Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Jablonné v Podještědí

bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy

Malebné městečko Jablonné v Podještědí leží na úpatí Lužických hor, 30 km západně od Liberce. Návštěvníky okouzlí přírodními krásami a turistickými zajímavostmi.
Jedno z nejstarších měst severních Čech, připomínající se v listinách od roku 1249, svou bohatou historii rozhodně nezapře. Letitá a pestrá minulost se nesmazatelně zapsala do vzhledu města. Nejstarší dobu připomíná kostel Narození Panny Marie, jehož věž upravená na vyhlídku, nabízí jedinečný pohled do okolí, především na Lužické hory. K dalším nejstarším památkám patří i zbytky městských hradeb s torzem dolní (pražské) brány. Význam hradeb a městských bran podtrhuje i skutečnost, že se brána dostala i do městského znaku. Špitální kaple sv. Wolfganga rovněž pamatuje nejstarší historii města.
Za velkolepý rozvoj ve 13. století vděčí město příslušníku rodu Markvarticů Havlovi z Lemberka a jeho manželce Zdislavě. Jimi založený dominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince byl v 18. století přestavěn do dnešní barokní podoby a tvoří dominantu města a jedinečnou ukázku vývoje barokní architektury. Velkolepý chrám architekta Johanna Lucase Hildebrandta je dodnes poutním místem s hrobem jedné z nejmladších českých světic – sv. Zdislavy z Lemberka.
Město je také proslaveno množstvím historických staveb, které však v minulosti postihla pohroma v podobě ničivého požáru. Ten vypukl 11. května 1788. Během několika hodin lehlo popelem 160 domů, klášter, farní kostel, radnice, škola, pivovar i panský dům. Obnovu města po požáru narušovaly průchody vojsk za napoleonských válek - Prusů, Rusů, Francouzů, Poláků a Rakušanů. Jablonné navštívil i císař Napoleon Bonaparte.
Z dalších pamětihodností stojí za pozornost barokní morový sloup z roku 1687 s bohatou sochařskou výzdobou či rokokový lovecký zámeček Pachtů z Rájova, v jehož místnostech přenocoval císař Josef II. a krátce se zde zastavil i Napoleon Bonaparte. Po zničujícím požáru roku 1788 byla většina městských domů stavěna z kamene a cihel, přesto zde nalezneme i řadu roubených a hrázděných domů. Nejen samotné město, ale i jeho okolí nabízí mnohé zajímavosti.
Dnes v Jablonném najdeme velké množství historicky zajímavých budov i řadu upravených roubených chalup. Návštěvníky okouzlí okolí bohaté na přírodní krásy, Jablonné je vhodným výchozím bodem pro výlety do Lužických hor.

Informační centrum
nám. Míru 23
471 25 Jablonné v Podještědí

tel./fax: 487 829 972
www.jablonnevp.cz

Historie

Město Jablonné v Podještědí ležící v Libereckém kraji patří k historicky nejstarším městům českého severu, jehož vznik úzce souvisí s kolonizačním procesem první poloviny 13. století. Zalesněná krajina pod Lužickými horami dala před více jak 750 lety vzniknout osadě se slovanským jménem Gablona – Yablona, kterou snad již tehdy procházela prastará zemská cesta vedoucí na sever. Původní osídlení bylo však velmi řídké a zhoustlo teprve za pomoci lokátorů, kteří osídlovali území jablonské nejen českými obyvateli, ale především bohatými německými sedláky.

Od  poloviny 13. století se původně nevýznamná osada začala pomalu proměňovat v město. Zásluhu na tom měl Havel z rodu Markvarticů, který se od roku 1249 nazýval jeho zakladatelem a jehož manželkou byla dnes uctívaná svatá Zdislava z Lemberka. Rozkvět města zaručovala jeho výhodná poloha, zemská odchodní cesta, zemědělské zázemí i vznik řemeslného a tržního centra. Ve městě se nacházelo panské sídlo – tvrz, farní kostel sv. Kříže (od r. 1457 kostel Narození Panny Marie, dnes vyhlídková věž), kostel sv. Vavřincea od roku 1252 i městský klášter, do kterého Havel společně se Zdislavou povolal bratry dominikány. Jablonné se tak stalo hlavním centrem duchovního a kulturního života. Jeho význam ještě umocňovala mincovna, v níž byly raženy brakteáty, a která byla kolem roku 1300 přenesena do Kutné Hory. V blízkosti města nechal Havel vystavět i strážný hrad Lemberk, aby ochraňoval zemskou obchodní cestu, a který jeho potomkům, pánům z Lemberka, patřil až do roku 1398. Také Jablonné přešlo na konci 14. století na nové majitele, Berky z Dubé, kteří jej až na malé přestávky vlastnili do počátku 18. století. 

