel být pomník odstraněn. Jeho nový odlitek zde byl navrácen v roce1946, znovu odstraněn za dva roky, na krátkou dobu navrácen v roce 1968 a naposledy slavnostně odhalen v roce 1990. Zakládající listina je uložena v městském muzeu.
 
Svitavy

Svitavy

Návštěva prezidenta T.G. Masaryka 9. července 1929
 
Svitavy

Svitavy

Pamětní desky padlým obyvatel Čtyřiceti Lánů v období první světové války
 
Svitavy

Svitavy

 
Svitavy

Svitavy

Symbolická deska obětem první světové války (válečný hrob)
 
Svitavy

Svitavy

Návštěva prezidenta T.G. Masaryka 9. července 1929
 
Šternberk

Šternberk

Pieta Truchlící matka - Pískovcový reliéf klečící ženy zhotovil šternberský rodák sochař a malíř Ferdinand Kuschel podle návrhu architekta W. Etzela. V září 1929 byl tento pomník obětem 1. světové války (Kriegerdenkmal) odhalen podle dobových zpráv za účasti tisíců občanů. V červnu 2015, po restaurování plastiky, byla vedle reliéfu v kamenné zdi pod kostelem Zvěstování Panny Marie umístěna pamětní deska Ferdinandu Kuschelovi.
 
Šternberk 1

Šternberk 1

Pietní místo na městském hřbitově ve Šternberku – pomník obětem 1. světové války Na skalce vytvořené umělým navršením lomového kamene je osazen kamenný kříž. Na čelní straně skalky je pamětní deska s figurálním reliéfem. Ústřední pomník doprovází pole 270 dřevěných křížů obětí 1. světové války. Kříže byly nejprve kovové, instalovány od roku 1914 a přidávané postupně. Obnova pietního místa byla provedena na jaře 2017.
 
Šternberk 2

Šternberk 2

Pietní místo na městském hřbitově ve Šternberku – pomník obětem 1. světové války Na skalce vytvořené umělým navršením lomového kamene je osazen kamenný kříž. Na čelní straně skalky je pamětní deska s figurálním reliéfem. Ústřední pomník doprovází pole 270 dřevěných křížů obětí 1. světové války. Kříže byly nejprve kovové, instalovány od roku 1914 a přidávané postupně. Obnova pietního místa byla provedena na jaře 2017.
 
Šternberk 3

Šternberk 3

Socha Svobody na náměstí Svobody ve Šternberku - V říjnu 1933 byl odhalen pomník dvěma československým vojínům, zastřeleným při krvavé demonstraci 4. března 1919. Na náklad místního odboru Národní jednoty jej vytvořil sochař Julius Pelikán. Ženská figura ve vrcholu drží v levé ruce štít se znakem československé státnosti. Pomník byl v roce 2009 komplexně zrestaurován.
 
Štětí

Štětí

Sousoší T. G. Masaryka a Eduarda Beneše. Sousoší prvých dvou československých prezidentů T. G. Masaryka a Eduarda Beneše, má velmi pohnutou historii, způsobenou politickou nepřízní doby. Autor tohoto dost neobvyklého dvousoší akademický sochař Václav Šára z Příbrami, gymnázijní spolužák Augustina Lukeše, českého starosty města Štětí v letech 1933 –1938, byl se svou zakázkou hotov po polovině roku 1938. Sousoší bylo koncem září připraveno ve Štětí k slavnostnímu odhalení. To mělo proběhnout v Bezručových sadech dne 28. října na paměť 20. výročí trvání Československa. Jelikož ale počátkem října došlo k odtržení českého pohraničí, tedy i k obsazení města Štětí německou armádou, bylo odhalení zmařeno a českoslovenští vojáci narychlo odvezli sochařské dílo do neobsazeného Mělníka a tam zakopané na pile v předměstí Šopka přečkalo válku. Po válce bylo vykopané sousoší podruhé připravováno k odhalení v r. 1948, ale také k němu nedošlo kvůli únorovému komunistickému převratu. Dalších 20 let leželo ukryté ve skladě stavebnin ve Štětí. Opravdu vztyčeno a odhaleno bylo, ovšem za plotem ve školní zahradě, teprve při třetím pokusu 28. října 1968, v období dozvuků Pražského jara. Po srpnové okupaci spřátelenými vojsky, roku 1970 socha opět zmizela na další dlouhé roky. Naposled bylo sousoší odhaleno 7. března 1990, 140 let od Masarykova narození.
 
Štramberk

Štramberk

Památník T. G. Masaryka v Národním sadu, dílo akad. sochaře Jana Štursy bylo odhaleno 6. srpna 1922. TGM město navštívil v roce 1907 a 1911.
 
