Předmětem projektu přihlášeného do soutěže "Památka roku 2022" je Muzeum společného dědictví regionu Domažlice - Furth im Wald. Muzeum zahrnuje dvě interaktivní expozice, které se nacházejí v suterénu a v podkroví západního křídla objektu Kulturního centra Pivovar, významné kulturní památky.

Dvě interaktivní edukativní expozice „POZOR HRANICE!“ a „Příběh domažlického pivovaru“ plánované v rámci projektu „Muzeum společného dědictví regionu Domažlice - Furth im Wald“ v budově „Kulturní centrum - Pivovar Domažlice“ jsou z povahy věcného obsahu velice zajímavým projektem snoubícím estetické, edukativní a technické nároky do jednoho navzájem propojeného celku.

Úvod k celkové rekonstrukci objektu Kulturní centrum „Pivovar – Domažlice":

Záměrem výstavby Kulturního centra pivovar Domažlice bylo náročné skloubení historických, lokačních a současných potřeb v jeden celek. Architektonicky je zde patrná snaha o vyvážení historických prvků objektu v sousedství městské památkové rezervace s moderní ryze funkční výstavbou na jejím okraji. Architektura objektu je inspirována historií objektu, doplněnou moderním materiálem při řešení střechy a fasády jižního křídla.

Zadáním bylo přetvoření objektu s památkovou ochranou na moderní multifunkční zařízení. Z provozního pohledu se tak podařilo vzkřísit staletou tradici výroby piva a uspokojit potřeby veřejnosti v oblastech sociálních služeb, veřejné knihovny, kulturního a společenského vyžití a moderní gastronomie. Rozmanitost provozu podporuje ekonomickou udržitelnost objektu a zároveň jsou optimalizovány provozní náklady.

Objekt je provozně členěn na tři samostatné části, tj. věžová stavba hvozdu v centrální části, na kterou navazuje západní křídlo - nová sladovna a jižní křídlo - stará sladovna. Všechny tři části mají jedno podzemní podlaží, hvozd má pět nadzemních podlaží, nová sladovna čtyři nadzemní podlaží a stará sladovna dvě nadzemní podlaží. Významným specifikem rekonstrukce je citlivé architektonické řešení, a to nejen řešení vnější obálky objektu, zejména střechy jižního křídla, ale také řešení interiérů. Návrh ctí hmotu stávajícího objektu, který se jako jediný dochoval z původního areálu pivovaru. Objekt pivovaru byl několikrát necitlivě přestavován a ubouráván.

Rozsáhlá rekonstrukce objektu probíhala ve 2 etapách, v letech 2014–2015 a 2018–2020.

V roce 2022 byla dokončena realizace projektu " Muzeum společného dědictví regionu Domažlice - Furth im Wald", který byl podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko, Cíl EÚS 2014 – 2020, a jehož partnerem v realizaci bylo partnerské město Domažlic - Furth im Wald.

 

Historie objektu:

Objekt pivovaru, který byl rekonstruován, byl vystavěn v poslední dekádě 19. století. Tehdy byl realizován záměr modernizace obecního pivovaru v Domažlicích a pražská firma Novák a Jahn dokončila v roce 1892 výstavbu varny a o čtyři roky později i sladovny. Po přelomu století pivovar provází rozmach a s tím spojená další výstavba (sklepy, kotelna atd.); k útlumu dochází až během I. světové války, kdy je pivovar přechodně uzavřen.

V 80. letech minulého století se domažlický pivovar stává součástí podniku Plzeňské pivovary s.p. a v roce 1994 přechází pivovar pod Plzeňský Prazdroj a.s. O dva roky později je provoz pivovaru definitivně ukončen a objekt zůstává prázdný. V roce 2002 se chátrající objekt stává majetkem města a jeho část je postupně demolována. Z původního pivovaru zůstala stará sladovna, nová sladovna a hvozd. Díky získané dotace z programu ROP se Město v roce 2014 pouští do záchranné rekonstrukce.

V roce 2021 začíná Město Domažlice s přípravou projektu na využití rekonstruovaných prostor v západním křídle objektu.

