Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Liberecký kraj

JS000400 web ještědu

Území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím, Ještědsko-kozákovský hřbet, část Jičínské pahorkatiny, Ralskou pahorkatinu a východní část Lužických hor. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému. Patří ke krajům s vyšším podílem dětí a nižším podílem starších lidí.

Kraj má převážně průmyslový charakter. Rozvinut je především průmysl skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. Tradiční textilní průmysl ztratil v důsledku útlumu v posledních letech svoje dominantní postavení.

 Do území Libereckého kraje zasahuje i Euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Tvoří ho tři hraniční oblasti nacházející se na území, kde se stýkají hranice České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky.  Území Libereckého kraje je tak nedílnou součástí Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, který byl ustaven v roce 1991.

Liberecký kraj nabízí vynikající přírodní i kulturní podmínky pro cestovní ruch, a to jak zimní (sjezdové i klasické lyžování – Krkonoše, Jizerské hory, Ještědský hřbet, ale i Lužické hory), tak letní. V případě letního cestovního ruchu si lze zvolit téměř jakoukoli aktivitu – pěší a cykloturistiku (jak na horách, tak v níže položených oblastech – např. bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko), horolezectví (skalní města v Českém ráji), koupání (Máchovo jezero, vodní toky), městskou turistiku (Liberec, Turnov, Frýdlant v Čechách, Jilemnice aj.), památkovou turistiku (hrady, zámky, městské památkové zóny, vesnické památkové rezervace a zóny, např. v Železném Brodě). K nejnavštěvovanějším hradům a zámkům patří Bezděz, Zákupy, Lemberk, Frýdlant, Sychrov, Hrubý Rohozec, Valdštejn.

Důležitou roli sehrávají i lázeňská místa, tolik vyhledávaná právě návštěvníky ze sousedních zemí.

Svou bohatou kulturně historickou tradicí, která se odráží ve velkém množství stavebních a historických památek i kulturních zařízení, naláká každoročně do regionu statisíce návštěvníků. Symbolem pro široké okolí se stala jedinečná stavba horského hotelu Ještěd, která obdržela Perretovu cenu.

K institucím nadregionálního významu patří především Severočeské muzeum v Liberci, Oblastní galerie Liberec a Krajská vědecká knihovna v Liberci. Významnými kulturními institucemi jsou dále Divadlo F. X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní divadlo v Liberci, Zoologická a Botanická zahrada v Liberci. Mezi kulturní zařízení regionálního významu patří řada muzeí a galerií v různých částech kraje. V návaznosti na tradici skla a bižuterie této oblasti se návštěvníkům nabízí např. Sklářská muzea v Novém Boru, Kamenickém Šenově a Železném Brodě, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Muzeum Českého ráje v Turnově vlastní sbírky z oblasti geologie, mineralogie a dokumentace zlatnictví a šperkařství, které jsou jedinečné nejen v rámci České republiky, ale i Evropy. Neméně důležitými zařízeními jsou knihovny a jejich pobočky v nižších územních celcích.

Pro mnohé Čechy i některé cizince je Liberecký kraj synonymem sportu. Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 toto povědomí výrazně posílilo. Liberecký kraj se těší z tohoto zájmu, ale jeho potenciál je daleko větší.

Území kraje bylo lidmi osídleno od pravěku, což dokládají četné archeologické nálezy, ty nejnovější pocházejí z oblasti Příšovic u Turnova.

Ve středověku vedly krajem obchodní stezky, které bylo potřeba chránit. Pro jejich ochranu bylo vystavěno nespočet hradů a strážních tvrzí. Některé z nich se nám dochovaly dodnes v podobě zřícenin, některé byly přestavěny na pohodlné zámky.

K nejcennějšímu kulturnímu dědictví českého státu patří národní kulturní památky. Těch má Liberecký kraj v současnosti dvanáct. Navštívit můžete například zříceniny hradů Bezděz a Trosky, hrad Grabštejn a zámky Zákupy, Sychrov a Hrubý Rohozec. Jedinou technickou národní kulturní památkou v tomto kraji je unikátní stavba horského hotelu a televizního vysílače Ještěd, postavená v 70. letech 20. století.