Štramberk

Štramberk

Památník padlých - sousoší od akademického sochaře Františka Juráně je připomínkou obětí l. světové války a později i 2. sv. války. Jsou zde jména všech štramberských občanů, kteří zahynuli v dobách válečných.
 
Telč

Telč

Detail pomníku
 
Telč 1

Telč 1

Pomník „Padlým synům města Telče“ Umístění: nám. Hrdinů, Podolí, od r. 1938 Kamenný kvádr z části torza prvního „mrákotínského“ monolitu (sloupu Vítězství pro Pražský hrad) byl odhalen 15. srpna 1938 jako pomník obětem I. světové války. Po roce 1945 připomíná i oběti II. světové války. Na pomníku je bronzový reliéf akademického sochaře Jaroslava Krepčíka, telčského rodáka. Pomník byl vybudován z iniciativy města Telče, torzo monolitu daroval městu při své návštěvě Telče prezident T. G. Masaryk v roce 1928.
 
Telč 2

Telč 2

Telč pamětní desky Bohumil Bína
 
Telč 3

Telč 3

Prezident Masaryk navštívil Telč 13. června 1928 a byla to tehdy mimořádná událost. Strávil zde podstatnou část dne, na obědě byl v Hospodyňské škole, která tehdy sídlila v dnešním Dětském domově ve Štěpnici. O jeho návštěvě existuje velmi podrobný zápis v městské kronice a také fotografie. Ty co mám oskemované Vám posílám v příloze. Z návštěvy mimo jiné vzešlo, že daroval městu menší část přeraženého prvního monolitu, který do té doby ležel v prostoru našeho nádraží na pomník padlých v 1. světové válce (postaven byl nakonec až za 10 roků na náměstí Hrdinů), a dal souhlas, aby se nemocnice, jejíž stavba se po koupi Lannerova domu městem vážně připravovala (viz archiv stavebního úřadu), jmenovala Masarykova jubilejní nemocnice a přislíbil na její stavbu, když bude zahájena, přispět finančním darem.
 
Telč 4

Telč 4

1928 náměstí
 
Telč 5

Telč 5

Masaryk v Hospodyňské škole
 
Telč 6

Telč 6

1928 živý obraz u sokolovny
 
Telč 7

Telč 7

Telč pamětní desky Bohumil Bína
 
Teplá

Teplá

Slavnostní odhalení a vysvěcení válečného pomníku v Teplé proběhlo ve dnech 1.-2.září 1923
 
Teplá 1

Teplá 1

Pamětní odznak, vydaný k slavnostnímu odhalení válečného pomníku v Teplé
 
Teplá 2

Teplá 2

Pohled na válečný pomník kolem roku 1935
 
Teplá 3

Teplá 3

Upravy zbytků původního pomníku padlým v zaří 2015
 
Teplá 4

Teplá 4

Upravy zbytků původního pomníku padlým
 
Tovačov

Tovačov

Štíhlý obelisk z černé žuly byl odhalen 16. 6. 1924 a je věnován památce obětí 1. světové války. Je na něm nápis: "K uctění památky spoluobčanů padlých ve světové válce a na oslavu našeho osvobození věnuje občanstvo".
 
Trhové Sviny

Trhové Sviny

Kubistický pomník padlým v 1.světové válce na Žižkově náměstí Kubistický pomník z dílny táborského sochaře Jana Vítězslava Duška.
 
Třešť

Třešť

Rodný dům plukovníka Josefa Jiřího Švece v Čenkově.
 
Třešť

Třešť

Pámátník obětem 1. světové války
 
Třešť 1

Třešť 1

Rodný dům plukovníka Švece
 
Turnov

Turnov

\"Pomník padlým I. a II. světové války se nachází v horní části Skálovy ulice v intravilánu města Turnova.\" Pomník tvoří bronzové sousoší matky a dcery na žulovém podstavci. Autorem díla je významný představitel českého moderního sochařství Josef Drahoňovský. Pomník pochází z roku 1927 a v současnosti je věnován turnovským občanům padlým v obou světových válkách a obětem z let 1948 - 1989. Parkovou úpravu památníku uzavírá z jedné strany v novorenesančním stylu se secesními prvky postavená základní škola a z druhé strany novorenesanční budova sokolovny. Sousoší je památkově chráněno od roku 1958. Ve spodní části pomníku se nachází nápis: Já všem jsem dala v oběť na bojišti, ty, dcerko svobody, jdi šťastná v život příští! Autor: J. V. Šimák.
 
