Boží muka - Jihlava

Boží muka najdeme na místě nejstaršího osídlení Jihlavy na Jánském kopečku, při levém břehu stejnojmenné řeky, kde se z této doby dochoval jednolodní kostel sv. Jana Křtitele. Boží muka se původně nacházela dle Císařských povinných otisků stabilního katastru z roku 1835 u zemské hranice mezi Moravou a Čechami, v místě křížení dnešní Jánské a Sokolovské ulice.
Na samotných božích mukách se odkryly celkem tři letopočty. Nejstarší letopočet odkazuje k roku 1472. Nápis kromě letopočtu uvádí ve zkratce jméno Joannes Planknar. Planknarové z Kynšperka byli českým šlechtickým rodem. Na zádní straně kaplice je vytesán erb Planknarů z Kynšperka s letopočet 1613. Erb s letopočtem je doplněn iniciálami Z. T. I. v horní části zadní strany kaplice a ve znaku umístěnými iniciálami M. R. a B. L. v dolní části. V pravé části stříšky kaplice je vytesán třetí letopočet, a to 1761. V roce 1936 byla boží muka poškozena, došlo k uražení stojky na levé boční stěně kaplice a k dalším destrukcím. Po bezmála 90 letech byla obnovena do původního hmotového stavu citlivým restaurátorským přístupem, jež si zaslouží památka z 15. století.
Stručná historie
Boží muka na Jánském kopečku v Jihlavě jsou nemovitou kulturní památkou evidovanou v ÚSKP rejstř. č. 68409/7-4910 a nachází se na území ochranného pásma Městské památkové rezervace Jihlava, vyhlášeného ONV v Jihlavě, odborem kultury čj. kult/41/85 dne 28. března 1985. Představují krajinný útvar kolem kostela sv. Jana Křtitele, na místě nejstaršího osídlení u brodu přes řeku Jihlavu. Gotický jednolodní kostelík byl postaven na románských základech na přelomu 12. a 13. století. Boží muka se původně nacházela dle Císařských povinných otisků stabilního katastru z roku 1835 u zemské hranice mezi Moravou a Čechami, v místě křížení dnešní Jánské a Sokolovské ulice.
Boží muka byla v průběhu staletí několikrát poškozena a během obnov doplňována, proto jejich jednotlivé části pocházejí z různých období a druhu kamene (žula a opuka). Na samotných božích mukách se odkryly celkem tři letopočty. Nejstarší letopočet, provedený římskými číslicemi, odkazuje k roku 1472. Je součástí nápisu provedeného gotickou minuskulou, který je umístěn na spodní části kaplice – nápis vede z levé na přední stranu. Nápis kromě letopočtu uvádí ve zkratce jméno Joannes Planknar „ioan.plank.MCCCCLXXII“. Planknarové z Kynšperka byli českým šlechtickým rodem. Joannes, tedy Jan Planknar z Kynšperka, se přestěhoval z Čech na Moravu a roku 1480 se stal moravským zemským podkomořím. Zemřel roku 1485. Erb Planknarů se nachází na pravé boční straně kaplice. V barevném provedení erb nese na červeném poli stříbrnou krokev se třemi zlatými pětilistými růžemi. Rod Planknarů vymřel po meči roku 1601. Posledním mužským členem rodu byl vnuk Jan Planknar, který působil jako zemský sudí v opavském knížectví.
Erb Planknarů z Kynšperka se opakuje na zadní straně kaplice, kde je nad ním vytesán letopočet 1613, který představuje rok, kdy byla boží muka pravděpodobně opravována. Erb s letopočtem je doplněn iniciálami Z. T. I. v horní části zadní strany kaplice a ve znaku umístěnými iniciálami M. R. a B. L. v dolní části. V pravé části stříšky kaplice se nachází vytesaný rok 1761, který se opět pravděpodobně vztahuje k opravě božích muk. V roce 1936 byla poškozena, došlo k uražení stojky na levé boční stěně kaplice a dalším destrukcím. Po bezmála 90 letech byla obnovena do původního hmotového stavu.
Plánované využití
Boží muka se nacházejí na místě nejstaršího osídlení Jihlavy, při levém břehu stejnojmenné řeky, kde se z této doby dochoval kostel sv. Jana Křtitele. Je součástí krajinného útvaru, jenž je využíván širokou veřejností k odpočinku, bohoslužbám a slavnostem „Havíření“, připomínající těžbu stříbranaJihlavsku. Po vysvěcení slouží také jako poutní místo, objevují se zde hořící svíčky.
Zdroje financování
Obnova byla hrazena z rozpočtu Římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba, Jihlava
Realizace stavby stála 91 500,- Kč s DPH.
Na obnovu božích muk byl využit mimořádný příspěvek ve výši 90 tis. Kč statutárního města Jihlavy na obnovu nemovitých kulturních památek nebo jiných objektů na území MPR Jihlava, příp. v ochranném pásmu MPR Jihlava v roce 2022
Závěrečný komentář a stručné zdůvodnění přihlášky
Malé sakrální stavby byly a budou nedílnou součástí krajiny. Mají výpovědní historickou hodnotu a vztahují se vždy k důležité události nebo místu. Původní umístění bylo na hranici Moravy a Čech. Během prací na obnově a restaurování, které probíhaly v roce 2022, bylo zjištěno, že se dřík skládá z více částí a dvou různých kamenů, a to opuky a žuly. Kaplice byla v interiéru modře vymalovaná a římsa pod kaplicí hnědočerveně. Přesné odstíny barev a doba vzniku polychromie nebylo možné v tak malých nálezech určit, proto bylo přistoupeno k zakonzervování zbytků barev a k patinování do jednoho celku. I když byly v minulosti provedeny četné opravy, při obnově se ukázalo, že památku spíše poškodily neodborným přístupem. Vyvolaly především četnou destrukci kamene. Nyní bylo k restaurování přistoupeno velmi odborně a s péčí, jež si památka z 15. století zaslouží.
Po obnově (v prosinci 2022) byla boží muka vysvěcena (celebroval farář Římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba, Jihlava) za účasti široké veřejnosti. Oddělení památkové péče Magistrátu města Jihlavy při této příležitosti uspořádalo na místě přednášku, kde seznámilo veřejnost s historií a postupem prací při obnově. Detaily doplnil restaurátor.
Návrh na obnovu a restaurování vypracovali Akad. soch. Otakar Jan Marcin a kamenosochař Ota Marcin
Zhotovitel: Akad. soch. Otakar Jan Marcin a kamenosochař Ota Marcin