Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

Vyhledávání

Uherský Ostroh

Město Uherský Ostroh
Zámecká 24
Uherský Ostroh, 687 24

Telefon:+420 572 503 960
E-mail:infocentrum@uhostroh.cz
Web:www.uhostroh.cz
 
 

Památky EHD ve městě

Uherský Ostroh leží na soutoku řeky Moravy a potoku Okluky na staré obchodní cestě v Pomoraví, v kraji bohatém na prosluněné viniční tratě a trnkové sady. Nachází se v samotném srdci moravského Slovácka jižně od Uherského Hradiště na 17°25' východní délky a 48°59' severní šířky, kdy na západním obzoru se modelují kopce Chřibů a na východě výběžky Bílých Karpat. 

 
Směrem od jihovýchodu se návštěvníkům přibližujícím se k městu naskytne nevšední pohled na panorama tvořené v dáli hradem Buchlovem s kaplí Barborkou, v popředí pak s kostelem, zámkem, starým vrchnostenským pivovarem a železobetonovým obloukovým mostem. Tito dávní svědkové, ale i aktéři bohaté historie malého města, vítají do svých bran každého, kdo je ochoten naslouchat hlasu minulosti a z poznaného čerpat pro současnost i budoucnost novou inspiraci.


Historie města Uherský Ostroh:

Již ve druhé polovině 11. století se na pravém břehu řeky Moravy, na ostrově tvořeném jejím korytem a vedlejším říčním ramenem, rozkládala osada Stenice (stanice) sloužící k odpočinku a přenocování obchodních karavan, jejíž význam stoupal úměrně s růstem významu četných obchodních cest křižujících Moravu od severu k jihu a od západu na východ.

Teprve listiny kolem poloviny 13. století přinášejí četnější svědectví o zdejším dění. Tehdy přemyslovští panovníci v zájmu zajištění pohraničního území jihovýchodní Moravy proti stále častějším útokům uherských nájezdníků začali budovat obranný systém. Jeho součástí byl i zeměpanský hrad zachovávající si charakter vodní pevnosti zbudovaný na přechodu přes řeku Moravu králem Přemyslem Otakarem II. Náznak jeho existence dosvědčuje první písemná zmínka s datem 7. ledna 1275.

Jednu z pozoruhodných rolí ve své historii sehrálo město v době husitské, kdy se v roce 1421 stalo střediskem husitů z celého širokého okolí. Odtud husité podnikali do okolí své pustošivé výpravy, kde napadali církevní majetek i statky katolických pánů.

Rozkvětu se město Ostroh (psáno i Ostrov – odvozeno od jeho ostrovní polohy) dočkalo po roce 1511, kdy se dědičným vlastníkem ostrožského panství, do té doby zaměpanského majetku udělovaného panovníkem čas od času do zástavního držení více či méně urozeným šlechticům, stal Jan z Kunovic. Příslušníci tohoto bohatého moravského rodu po jedno století zvelebovali ostrožský zámek a rozšiřovali přilehlé panství, na něž uvedli české bratry. Jan z Kunovic započal přestavbu původní mohutné obytné hranolové věže a hradního paláce z přelomu 13. a 14. století, v níž pokračovali jeho potomci po celé 16. století, v jehož průběhu nabyla středověká pevnost podoby renesančního zámku.

Po bitvě na Bílé hoře Jan Bernard z Kunovic musel opustit zemi, protože byl odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a statků. Jeho jmění bylo císařem Ferdinandem II. konfiskováno a výnosné ostrožské panství darováno v říjnu 1622 knížeti Gundakerovi z Lichtenštejna. Do rukou se mu dostal celek Ostroh se zámkem a Předměstím, Kvačice, Chylice, Ostrožská Nová Ves, Derfle, Vésky, Míkovice, Blatnice, Blatnička, Milokošť, Ostrožská Lhota, Louka s tvrzí, Kuželov, Malá Vrbka, Tasov, Hroznová Lhota, Žeraviny, Kozojídky, Kunovice a Hluk se zámkem, Nivnice, Horní Němčí, Dolní Němčí, Slavkov, Boršice a Strání – celkem 27 obcí. Knížata z Lichtenštejna zůstala pak pány na Ostrohu více jak tři sta let.