Pozornost návštěvníků si však jistě zaslouží i dalších více než 2 200 prohlášených nemovitých kulturních památek. Města a vesnice s dochovanými soubory historických staveb byly vyhlášeny památkovými zónami a rezervacemi. Zájemci o vesnickou architekturu mohou navštívit oblast Lužických hor, kde se dochovalo mnoho roubených i hrázděných staveb s podstávkou nesoucí patro domu. Roubené chalupy jsou charakteristické pro Český ráj, Jizerské hory a Podkrkonoší.

Zájemci o industriální architekturu si v Libereckém kraji také přijdou na své. V horských údolích se ukrývají nejen majestátní budovy bývalých textilek nebo skláren, ale také architektonicky a technicky zajímavá vodní díla. Ze známých přehrad můžeme zmínit Harcovskou přehradu v Liberci, přehradu v Jablonci nad Nisou (vodní nádrž se nachází přímo uprostřed městské zástavby) nebo na Černé Nise, Hartu na Frýdlantsku, ale i neblaze proslulou Protrženou přehradu nad obcí Desná v Jizerských horách. Pro milovníky rozhleden je Liberecký kraj rájem, zejména v Jizerských horách můžete navštívit rozhledny kamenné, dřevěné, ale i železné.

Kulturní vliv židovských obyvatel zůstal v kraji zachován v podobě několika hmotných památek. Nově opravená židovská synagoga v Turnově s nedalekým hřbitovem nebo židovský hřbitov v České Lípě jsou jen některými z nich.

Turistická poutní stezka Via Sacra vás provede po klíčových sakrálních stavbách nejen na území Libereckého kraje. Via Sacra propojuje severní Čechy s Horní Lužicí a Dolním Slezskem. V rámci jednotlivých zastavení navštivte barokní kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích, johanitskou komendu z poloviny 13. století v Českém Dubu, nebo kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí, postavený na základě plánů architekta Johanna Lucase von Hildebrandt.

Liberecký kraj je spojen i s významnými osobnostmi české historie. V kraji pod Bezdězem tvořil nejvýznamnější český romantický básník Karel Hynek Mácha, po němž je pojmenována největší rekreační vodní plocha Máchovo jezero. Krása krajiny jižně od hory Ještěd přivedla do kraje významnou spisovatelku Karolinu Světlou. Její romány vycházejí obvykle ze skutečných příběhů venkovských lidí, a dodnes lze projít po stezce Karoliny Světlé vedoucí po místech dávných dramat. Bazilika minor v Jablonném v Podještědí a nedaleký zámek Lemberk jsou úzce spjaty s životem šlechtičny Zdislavy z Lemberka, která byla roku 1995 svatořečena papežem Janem Pavlem II.

Nedílnou součástí půvabu Libereckého kraje je její mnohotvárná příroda. Český ráj byl pro své mimořádné geologické a estetické hodnoty zapsán v roce 2005 do evropské sítě geoparků UNESCO. Český ráj rovněž svými mnohočetnými rybníky navazuje na tradici rybníkářství v Čechách. Vzhledem k různým typům krajiny ( pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny) si návštěvník Libereckého kraje může sám zvolit libovolné trasy podle své fyzické zdatnosti. Výrazně navštěvovanou lokalitou jsou Bozkovské jeskyně patřící do Podkrkonoškého krasu. Nejzajímavějšími kouty kraje vás provedou četné naučné stezky. Panely na jednotlivých zastaveních tras obsahují informace o geologických, ekologických, živočišných a rostlinných pozoruhodnostech.

Kromě sportovních zážitků nabízí Liberecký kraj také pestrou kulturní nabídku, ať již jde o tzv. živou současnou kulturu (divadla, koncerty, festivaly) nebo o lidové slavnosti. Bohatou historii kraje mapují desítky muzeí.

Liberecký kraj má rovněž dostatek kapacit pro kongresovou turistiku a různá školení nejen ve městech (Liberec, Jablonec nad Nisou), ale také v malých obcích (Žernov) a horských střediscích (Harrachov). Pro doprovod účastníků kongresu či školení je možno vytvořit řadu tras po přírodních nebo kulturních atraktivitách kraje včetně možnosti nákupů.