Během husitských válek nastalo pro zdejší kraj bouřlivé období. Většina okolní šlechty, včetně Berků z Dubé, brzy poznala v revolučních myšlenkách Husových následovníků nebezpečí nejen pro církev, ale i pro sebe a přiklonila se proto na stranu císaře Zikmunda. K oslabení této císařovy opory v Čechách podnikali husité již od počátku dvacátých let nájezdy k severnímu pomezí země. Poprvé Jablonné i Lemberk ohrozili roku 1424, a v letech 1425–1426 město obsadili a následně vypálili. Teprve roku 1428, kdy Jan z Vartenberka, majitel panství Jablonné, zaujal k husitům smířlivější postoj, bylo město od dalších válečných škod uchráněno. Avšak ani po bitvě u Lipan nenastal v kraji klid. Sami Vartenberkové rozpoutali v letech 1439–1445 válku s lužickým Šestiměstím a následně Berkové z Dubé, zase válku se Saským kurfiřstvím. Uklidnění přinesla až vláda Jiřího z Poděbrad, ale to již bylo celé panství značně zpustošené.

Teprve 16. století přineslo opětovný rozkvět celého panství. Město získalo nová privilegia, novou radnici a školu, postavilo si špitál a pivovar. Vrchnost si v letech 1565–1572 nechala postavit na okraji města renesanční zámek Nový Falkenburk, (dnes dětský domov) který se stal jejím hlavním sídlem. Zdálo by se, že 16. století bylo pro město šťastným a úspěšným obdobím. A přece tomu tak úplně nebylo. Z nedalekého Saska šířilo se do Čech nové učení Lutherovo a brzy nabylo vrchu nad katolictvím, zvláště na panstvích, kde se k protestanství, jako tomu bylo v Jablonném, přiklonila sama vrchnost. Náboženské spory mezi vrchností a poddanými byly natolik ostré, že do nich musel zasahovat i sám císař Rudolf II. Situace se uklidnila až na počátku 17. století, kdy Vladislav Hozlauer z Hozlau prodal Jablonné zpět Berkům z Dubé. Zato, že se Jindřich Volf Berka z Dubé nezúčastnil stavovského povstání a zastával dvorské úřady, byl povýšen do hraběcího stavu a jeho majetek nebyl po roce 1620 konfiskován.

V průběhu třicetileté války utrpělo Jablonné velké škody. Celý kraj byl sužován tažením armád, které bylo nutno zásobovat potravinami. V roce 1623 byl z města vyhnán poslední protestanský pastor a na panství začala tvrdá rekatolizace. Na ni navázala ve 30. a 40. letech švédská a saská vojska, která město ustavičně plundrovala. Obyvatelstvo před nimi prchalo do lesů, sedlákům byl brán dobytek, a nejednou město platilo výpalné, aby zůstalo uchráněno dalšího drancování. Došlo k totálnímu rozpadu systému městských práv a samosprávy. Po roce 1648 zůstalo celé panství zpustošené a vesnice zpola vylidněné. V troskách samotného města žilo jen necelých 160 rodin. K tomu se ještě během války přidala morová epidemie, po jejímž odvrácení v roce 1687 nechali měšťané postavit na náměstí sloup Spasitele světajako symbol díkuvzdání. Rovněž dominikáni zahájili v 80. letech 17. století barokní přestavbu svého válkou zničeného kláštera, který v roce 1699–1729 doplnila monumentální stavba dnešní baziliky minor, jejímž donátorem byl František Antonín Berka z Dubé, poslední mužský potomek svého rodu.

18. století přineslo Jablonnému nejen nové majitele panství, Pachty z Rájova, ale i řadu nových věcí. Obyvatelé města se začali vedle polního hospodářství zabývat
i domácí tkalcovskou výrobou. Jablonné hospodářsky rozkvetlo, otevřelo se okolnímu světu a důležitost staré obchodní cesty znovu nabyla na významu. V roce 1737 byla císařským dekretem zřízena jízdní pošta mezi Jablonným a Žitavou, a pro ni v roce 1751 otevřena i poštovní stanice. Ta se nacházela v nově postaveném loveckém zámečku Pachtů z Rájova, kteří současně přestavěli i městský špitál, farní kostel Narození Panny Marie (dnes vyhlídková věž) a zámek Nový Falkenburk.

Avšak slibně se rozvíjející hospodářství bylo opět přerušeno válkami, které poznamenaly začátek vlády císařovny Marie Terezie. Jablonné bylo postiženo průtahy vojsk za druhé slezské války mezi Rakouskem a Pruskem. Během sedmileté rakousko-pruské války se stalo i bojištěm. Dne 14. července 1757 se ve městě opevnil oddíl Pruské armády v počtu 4 000 mužů, který ustupoval od prohrané bitvy u Kolína. Po dva dny bylo Jablonné obléháno a ostřelováno rakouskou armádou. Ranění vojáci byly umístěny na zámek Nový Falkenburk a Lemberk, které byly zařízeny jako vojenské lazarety. Na konci 60. let vypukl ve městě tyfus a hlad, a bída z dlouhotrvajících válek dopadla na bedra poddaných. Neustálé zvyšování panské roboty vyústilo v roce 1775 v nevolnické povstání, které zachvátilo téměř celé severovýchodní Čechy. K dovršení všech útrap vypukl v roce 1788 v Jablonném požár, při kterém vyhořelo skoro celé město. Zachráněno zůstalo jen 10 domů a obě předměstí umístěna za hradbami města.

