Kaple sv. Filipa Neri, zvaná též kaplí sv. Patriarchy či zkráceně jen Patriarcha, se nachází v lese nad úpatím hory Libín nad Lázněmi sv. Markéty. Jejím vlastníkem je město Prachatice. Kaple není kulturní památkou.

Na místě dnešní zděné kaple stávala původně kaple dřevěná, jejíž povolení v roce 1691 u městské rady prosadil zdejší měšťan Vojtěch Vilém Bylanský. Tato kaple byla údajně vystavěna k ochraně nálezu obrazu světce jménem Filip Neri, nalezeného právě na místě dnešní kaple. Původní dřevěná kaple byla po roce 1803 obnovena ve formě zděné stavby kryté šindelem. Toto místo bylo navštěvováno jak poutníky, místními věřícími, tak i vzácnými návštěvami. Důvodem návštěv poutníků byl i pramen mimořádně studené vody s údajně léčivými účinky.

V roce 1859 navštívil tehdejšího starostu Anastase Seyfferta prachatický měšťan Emanuel Brunner s žádostí prachatických občanů o náhradu již zchátralé kaple. Městská rada prosbu občanů vyslyšela a krátce na to bylo rozhodnuto o zřízení sjízdné cesty pro dopravu stavebního materiálu. Plány zednického mistra Josefa Mosera předpokládaly rozpočet 691 zlatých a 24 krejcarů. Protože se jednalo o poměrně velkou sumu, bylo rozhodnuto o sbírce mezi občany. Děkan Vinzenz Wortner zorganizoval sbírku mezi věřícími, která vynesla 123 zlatých a 24 krejcarů. Dále přispěla prachatická obec a další občané, a to i ze sousedních obcí.

Cestu vedoucí z Lázní sv. Markéty k obnovované kapli nechal nájemce lázní, měšťan Anton Pachlhofer, vyzdobit čtrnácti kapličkami křížové cesty. Oltář nechal zhotovit měšťan Emanuel Spinka. Dne 13. června 1859 byl položen základní kámen nové kaple. Vlastní stavba probíhala pomalu – cihly byly sváženy na okraj lesa, kde byly skládány a odtud pak mnoha Prachatičany odnášeny na staveniště. Na jaře roku 1861 byla šindelem pokrytá novostavba dokončena. Dne 9. července téhož roku se konalo slavnostní vysvěcení nové mešní kaple. Město Prachatice rozhodnutím úřadu starosty ze dne 10. července 1861 převzalo nad kaplí patronát a tuto skutečnost oznámilo biskupské konzistoři v Budějovicích.

Kaple se postupem času stala vyhledávaným cílem vycházek věřících z blízkého i vzdálenějšího okolí a lázeňských hostů Lázní sv. Markéty, které dostály mimořádného významu za majitele Kerschbauma a pro něž byl pramen z Patriarchy velmi důležitý. Návštěvnost kaple dokládá její pamětní kniha z roku 1920, která je nyní uložena ve Státním okresním archivu Prachatice. Po ukončení činnosti lázní po II. světové válce upadá význam kaple, která postupem času chátrá.

V období let 2000–2006 byla péčí Nadačního fondu města Prachatice pro rozvoj kultury a péči o památky provedena postupná oprava kaple, včetně oprav kapliček křížové cesty vedoucí lesem po úbočí Libína přímo ke kapli. Výklenkové kapličky jsou zděné z kamene a původně byly neomítnuté. Při obnově však bylo přistoupeno k jejich omítnutí z důvodu většího vyniknutí uměleckého ztvárnění křížové cesty.

V roce 2020 město Prachatice znovu realizovalo opravu vnitřních omítek kaple, zahrnující celoplošné odstranění degradovaných omítek spodní části, infuzní clony injektáží obvodového zdiva k omezení vzlínání zemní vlhkosti, nové sanační omítky, opravu defektů ponechaných omítek, oškrábání nátěrových vrstev a nátěr lomenou bílou barvou. Přitom byly na stropě lodi kaple odhaleny zbytky původní malířské výzdoby, které byly po vytmelení prasklin a dalších defektů ponechány bez překrytí nátěrem. Původní malířská výzdoba se jinak celistvěji nedochovala. Figurální výmalba klenby presbytáře zanikla zcela, na stěnách a zejména stropě lodi zůstaly pod novějšími přemalbami fragmenty původního řešení, dávající alespoň nějakou informaci o barevnosti a dalších atributech původního řešení. Roku 2021 byly opraveny dřevěné prvky interiéru čili schodiště na kůr a podlaha kůru, natřena byla okna. Oprava omítek a dřevěných prvků vyšla na 779 tisíc Kč, přitom 86 tisíc korun kryla dotace Jihočeského kraje z dotačního programu Kulturní dědictví, opatření č. 2 Drobná sakrální architektura. Martin Malý, občan Prachatic a také jejich dlouholetý starosta, na opravu kaple daroval částku 8 tisíc korun.