Do Libereckého kraje vás přivede dobré silniční spojení nejen z hlavního města Prahy, ale i z německé Žitavy přes hraniční přechod u Hrádku nad Nisou nebo polské Szklarske Poreby přes hraniční přechod u Harrachova. Liberecký kraj je protkán i hustou železniční sítí. Mezi železniční zajímavosti patří ozubnicová trať z Tanvaldu do Harrachova.

5 nejnavštěvovanějších cílů
- Centrum Babylon
- ZOO Liberec
- Státní zámek Sychrov
- Státní hrad Trosky
- Botanická zahrada Liberec
(CzechTourism)

Regionální výrobky

V našem převážně hornatém kraji se nedařilo zemědělství, a i proto se v minulosti stala hlavním zdrojem obživy zdejších lidí řemesla. Liberecký kraj je historicky spjat zejména se sklářstvím, šperkařstvím, bižuterní a textilní výrobou.

Dodnes můžete v okolí Železného Brodu, Semil, Turnova, Jablonce nad Nisou, Poniklé či Frýdlantu absolvovat prohlídku sklářských dílen, ve kterých vznikají skleněné figurky, korálky nebo vánoční ozdoby. Nový Bor a Kamenický Šenov jsou města světově proslulá rytým, nebo broušeným sklem, v minulosti také malovaným. Duté sklo se také vyrábí v krkonošské sklárně v Harrachově. Většina skláren nabízí prohlídky svých provozů s ukázkami výroby a není výjimkou, že si návštěvník může vlastnoručně vyrobit skleněné dílko, které mu doma bude připomínat návštěvu u sklářských mistrů. V Železném Brodě se úspěšně rozvinula výroba dekorativního technického skla s vysokým exportem do zahraničí.

České sklo je světový pojem a zůstane zachováno díky sbírkám řady muzeí, z nichž některá jsou na expozice skla specializována. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou je jedinečné rozsahem i kvalitou své sbírky, která dokládá vývoj sklářství, šperkařství, výroby bižuterie, mincovnictví české i zahraniční provenience, ovšem se zvláštním zřetelem na severočeskou produkční oblast. Muzea v Kamenickém Šenově a Novém Boru dokumentují a konfrontují sklářské umění minulosti i současnosti.

Oblast Českého ráje byla a dosud je bohatým nalezištěm drahokamů a polodrahokamů. Vývoj šperkařství dokumentuje Muzeum Českého ráje v Turnově, které je také pořadatelem mezinárodních šperkařských sympozií, díky nimž vlastní toto muzeum jednu z nejvýznamnějších sbírek moderního šperku. V Turnově je do šperků zpracováván český granát. V mincovně v Jablonci nad Nisou vznikají mezinárodně známé medaile všeho druhu.

Dalším tradičním odvětvím typickým pro Liberecký kraj byl textilní průmysl, kterému mnohá města, zejména pak Liberec, vděčí za svůj rozmach, který dosud připomíná velkorysá architektura sídel textilních průmyslníků z přelomu 19. a 20. století.

Zašlou slávu již neexistujících továren dokládají četné industriální památky pro Liberecký kraj typické (přehrady, vodárny, továrny, stroje).

Zdejší kraj vám ovšem nabídne i zajímavé pokrmy a nápoje. České pivo je světoznámé, v Libereckém kraji jej vaří například pivovary Vratislavice, Svijany, nebo Malý Rohozec. Nabízejí se i nealkoholické nápoje (přírodní ovocné mošty vzhledem k ovocnářským částem kraje ). Známá je také výroba likérů ( Kittlův likér ). Na venkově se stále vyrábějí ovčí a kozí sýry, z Krkonoš se rozšířilo zdejší typické jídlo bramborák.

Všechny regionální produkty a výrobky lze ochutnat nebo zakoupit při příležitosti různých slavností (Slavnosti sýra na Frýdlantsku, Valdštejnské slavnosti), jarmarků (Smržovský jarmark, Železnobrodský jarmark) nebo trhů (Turnovské staročeské trhy, velikonoční a vánoční trhy). Mnohé výrobky nabízí např. i specializovaná prodejna v Turnově a v Liberci. Regionální produkty poznáte podle označení „Krkonoše - originální produkt“, „Regionální produkt Český ráj“, nebo „Regionální Produkt Jizerské hory“

Liberecký kraj vyhlašuje každoročně na dožínkových slavnostech regionální výrobek roku.