Ani počátek 19. století nebyl obdobím klidu. Evropa byla již řadu let sužována válkami s napoleonskou Francií. České země byly válečných událostí, s výjimkou roku 1805, zatím ušetřeny, ale roku 1813 zasáhla válka i severní Čechy. A opět přes Jablonné procházeli armády Poláků, Francouzů, Rakušanů a Rusů, a obyvatelstvo bylo nuceno živit statisíce vojáků i koní. Dne 19. srpna 1813 při vpádu do Čech přijel do Jablonného osobně i císař Napoleon, kde v Pachtově loveckém zámečku přijal zástupce městské samosprávy, a ještě téhož dne odjel zpět do lužické Žitavy. 

Roku 1848 v důsledku zrušení roboty a poddanství přestala být panství správními jednotkami, a jako nové správní obvody vznikly okresy. Z bývalých panství Jablonné a Lemberk a ze cvikovské části panství Zákupy byl v roce 1850 vytvořen politický okres Jablonné (historicky Gabel, od roku 1901 Deutsch Gabel) v čele s okresním hejtmanem. Město se tak stalo sídlem okresního hejtmanství, soudu, notářství, berního a pozemkového úřadu. Jablonné se tak pomalu proměnilo na středisko společenského, kulturního i průmyslového života. Ve městě byla založena celá řada náboženských a zájmových spolků, nechyběli ani ostrostřelci, veteráni či hasiči. V roce 1871 byla dostavěna nová měšťanská škola, roku 1890 nová všeobecná nemocnice a o sedm let později i infekční pavilón. Základem průmyslového podnikání se stala řada mechanických tkalcoven a barvíren, jedna parní pila, dvě koželužny a pivovar, který vznikl přestavbou vyhořelého farního kostela Narození Panny Marie.

Rostoucí průmysl vyžádal si také modernizaci dopravy. Roku 1899 byla zahájena výstavba železnice z Mimoně přes Jablonné do Liberce. A roku 1905 byla postavena lokální trať Jablonné–Cvikov–Svor, která město spojila s dalšími průmyslovými středisky v severních Čechách. K dalšímu rozvoji Jablonného přispěla od roku 1900 zaváděna elektrifikace a v letech 1906–1907 nová výstavba vodovodu.

Teprve události 1. světové války zasáhly hlouběji do dějin města. V listopadu roku 1914 byl za nádražím zřízen rozsáhlý zajatecký tábor, v němž se do konce války vystřídalo 14 000 Rusů, Izraelců, Srbů, Angličanů, Francouzů a Italů. A v letech 1919–1921 pak bylo v táboře internováno 6 000 příslušníků Haličské ukrajinské armády, kteří se v prostoru Podkarpatské Rusi vzdali armádě ČSR.

Poválečný vývoj Jablonného se nelišil od ostatních měst v pohraničí. V říjnu 1918 prohlásili němečtí poslanci říšského sněmu oblasti osídlené Němci za samostatné provincie Rakouské republiky. Severočeské území se stalo součástí provincie Deutschböhmen, v jejíž zemské vládě zasedal i zdejší rodák a starosta města Vincenc Kraus.  Dne 15. prosince 1918 však obsadila město československá armáda a podřídila jablonské úřady pražské vládě. Zřízení německých provincií ztroskotalo. Ve snaze podpořit českou národnostní menšinu byla v roce 1921 založena ve městě Česká beseda a v roce 1923 tělovýchovná jednota Sokol, která existovala až do roku 1938.

V roce 1930 postihla město hospodářská krize, během níž se náhle ocitlo 200 lidí bez práce. Ve stejném roce byla ve městě organizována okresní demonstrace, ve které nezaměstnaní požadovali účinná opatření ke zmírnění následků krize. Hospodářská stagnace nakonec trvala čtyři roky, po níž poklesl počet nezaměstnaných na 30 osob. Sociálního napětí využila Sudetoněmecká strana, která hlásáním a podněcováním německého nacionalismu získala podporu většiny německého obyvatelstva. Situace v Jablonném pro české obyvatelstvo nebyla jednoduchá. V září nastalo houfné stěhování do vnitrozemí, zůstali jen ti, kteří zastávali funkce na státních úřadech a institucích. Po obsazení Jablonného 3. října 1938 německou armádou, odešli i poslední Češi, a 9. října bylo město slavnostně připojeno k Německé říši v rámci tzv. Sudetoněmecké župy. Ve městě zůstalo sídlo okresu – Landrátu a německého úředního soudu. Nadšení obyvatel však netrvalo dlouho. 1. září 1939 začala druhá světová válka a do armády byli odvedeni také muži z připojených území. Jelikož muži bojovali na frontách, byli během války nasazeni na práci v továrnách a zemědělství váleční zajatci, převážně Poláci a Francouzi. S pokračující válkou přicházeli do Jablonného uprchlíci z východních území i z rozbombardovaných německých měst. Přestože se německá vojska připravovala v Lužických horách k obraně, k bojům v okolí města nakonec nedošlo, neboť tomu zabránil rychlý postup sovětské armády při pražské operaci. První sovětské jednotky vstoupily do Jablonného 9. května 1945.