A pro co sloužily prostory dnešních expozic....

Expozice "Pozor, hranice! Historie hrou" se nachází v podkroví historické budovy sladovny z konce 19. století na půdě valečka, která má název od válení ječmene, který se tu před sladováním musel alespoň 6 týdnů "válet" - ležet. Pohyb ječmene po půdě umožňoval a pracovníkům ulehčoval šnekový dopravník, který je stále na původním místě nad hlavami návštěvníků.

Druhá Expozice "Příběh domažlického pivovaru" se nachází v suterénu sladovny, v prostorách humen. Na humnech klíčil namočený ječmen, k namáčení sloužily náduvníky, které byly umístěny o patro výše. Jeden náduvník je ponechán na původním místě, návštěvníci vidí jen hrdlo a mohou si lépe představit, jak namáčení, vymáčení ječmene i klíčení probíhalo. Druhý náduvník v celé svojí kráse mohou obdivovat i v dnešní expozici. Byl instalován do expozice a uvnitř náduvníku běží film o dnešním procesu vaření piva, kde mohou sledovat jednotlivé kroky od našrotování sladu, rmutování, uvaření horké mladiny, až po zrání v ležáckých tancích. Nádherný prostor humen s litinovými sloupy umožňuje návštěvníkům nahlédnout do současného minipivovaru, do spilky, na ležácké tanky a shlédnout celý proces výroby piva. Dozví se tu ale i něco k historii sladovny i pivovaru. zajímavé jsou historické plánky rekonstrukce sladovny z konce 19. století, fotografie původního pivovaru a pivovarskou chasy ze 40. let.

Využití prostor:

Celá příprava expozic probíhala s maximálním respektem k původním částem stavby.

V expozici "Příběh domažlického pivovaru" bylo hlavním motivem zachování přehlednosti celého sklepení s důrazem na význam původních konstrukcí a vybavení. Expozice pouze doplňuje stručné a zajímavé informace umožňující srovnání minulosti a současnosti. Nově doplněné konstrukce jsou snadno odlišitelné od původních. V interiéru jsou instalovány přemístěné fragmenty původní pivovarské technologie. Interiéry jsou vzdušné a jednotné tak aby nerušili industriální architekturu objektu. Materiály jsou voleny tak, aby stylově doplňovaly původní objekt.

Hlavním motivem pojetí této expozice je zachování přehlednosti celého sklepa a vhodné doplnění dominantní funkce minipivovaru o stručné a zajímavé informace umožňující srovnání minulosti a současnosti. V prostoru jsou umístěny atypické oboustranné panely designově odlišené od současných prvků, ale příbuzné svým průmyslovým pojetím. Tyto panely nesou z jedné strany informace o historii a z druhé potom o současnosti. Díky napojení na elektrickou a sdělovací síť umožní poskytnout informace jak tištěné, tak audiovizuální a interaktivní, tak i hmotné exponáty. Samotný obsah  odpovídá libretu expozice, ale je předmětem umělecké autorské grafické činnosti. Mimo panely je pro etapu sladovnictví využito zachovalého sneseného náduvníku nově umístěného na atypickou zámečnickou konstrukci spojenou s vnitřním prezentačním panelem, V náduvníku je instalován model procesu výroby oživeným prostorovou projekcí pro názorné seznámení návštěvníků se základním surovinami a procesem výroby piva obecně.

U expozice "Pozor hranice" pak šlo o skloubení nároků obsáhlé expozice s co nejmenšími zásahy do podkroví se zachovaným historickým dopravníkem. Expozice je navržena tak, aby byla do prostoru pouze vložena, aby bylo možné ji bez větších úprav kdykoliv demontovat, bez újmy chráněných konstrukcí kulturní památky.