V roce 2022 došlo na obnovu malířské výzdoby interiéru kaple, zahrnující imitaci kvádrování na spodní části stěn, další iluzivní plastické prvky, jako např. pilastry, vodorovné římsy, vpadliny na plochách, na stropě presbytáře také figurální malbu klečícího sv. Filipa Nerejského před Pannou Marií s Ježíškem na nebesích. Výjev doplňují andělé a v průhledu oknem motiv prachatického kostela sv. Jakuba Většího a Dolní (Písecké) brány. Rekonstrukce výmalby byla provedena na základě historické fotografie Josefa Seidela poskytnuté Museem Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově. Vyžádala si 585 tisíc Kč, z čehož 50 tisíc korun uhradil Jihočeský kraj z výše uvedeného dotačního programu. Zajímavostí je, že při jasném počasí dochází v červenci okolo 14:45 hodin vlivem odrazu slunečních paprsků k cca desetiminutovému „nasvícení“ malby klenby presbytáře, které zdůrazňuje svatozář Panny Marie a sv. Filipa Nerejského.

Interiérové vybavení kaple se nedochovalo. Nynější oltář s lavicemi pochází z českobudějovické kaple Všech Svatých země české (původně římskokatolická kaple sv. Vojtěcha) a město Prachatice je získalo roku 2019 darem od Pravoslavné církevní obce v Českých Budějovicích. Zmíněná kaple byla postavena v roce 1869, ze kterého (či následného) může pocházet i vlastní oltář. Oltář tvoří menza (oltářní stůl) rozměrů cca 205 x 90 x 100 cm a oltářní nástavec (retabulum) výšky (cca) 340 cm. Prvky jsou robustní konstrukce ze smrkového masivu, jednoduchého málo zdobného provedení. Menza má v čele i obou bocích kazetovou výplň s profilovým lištováním, zvýrazněna je dále předsazeným soklem a profilovanou římsou pod přesahy horní desky stolu. Oltářní nástavec je zdobnější tvarovými lištami s řezbářskou výzdobou a obloukovým zakončením horní části s výplňovou dřevořezbou kříže v kruhu a okolní výmalbou. Povrchovou úpravu tvoří polychromie v kombinaci světlé šedozelené, hnědé a zelené barvy, doplněné na oltářním nástavci práškovým zlacením a stříbřením profilových lišt. Tato barevná vrstva je druhotná a kryje původní fládrování (imitaci dřevní struktury), nicméně je kvalitní a pochází pravděpodobně z druhé poloviny 19. století, proto byla při restaurování oltáře provedeném v roce 2020 zachována. Restaurování zahrnovalo likvidaci dřevokazného hmyzu, očištění povrchů, zpevnění dřevní hmoty její petrifikací, revizi a případnou stabilizaci konstrukčních spojů, retuši polychromie, včetně obnovy práškového zlacení a stříbření. Práce vyšly na 134 tisíc Kč.

Pro oltář byl také nově zhotoven obraz sv. Filipa Neri. Malba má rozměr cca 125 x 170 cm, provedena je alkydovými barvami s překrytím závěrečným lakem na dřevěné desce impregnované proti vlhkosti. Obraz vyšel na necelých 60 tisíc korun.

Kult sv. Filipa Neri se k nám dostal ze sousedního Bavorska v 17. století poté, co za vlády vévody Maxmiliána I. Bavorského byl vydán životopis tohoto světce. Florenťan Filip Neri, italský katolický kněz, žil v letech 1515 až 1595. Založil kongregaci oratoriánů, jejichž hlavním posláním byla kazatelská činnost. Pro svou veselou povahu bývá označován za patrona humoristů, mládeže. Svatořečen byl roku 1622 papežem Řehořem XV. Zobrazován bývá modlící se před Pannou Marií. V této podobě je vyobrazen i na našem oltářním obrazu.

Celý proces obnovy kaple byl završen slavnostním otevřením, a to v září tohoto roku, kdy vikář prachatického vikariátu P. Petr Plášil vykonal slavnostní bohoslužbu s požehnáním kaple, a to za velkého zájmu veřejnosti. Kapli bude následně dle potřeb využívat Římskokatolická farnost Prachatice pro konání svých akcí, obdobně jako další kaple, které byly městem opraveny v minulosti (kaple Panny Marie Loretánské a kaple sv. Markéty).

Kaple zaslouží naši trvalou péči a úctu. Je svědkem zbožnosti našich předků, kteří nehledali smysl života jen v přítomnosti a budoucnosti. Je odrazem své doby, dokladuje tvůrčí schopnosti našich předků a spoluutváří náš současný životní prostor.

Souhrnný přehled nákladů na celkovou obnovu kaple sv. Filipa Neri v Prachaticích

Náklady vč. DPH