Poválečná léta byla pro Jablonné historickým přelomem. Zcela se změnilo národnostní složení obyvatel města i okresu. Při sčítání lidu v roce 1930 mělo samotné město 2 310 obyvatel a z toho jen 180 Čechů. Po odsunu německých obyvatel v letech 1945­–1946 se poměr obrátil, avšak na úkor celkového osídlení, neboť v roce 1950 žilo v Jablonném pouze 1 557 Čechů. Přesto se podařilo novým obyvatelům během května – června 1945 obnovit činnosti okresního úřadu, pošty, peněžních ústavů, školy či městské samosprávy, oživit podnikání v podobě národních správců malých a velkých provozoven a zahájit čilý sportovní i společenský život.

Další historický přelom přinesl rok 1948, kdy byl zrušen samostatný okres Jablonné v Podještědí. Jeho území bylo rozděleno na dvě části, přičemž město Jablonné připadlo k okresu Liberec. V poválečném období se na dlouhou dobu rozvoj a modernizace města zastavily. Tradiční textilní výroba byla na počátku 50. let zrušena a nahrazena sklářským, potravinářským a strojírenským průmyslem. Teprve realizace dlouhodobého plánu rekonstrukce a výstavby pohraničí z roku 1969 přinesla v následujících letech postupné změny. Výstavbou nových panelových domů byla zajištěna stabilizace obyvatelstva a doplněn zastaralý a pomalu dosluhující bytový fond.

Zlom ve vývoji města zaznamenal i rok 1989, kdy se začal rozvíjet čilý cestovní ruch, k čemuž pomohlo otevření nedalekých turistických přechodů do SRN. V 90. letech k cestovnímu ruchu jistě přispěla i dlouho očekávaná kanonizace blahoslavené Zdislavy z Lemberka a následné povýšení kostela sv. Vavřince na baziliku minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy papežským legátem. V roce 1991 mělo samotné město 311 domů a 1 601 obyvatel. I přes některé nevhodné zásahy a částečné demolice si jádro města uchovalo svůj historický urbanismus s řadou architektonicky hodnotných staveb, což vedlo v roce 1992 k vyhlášení centra městskou památkovou zónou. Dnes má město Jablonné v Podještědí i s přidruženými vesnicemi přes 900 domů a necelých 3 700 obyvatel.


Pozvánka do města – top památky

V Jablonném můžete vidět:

Bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy s dominikánským klášterem

Monumentální stavba s vysokou kopulí a dvěmi věžemi tvoří dominantu našeho města.

Původní kostel sv. Vavřince s dominikánským klášterem založila Zdislava z Lemberka se svým manželem panem Havlem v polovině 13. století. Již za svého života byla paní Zdislava známá dobročinností, léčitelskými a zázračnými skutky. Po své smrti roku 1252 byla pochována právě ve zdejších kostele, který se od té doby stává poutním místem, které je v dnešní době zařazeno i do projektu Via Sacra. Dnešní podobu získal podle plánů významného architekta J.L. Hildebrandta v letech 1699 – 1729 a patří mezi skvosty barokního stavitelství ve střední Evropě. Od roku 1996 nese chrám titul papežské baziliky minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy.

Vyhlídková věž – bývalý kostel Narození Panny Marie

Původní goticky farní kostel sv. Kříže představoval na svou dobu mimořádné stavební dílo. Jeho zakladatel byl s největší pravděpodobností pan Havel z Lemberka. Kostel byl poškozen za husitských válek. Zásluhou měšťanů byl obnoven a 18. září 1457 na svátek Narození P Marie znovu vysvěcen. V polovině 18. století, kdy byl kostel poničen bleskem, přikročili Pachtové z Rájova k barokní přestavbě. Přestavěna byla jen západní část  s věží neboť na další se již nedostávaly peníze.  Po zrušení dominikánského kláštera byla tedy farnost přenesena ke kostelu sv. Vavřince.