Koncept této expozice respektuje mnohovrstevnatost zadání, tzv. libreta expozice, které definuje širokou škálu návštěvníků (od dětí po dospělé, od škol a skupin do 30 osob, přes rodiny, až po jednotlivce) a zároveň chce prezentovat vývoj regionu v rozpětí několika tisíc let v 10 etapách, kde každá etapa bude ještě umožňovat využít různý stupeň odbornosti výkladu. Prostorový koncept tedy stojí na principu vložených těles, pracovně nazvaných KRUHy, které na sebe netěsně navazují a vytvářejí dva další doplňující prostory označované jako KROV a STŘED. KRUH - Ztělesňuje vždy konkrétní epochu, je ohraničen nejen stěnami, ale i sníženým stropem - volným podhledem. Hlavním úkolem KRUHu je nést hlavní sdělení, interpretační dialog a navodit atmosféru doby a být jakousi pozvánkou do dalších prostor. KRUHy jsou na sebe volnou formou chronologicky navázány a spojeny díky pomyslné hranici, která se objevuje a mizí spolu se svým významem v dějinách a tím symbolicky dělí nebo spojuje vnitřní prostor KRUHu. Expozice obsahuje  interaktivní a audiovizuální vybavení.

V rámci před realizační přípravy bylo zajištěno Stanovisko státní památkové péče a další vyjádření dotčených orgánů, včetně povolení Stavebního úřadu.

Autoři:

Realizace projektu  MLT s.r.o. 

PD zpracovala společnost SLADKÝ & PARTNERS s.r.o.

Autorský dozor a spoluautor projektu Ing. arch. Ondřej Bláha

 

Autorka námětu expozic a koordinátorka Mgr. Kristýna Pinkrová a její externí tým historiků a odborníků

O expozici Pozor, hranice! Historie hrou

Anotace:

Pozor, hranice! Historie hrou

Šťastné? Rovné? Vzájemně obohacující? Představujeme expozici věnovanou tisíciletému soužití Čechů a Němců v pohraničí Českého lesa. Jaké bylo a co (dosud) přineslo podle Vás?

V expozici jistíte, že lidé již v pravěku měli v oblibě luxus, ve středověku káceli les i u sousedů, husité nezvítězili u Domažlic zpěvem, Lomikar byl pokrokovým podnikatelem, v 19. století žila na Domažlicku Japonka. Dozvíte se také, kdy se poprvé uzavřely hranice, kdy se chodilo za prací do Čech, jaké to je přijít o domov a žít za plotem a kdo rozhoduje o naší budoucnosti.

Proč se hranice proměňují a máme se mít před hranicí (či hranicemi) na pozoru? V pravěku hranic nebylo třeba. Víme, že pravěcí lidé spolu obchodovali podle potřeby a tady i na druhé straně Českého lesa žili podobně. To se nezměnilo ani ve středověku, kdy vznikly Domažlice a Furth im Wald, ale v této době se objevily hranice a aby bylo jasné, kde jsou, co je čí a kdo kam může, značili je a hlídali Chodové a furthští měšťané.

Hranice nedělí jen území, může rozdělovat lidi podle toho, čemu věří. Za husitských dob to v českých zemích vedlo k náboženské válce, kterou lidé z opačných stran Českého lesa vnímali velmi odlišně a to proto, že husité jezdili do Bavorska rabovat. O víru se válčilo i později za 30ti leté války, která se pro Chody stala hranicí mezi časy strážců a obyčejných poddaných. Šlechta začala podnikat a poddané (i Chody) zaměstnávala v přádelnách nebo sklárnách.

S rostoucí mírou svobody a rozvojem národní kultury vystoupily do popředí jazykové a národnostní hranice mezi Čechy, Němci a Židy, kteří vedle sebe na Domažlicku po staletí žili. Po velké válce politici překreslili hranice států, ale jazykové a národní hranice v Československu zůstaly a staly se předmětem sporů mezi Čechy a Němci i mezi Československem a Německem. Překračování hranice mezi nově vzniklými republikami je střeženo: lidé potřebují cestovní pas, bez nich je nikdo nepustí. Sudetští Němci se v Československu necítí jako doma…

 Druhá světová válka přinesla i na Domažlicko násilný posun státních hranic, které se vrátily na své místo až po jejím konci. Tím se tenká hranice soužití Čechů, Židů a Němců definitivně zničila. A odplatou po válce byl odsun sudetských Němců. Statisíce jich projeli nádražími v Domažlicích a ve Furth im Waldu.