S koncem vlády pánů z Kunovic a Gundakerovou smrtí skončil i slibný rozkvět města. Noví majitelé mu nevěnovali zvláštní pozornost, neboť nebylo jejich městem sídelním. Stalo se na příště jen střediskem vrchnostenských podniků, k nimž patřil panský dvůr, pivovar, mlýn s pilou a palírna. Zámek se stal toliko sídlem patrimoniální (vrchnostenské) správy a postupně chátral. Jen výjimečně posloužil knížecímu rodu k příležitostnému pobytu.

Většímu rozvoji města nesvědčily ani četné válečné hrůzy a živelní pohromy, kterým bylo vystaveno po celá následující desetiletí. Útrapy obyvatelstva za tureckých válek a třicetileté války, kdy bylo město v obou případech vypáleno v letech 1599 a 1645, násobily ve druhé polovině 17. století nájezdy Turků a Uhrů, značné škody utrpělo i při obsazení Prusy v roce 1757. Tvář města poznamenal i velký požár v roce 1762, stejně jako povodně z řeky Moravy.

Po staletí si město zachovávalo řemeslnicko-zemědělský charakter, o čemž svědčí rozvoj cechů majících v Ostrohu dlouholetou tradici. Každý měšťan se věnoval kromě zemědělství, chovu dobytka, vinařství a sadařství také určitému řemeslu. Pracovali zde především kožešníci, barvíři, bednáři a krejčí. Své výrobky prodávali při jarmarcích a na trzích. Oživování staré vinařské tradice se odrazilo ve větším počtu hostinců, šenků a sklepů.

Slibný hospodářský rozvoj města, zajištěný četnými výsadami udělovanými po staletí panovníky, vzal za své již v 19. století v důsledku dříve tak strategicky výhodné ostrovní polohy, která se stala nakonec překážkou dalšího rozvoje. Tísněno z obou stran rameny řeky Moravy, nemělo se kam rozrůstat. Prosperovaly jen vrchnostenské podniky Lichtenštejnů - starobylý pivovar z 16. století a starý mlýn, jenž patřil k největším vodním zařízením na řece Moravě. Majitelé předměstského cukrovaru, bratři Mayové, jej po jeho vyhoření roku 1890 odkoupili a přestavěli na moderní válcový mlýn, vedle něho zbudovali pilu a výrobnu beden na cukr. Rovněž uvedli do provozu turbínu na výrobu stejnosměrného elektrického proudu k osvětlení mlýna, cukrovaru a posléze i synagogy, kostela a veřejných prostranství města.

Určitého zlepšení se městu dostalo výstavbou Vlárské dráhy v roce 1883, město tak získalo spojení s Brnem i Slovenskem.

Ani první polovina 20. století nepřinesla městu větší hospodářský rozmach, město stagnovalo a zůstávalo bez průmyslu. Z průmyslových podniků zpracovávajících dřevo z místních singulárních, obecních a lichtenštejnských lesů stojí za zmínku První moravská továrna na tužky založená roku 1894 Karlem Latzmannem, který zbudoval pilu a dílnu na výrobu všech druhů tužek a psacích potřeb. Vyvážel je do celého Rakouska-Uherska, Ruska, ruského Polska a Rumunska.

Lepší časy přinesla městu léta 1850 – 1949, kdy se stal Uherský Ostroh sídlem okresního soudu a střediskem celé řady důležitých úřadů – notářského, berního, důchodkového kontrolního, katastrálního měřičského, lesního a jiných.

Charakteristickým znakem pro město byla přítomnost židovského obyvatelstva, které se zde začalo usazovat od druhé poloviny 15. století po jeho vypovězení z moravských královských měst. Pro porovnání v roce 1843 zde žilo 587 Židů spolu s 598 křesťany. Tvořili zvláštní komunitu, v letech 1849-1919 i samostatnou “politickou obec židovskou” s vlastní volenou samosprávou.

Židovští obyvatelé se živili řemesly, půjčováním peněz a postupně ve městě přebírali obchod, o jehož rozvoj se podstatnou měrou zasloužili především ve druhé polovině 19. století stejně jako o rozvoj průmyslu (především rodina Mayů vlastnící cukrovar, mlýn a pilu).