Historie kostela končí 11. května 1788, kdy vypukl v Jablonném velký požár, který zničil i kostel. Zříceninou zůstává až do 5. ledna 1863, kdy jej koupilo právovárečné měšťanstvo a zřídilo si zde pivovar. Pivovar byl 26. srpna 1927 pronajat litoměřickému měšťanstvu a pivo se zde vařilo až do roku 1933.

V roce 1945 byl objekt zestátněn a byla zde zřízena škola, která zde byla až do roku 1973, kdy byla otevřena nová školní budova. Od té doby je objekt nevyužíván. V roce 2002 po částečné rekonstrukci byl zpřístupněn ochoz věže, ze které se naskýtá pěkný výhled na město a jeho okolí a také na čapí hnízdo.  

Lovecký zámek Pachtů z Rájova

Lovecký zámek postavil Jáchym Pachta z Rájova ve 2. čtvrtině 18. století. Architektem byl J. J. Wirch. Je to rokoková patrová stavba s trojhranným štítem a balkónem. Od roku 1737 zde byla stanice jízdní pošty a později poštovní úřad. 17. září 1779 poctil město návštěvou císař Josef II, který v zámečku přenocoval. Pamětní deska připomíná krátký Napoleonův pobyt 19. srpna 1813. Na nároží zámku je raně barokní tordovaný sloup Nejsv. Trojice z roku 1682.

Špitální kaple sv. Wolfganga

Jednou z nejstarších dochovaných staveb je kaple sv. Wolfganga. Raně gotická kaple pochází ze 13. století. V 16. století byla měšťany přestavěna v renesančním slohu a omítka ozdobena sgrafity.  Pozdější barokní a klasicistní úpravy nejsou tolik patrné.  Roku 1961 byla kaple vkusně upravena na smuteční obřadní síň. V hlavní ose průčelí objektu je renesanční portál a nad ním kartuš se znakem města z roku 1770.

Zámek Nový Falkenburk

Zámek nechal v letech 1565-1572 postavit na místě bývalého dvora Krotenful Jindřich Berka z Dubé a z Lipé. Zámek velmi často měnil své majitele, až jej roku 1718 koupili Pachtové z Rájova, kteří roku 1755 přestavěli zámek do pozdně barokní podoby s četnými rokokovými prvky.  Zámek byl obklopen rozsáhlým parkem a alejemi. Od roku 1900 byl zámek v držení Johana Mořice Liebiega, který zámek upravil do dnešní podoby. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a sloužil jako výcvikové středisko ČSD. V současnosti slouží zrekonstruovaný objekt jako dětský domov.

U zámku můžeme obdivovat alej pyramidálních dubů, vedoucích od zámku směrem k České Vsi, vysazenou r. 1901 J. M. Liebiegem, která nahradila původní topolovou alej z r. 1758. V letech 2009-2010 prošla alej nákladnou a rozsáhlou rekonstrukcí.

Od roku 2005 nezisková organizace Čmelák – Společnost přátel přírody revitalizuje pozemky v okolí zámku. Ze zanedbaných a neobhospodařovaných pozemků s černými skládkami Čmelák vytvořil mokřadní biocentrum s vysokou ekologickou, estetickou i rekreační hodnotou. V místě byla vyhloubena soustava osmi tůní a vybudována návštěvnická infrastruktura.

Morový sloup

Náměstí míru dominuje barokní morový sloup postavený roku 1687 ke cti Ježíše Krista, Panny Marie a svatých Josefa, Václava, Šebestiána a Rozálie na poděkování za odvrácení velké morové epidemie roku 1680. Později byl sloup obohacen o sochy dalších světců: sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Vavřince, sv. Jáchyma, sv. Anny, sv. Vincence a sv. Vojtěcha.

Tipy na výlety

V blízkém okolí Jablonného je ke shlédnutí:

Zámek Lemberk

Zámek Lemberk stojí na návrší nad údolím Panenského potoka u vsi Lvová, nedaleko Jablonného v Podještědí. Jeho předchůdcem byl středověký hrad, založený snad ve 40. letech 13. století jako strážní pomezní pevnost na obchodní stezce z Čech do Žitavy. Název hradu, jehož existence je poprvé doložena v roce 1244, byl odvozen z rodového znaku Markvarticů, kterým byla lvice. Zakladatelem hradu byl nejspíše Havel z Lemberka, který patřil k předním osobnostem na královském dvoře Václava I. i Přemysla Otakara II. a byl významnou oporou církve v Čechách.

Návštěvníky překvapí zámek již při příchodu krásnou výzdobou nádvoří. Uvnitř zámku se největší pozornosti těší kaple, sál s vzácným kazetovým stropem s malovanými výjevy z Ezopových bajek, vrchnostenská kancelář s trezorem z počátku 19. století a černá kuchyně. Od roku 2009 jsou nově zpřístupněny další místnosti v přízemí zámku včetně tzv. Zdislaviny světničky. V blízkosti zámku se nachází barokní zahrada či tzv. Zdislavina studánka.