Uherské Hradiště

Uherské Hradiště

Sochu Tomáše Garrigue Masaryka pořídilo město v roce 1999 a je umístěna ve vestibulu radnice na Masarykově náměstí
 
Uherský Brod

Uherský Brod

Pomník Obětem 1. světové války byl vytvořen ze dvou monolitů provodovských. Část jednoho tvoří základní kámen pomníku J. A. Komenského v Amsterdamu. Monolit tohoto pomníku byl dopraven na místo dělostřeleckým plukem č. 4. dne 20. srpna 1926.
 
Uničov

Uničov

Busta T.G. Masaryka připomíná prvního československého prezidenta. Plastika měla pohnutý osud a dnes je umístěna na Masarykově náměstí.
 
Úštěk

Úštěk

Úštěk se stal cvičištěm mobilizovaného vojska za 1. světové války. Vojáci byli ubytováni ve velkých halách skladů chmele (je zachován, ale je v soukromých rukou a slouží k jiným účelům). Výcvik probíhal intenzivně za každého počasí v celém okolí Úštěku, také např. na lukách, na místě dnešního jezera Chmelař
 
Úštěk 1

Úštěk 1

 
Velké Meziříčí

Velké Meziříčí

Památník obětem prvé světové války stojí v malém parčíku u ulice Sokolovská naproti gymnáziu. Dva kulaté pískovcové sloupy jsou spojené ozdobnou římsou, na které nás upoutá nápis: "1914 PADLÝM 1919". Jména 145 padlých by měla být uložena v základech na olověných destičkách.
 
Velvary

Velvary

Desky padlým vojákům v 1. světové válce byly umístěny na průčelí velvarské radnice v roce 1926 péčí Spolku válečných poškozenců a legionářů.
 
Velvary1

Velvary1

Pomník padlým vojákům v 1. světové válce dal zhotovit velvarský rodák Josef Čermák v roce 1916.
 
Velvary2

Velvary2

Desky padlým vojákům v 1. světové válce byly umístěny na průčelí velvarské radnice v roce 1926 péčí Spolku válečných poškozenců a legionářů.
 
Velvary3

Velvary3

Jeden z pomníků velvarských legionářů na hřbitově u kostela sv. Jiří. Původní projekt počítal s umístěním 25-30 pomníků, ale nebyl nikdy realizován. Celkem bylo zhotoveno 6 pomníků.
 
Velvary4

Velvary4

V roce 1905 byly ve Velvarech pořádány přednášky univerzitních profesorů, tzv. univerzitní extenze. Mezi jinými přednášel dne 26. listopadu pozdější president republiky prof. Dr. T. G. Masaryk „o socialismu“ resp. \\\"o sociální otázce\\\". V roce 1930 byla v kreslírně chlapecké měšťanské školy, kde se Masarykova přednáška konala, odhalena pamětní deska. Dnes se deska nachází ve vestibulu Základní školy Velvary.
 
Velvary5

Velvary5

28. října 1918 procházela městem Velvary vesele vyhrávající hudba následovaná stále se zvětšujícím průvodem, který nakonec stanul před radnicí, kde promluvil starosta města MUDr. Rudolf Čermák. V krátkém projevu vzdal dík všem, kteří se zasloužili o získání státní samostatnosti, zejména T.G. Masarykovi, československým legiím a prezidentovi USA Wilsonovi. Následující den Okresní správní výbor vydal vyhlášku, v níž vyzval obyvatelstvo ke klidu a k řádnému plnění povinností a proběhla volba Okresního národního výboru s působností v tehdejším velvarském soudním okrese.
 
Velvary6

Velvary6

Pohlednice vydané v roce 1928 k 10. výročí vzniku Československé republiky.
 
Veselí nad Moravou

Veselí nad Moravou

Pomník na hřbitově je památníkem padlých v první světové válce a současně ústředním křížem hřbitova. Je kamenný, postavený v roce 1931 ve funkcionalistickém slohu. Na památníku je uvedeno 76 jmen padlých místních občanů. Pod křížem jsou vyobrazeny reliéfy sv. Václava, sv. Ludmily a slováckého děvčete. Nachází se na hlavním veselském hřbitově, na parcele č. 2924/5 v k. ú. Veselí-Předměstí.
 