Výsledkem poválečného rozdělení byla železná opona, hranice dělící celou Evropu, která procházela i Českým lesem. Dnes, po konci studené války, máme šanci místo hranic stavět mosty a rozvíjet to, co lidi spojuje, aby války a násilí zůstaly minulostí. Proměny hranice jsou totiž něco, co by nás mělo nutit k zamyšlení a vybízet k jejich překonávání a objevování toho, co je za nimi.

A proč se ohlížet do minulosti? Jedině to, že se s ní vyrovnáme, je příležitostí pro spravedlivější budoucnost, která je jen v našich rukou.

 

 

Zdroje financování:

Projekt „Muzeum společného dědictví regionu Domažlice – Furth im Wald“ je spolufinancován z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko, Cíl EÚS 2014 – 2020, Číslo projektu: 271. Poskytnuta dotace je ve výši 473 tis. EUR (90% ze způsobilých výdajů).

Finanční náklady na vlastní realizaci expozic, včetně projektové přípravy, administrativní a inženýrské činnosti, personálních výdajů a dalších souvisejících výdajů byly cca 13,5  mil. Kč

 

Ocenění stavby Kulturní centrum Pivovar:

- Cena Ministerstva pro místní rozvoj za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží. /v rámci udílení Českých cen za architekturu),

- účast v rámci  putovní výstavy "Má vlast cestami proměn",

- ocenění za nejvýraznější a nejkvalitnější výsledek revitalizace města vytvářející příznivější společenský prostor života obyvatel v letech 1991 až 2021, konkrétně za rekonstrukci Hvozdu, jižního a západního křídla domažlického pivovaru a jeho přeměnu v nové Kulturní centrum - Pivovar Domažlice," (rezortní ocenění od ministryně pro místní rozvoj Opera Civitatem),

-  titul Stavba roku Plzeňského kraje 2020 v kategorii Rekonstrukce budov,

- nominace na titul Stavba roku.

 

Závěr, důvod přihlášení

 

Navržené expozice „POZOR HRANICE! Historie hrou“ a „Příběh domažlického pivovaru“ umístěné v budově „Kulturní centrum - Pivovar Domažlice“ v Domažlicích, jsou svým netradičním pojetím, spočívajícím v jedinečném spojení složitých edukativních, estetických, prostorových i technických požadavků do jednoho více smyslově působícího celku, natolik unikátní, že je díky perfektnímu provedení a provázání všech jeho částí do podoby funkční expozice je vhodné považovat za jedinečné umělecké dílo.

Jedinečnost celého díla je dána zejména propojeností konkrétního uměleckého ztvárnění grafiky v 10 časových epochách expozice POZOR HRANICE! s vysoce funkčními interaktivními a edukativními prvky s přímou vazbou na prostorové limity stavby i obsáhlost a hloubku edukace, což vyžadovalo přímou účast umělce již ve fázi přípravy výrobních podkladů, ale poté i při samotné výrobě a skládání jednotlivých segmentů expozic.

 

Projekt významně přispěl k rozvoji kulturních a vzdělávacích možností v dané lokalitě. Hlavním cílem celkové rekonstrukce projektu je navrácení budově život a původní funkci, o kterou přišla v roce 1996, kdy byl pivovar uzavřen, od té doby byl objekt prázdný a chátral. Využití jednotlivých prostor vycházelo ze zkušeností jednotlivých provozovatelů a potřeb města a okolních obcí.

Přihlášením stavby do soutěže by město Domažlice chtělo prezentovat tento unikátní projekt. Zároveň připomenout výsledek rekonstrukce a využití kulturní památky a její začlenění do života veřejnosti, s cílem poskytnout prostor pro setkávání různých věkových a zájmových skupin lidí.

Prezentací projektu v rámci soutěže chce Město Domažlice představit výsledek široké veřejnosti, a tím je pozvat k návštěvě Domažlicka.

Vyhotovila, dne 12.01.2023, Ing. Pavlína Fišerová