Bredovský letohrádek

Raně barokní letohrádek Bredů byl původně součástí zámku Lemberk.

V současnosti probíhají rozsáhlé rekonstrukční práce, a proto není letohrádek přístupný. Stejně tak je pro veřejnost uzavřena i zámecká zahrada.

Zdislavina studánka

Pramen léčivé vody se nachází pod zámkem Lemberk. Zdobí jej empírový gloriet s osmi toskánskými sloupy. Přelom 18. a 19. století.
Studánka je spjata s legendou sv. Zdislavy, která za pomoci tohoto přírodního pramene vyléčila spoustu nemocných.

Ruský hřbitov

Ukrajinský nebo též Ruský hřbitov byl zřízen za 1. světové války na okraji lesa asi 400 m východně od osady Lada u Jablonného v Podještědí. Hřbitov sloužil zajateckému táboru, který se na polích severně od nádraží v Jablonném začal stavět 2. listopadu 1914.

Po 2. světové válce již nebyl hřbitov udržován a dlouhá léta proto chátral.

Původní kříže se ztratily nebo byly zničeny a hroby zarůstaly houštinami. Teprve na podzim roku 2008 byl prostor hřbitova s finanční pomocí Ministerstva obrany ČR opět vyčištěn a upraven, jednotlivé hroby byly opatřeny kříži a celý areál byl ohrazen dřevěným plotem.

Sportovní vyžití

www.pardalove.xf.cz – tenis

www.kuzelky-jablonne.webnode.cz

www.karatejablonne.cz

www.paklisport.cz - cyklistika

www.mahosport.cz - fotbal

www.atletikajvp.cz

www.malevil.cz

Naučné a poznávací stezky

Za tajemstvím kraje tůní:questingová trasa (hledačka, kde tajemné nápovědy vedou od zastavení k zastavení) spojuje historické centrum Jablonného v Podještědí s nově revitalizovanou lokalitou Mokřady Jablonné u zámku Nový Falkenburk. Nápovědy k vyzvednutí v IC v Jablonném.

Naučné a poznávací okruhy v Mokřadech Jablonné:Mokřadní přírodní park nabízí procházkové trasy pro malé i velké návštěvníky. Některé z nich jsou bezbariérové. Život a přínos mokřadu přibližuje stezka pro bosé nohy, dřevěné povalové chodníky, kontaktní mola v tůních, naučné cedule, duté kmeny na prolézání, hadník, ještěrkovník a mnoho dalšího.

Mezinárodní NS Lužické a Žitavské hory(38 km, z toho 26 km na českém území):rozsáhlá stezka v několika větvích po obou stranách hranice představuje přírodní, kulturní i historické zajímavosti východní části hor, vedoucí mezi Jablonným v Podještědí, Jítravou, Hrádkem nad Nisou a Žitavou a věnující se převážně geologickému vývoji oblasti a lužickému zlomu.

Putování skřítka Javorníčka za Hochwaldským mužíčkem(12 km):česko-německá stezka pro děti od 4 do 10 let spojuje mateřskou školu Studánka v Jablonném a mateřskou školu Zwerghöuser a HORT v Lückendorfu. Skřítek Javorníček, symbol MŠ Studánka, putuje za Hochwaldským mužíčkem, legendární bytostí Žitavských hor. V terénu je pouze vyznačena trasa a místa zastávek - místo tabulí provádí v terénu návštěvníky pracovní listy s příběhy, obrázky, zábavnými úkoly, aktivitami v přírodě apod., které lze získat v IC v Jablonném. Trasa je rozdělena na 4 úseky délky cca 2 km (kolem Lemberka,

Kněžic, Petrovic a Lückendorfu). Každý úsek obsahuje 6-9 zastavení a lze jej procházet i samostatně.

NS Sokol(2 km):Stezka je okružní, začíná na rozcestí u Kočičí studánky pod vrcholem Sokola a končí tamtéž. Prochází hvozdy pod vrchem Sokol, což je 593 m vysoká znělcová kupa se zbytky středověkého hradu Starý Falkenburk. Seznamuje návštěvníky s lesními společenstvy Lužických hor a současným lesnickým hospodařením.

Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory

Naučná stezka prochází územím dvou chráněných krajinných oblastí - CHKO Lužické hory a CHKO Žitavské hory na území sousedního Německa. Na 27 zastávkách seznamuje návštěvníky s přírodovědnými i kulturními zajímavostmi zdejšího kraje. Česko-německou státní hranici stezka překračuje na hraničních přechodech Hrádek nad Nisou-Hartau a Petrovice-Lückendorf.