Vimperk

Vimperk

Budova dívčí měšťanské školy ve Vimperku Během 19. století, především v jeho 2. polovině, začal v důsledku rozvoje průmyslu rychle narůstat počet obyvatel ve Vimperku a tím i školou povinných dětí. Jestliže podle sčítání obyvatel žilo v roce 1837 ve městě 2 121 obyvatel, v roce 1890 již dvojnásobek a v roce 1900 ještě o 500 vice. Ve městě byla především od 70. let 19. století nouze o vhodné školní prostory, kterou se dařilo řešit pouze postupnými kroky. V roce 1874 byla v nedalekém domě čp. 69 předměstí otevřena chlapecká měšťanská škola, která ale kapacitně brzy nestačila, proto byla pro chlapce v letech 1885–1886 vystavěna zcela nová budova (dnes Pivovarská čp. 69). Již v 70. letech 19. století ve městě existovala trojtřídní dívčí obecná škola, v roce 1891 vznikla v dolní části náměstí, v domě čp. 6 (ještě před pozdější přestavbou na budovu spořitelny a radnice) dívčí měšťanská škola. Protože ani tyto prostory nebyly příliš vyhovující, přistoupilo se v roce 1897 ke stavbě nové budovy této školy. Jako příhodné místo pro stavbu byla vybrána louka u Volyňky, která se nazývala Panská a rozkládala se od dnešní Sadové ulice směrem na východ až k nejstarší sklárně Adolf. Louka byla využívána mimo jiné k bělení prádla (dokonce i v době, kdy škola již stála). Samotná stavba byla realizována v letech 1897–1899 podle návrhu teplického a ústeckého architekta Maxmiliana Franze Loose (*1858 – †po 1918), příslušníka rakouského šlechtického rodu von Losimfeldt, stavebních prací se ujal vimperský městský stavitel Franz Tick (1859–1901). Dne 27. srpna 1899 byla slavnostně předána veřejnosti do užívání. V té době ještě neměla v průčelí obě sochy jako dnes, ty byly vytvořeny dodatečně až podle druhého návrhu. Vyučování ve škole probíhalo až do posledních let 2. světové války, i když v roce 1924 byla výuka v této německé škole zkrácena na čtyři a v roce 1925 už jen na tři. Po osvobození Vimperka vojáky americké armády 6. května 1945 se část z nich utábořila právě na hřišti sousedícím se školou a přitahovala pozornost nejednoho z českých dětí. Protože také v budově české Masarykovy školy bylo v prvních měsících svobody umístěno americké vojsko, byla výuka české školy obnovena 20. června 1945 právě ve třídách v té době už bývalé německé dívčí školy. To už se ale psala nová historie této školní budovy, která jako součást Masarykovy školy (tenkrát a přes různé změny názvů i dnes) nepřestala naplňovat svůj původní účel – vzdělávat mládež ve Vimperku. A plní jej dodnes. Mgr. Roman Hajník
 
Vimperk

Vimperk

 
Vysoké Mýto

Vysoké Mýto

Pomník v Jungmannových sadech. Je věnován vojákům místního 30. pěšího pluku, kteří padli na Slovensku v roce 1919 v bojích s Maďary a kteří hájili územní celistvost mladé Československé republiky. Byl vybudován v roce 1923. V období 1.republiky se stal významným místem mnohých slavnostních ceremoniálů a navštívila ho nejedna důležitá osoba. Za všechny jmenujme prezidenta republiky T.G. Masaryka, který se vysokomýtským hrdinům poklonil v červnu 1929.
 
Vyškov

Vyškov

Socha Masaryka byla slavnostně odhalena 28.10.1928 před budovou bývalého okresního úřadu. Autorem sochy je akad. Sochař Július Pelikán. Socha stojí na žulovém hranolu po jejíž levé straně stojí sokl, na němž je položena kniha. Levá ruka TGM je položena na knize, pravá volně svěšená drží lipovou ratolest. V průběhu let byla socha z daného místa několikrát snesena a opětovně v rámci nového politického názoru a nového dopravního řešení přilehlé křižovatky opětovně umístěna. Nejprve to bylo v období okupace, následně to bylo několikrát v poválečném období. Opětovně došlo k jejímu osazení po roce 1990.
 
Znojmo

Znojmo

Dne 20. června 1924 navštívil Znojmo prezident Československé republiky T.G. Masaryk. Kromě jiného zavítal též na nádvoří znojemského hradu. Zde ho starosta JUDr. Josef Mareš zavedl k hradbám, odkud se mohl kochat pohledem na nádherné údolí řeky Dyje pod hradem. Na počest této vzácné návštěvy, byl altánek v hradbách pojmenován Masarykova vyhlídka. Tato drobná stavba je zajímavá díky barevným okénkům, které navozují iluzi čtyř ročních období.
 
Žamberk

Žamberk

Pomník Tomáše Garrigua Masaryka najdete v parku na Masarykově náměstí v Žamberku. Prvního československého prezidenta a vznik samostatného československého státu si město každoročně u tohoto památníku připomíná 28. října. Ve městě se nachází také pomník obětem I. světové války a pomník legionáře Bedřicha Havleny.
 
Žehušice

Žehušice

Pomník padlým vojínům v první světové válce
 
Železnice

Železnice

Pomník obětem 1. sv. války
 
Železný Brod

Železný Brod

 
 
23.10.2017 11:41:32 | přečteno 8869x | kveta.vitvarova
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load