Více informací o regionálních produktech naleznete na stránkách:
www.jizerske-vyrobky.cz
http://www.regionalniprodukt.cz/
http://www.krkonose.eu/index.php?s=vyrobky&lang=1

Jídlo a pití - Česká kuchyně (Krkonošská)

K příjemné a kvalitně prožité dovolené neodmyslitelně patří dobré jídlo a pití. Tradiční česká kuchyně je obvykle kaloricky náročná a je postavena především na několika druzích knedlíků, omáčkách, vepřovém a hovězím mase a vydatných polévkách. Dříve tomu tak nebylo. Základem staročeských receptů byly brambory, obiloviny, luštěniny, houby, ovoce, ryby a maso.

Klasické polední menu většinou sestává z polévky, hlavního jídla a sladkého dezertu, někdy zeleninového salátu. Polévky jsou všeobecně velmi oblíbené a k nejčastěji servírovaným patří masové vývary s nudlemi nebo játrovými knedlíčky, česneková polévka, dále pak sytější zahuštěné polévky jako bramborová, dršťková, gulášová nebo polévky luštěninové. K nejvyhlášenějším pokrmům patří svíčková na smetaně, lahodná kombinace křehkého hovězího masa, krémové omáčky a nezbytných knedlíků, dále vepřo-knedlo-zelo nebo kachna či husa s knedlíky a sladkým červeným zelím.

Za národní nápoj je považováno pivo. V domácnostech i restauracích jsou preferovány domácí značky. Mezi víny se těší velké oblibě především vína moravská.

Českou kuchyni do určité míry historicky ovlivnila i jídla připravovaná v sousedních zemích, později se tato jídla stala její součástí. Zdomácněl zde smažený vepřový řízek, smažený sýr nebo hovězí guláš. Oproti jiným kuchyním jsou za hlavní chod považována i sladká jídla. Mezi nejoblíbenější patří ovocné knedlíky, plněné například borůvkami, jahodami nebo švestkami. Sypané cukrem, tvarohem a přelité rozpuštěným máslem jsou vyhledávanou pochoutkou. K tradičním dezertům patří kynuté tvarohové, makové nebo povidlové koláče a buchty. Ryby se nestaly výraznou součástí české kuchyně, přesto je při štědrovečerní večeři tradičně podáván smažený kapr s bramborovým salátem. V Čechách se na rozdíl od jiných evropských zemí jedí houby, a to v mnoha úpravách. Houbaření je považováno za národní vášeň. Rovněž místní zvyklosti při přípravě tradičních jídel učinily českou kuchyni velmi rozmanitou. Zde lze zmínit krkonošské kyselo a oblíbený bramborák.

Česká kuchyně umí opravdu překvapit. Češi, uzavření roky za železnou oponou, ji považovali za nejlepší na světě. S otevřením hranic se mnohé změnilo a rozdíly mezi českou gastronomií před rokem 1989 a tou současnou jsou evidentní. Do českých zemí začaly pronikat vlivy světových kuchyní. Poskytování gastronomických služeb, nabídka obchodů a stravovací návyky současné populace jsou toho důkazem. Tradiční česká jídla jsou stále žádána a podávána, ale domácí i zahraniční návštěvníci mají možnost využít služeb restaurací se středomořskou, italskou, asijskou, mexickou či jinou exotickou kuchyní. Pro zpestření lze navštívit i středověké krčmy s dobovou atmosférou, kejklíři, tanečnicemi a s obsluhou středověkých mravů a způsobů.

S tímto vším a ještě s dalšími zajímavostmi se můžete potkat v Libereckém kraji. A jako suvenýr či dárek je možné koupit dárkové balení regionálního piva, lomnické suchary, kozí sýry, medicinální likéry nebo mošty z místních moštáren.

Chcete-li si být jisti, že na jídelním lístku najdete národní nebo regionální specialitu, poohlédněte se po restauracích označených logem Czech Specials. Tento certifikát vám zaručuje, že součástí nabídky takto označené restaurace či hospůdky bude jídlo typické pro danou oblast a také národní pokrm, svíčková na smetaně.