Nejzajímavějšími místy na trase stezky jsou Bílé kameny, vrch Vysoká s Kozími hřbety, Horní skály, Vraní skály, Krásný důl, Popova skála, Sedlecký Špičák, údolí Bílého potoka, vrch Töpfer, skalní průrvy Kleine Felsengasse a Grosse Felsengasse, vyhlídka na Scharfensteinu, letovisko Lückendorf, zámek Lemberk s Bredovským zámečkem, osada Polesí se skalní vyhlídkou Havran a Tobiášova borovice.

Výlety na kole – cykloturistika

Západní okruh z Jablonného

Výlet na kole podještědskou krajinou.

Průběh trasy: Jablonné v Podještědí * Velký Valtinov * Brniště * Lindava * Kunratice * Mařeničky * Mařenice * Heřmanice * Lada * Jablonné v Podještědí

Popis trasy: Údolím Panenského potoka sjedeme přes Velký Valtinov do Brniště, kde odbočíme na cyklotrasu 3007 vedoucí do Lindavy. Proti proudu Svitávky vystoupáme do Mařenic, nejvyššího místa naší trasy. Do Jablonného se vracíme příjemným sjezdem po cyklotrase 21 přes Heřmanice a Lada.

Okolo Hvozdu

Výlet na kole kolem lázeňského městečka v Žitavských horách.

Průběh trasy:
Jablonné v Podještědí * Heřmanice * Krompach, Valy * Hain * Lückendorf * Petrovice * Lvová, Dvorní rybník * Jablonné v Podještědí

Popis trasy:
Z Jablonného vyjedeme na sever po trase 21 do Heřmanic, odkud pokračujeme po trase 3060 na Krompach do části Valy, kde odbočíme vpravo a po stejné trase dojedem na státní hranici. Z Hainu pokračujeme po silnici neznačeným úsekem na východ cca 1,5 kilometru na křižovatku s hraničním okruhem, po kterém se vydáme vpravo. Přes Lückendorf dojedeme na státní hranici, kde se napojíme na trasu 241. Po ní sjedeme přes Petrovice a Kněžice do Lvové k Dvornímu rybníku. Do Jablonného se vrátíme po zelené turistické značce přes Markvartice.

Turistika

Výlet do Lužických hor

Pěší výlet z Jablonného v Podještědí do oblasti Lužických hor.

Průběh trasy: Jablonné * Zdislavina studánka * Lemberk * Polesí * Petroviče * Heřmanice * Jablonné

Popis trasy: Z náměstí se vydáme přes Markvartice na Lemberk, cestou se můžeme občerstvit léčivou vodou u Zdislaviny studánky. Naše cesta pokračuje přes Lvovou do Polesí, kde můžeme odbočit na skalní vyhlídku. Po modré značce se dostaneme do Petrovic a dále po červené vystoupáme na úbočí Sokola. Do Jablonného se zpět vracíme přes Heřmanice a Lada po modré značce

Lemberský okruh

Pěší výlet na zámek Lemberk a zpět do Jablonného v Podještědí.

Průběh trasy:
Jablonné v Podještědí * Zdislavina kaple * Lemberk * Dvorní rybník * Zdislavina studánka * Markvartický rybník * Jablonné v Podještědí

Popis trasy:
Cílem naší cesty je zámek Lemberk, na který nás dovede zelená turistická značka z náměstí v Jablonném v Podještědí, jednoho z nejstarších měst v severních Čechách s nejvýznamnější památkou - bazilikou minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Město je městskou památkovou zónou a jeho centrem je náměstí s nádherným barokním morovým sloupem. Po zelené značce dojdeme až na Lemberk. Od zámku sejdeme pěšinkou po zelené značce k Dvornímu rybníku, kde se dáme doleva podél Panenského potoka k Zdislavině studánce a Markvartickému rybníku, kde se napojíme zpět na zelenou značku. Po ní se vrátíme zpět na náměstí v Jablonném v Podještědí.

Za vrcholky Lužických hor

Trasa vás provede lesními cestami přes vyhlídková místa Lužických hor až k „hranici“ se sousedním Německem. Prohlédnete si jeden z nejvýznamnějších kopců v Lužických horách Hvozd (Hochwald) pátý nejvyšší vrchol Lužických hor.

Restaurace

Jablonné v Podještědí

Restaurace a pension U Salvátora – tel. 487 754 333, 775 027 044

www.pensionusalvatora.cz

Restaurace Český lev – tel. 487 762 800

Jídelna Jana pod věží  – tel. 607 729 239, 606 139 326

e-mail: l.dozorcova@seznam.cz

Hostinec U Koláče – tel. 608 312 001

Venezia – tel.: 723 552 650

Restaurace – Společenské centrum (bývalé kino) – 739 615 559

Heřmanice

Penzion-restaurace Česká hospoda – tel. 487 754 956, 487 754 958

www.ceska-hospoda.cz

Ranč Malevil – tel. 487 762 760  www.malevil.cz

Lvová

Motorest Pod zámkem – tel. 774 915 771, 774 025 445

Ubytování

Koupaliště, Markvartice 138, 471 25 Jablonné v Podještědí
  tel. 487 762 303, 774 450 622