Během druhé světové války židovští obyvatelé byli zbaveni svých práv a majetku a 18. ledna 1941 přesídleni do sběrného ghetta v Uherském Brodě a odtud deportováni přes Terezín do německých vyhlazovacích táborů na východě. Dnes staletou existenci jejich komunity na území města připomínají jen hřbitovní náhrobky na židovském hřbitově v Ostrožském Předměstí.


Současnost:

V uplynulých dvaceti letech se výrazně investovalo do oprav kulturních památek, a tak se pozvolna začala měnit tvář našeho města. Nejvýznamnější památkou je bezesporu zámek, původně středověký obranný hrad. Návštěvníci zde mohou navštívit tři prohlídkové trasy (podrobněji viz níže).


V oblasti cestovního ruchu je Uherský Ostroh zajímavý svým přístavištěm vodní cesty Baťova kanálu na řece Moravě. Jedná se o unikátní stavebně-technickou památku, jež se táhne od Otrokovic až po Skalici částečně v korytě řeky Moravy částečně ve zbudovaném kanále souběžně s řekou.

Zdejší rovinaté okolí je vhodné svými cyklostezkami pro milovníky jízdních kol. Podél Uherskohradišťské vinařské stezky č. 47 na úseku mezi Ostrožskou Novou Vsí–Sirnaté lázně a Uherským Ostrohem je instalováno dvanáct osvětových stanovišť ojedinělé včelí naučné stezky, kde je možno se nenásilnou formou a v hezkém přírodním prostředí dozvědět informace o včelařském oboru.

Rovněž málo členitý terén je vyhovující i pro nenáročnou pěší turistiku po březích řeky Moravy či přes blatnické vinohrady na nedaleké poutní místo Kopec sv. Antonínka. Další možností, jak prožít příjemné chvíle v Ostrohu je návštěva přírodní rezervace lužního lesa Kolébky, kde v letních a ve skorých podzimních měsících na návštěvníky čekají lesní plody v podobě ostružin, drobných trnek Pavlůvek či nepřeberných druhů hub.

Řemeslné tradice nově oživuje společnost Lidové tradice a řemesla, o.p.s., která se zaměřuje na výrobu a opravu krojů a jejich součástí. Jejím cílem je udržet a zejména předat tradice tvorby lidového kroje dalším generacím, proto se jako jedna z mála zabývá šitím rukávců, fěrtůšků, třaslavic, klobouků a dalších součástí lidového kroje nejen z oblasti Slovácka, ale i z různých jiných regionů.

Uherský Ostroh skýtá řadu příležitostí pro sportovní aktivity v účelových sportovních zařízeních i ve volné přírodě. K sportovnímu vyžití slouží zimní stadion, sportovní hala, fotbalové hřiště, skatepark, volejbalové hřiště, tenisové kurty, kynologické hřiště a střelnice.


Zámek Uherský Ostroh:

Jak již bylo zmíněno,ostrožský zámek je jednou z dominant města. V současnosti jsou zde turistům k dispozici 3 prohlídkové trasy - historicky laděná prohlídka nejstarších zámeckých místností s výstupem do zámecké věže, ojedinělá prohlídková trasa podzemím zámku s multimediálními expozicemi fantastických světů a prohlídková trasa zámeckou galerií, kde se střídají různé tematicky zaměřené výstavy.


Multimediální prohlídka podzemí zámku:

Prohlídková trasa podzemím ostrožského zámku je unikátním počinem, který je zaměřen především na rodiny s dětmi, ale na své si zde přijdou všichni milovníci fantazy. Součástí prohlídky jsou expozice Křišťálové jeskyně, Paměti světa – Atlantida a tajemné planety jednorožců Lukuma. Na začátku prohlídky průvodci všechny odvážné členy expedice trochu vyděsí vyprávěním o záhadných událostech, které se v podzemí ostrožského zámku dějí, a poté je zavedou do Křišťálové jeskyně. Jejím hlavním tématem je voda, jejíž křehkost se odráží ve skleněné kapce. V celé jeskyni je viditelná hra se světlem – během krátkého časového úseku se zde vystřídá světlo od ranních červánků, přes polední sluníčko a večerní západ slunce až po svit měsíce. Malí návštěvníci si pak mohou z jeskyně odnést kapičku štěstí na památku. Ve druhé místnosti je instalována interaktivní expozice Paměť světa – Atlantida, která na pozadí iluze podmořského světa zachycuje poselství starých civilizací. Lze v ní obdivovat miliony let staré kameny, krystaly, polodrahokamy, krásu obrazů Zdeňka Hajného a nechat se unášet měnící se kompozicí obrazů a vesmíru. Na planetě jednorožců Lukumě se pak všichni můžou pokochat nádhernými jednorožci, kteří se pomalu vynořují z temnoty. Odvážní si mohou vyzkoušet snímač tepové frekvence. Lze bezpochyby konstatovat, že právě tato prohlídková trasa katapultovala ostrožský zámek na přední příčky z hlediska zájmu turistů. 


Historicky laděná prohlídka zámecké věže:

Ani milovníci historie nebudou při prohlídce ostrožského zámku o to své ochuzeni. Druhá prohlídková trasa do zámecké věže je zaměřena právě na ně. Průvodce v historickém kostýmu jim povypráví o minulosti ostrožského zámku a města a zavede je do nejstarší zámecké místnosti, kde je umístěna expozice hraček od počátku minulého století, s nimiž si hrávaly celé generace dětí. Zejména oko dam se potěší pohledem na krásu panenek a kočárků, pány pak bezpochyby zaujme kolekce autíček, lokomotivy nebo sportovní pomůcky. Jelikož se zámek nachází na Slovácku – v regionu, který je charakteristický svým svébytným folklórem, nemůžou chybět ani kolébky a panenky oblečené v místních krojích. Na závěr celé prohlídky pak návštěvníci s průvodcem vystoupají až na samý vrchol zámecké věže, odkud se jim z ptačí perspektivy odkrývá nádherný výhled na celý region.


Přehled významných kulturních akcí v roce 2017: 

25. února - 26. března 2017 výstava k XXV. výročí založení šermířské skupiny Memento Mori (Zámecká galerie na zámku v Uherském Ostrohu)

9. dubna 2017 Velikonoční beránek s velikonočním jarmarkem

23. dubna 2017 Slavnostní otevírání prohlídkových tras na ostrožském zámku

3. - 8. května 2017 Bylinkové dny - esoterický festival

3. - 28. května 2017 výstava Bylinkové herbáře v Zámecké galerii na zámku v Uherském Ostrohu

1. června - 30. srpna 2017 výstava Rada Vacátko zasahuje (Hříšní lidé města pražského) v Zámecké galerii na zámku v Uherském Ostrohu

16. července 2017 QUEENIE - koncert Qeen revival

25. - 27. srpna 2017 Divadlo na zámku - divadelní minifestival

13. - 15. října 2017 Ostrožské hody s právem

28. října 2017 Zámecké bloudění

11. listopadu 2017 Den sportu a světel života proti rakovině prostaty (akci pořádá Relax21)

10. prosince 2017 Předvánoční těšení s živým betlémem a adventním jarmarkem


Možnosti ubytování v Uherském Ostrohu:  

Apartmány Přízámčí Uherský Ostroh:

http://www.uhostroh.cz/index.php/cs/kultura-turismus/apartmany 

Penzion Relax 21: www.relax21.cz


Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Mikroregion Ostrožsko (www.ostrozsko.cz), MAS Horňácko a Ostrožsko (www.leader.ostrozsko.cz), Region Slovácko (www.slovacko), Svaz měst a obcí (www.smocr.cz), Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě (www.batacanal.cz) 

Zámek Uherský Ostroh
Pohled na Uherský Ostroh z ptačí perspektivy
Panorama Uherského Ostrohu
Zámecká věž
Věž zámku Uherský Ostroh
Obloukový most v Uherském Ostrohu
Obloukový most v Uherském Ostrohu
Budovy Přízámčí - IC města Uherský Ostroh
vlajka Uherský Ostroh CZ flag
Podzemí zámku - fantazy prohlídková trasa
Zámecká věž - historická prohlídková trasa
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2017
load