Malý kulinářský slovníček

Pajšlouka z králíka - sytá polévka z králičího vývaru a vnitřností.

Krkonošská opiška - polévka z lístků mladých kopřiv a libečku s česnekem, máslem a smaženým chlebem.

Muzikanti - pečené flíčky z bramborového těsta s cibulkou smaženou na sádle, smíchané s vařeným zelím.

Campart - bramborový trhanec s cibulí a česnekem prostoupený opečenými kůrčičkami.

Krakonošské palce - máslem polité noky z bramborové kaše s krupicí a vejci, uvařené v uzené polévce.

Hladká Ančka - zahuštěná polévka z hub, kysané smetany a kmínu s rozšlehanými vejci, okyselená octem.

Dědci - pečivo z hrachové mouky zadělané vodou a kvasnicemi.

Rambulice - polévka z ovoce, husté kysané smetany či mléka a hladké mouky.

Tříslo - dušené sušené ovoce.

Máchurky - malé buchtičky nadívané mákem či tvarohem.

Kyselo – polévka z kvásku ochucená vajíčkem, případně houbami

Houbovník (též hubník) – slaný koláč pečený z hub a housky

Jablonné v Podještědí

bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy

Malebné městečko Jablonné v Podještědí leží na úpatí Lužických hor, 30 km západně od Liberce. Návštěvníky okouzlí přírodními krásami a turistickými zajímavostmi.
Jedno z nejstarších měst severních Čech, připomínající se v listinách od roku 1249, svou bohatou historii rozhodně nezapře. Letitá a pestrá minulost se nesmazatelně zapsala do vzhledu města. Nejstarší dobu připomíná kostel Narození Panny Marie, jehož věž upravená na vyhlídku, nabízí jedinečný pohled do okolí, především na Lužické hory. K dalším nejstarším památkám patří i zbytky městských hradeb s torzem dolní (pražské) brány. Význam hradeb a městských bran podtrhuje i skutečnost, že se brána dostala i do městského znaku. Špitální kaple sv. Wolfganga rovněž pamatuje nejstarší historii města.
Za velkolepý rozvoj ve 13. století vděčí město příslušníku rodu Markvarticů Havlovi z Lemberka a jeho manželce Zdislavě. Jimi založený dominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince byl v 18. století přestavěn do dnešní barokní podoby a tvoří dominantu města a jedinečnou ukázku vývoje barokní architektury. Velkolepý chrám architekta Johanna Lucase Hildebrandta je dodnes poutním místem s hrobem jedné z nejmladších českých světic – sv. Zdislavy z Lemberka.
Město je také proslaveno množstvím historických staveb, které však v minulosti postihla pohroma v podobě ničivého požáru. Ten vypukl 11. května 1788. Během několika hodin lehlo popelem 160 domů, klášter, farní kostel, radnice, škola, pivovar i panský dům. Obnovu města po požáru narušovaly průchody vojsk za napoleonských válek - Prusů, Rusů, Francouzů, Poláků a Rakušanů. Jablonné navštívil i císař Napoleon Bonaparte.
Z dalších pamětihodností stojí za pozornost barokní morový sloup z roku 1687 s bohatou sochařskou výzdobou či rokokový lovecký zámeček Pachtů z Rájova, v jehož místnostech přenocoval císař Josef II. a krátce se zde zastavil i Napoleon Bonaparte. Po zničujícím požáru roku 1788 byla většina městských domů stavěna z kamene a cihel, přesto zde nalezneme i řadu roubených a hrázděných domů. Nejen samotné město, ale i jeho okolí nabízí mnohé zajímavosti.
Dnes v Jablonném najdeme velké množství historicky zajímavých budov i řadu upravených roubených chalup. Návštěvníky okouzlí okolí bohaté na přírodní krásy, Jablonné je vhodným výchozím bodem pro výlety do Lužických hor.