www.tsmjabl.cz
, email:f.kyselka@tsmjabl.cz
Penzion U Ryšavých
, Markvartice 147, 471 25 Jablonné v Podještědí
  tel. 607 534 843
Penzion Volák, Markvartice 159, 159, 471 25 Jablonné v Podještědí
  tel. 723 291 663
Penzion U Salvátora, Náměstí Míru 161, 471 25 Jablonné v Podještědí

tel. 487 754 333, 775 027 044,
www.pensionusalvatora.cz
Chatová osada,
Heřmanice, 471 25 Jablonné v Podještědí
 tel. 487 762 299, 487 754 956, email:
chatysokol@sezman.cz,www.sokolhermanice.cz
Ranč Malevil, Heřmanice 280,  471 25 Jablonné v Podještědí
tel./fax: 487 762 760, e-mail:
info@malevil.cz, www.malevil.cz
Penzion-restaurace Česká hospoda, Heřmanice 116,  471 25 Jablonné v Podještědí,
www.ceska-hospoda.cz, e-mail: info@ceska-hospoda.cz
tel. 487 762 299 (bowling, ubytování), 487 754 956, 487 754 958 (restaurace)
Chata Heřmánek, Heřmanice 256, 471 25 Jablonné v Podještědí
tel. 603 772 442, 607 782 882,
www.chatahermanek.cz
TJ Tatran ubytovna, U Stadionu 39, 471 25 Jablonné v Podještědí
tel. 731 554 453 p. Dvořáková, 775 177 274 – správcová
Ubytování – Hájková, Staroměstská ul. 91,471 25 Jablonné v Podještědí
tel. 608 069 714, 608 069 458
Restaurace Venezia, Staroměstská 74, 471 25 Jablonné v Podještědí
tel.: 723 552 650 p. Havlíčková, email:
iveta-lbc@seznam.cz
Penzion Lemberk, Lvová 29. 471 25 Jablonné v Podještědí

tel. 487 525 333, 702 172 572, 777 570 791

e-mail: penzionlemberk@seznam.cz, www.penzionlemberk.cz
Penzion Cleopatra, Petrovice 91, 471 25 Jablonné v Podještědí

602 532 205, e-mail: euroel@seznam.cz

Kalendárium

Květen: Zdislavina pouť a městské slavnosti

Červen: Malevil Cup

Srpen: Loučení s létem

Město na internetu

www.jablonnevp.cz

Další užitečné odkazy

Bohatým zdrojem tipu na výlety též kolem Jablonného (pro cyklisty i pěší turisty), o přírodních, kulturních i historických místech,památkách a zajímavostech, kde jsou k dispozici i mapky a popisy jednotlivých tras jsou tyto portály:

www.hrebenovka.cz

www.luzicke-hory.cz

www.ceskolipsko.info.cz

www.liberecky-kraj.cz

 

Jablonné v Podještědí

bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy

bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy

 
morový sloup

morový sloup

 
vyhlídková věž

vyhlídková věž

 
Lovecký zámeček Pachtů z Rájova

Lovecký zámeček Pachtů z Rájova

 
Vlajka obce Jablonné v Podještědí

Vlajka obce Jablonné v Podještědí

 
bazilika minor sv  Vavřince a sv  Zdislavy večer

bazilika minor sv Vavřince a sv Zdislavy večer

 
bazilika minor sv  Vavřince a sv  Zdislavy 2

bazilika minor sv Vavřince a sv Zdislavy 2

 
morový sloup večer

morový sloup večer

 
čapí hnízdo na pivovarském komíně

čapí hnízdo na pivovarském komíně

 
náměstí Míru

náměstí Míru

 
pohled na Jablonné

pohled na Jablonné

 
pohled z vyhl  věže na baziliku

pohled z vyhl věže na baziliku

 
pohled z vyhl věže do čapího hnízda

pohled z vyhl věže do čapího hnízda

 
pohled z vyhl  věže na kluziště a tenisové kurty

pohled z vyhl věže na kluziště a tenisové kurty

 
pohled z vyhl  věže na evangelický křížový kostel

pohled z vyhl věže na evangelický křížový kostel

 
pohled z vyhl  věže na Mlýnský rybník

pohled z vyhl věže na Mlýnský rybník

 
pohled z vyhl  věže na morový sloup

pohled z vyhl věže na morový sloup

 
pohled z vyhl  věže na náměstí Míru

pohled z vyhl věže na náměstí Míru

 
vyhlídková věž

vyhlídková věž

 
zámek Lemberk 1

zámek Lemberk 1

 
zámek Lemberk

zámek Lemberk

 
Znak města

Znak města

 
zbytky městských hradeb

zbytky městských hradeb

 
 
25.1.2016 10:15:46 | přečteno 3072x | lenka.hornova
 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load