V plánovacím období EU 2007 – 2013 bylo možné podpořit památky ve venkovských obcích z Programu rozvoje venkova, nové využití památkových objektů ve městech bylo podpořeno z regionálních operačních programů a nejvýznamnější památkové areály evropského významu získávaly podporu z IOP. Státu to umožnilo šetřit vlastní výdaje a tak alokace na národní programy na podporu památek klesly na svá historická minima.

Od loňského roku se situace radikálně změnila. V tomto plánovacím období nezískají venkovské obce z PRV nic a Integrovaný operační program IROP má podporovat pouze památky UNESCO, Národní kulturní památky a velká muzea a galerie. Zcela je tak pominut velký plošný rozvojový potenciál více než 40 000 nemovitých kulturních památek.

Nemá–li se vracet Česká republika v památkové péči k modelu z dob reálného socialismu – opravovat jen nejvýznamnější památky jako výkladní skříně a ostatní ponechat svému osudu – je nutné zvýšit podporu památek z národních zdrojů. Je nutné posílit programy podpory památek v gesci Ministerstva kultury ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Objem finančních prostředků v Programu regenerace MPR a MPZ

Sdružení historických sídel požaduje navýšení tohoto dotačního titulu.

Města a obce konstatují, že existuje vysoká efektivita státních dotací do obnovy památek.

- Každá dotace do obnovy památek např. formou Programu regenerace MPR a MPZ vyvolá další spolufinancování ze strany měst a dalších vlastníků památek. Vložená dotace se plně vrátí státu zpět formou DPH a odvodů sociálního a zdravotního pojištění a daně ze mzdy zaměstnanců firem, provádějících obnovu památek. Je to z toho důvodu, že u památek tvoří náklady na pracovní sílu mnohem vyšší procento než u ostatních staveb.

- Města a obce požadují zvýšení prostředků na Program regenerace MPR a MPZ i na ostatní programy v gesci ministerstva kultury. Na základě ekonomické analýzy a dle stanoviska ekonomů tím dojde k podpoře zaměstnanosti i k podpoře růstu HDP. Jedna koruna dotace do obnovy památek se projeví růstem HDP ve výši přibližně 2,5 Kč.

- Optimální dotace na Program regenerace je 500 mil. Kč.

Investice do památek nesmí být chápána veřejností a politickou reprezentací pouze jako „zachování minulosti“ či nějaké břímě. Právě kulturní dědictví jako materiální základ národní kulturní tradice představuje nenahraditelný základ uchování národní kulturní identity a prvořadým národním zájmem musí být zhodnocování tohoto kulturního kapitálu.

Je třeba si uvědomit i přímou vazbu na ekonomiku: kulturní dědictví je významným nástrojem sociálně – ekonomického rozvoje naší společnosti – především související služby a turistický ruch, a to jak na úrovni jedné konkrétní památky, daného města, regionu tak celého státu. Zachovalá památka či území pozvedá celkovou image města nebo místa, zvyšuje jeho kulturní kapitál a může se stát jedním z pozitivních faktorů při rozhodování investora o vstupu do města či oblasti. Dále posiluje i sebevědomí dané komunity.

Je povinností nás všech zajistit kontinuitu péče o památky, jejíž principy by nám mohly závidět leckteré další evropské země.