Informační centrum
nám. Míru 23
471 25 Jablonné v Podještědí

tel./fax: 487 829 972
www.jablonnevp.cz

25.1.2016 10:15:46 | přečteno 3071x | lenka.hornova | Celý článek
 

Jilemnice

podvečery 2


Město Jilemnice leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš (náměstí ve výšce 464 m n.m.) a má dnes necelých šest tisíc obyvatel. Výhodou Jilemnice je poloha, ze které se lze vydat do kteréhokoliv směru jak pěšky, tak na kole, popřípadě při dostatečné sněhové pokrývce i na lyžích. Díky své poloze je Jilemnice již po léta je vyhledávána jako výhodné východisko do západních Krkonoš, jejichž přirozeným centrem se během historického vývoje stala.  Původ jména Jilemnice připomíná městský znak – strom jilm ve stříbrném poli.

Informační centrum Jilemnice
Masarykovo náměstí 140
514 01 Jilemnice

tel.: 481 541 008
fax: 481 541 008
e-mail:
info@jilemnice.cz 

14.12.2015 10:21:42 | přečteno 2631x | kveta.vitvarova | Celý článek
 

Nový Bor

Sklářské muzeum Nový Bor

Nový Bor (dříve Bor u České Lípy, německy Haida) je město na rozhraní CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Je známé zejména svým sklářským průmyslem. Nový Bor – brána Lužických hor, město skla, zeleně a zahrad. Právě tyto přívlastky nejlépe charakterizují atraktivitu Nového Boru. První mu dala do vínku příroda, další získal ve své krátké, ale svým způsobem jedinečné historii. Osud Nového Boru byl již od konce 17. století spojen se sklářským průmyslem. Vzniku sklářské výroby a dalšímu vývoji napomohla výhodně zvolená poloha při císařské silnici Praha – Rumburk – Žitava (1753) a zhruba o sto let později i železnice (1869). Město je položené do zalesněné, kopcovité krajiny podhůří Lužických hor, takže poskytuje mnoho možností letní i zimní turistiky.

Turistické informační centrum Nový Bor

T. G. Masaryka 46
473 01 Nový Bor
tel: 487726815
e-mail: tic@novy-bor.cz
www.novy-bor.cz

15.2.2016 13:58:16 | přečteno 2263x | lenka.hornova | Celý článek
 

Turnov

Turnov, radnice

Město Turnov leží na středním roku Jizery v tzv. Turnovské pahorkatině. Střed města - náměstí - se nachází 267 m.n.m na pozici 50° 35' 15" severní šířky a 15° 9' 26" východní délky. Turnov leží v centru Chráněné krajinné oblasti Český ráj (181,5 km2, vyhlášena v roce 1955, rozšířena v roce 2002).
 
Výměrou 2 273 ha se řadí na 5. místo v okrese. Území se organizačně dělí na 5 katastrálních území (Turnov, Daliměřice, Mašov u Turnova, Bukovina u Turnova a Malý Rohozec) a na 13 částí: Turnov (Nudvojovice připojeny), Daliměřice, Hrubý Rohozec, Kadeřavec, Mašov, Pelešany, Bukovina, Dolánky u Turnova, Kobylka, Loužek, Malý Rohozec, Mokřiny Vazovec.

Regionální turistické informační centrum Turnov
Náměstí Českéhi ráje 26
511 01 Tutnov
tel.: +420 481 366 255-6
e-mail: info@turnov.cz



14.12.2015 11:04:18 | přečteno 2417x | lenka.hornova | Celý článek
 

Železný Brod

 -

Železný Brod leží v malebném údolí řeky Jizery na rozhraní Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. V současné době má město 6.500 obyvatel včetně 11 obecních částí, které jsou rozesety po okolních stráních. Jsou to vesničky Bzí, Veselí, Těpeře, Chlístov, Splzov, Pelechov, Hrubá Horka, Malá Horka, Jirkov, Střevelná a Horská Kamenice.

Turistické informační centrum
nám. 3. května 1
468 22 Železný Brod

otevírací doba: leden-duben a říjen-prosinec: po-pá 9-12, 12.30-17, so-ne 9-13
květen-září: po-pá 9-12, 12.30-16, so 9-13
tel.: 483 333 999
mob.: 778 527 000

Plán města

mapa odkaz zde: http://www.zeleznybrod.cz/images/mapy/Zelezny_Brod_PLAN.gif

14.12.2015 11:15:59 | přečteno 1113x | lenka.hornova | Celý článek
 
1
14.12.2015 11:58:47 | přečteno 1113x | kveta.vitvarova
 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2021
load